Ceny Muriel vyzdvihly opráski nejen sčeskí historje. Nejlepší komiks přibližuje hrdinu heydrichiády

Hlavní cenu České akademie komiksu obdržel ve čtvrtek večer Článek II. Kniha Jiřího Šimáčka a Jána Lastomírského se odehrává v období protektorátu. Publikace si z udílení výročních komiksových cen Muriel odnesla také ocenění za nejlepší komiksovou knihu a nejlepší scénář. V dalších kategoriích si porota všimla titulů Traum či Zpráva pro Adolfa anebo Oprásků sčeskí historje.

Článek II. porotu v záplavě didaktických komiksů na historické téma zaujal souhrou scénáře a expresivní kresby. Propojení příběhu konkrétního obyčejného hrdiny se širším historickým kontextem vytváří nepřehlédnutelné a vyvážené dílo, uvedli členové akademie komiksu.

Děj pokrývá období od příchodu Reinharda Heydricha do Prahy, začíná podzimem 1941 a končí popravou Vladimíra Petřeka. Jako hlavní postavu si autoři zvolili právě tohoto kaplana pravoslavného kostela, kde se ukrývala skupina výsadkářů po atentátu za zastupujícího říšského protektora.

Název knihy – Článek II. – odkazuje k protektorátnímu nařízení, podle něhož budou osoby, které se na atentátu podílely, nebo ti, kdo takovým lidem pomáhali, zastřeleni i se svou rodinou.

Traum a Zpráva pro Adolfa získaly dvě ceny

K době druhé světové války se rovněž vztahuje oceněná Zpráva pro Adolfa. Propojuje osudy tří lidí, kteří mají shodné křestní jméno, ale rozdílné osudy. Mezi nimi i nacistického diktátora Hitlera.

Autor komiksu Osamu Tezuka patří podle poroty ke komiksovým klasikům a už samotné představení jeho osobité tvorby českým čtenářům je zásadní počin. Tento názor potvrdilo udělení ceny za nejlepší překladový komiks, která patří nakladatelství Crew, a také za nejlepší překlad Anně Křivánkové.

Po dvou cenách získala i série Traum. Tomáš Motal v ní mísí vizuální styl čerpající z estetiky gothic rocku, filmu noir a metalu. Získal za ni cenu pro nelepší kresbu i nejlepší krátký komiks. Podle poroty Traum ukazuje Motala jako originálního autora, který zdatně v příbězích z paralelního světa mísí popkulturní odkazy s historickými událostmi a vyprázdněnou symbolikou totalit.

Kalendář Opráski sčeskí historje na rok 2019
Zdroj: Grada

Ceny Muriel si odnesl i kreslíř Jaz za Opráski sčeskí historje (nejlepší strip), Pavel Čech za pátý díl Dobrodružství rychlé veverky (nejlepší komiks pro děti) a Barbora Satranská, která zaujala nejlepším studentským komiksem Spořilov

Ocenění za přínos českému komiksu tentokrát patří Galerii Klatovy / Klenová za uspořádání třetího česko-německého komiksového sympozia, jehož tématem byl Faust. Do komiksové síně slávy byl uveden Ivo Pechar, významný scenárista komiksových seriálů v 70. a 80. letech, například Profesora Dugana nebo Pavouka Nephila.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 7 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 17 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
16. 1. 2026
Načítání...