Reinhard Heydrich strana 5 z 5

Po útoku parašutistů na Reinharda Heydricha vyhlásili nacisté v protektorátu II. stanné právo. Mezi 27. květnem a 3. červencem 1942 ze msty vraždili skutečné, ale i domnělé odbojáře. Zabíjeli na několika místech v Čechách, kromě Prahy například v Pardubicích, Táboře, nebo Mladé Boleslavi. Všechny odsouzené z Moravy ale vraždili pouze v Brně, na dvoře věznice gestapa v Kounicových kolejích. Jejich ostatky se nikdy nenašly. Podle svědků ale nacisté vozili do brněnského krematoria denně krvavé rakve, ze kterých ještě trčely vlasy.

19. června 1945 vydal prezident Edvard Beneš takzvaný velký retribuční dekret. V jeho důsledku pak vznikly mimořádné lidové soudy, které po válce trestaly okupanty a kolaboranty s nacismem. Před soudem ale končili kromě zrádců i nevinní lidé. Hlavně v roce 1948, když komunisté retribuci obnovili, aby odstranili své odpůrce.

Přesně před 78 lety padlo v kostele v Resslově ulici v Praze sedm československých parašutistů, kteří se účastnili atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Byli mezi nimi i Josef Gabčík a Jan Kubiš, kteří útok provedli. S nimi stonásobné přesile hodiny odolávali Jan Hrubý, Josef Bublík, Adolf Opálka, Jaroslav Švarc a Josef Valčík. Nikdo z nich se Němcům nedostal do rukou živý. Svědky jejich posledního boje byli i obyvatelé domu, který stojí přímo naproti kostelu.

Před 78 lety skončil hon na parašutisty, kteří zaútočili na říšského protektora Reinharda Heydricha. Jejich hrdinnou smrt si v úterý přišly na pietní akt v Resslově ulici u chrámu svatých Cyrila a Metoděje připomenout asi dvě stovky lidí. Právě tam Jozef Gabčík a Jan Kubiš společně s dalšími pěti výsadkáři po boji s německou přesilou zemřeli. Některé detaily toho, jak v kostele bojovali, dodnes neznáme, říká historik Zdeněk Špitálník.

Msta za smrt zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, na něhož byl spáchán atentát 27. května 1942, si vyžádala o dva týdny později zničení obce Lidice, 10. června. Muži a chlapci starší 15 let byli popraveni, ženy a děti byly odvlečeny do koncentračních táborů. Pietní akce byla poprvé od roku 1945 neveřejná kvůli koronavirovým opatřením.

Před 78 lety utrpěl šéf policie nacistického Německa a zastupující říšský protektor v Čechách a na Moravě Reinhard Heydrich zranění, kterým o osm dní později podlehl. Hrdiny, kteří útok na něj provedli, si připomněli lidé u památníku parašutistů v pražské Libni.

Ministerstvo vnitra vypovědělo nájemní smlouvu skladu s nakladatelstvím Naše vojsko, které vydalo kalendář s portréty osobností třetí říše. Po jednání s izraelským velvyslancem v ČR Danielem Meronem o tom informoval ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). Dodal, že podobné zboží nemá na pultech českých obchodů co dělat. Na vydavatele už směřuje trestní oznámení a další se chystá.

Do konce druhé světové války zbýval necelý měsíc, fronta se přibližovala protektorátu, ale nacisté stále posílali československé odbojáře do koncentračních táborů. Před 75 lety tak z Brna vyjel poslední transport do Mauthausenu, kde 10. dubna 1945 v plynové komoře zemřelo 235 lidí. Mezi nimi byla i dvaadvacetiletá Marie Sedláčková, která během okupace bojovala proti nacistům a při zatýkání se pokoušela z obklíčení prostřílet.

Rodina brigádního generála Františka Moravce chce letos převézt jeho ostatky ze Spojených států do rodné Čáslavi. Legionář Moravec vedl před nacistickou okupací československé zpravodajce, v Londýně pak pracoval pro exilovou vládu a řídil mimo jiné výsadky parašutistů do protektorátu.

Poskytli úkryt parašutistům, a proto je pravoslavná církev nyní svatořečila. Vladimír Petřek, Václav Čikl a Jan Sonnevend spolupracovali s parašutisty, kteří v roce 1942 provedli útok na Reinharda Heydricha. Právě oni ukryli výsadkáře v kryptě kostela, kde je o několik týdnů později dopadlo gestapo. A právě v tomto chrámu byli v sobotu Petřek, Čikl a Sonnevend za svoje hrdinství v odboji svatořečeni.

Hlavní cenu České akademie komiksu obdržel ve čtvrtek večer Článek II. Kniha Jiřího Šimáčka a Jána Lastomírského se odehrává v období protektorátu. Publikace si z udílení výročních komiksových cen Muriel odnesla také ocenění za nejlepší komiksovou knihu a nejlepší scénář. V dalších kategoriích si porota všimla titulů Traum či Zpráva pro Adolfa anebo Oprásků sčeskí historje.

Lidice byly obyčejnou českou vesnicí, která zaplatila nejkrutější daň za odstranění Reinharda Heydricha. Na tento odbojový čin by Češi měli být pyšní, součástí příběhu jsou však i negativní projevy ve společnosti, s nimiž je potřeba se srovnat, domnívá se Vojtěch Kyncl z Historického ústavu Akademie věd. Byl hostem Událostí, komentářů, rozhovor s ním vedla Marcela Augustová.

Historici zjistili nové informace o Janu Kubišovi a Josefu Gabčíkovi ze skupiny Anthropoid. Dosud znali jen fakta z období od 5. března 1942 do květnového atentátu na Reinharda Heydricha. Co odbojáři, kteří na území protektorátu seskočili na konci prosince 1941, podnikali během ledna a února, nebylo jasné. Nově se to podařilo zjistit badatelům Jaroslavu Čvančarovi a Vlastislavu Janíkovi.

Hrob Reinharda Heydricha v Berlíně vykopán nebyl, tvrdí český historik Jaroslav Čvančara po návštěvě hřbitova v německé metropoli. Zprávu o pokusu vykopat ostatky bývalého zastupujícího říšského protektora přinesla před Vánoci německá média. Místní policie incident vyšetřuje. Podle Čvančary lupiči kopali na jiném místě. Mohli se zmýlit, vyloučené není ani to, že cílili na hrob jiného prominentního nacisty.

Do pomoci parašutistům se za protektorátu zapojovali muži, ženy i celé rodiny. Úkryt jim poskytla také Antonie Bohatcová z brněnských Řečkovic. Společně se svým manželem pomáhala výsadkářům ze skupiny Silver B. Když je gestapo 3. ledna 1945, tedy přesně před 75 lety, přišlo zatknout, neváhala tehdy 44letá odbojářka vzít zbraň a při přestřelce zranit tři nacisty, což se zřejmě žádné jiné ženě v domácím odboji nepovedlo. Přesto je její příběh téměř neznámý.

Zemřela Miloslava Kalibová, která přežila vypálení Lidic, pobyt v koncentračním táboře i pochod smrti. Dožila se téměř 97 let. Své vzpomínky předávala veřejnosti prostřednictvím besed i dokumentů. Zprávu oznámil mluvčí Památníku Lidice Filip Petlička. Z 143 lidických žen, které se dočkaly konce války, žije už jen Jaroslava Skleničková.

Z berlínského hrobu někdejšího zastupujícího říšského protektora v Čechách a na Moravě Reinharda Heydricha, který zemřel na následky zranění způsobených československými výsadkáři, se někdo pokusil odnést ostatky tohoto válečného zločince. Případ vyšetřuje policie, podle které v hrobu všechny ostatky zůstaly, napsal list Der Tagesspiegel. Německá média uvádějí, že pachatel či pachatelé museli o místu uložení Heydricha vědět zřejmě z povolaných míst, neboť hrob byl po válce srovnán se zemí a anonymizován.

V přepočtu milionové částky vynesla kontroverzní dražba v Německu. Mnichovský aukční dům nabídl stovky osobních věcí Adolfa Hitlera a dalších představitelů nacistického režimu. Vedení Evropské židovské obce akci odsoudilo. Obávalo se, že ji zneužijí neonacisté. Ředitel aukčního domu ale kritiku odmítá a tvrdí, že jeho zákazníky jsou především muzea.

Osudy parašutistů vyslaných z Velké Británie do protektorátu připomíná historický orientační pochod, který v sobotu startuje na chrudimském letišti. Úkolem dvoučlenných skupin je dostat se pomocí šifrovaných informací na předem neznámé místo. Akce, kterou pořádají chrudimští parašutisté, se zúčastní téměř šest stovek lidí.

Před 80 lety do ulic Prahy vyšlo sto tisíc lidí, aby vyjádřili svůj nesouhlas s protektorátními poměry. Říjnová manifestace proti nacistické okupaci si v roce 1939 vyžádala dva mrtvé. Ze studenta Jana Opletala se stal symbol vzdoru proti totalitě a jeho odkaz dodnes připomíná Mezinárodní den studentstva. Na prvního zavražděného, dělníka Václava Sedláčka, se na dlouhá léta zapomnělo.

Památce tří stovek příbuzných a spolupracovníků parašutistů, kteří se v květnu 1942 podíleli na atentátu na Reinharda Heydricha, se v sobotu v katedrále svatého Víta poklonili zástupci církví, armády, válečných veteránů, sokolů a dalších organizací. Zádušní mši v chrámu sloužil podobně jako v minulých letech kardinál Dominik Duka, který zdůraznil hrdinství zavražděných a konstatoval, že se na ně zapomíná. Na mši navázalo odhalení desky, která připomíná zavražděné odbojáře manžele Jesenské.

V Praze budou mít pamětní desku další hrdinové protinacistického odboje. Manželé Jesenští pomáhali těm, kteří provedli atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Upomínka na ně je za posledních pět let devatenáctou pamětní deskou odhalenou v Praze zapomenutým odbojářům.

Poprvé jako významný den si v úterý Česko připomíná Památný den sokolstva. Je vzpomínkou na noc ze 7. na 8. října 1941, kdy nacisté na rozkaz zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha zatkli přes patnáct set představitelů sokolské organizace a deportovali je do koncentračních táborů. O několik dní později Sokol zakázali.

Před 77 lety nacisté zavraždili pravoslavného biskupa Gorazda a další duchovní, kteří pomáhali ukrývat parašutisty po atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha. Pravoslavná církev Gorazda v 80. letech minulého století prohlásila za svatého.