Díky primáři Kaniovi dostali kvalitní péči i komunistům nepohodlní lidé. Léčil i Kunderu a Zátopka

Chirurg a dlouholetý primář ivančické nemocnice, dnes dvaadevadesátiletý Richard Kania, léčil nejen vrcholové sportovce, ale také disidenty, kněží a řádové sestry. Mezi jeho pacienty patřili například i Emil Zátopek nebo Milan Kundera. V polovině 60. let se dostal na kliniku v Americe, kde pracoval tři roky. Do normalizačního Československa se ale na rozdíl od bratra –⁠ také lékaře –⁠ vrátil a nelituje.

  • Seriál Paměťová stopa představuje osudy desítek lidí, kteří trpěli v totalitních režimech 20. století. Jde o lokální příběhy s nadregionálním přesahem. Dokumenty vznikají ve spolupráci s brněnskou pobočkou VHÚ Praha a AMERFO o.p.s.

Richard Kania se narodil v lednu 1929. Jeho otec byl státním úředníkem, a rodina se tak často stěhovala. V průběhu druhé světové války žil Richard v Praze, kde byl svědkem dramatických událostí. Vzpomíná například na den, kdy došlo k atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. „Byli jsme v divadle. Představení přerušili a museli jsme jít domů,“ říká. 

O několik dnů později přihlížel třináctiletý Richard se spolužáky zásahu proti československým parašutistům v kostele sv. Cyrila a Metoděje v pražské Resslově ulici. „My jsme šli ráno do školy a přes Vltavu nás už nepustili, tam šaliny nejely. Tak jsme šli pěšky ke škole, která byla naproti kostelu, kde byli parašutisté ukrytí. Tam už bylo všechno obklíčené,“ říká.

Stavěl barikády a pomáhal v repatriačním středisku

I když Richard se svými sourozenci a spolužáky trávil většinu času sportem, kulisa války v čase dospívání byla neustále přítomná. „Pátého května se už kolem poledne začaly vyvěšovat československé vlajky a odpoledne jsme šli s dědečkem stavět barikády. My jsme pak jako skauti na Malé Straně pracovali v repatriačním středisku. Byl to velký zážitek, potkat lidi z celé Evropy. Byli tak slabí, že neunesli ani svá osobní zavazadla. Když jsme je vzali kolem paže, abychom je podrželi, tak jsme ty hůlky úplně objímali,“ popisuje konec války Richard Kania

Po skončení bojů pokračoval ve studiu na gymnáziu, už v Brně, kde také odmaturoval. Spolu se svým bratrem, dvojčetem, se přihlásil na medicínu. Oba ji vystudovali a už jako lékaři se v polovině šedesátých let přihlásili k náročné zkoušce, která je opravňovala k práci v nemocnicích po celých Spojených státech. Trvala osm hodin a obstála jen desetina. Richard Kania už v té době pracoval jako primář na chirurgii v nemocnici v Ivančicích.

Nahrávám video

S bratrem odjeli pracovat do nemocnic v Americe

„Bratr byl na dětské klinice v Brně a jeho profesor mu donesl takový leták nebo literaturu o možnostech studia v Americe. Brácha ji donesl domů a začali jsme se učit. Anglicky jsme neuměli vůbec, my měli jen němčinu, tak jsme se začali učit a tu zkoušku jsme udělali,“ říká pamětník.

Pak jim začaly chodit nabídky stáže nebo práce. Richard si vybral kliniku v Ohiu, kde strávil spolu s rodinou tři roky, a zatímco jeho bratr v USA zůstal, on sám se do Československa vrátil. „Přišel mi tam nějaký pohled nebo dopis a na obálce bylo jenom napsáno: Pane primáři, už se nám brzy vraťte, Vaši pošťáci. Víte, to tam v tom cizím prostředí vyzní úplně jinak než tady. Česky se mluvilo jenom doma, a to ještě děti mezi sebou mluvily anglicky, protože to bylo pro ně lepší,“ vysvětluje důvody k návratu do vlasti.

Režimu nepodlézal. Nikdy nevstoupil do strany, netajil se ani tím, že je věřící. Po deseti letech zákazu vycestovat ze země se dočkal i možnosti návratů do Ameriky. Po každém takovém výletu následoval výslech u StB. „Ale to byli blbci, ti se dali lehko ošálit. Třeba se ptali, když bylo výročí (srpnové) okupace, co tam oni na to. A já jsem říkal, tak to se tam všichni sešli a děkovali Brežněvovi, že nebýt jeho, tak se tak nikdy neměli,“ směje se.

Bratři Kaniovi
Zdroj: soukromý archiv Richarda Kanii

Spolužák nebo bratranec

Na jeho nemocničním oddělení našlo útočiště mnoho tehdy politicky pronásledovaných lidí. Těch, kteří byli propuštění z vězení nebo byli na indexu, ale šlo také o kněží a řádové sestry. „Milan Kundera tady třeba byl, to byl tenkrát na indexu, to byl spolužák z gymnázia. Zátopkovi tady byli, spali taky jednou u nás doma. Nechali mě pracovat, já jsem tady neměl soupeře a lidi mě potřebovali,“ říká dlouholetý primář nemocnice v Ivančicích.

„Já jsem vedl sestry k tomu, aby viděly v každém někoho, kdo by se podobal jejich příbuznému, a aby se tak k němu chovaly,“ vysvětluje. I on na dotaz ředitele nemocnice, koho to na oddělení zase má, vždy prý říkal, že je to spolužák nebo bratranec. 

Primářem byl Richard Kania v ivančické nemocnici dvaatřicet let a svého rozhodnutí vrátit se do normalizací postižené společnosti nelituje. „Víte, musíte se dívat dopředu, zpět už nic nezměníte,“ uzavírá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Policie chce poslat před soud cizince, který útočil v obchodním domě v Hradci Králové

Kriminalisté navrhli obžalovat třiatřicetiletého cizince, který v lednu napadl v královehradeckém Futuru dalšího cizince a jednu svědkyni zranil. Policisté muže viní z pokusu o vraždu, výtržnictví a nakládání s dětskou pornografií. V případě odsouzení mu hrozí až dvacet let vězení.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

MHD mají některá města zdarma, nově to zavedou i Klatovy

Autobusy městské hromadné dopravy v Klatovech budou od července vozit všechny cestující zdarma. Radnice chystá optimalizaci veřejné dopravy a chce ji především zrychlit. Dosud si pasažéři kupovali jízdenku přímo u řidiče, což vzhledem k počtu zastávek přinášelo značné zdržení. MHD zdarma zavedly v minulosti například Frýdek-Místek, Valašské Meziříčí nebo Kolín. Většina velkých měst ji nabízí jen určitým skupinám obyvatel, nejčastěji seniorům a dětem.
před 17 hhodinami

Drony pomáhají policii i strážníkům. Odhalují dopravní přestupky i černé skládky

Drony se stávají běžnou součástí kontrolních akcí dopravní policie. Ze vzduchu se hlídky zaměřují hlavně na rizikové úseky. Zařízení neměří rychlost, slouží jen jako záznamník některých přestupků – třeba jízdy na červenou nebo předjíždění kamionů. Drony začali využívat i strážníci, například v Ústí nad Labem nebo Kladně. Pomáhají mimo jiné při pátrání v nepřehledném a špatně přístupném terénu nebo při odhalování černých skládek.
před 18 hhodinami

VideoPraha odstranila nebezpečnou skluzavku

Klouzačka na pražském dětském hřišti Okrouhlík stála šestnáct let. Před dvěma týdny se na ní ale zranilo dítě. Osmiletý chlapec má dva nalomené obratle. Městská část Praha 5 pak nechala skluzavku zavřít. Znalkyně nakonec uvedla, že klouzačka nebyla způsobilá k bezpečnému provozu, zmíněný úraz s tím ale nespojuje. Radnice preventivně klouzačku zlikvidovala.
17. 5. 2026Aktualizováno17. 5. 2026

Ve dvanácti krajských městech se sešli lidé k podpoře ČT a ČRo

Ve dvanácti krajských městech Česka se před pátou hodinou odpoledne sešli lidé, aby podpořili nezávislost médií veřejné služby. Pochody napříč ulicemi center měst na podporu České televize a Českého rozhlasu zorganizoval spolek Milion chvilek pro demokracii. Kritika organizátorů a účastníků míří na návrh zákona, který představil ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) a který mimo jiné převádí financování ČT a ČRo pod státní rozpočet.
17. 5. 2026Aktualizováno17. 5. 2026

„Stahující se mračna.“ Šéf Ústavního soudu v Terezíně varoval před projevy autoritářství

Předseda Ústavního soudu ČR Josef Baxa na tryzně v Terezíně, která připomněla oběti nacistické perzekuce, varoval před projevy autoritářství. Současnou atmosféru ve společnosti přirovnal k době před nástupem nacismu. Vyzval lidi, aby nebyli lhostejní a bránili základní hodnoty a instituce. Pietní akce u příležitosti 81. výročí konce druhé světové války se účastnil také prezident Petr Pavel a další politici, diplomati nebo skauti.
17. 5. 2026Aktualizováno17. 5. 2026

Letos přibude 130 kilometrů cyklostezek

Cyklisté se letos mohou těšit na dokončení lávky přes Labe u Kostomlat nad Labem nebo na nový akvadukt přes železnici na Domažlicku. V Česku se v letošním roce plánuje dokončit 130 kilometrů cyklostezek, o 34 kilometrů méně než loni. Vyplývá to ze statistik jednotlivých krajů, které má Česká televize k dispozici. Nejvíce tras dokončí Olomoucký kraj, a to 25 kilometrů. V Ústeckém kraji naopak letos nedostaví žádnou.
17. 5. 2026

V Říčanech omylem zvedli daň z nemovitosti. Vynahradíme vám to, kaje se radnice

Vyšší daň z nemovitosti letos zaplatí majitelé bytů v Říčanech. Vedení města si totiž špatně vyložilo zákon a říká, že omylem zvýšilo koeficient, čímž celková taxa výrazně vzrostla. Po nespokojených reakcích teď radnice slibuje, že to v příštích letech občanům vykompenzuje.
17. 5. 2026
Načítání...