Reinhard Heydrich strana 5 z 5

Chirurg a dlouholetý primář ivančické nemocnice, dnes dvaadevadesátiletý Richard Kania, léčil nejen vrcholové sportovce, ale také disidenty, kněží a řádové sestry. Mezi jeho pacienty patřili například i Emil Zátopek nebo Milan Kundera. V polovině 60. let se dostal na kliniku v Americe, kde pracoval tři roky. Do normalizačního Československa se ale na rozdíl od bratra –⁠ také lékaře –⁠ vrátil a nelituje.

Alternativa pro Německo (AfD), která je nejsilnější opoziční stranou ve Spolkovém sněmu, na víkendovém sjezdu v Drážďanech volební lídry nevybrala. Chce tak učinit až později na základě celostranického hlasování. Strana, která je považována za populistickou až krajně pravicovou, se naopak dohodla, že jejím programovým cílem je odchod Německa z Evropské unie.

Zemřela Marie Šupíková, jako dítě přežila vyhlazení Lidic, bylo jí 88 let. Oznámil to ředitel Památníku Lidice Eduard Stehlík. Vyzdvihl ji jako jednoho z nejaktivnějších pamětníků.

Přestože rozhodovali za války o tisících českých životů, byli téměř neviditelní. Velitelé nacistických bezpečnostních složek v protektorátu rozhodovali o deportacích do koncentračních táborů. Po válce je bylo složité identifikovat – kvůli jejich vysokým pozicím je často znali jen jejich nejbližší spolupracovníci. Proto často vyvázli bez trestu. Přitom právě oni mají velký podíl na zvěrstvech druhé světové války. Chtěli se zalíbit Hitlerovi.

Státní zastupitelství obžalovalo jednoho člověka a firmu kvůli prodeji propagačních předmětů s nacistickou tematikou v nakladatelství Naše vojsko. České televizi to potvrdila státní zástupkyně Hana Vrbová. Zločinem založení, podpory a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka se bude zabývat Obvodní soud pro Prahu 5. Nakladatelství se dlouhodobě brání tím, že prodejem předmětů nic nevhodného nepropaguje.

Na pietní území Památníku Lidice zamířily o uplynulém víkendu desítky sáňkařů a bobistů, někteří jezdili i po starém hřbitově a po místech, kde stály nacisty zdemolované domy. Ředitel památníku Eduard Stehlík apeluje na dodržování piety a chování, které určuje návštěvní řád památníku. Lidé by si podle něj měli uvědomit, na jakém místě jsou a že pietní území není jen část poblíž silnice.

Sokolové ve čtvrtek slaví tradiční Památný den sokolstva, který je od loňského roku oficiálním významným dnem. Lidé si tak připomínají tisíce obětí sokolů za druhé světové války i v období komunismu. V Praze vystoupila například poslední žijící pamětnice Akce Sokol Dagmar Evaldová. Kvůli epidemickým opatřením mají letošní oslavy omezenější rozsah.

O operaci Anthropoid, jejímž cílem byla likvidace zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, se už mnoho napsalo i natočilo. Divadelník Tomáš Dianiška se „největšího hrdinského činu našich dějin“ rozhodl zhostit akčním béčkem. V inscenaci 294 statečných mísí humor, dojetí, drama i fantazii. Novinku má na repertoáru pražské Divadlo pod Palmovkou, které stojí nedaleko místa atentátu.

Manželé Lydie a Jiří Bondyovi, kteří za druhé světové války napomáhali protinacistickému odboji, budou mít v Praze pamětní desku. Oba dva byli Židé, nacisté je přitom zavraždili za napomáhání atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha. Právě na jejich kole totiž přijel do kobyliské zatáčky jeden z útočníků – Josef Gabčík.

Přesně před 78 lety, 2. července 1942, padl poslední parašutista z výsadku Silver A Jiří Potůček. Dva týdny předtím za často velmi dramatických situací úplně sám unikal na východě Čech gestapu. Nevzdal se a bojoval až do konce.

Ve vězení a v nedůstojných podmínkách skončil 27. června 1945 život jedné z nejrozporuplnějších postav československých dějin. Protektorátní prezident Emil Hácha, někdejší uznávaný právník, nacistickému vůdci v březnu 1939 odsouhlasil okupaci a v čele země zůstal až do konce války. Na druhou stranu se ale zasloužil o propouštění politických vězňů a první roky v úřadu také udržoval kontakty s exilem. Jeho politické působení navíc ovlivnila vážná nemoc.

Kamenická osada Ležáky na Chrudimsku sloužila během druhé světové války jako útočiště parašutistů skupiny Silver A. Ve vsi ukryli radiostanici Libuši vyslanou z Londýna. Po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha ale do Ležáků vtrhli nacisté a zavraždili všechny obyvatele kromě dvou dětí. Osada byla 24. června 1942 vypálena a srovnána se zemí.

Po útoku parašutistů na Reinharda Heydricha vyhlásili nacisté v protektorátu II. stanné právo. Mezi 27. květnem a 3. červencem 1942 ze msty vraždili skutečné, ale i domnělé odbojáře. Zabíjeli na několika místech v Čechách, kromě Prahy například v Pardubicích, Táboře, nebo Mladé Boleslavi. Všechny odsouzené z Moravy ale vraždili pouze v Brně, na dvoře věznice gestapa v Kounicových kolejích. Jejich ostatky se nikdy nenašly. Podle svědků ale nacisté vozili do brněnského krematoria denně krvavé rakve, ze kterých ještě trčely vlasy.

19. června 1945 vydal prezident Edvard Beneš takzvaný velký retribuční dekret. V jeho důsledku pak vznikly mimořádné lidové soudy, které po válce trestaly okupanty a kolaboranty s nacismem. Před soudem ale končili kromě zrádců i nevinní lidé. Hlavně v roce 1948, když komunisté retribuci obnovili, aby odstranili své odpůrce.

Přesně před 78 lety padlo v kostele v Resslově ulici v Praze sedm československých parašutistů, kteří se účastnili atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Byli mezi nimi i Josef Gabčík a Jan Kubiš, kteří útok provedli. S nimi stonásobné přesile hodiny odolávali Jan Hrubý, Josef Bublík, Adolf Opálka, Jaroslav Švarc a Josef Valčík. Nikdo z nich se Němcům nedostal do rukou živý. Svědky jejich posledního boje byli i obyvatelé domu, který stojí přímo naproti kostelu.

Před 78 lety skončil hon na parašutisty, kteří zaútočili na říšského protektora Reinharda Heydricha. Jejich hrdinnou smrt si v úterý přišly na pietní akt v Resslově ulici u chrámu svatých Cyrila a Metoděje připomenout asi dvě stovky lidí. Právě tam Jozef Gabčík a Jan Kubiš společně s dalšími pěti výsadkáři po boji s německou přesilou zemřeli. Některé detaily toho, jak v kostele bojovali, dodnes neznáme, říká historik Zdeněk Špitálník.

Msta za smrt zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, na něhož byl spáchán atentát 27. května 1942, si vyžádala o dva týdny později zničení obce Lidice, 10. června. Muži a chlapci starší 15 let byli popraveni, ženy a děti byly odvlečeny do koncentračních táborů. Pietní akce byla poprvé od roku 1945 neveřejná kvůli koronavirovým opatřením.

Před 78 lety utrpěl šéf policie nacistického Německa a zastupující říšský protektor v Čechách a na Moravě Reinhard Heydrich zranění, kterým o osm dní později podlehl. Hrdiny, kteří útok na něj provedli, si připomněli lidé u památníku parašutistů v pražské Libni.

Ministerstvo vnitra vypovědělo nájemní smlouvu skladu s nakladatelstvím Naše vojsko, které vydalo kalendář s portréty osobností třetí říše. Po jednání s izraelským velvyslancem v ČR Danielem Meronem o tom informoval ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). Dodal, že podobné zboží nemá na pultech českých obchodů co dělat. Na vydavatele už směřuje trestní oznámení a další se chystá.

Do konce druhé světové války zbýval necelý měsíc, fronta se přibližovala protektorátu, ale nacisté stále posílali československé odbojáře do koncentračních táborů. Před 75 lety tak z Brna vyjel poslední transport do Mauthausenu, kde 10. dubna 1945 v plynové komoře zemřelo 235 lidí. Mezi nimi byla i dvaadvacetiletá Marie Sedláčková, která během okupace bojovala proti nacistům a při zatýkání se pokoušela z obklíčení prostřílet.

Rodina brigádního generála Františka Moravce chce letos převézt jeho ostatky ze Spojených států do rodné Čáslavi. Legionář Moravec vedl před nacistickou okupací československé zpravodajce, v Londýně pak pracoval pro exilovou vládu a řídil mimo jiné výsadky parašutistů do protektorátu.

Poskytli úkryt parašutistům, a proto je pravoslavná církev nyní svatořečila. Vladimír Petřek, Václav Čikl a Jan Sonnevend spolupracovali s parašutisty, kteří v roce 1942 provedli útok na Reinharda Heydricha. Právě oni ukryli výsadkáře v kryptě kostela, kde je o několik týdnů později dopadlo gestapo. A právě v tomto chrámu byli v sobotu Petřek, Čikl a Sonnevend za svoje hrdinství v odboji svatořečeni.

Hlavní cenu České akademie komiksu obdržel ve čtvrtek večer Článek II. Kniha Jiřího Šimáčka a Jána Lastomírského se odehrává v období protektorátu. Publikace si z udílení výročních komiksových cen Muriel odnesla také ocenění za nejlepší komiksovou knihu a nejlepší scénář. V dalších kategoriích si porota všimla titulů Traum či Zpráva pro Adolfa anebo Oprásků sčeskí historje.

Lidice byly obyčejnou českou vesnicí, která zaplatila nejkrutější daň za odstranění Reinharda Heydricha. Na tento odbojový čin by Češi měli být pyšní, součástí příběhu jsou však i negativní projevy ve společnosti, s nimiž je potřeba se srovnat, domnívá se Vojtěch Kyncl z Historického ústavu Akademie věd. Byl hostem Událostí, komentářů, rozhovor s ním vedla Marcela Augustová.