Zlu je potřeba se postavit, jako to udělali parašutisté, prohlásila Čaputová

Nahrávám video

Historické propojení Česka a Slovenska zdůraznila při návštěvě Prahy slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Přijela při příležitosti 80. výročí atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha. Památku hrdinů odboje připomněla mimo jiné na Žižkově, kde promluvila také předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Oba přirovnali odboj vůči nacismu k odporu Ukrajinců vůči ruské invazi.

Slovenská prezidentka napřed uctila památku československých parašutistů u pamětní desky hrdinů heydrichiády, která je umístěna v Resslově ulici na pravoslavném kostele sv. Cyrila a Metoděje, kde se v kryptě ukrývali Gabčík s Kubišem spolu s výsadkáři z dalších skupin po atentátu. 

Čaputová se poté přesunula na Žižkov, kde třetí městská část zřídila symbolické pietní místo v parku Ohrada na pražském Žižkově. Park se nachází v bezprostřední blízkosti míst, kde se parašutisté v období mezi výsadkem a atentátem ukrývali několik měsíců. Obyvatelé Žižkova a Vinohrad jim poskytovali úkryt a útočiště.

Nahrávám video

Usmiřování tyrana zpravidla povzbudí, řekla Pekarová Adamová

Čaputová na Žižkově ve své řeči připomněla silné historické spojení mezi Českem a Slovenskem, které se projevilo také v tom, že parašutisté byli členové obou národů, Josef Gabčík byl Slovák narozený v Rajeckých Teplicích u Žiliny. „Je potřeba se postavit zlu, tak jako to udělali oni,“ zdůraznila. 

Akce se účastnili a krátce promluvili také předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Oba dali boj proti nacismu do souvislosti s dnešním odporem Ukrajinců proti ruské invazi. 

„Politika usmiřování, po které čas od času někteří volají, tyrana v jeho zločinných záměrech zpravidla jen povzbudí. Považuji za naši společnou povinnost Ukrajince za těchto okolností podpořit a přispívat k tomu, aby i oni si mohli co nejdříve připomínat svůj den národního vzdoru. Před osmdesáti lety se psaly dějiny, nyní se píší nedaleko od nás,“ řekla Pekarová Adamová. 

Pietní akt se pokusil narušit křikem odpůrce ministra Víta Rakušana. Ten se pak o něm zmínil v projevu: „I když jsme zde před chvílí slyšeli různé výkřiky, my podporujeme svobodnou Ukrajinu. Podporujeme zemi, která se brání ruské agresi a která teď ukazuje, že výzvy totality a útoků proti svobodě a demokracii nekončí. Ta země nám ukazuje, jak se dá i v této době projevit hrdinství, jak se dá v této době bojovat proti zlu a totalitě a jak se dá i v této době postavit proti agresi, která tentokrát přichází z jiné strany.“

Poslední veřejnou akcí, kde Zuzana Čaputová během své návštěvy vystoupila, bylo slavnostní shromáždění v historické budově Národního muzea. Součástí akce bylo otevření výstavy Nikdy se nevzdáme!, kterou společně připravily Národní muzeum a Vojenský historický ústav. Představí osudy nejen atentátníků, ale i dalších osobností odboje a veřejného života.

Akce se zúčastnil také český prezident Miloš Zeman, ministryně obrany Jana Černochová (ODS) nebo ministr kultury Martin Baxa (ODS).

Výstava Nikdy se nevzdáme! ukazuje v širších souvislostech realitu Protektorátu Čechy a Morava a čtyři desítky dnů stanného práva po atentátu. Návštěvník projde symbolicky týden po týdnu, je konfrontován s událostmi, veřejným prostorem protektorátu, propagandou i starostmi všedního dne. 

Setkání se Zemanem

Před setkáním v Národním muzeu přijal Čaputovou Miloš Zeman na Pražském hradě. Na Twitteru o setkání informoval prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. Schůzky se zúčastnili také první dáma Ivana Zemanová a partner Čaputové Juraj Rizman.

Výstup z jednání na Pražském hradě politici neplánují. Zeman s Čaputovou spolu naposledy hovořili v březnu, kdy se spojili telefonicky. Osobně se potkali v polovině listopadu, kdy slovenská prezidentka navštívila Zemana v Ústřední vojenské nemocnici, kde pobýval kvůli zdravotním problémům.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Ořechov oživuje paměti válečného prokurátora Jaroslava Němce

Paměti válečného polního prokurátora Jaroslava Němce knižně vydali v jeho rodišti, Ořechově na Uherskohradišťsku. Němec v justiční pozici působil v československých jednotkách na západní i východní frontě. Pro nesouhlas s podstoupením Podkarpatské Rusi upadl v nemilost a po únoru 1948 strávil zbytek života v exilu. Tam vydal publikace, články, či se podílel na založení neziskové organizace Společnost pro vědy a umění.
před 53 mminutami

Na ferraty míří tábory i začátečníci. Popularita českých tras prudce stoupá

Zájem o via ferraty v Česku roste, potvrdili ČT oslovení správci cest. Zajištěné trasy dnes vyhledávají nejen jednotlivci a zkušení lezci, ale stále častěji také velké skupiny třeba v rámci letních táborů. Růst zájmu potvrzují i půjčovny vybavení – kvůli vyšší poptávce rozšiřují své nabídky a dokupují vybavení. Za poslední rok v Česku přibylo více než pět nových ferrat, včetně první důlní ferraty v Jílovém u Prahy.
před 3 hhodinami

VideoNesmíme se nechat dezinformacemi zastrašit, říká Šlachta. Bartošek mluví o testu odolnosti

Na sociálních sítích se šíří lež, že Polsko plánuje zabrat část českého území. Varšava mluví o ruské dezinformační kampani, která má rozeštvat Čechy a Poláky. „Je to velmi nebezpečné, beru to jako test odolnosti, jakým způsobem bude reagovat Česká republika, potažmo Polsko,“ komentoval v Událostech, komentářích moderovaných Janou Peroutkovou případ poslanec Jan Bartošek (KDU-ČSL). Jde podle něj o ukázku toho, jak se dají zneužívat sociální sítě. Senátor Róbert Šlachta (Přísaha, klub ANO) zdůraznil, že nutné je co nejdříve veškeré dezinformace vyvracet. „Dezinformace nesmíme podceňovat, ale na druhé straně se nesmíme nechat dezinformacemi zastrašit,“ říká Šlachta.
před 4 hhodinami

Přibývá kyberkriminality. Podvodníci zneužili i data lidí z NÚKIB

Kybernetická kriminalita bují. Za prvních sedm měsíců roku 2026 vyšetřují detektivové přes čtrnáct tisíc takových trestných činů – tedy asi o dva tisíce víc než loni za tutéž dobu. Přes dvě třetiny případů se týkaly podvodů. Nejčastěji se internetoví útočníci vydávají za policisty nebo bankéře. Zneužívají přitom i osobní údaje reálných pracovníků různých institucí, třeba i Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
před 4 hhodinami

Školám v Praze chybí asistenti do prvních tříd. Pomáhají vychovatelky i matky

Některým základním školám v Praze před začátkem školního roku stále chybějí asistenti pedagoga. A to i přesto, že od 1. září musí být nově asistent povinně v každé první třídě s více než patnácti žáky. Některé školy proto pozice obsazují vychovatelkami z družiny, učitelkami v důchodovém věku nebo počítají i s pomocí matek budoucích prvňáčků, potvrdili ČT zástupci oslovených základních škol v hlavním městě.
před 4 hhodinami

Bouřky postupovaly od západu Českem

Do Česka dorazily bouřky. Objevily se nejprve na Karlovarsku a Plzeňsku, poté podle meteorologů postoupily do jihočeské části Šumavy. Nejprudší se čekaly právě na jihu Čech. Meteorologové varovali před nárazy větru o rychlosti až devadesát kilometrů za hodinu, kroupami o velikosti přes dva centimetry a přívalovým deštěm.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 5 hhodinami

VideoPřestupků spojených s drony přibývá

Přibývá dronů a s nimi spojených přestupků, protože řada jejich vlastníků se nezabývá tím, že provoz bezpilotních strojů má svá pravidla. Rostoucí počet incidentů eviduje Úřad pro civilní letectví. Reagují i provozovatelé kritické infrastruktury státu, jako jsou třeba jaderné elektrárny nebo rafinerie. „Zvýšili jsme ochranu a snažíme se spolupracovat s policií i armádou,“ řekl mluvčí skupiny Orlen Unipetrol Pavel Kaidl. Nejčastějšími přestupci jsou neregistrovaní, tedy ryze amatérští uživatelé bezpilotních systémů. Mnohdy ani netuší, že jsou v bezletové zóně. Pokuta může pro pilota dronu dosáhnout až sta tisíc korun. Provozovatele může porušení zákona vyjít až na tři miliony, v případě firmy dokonce na pět milionů korun.
před 14 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.