Díky primáři Kaniovi dostali kvalitní péči i komunistům nepohodlní lidé. Léčil i Kunderu a Zátopka

Chirurg a dlouholetý primář ivančické nemocnice, dnes dvaadevadesátiletý Richard Kania, léčil nejen vrcholové sportovce, ale také disidenty, kněží a řádové sestry. Mezi jeho pacienty patřili například i Emil Zátopek nebo Milan Kundera. V polovině 60. let se dostal na kliniku v Americe, kde pracoval tři roky. Do normalizačního Československa se ale na rozdíl od bratra –⁠ také lékaře –⁠ vrátil a nelituje.

  • Seriál Paměťová stopa představuje osudy desítek lidí, kteří trpěli v totalitních režimech 20. století. Jde o lokální příběhy s nadregionálním přesahem. Dokumenty vznikají ve spolupráci s brněnskou pobočkou  VHÚ Praha a AMERFO o. p. s.

Richard Kania se narodil v lednu 1929. Jeho otec byl státním úředníkem, a rodina se tak často stěhovala. V průběhu druhé světové války žil Richard v Praze, kde byl svědkem dramatických událostí. Vzpomíná například na den, kdy došlo k atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. „Byli jsme v divadle. Představení přerušili a museli jsme jít domů,“ říká. 

O několik dnů později přihlížel třináctiletý Richard se spolužáky zásahu proti československým parašutistům v kostele sv. Cyrila a Metoděje v pražské Resslově ulici. „My jsme šli ráno do školy a přes Vltavu nás už nepustili, tam šaliny nejely. Tak jsme šli pěšky ke škole, která byla naproti kostelu, kde byli parašutisté ukrytí. Tam už bylo všechno obklíčené,“ říká.

Stavěl barikády a pomáhal v repatriačním středisku

I když Richard se svými sourozenci a spolužáky trávil většinu času sportem, kulisa války v čase dospívání byla neustále přítomná. „Pátého května se už kolem poledne začaly vyvěšovat československé vlajky a odpoledne jsme šli s dědečkem stavět barikády. My jsme pak jako skauti na Malé Straně pracovali v repatriačním středisku. Byl to velký zážitek, potkat lidi z celé Evropy. Byli tak slabí, že neunesli ani svá osobní zavazadla. Když jsme je vzali kolem paže, abychom je podrželi, tak jsme ty hůlky úplně objímali,“ popisuje konec války Richard Kania

Po skončení bojů pokračoval ve studiu na gymnáziu, už v Brně, kde také odmaturoval. Spolu se svým bratrem, dvojčetem, se přihlásil na medicínu. Oba ji vystudovali a už jako lékaři se v polovině šedesátých let přihlásili k náročné zkoušce, která je opravňovala k práci v nemocnicích po celých Spojených státech. Trvala osm hodin a obstála jen desetina. Richard Kania už v té době pracoval jako primář na chirurgii v nemocnici v Ivančicích.

7 minut
Paměťová stopa: Richard Kania
Zdroj: ČT24

S bratrem odjeli pracovat do nemocnic v Americe

„Bratr byl na dětské klinice v Brně a jeho profesor mu donesl takový leták nebo literaturu o možnostech studia v Americe. Brácha ji donesl domů a začali jsme se učit. Anglicky jsme neuměli vůbec, my měli jen němčinu, tak jsme se začali učit a tu zkoušku jsme udělali,“ říká pamětník.

Pak jim začaly chodit nabídky stáže nebo práce. Richard si vybral kliniku v Ohiu, kde strávil spolu s rodinou tři roky, a zatímco jeho bratr v USA zůstal, on sám se do Československa vrátil. „Přišel mi tam nějaký pohled nebo dopis a na obálce bylo jenom napsáno: Pane primáři, už se nám brzy vraťte, Vaši pošťáci. Víte, to tam v tom cizím prostředí vyzní úplně jinak než tady. Česky se mluvilo jenom doma, a to ještě děti mezi sebou mluvily anglicky, protože to bylo pro ně lepší,“ vysvětluje důvody k návratu do vlasti.

Režimu nepodlézal. Nikdy nevstoupil do strany, netajil se ani tím, že je věřící. Po deseti letech zákazu vycestovat ze země se dočkal i možnosti návratů do Ameriky. Po každém takovém výletu následoval výslech u StB. „Ale to byli blbci, ti se dali lehko ošálit. Třeba se ptali, když bylo výročí (srpnové) okupace, co tam oni na to. A já jsem říkal, tak to se tam všichni sešli a děkovali Brežněvovi, že nebýt jeho, tak se tak nikdy neměli,“ směje se.

Bratři Kaniovi
Zdroj: soukromý archiv Richarda Kanii

Spolužák nebo bratranec

Na jeho nemocničním oddělení našlo útočiště mnoho tehdy politicky pronásledovaných lidí. Těch, kteří byli propuštění z vězení nebo byli na indexu, ale šlo také o kněží a řádové sestry. „Milan Kundera tady třeba byl, to byl tenkrát na indexu, to byl spolužák z gymnázia. Zátopkovi tady byli, spali taky jednou u nás doma. Nechali mě pracovat, já jsem tady neměl soupeře a lidi mě potřebovali,“ říká dlouholetý primář nemocnice v Ivančicích.

„Já jsem vedl sestry k tomu, aby viděly v každém někoho, kdo by se podobal jejich příbuznému, a aby se tak k němu chovaly,“ vysvětluje. I on na dotaz ředitele nemocnice, koho to na oddělení zase má, vždy prý říkal, že je to spolužák nebo bratranec. 

Primářem byl Richard Kania v ivančické nemocnici dvaatřicet let a svého rozhodnutí vrátit se do normalizací postižené společnosti nelituje. „Víte, musíte se dívat dopředu, zpět už nic nezměníte,“ uzavírá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Když vyjíždí sanitka, o život pacientů už bojují first respondeři

Takzvaní first respondeři zachraňují životy v průměru o tři minuty dříve, než se na místo dostanou profesionální záchranáři. V Královéhradeckém kraji například zdravotníkům asistuje přes čtyři sta dobrovolníků, kteří jen loni pomáhali u více než sto padesáti případů. Spolupráci s veřejností si chválí i v Plzeňském kraji. V tuzemsku ale není zapojení veřejnosti plošné. Ostatní kraje spoléhají na first respondery z řad profesionálů a spolupráci s veřejností odmítají.
před 10 hhodinami

Pískovny lákají čistou vodou, plavcům ale může hrozit nebezpečí

Letní teploty přitahují lidi k vodě, často ale i tam, kde je koupání zakázané. Například na pískovny v okolí Suchdola nad Lužnicí. Z pěti místních pískoven jsou, až na jednu výjimku, všechny využívány k těžbě či jako zdroj pitné vody. Přesto je lidé navštěvují a ohrožují vlastní bezpečnost i kvalitu vody.
před 13 hhodinami

„Láska pro všechny.“ Centrem Brna prošel duhový průvod

Poklidným tempem s duhovými vlajkami, deštníky i transparenty prošel centrem jihomoravské metropole průvod Brno Pride Parade, který zakončuje festival Brno Pride Week. Ten se zaměřuje na lidi nejrůznějších sexuálních a genderových identit. Pořadatelé se k akci vrátili po roce, předtím se čtrnáct let nekonala. Odpůrci komunity ji v minulosti opakovaně narušovali.
včera v 19:47

V Opatovicích nad Labem postaví skladovací halu, navzdory odporu části obce

Přes letitý odpor části obyvatel začne v Opatovicích nad Labem na Pardubicku stavba skladovací haly, proti níž se v referendu vyslovila většina hlasujících. Podle developerské firmy místní obyvatelé najdou díky hale práci a Opatovice z ní budou mít prospěch na dani z nemovitostí.
včera v 08:31

Kvůli odklonu od uhlí může teplo zdražit milionům Čechů

Tuzemské teplárny postupně opouštějí uhlí a nahrazují ho ekologičtějšími zdroji, především plynem. Do roku 2030 má přechod na čistší technologie stát až dvě stě miliard korun. Část pokryjí evropské dotace. Zbytek se ale promítne do cen tepla. Vyšší účty tak mohou čekat miliony lidí.
včera v 06:00

Vlaky na koridoru mezi jihem Čech a Prahou nejezdily několik hodin

Kvůli poškození trakčního vedení nejezdily v pátek několik hodin vlaky na železničním koridoru mezi Českými Budějovicemi a Prahou. Porucha se týkala úseku Veselí nad Lužnicí – České Budějovice, v němž cestující vozily náhradní autobusy. Provoz byl po osmé hodině večerní obnoven, uvedly České dráhy.
20. 6. 2025Aktualizováno20. 6. 2025

Násilí ze strany blízkých čelí téměř třetina seniorů, ukázal průzkum

Krajský soud v Ostravě začal projednávat případ vraždy nemocné seniorky. Obžalovaná je sociální asistentka, která podle spisu úmyslně zanedbávala své povinnosti, kvůli čemuž její známá zemřela. Násilí od blízkých osob čelí skoro třicet procent starších lidí, ukázal nový sociologický průzkum Masarykovy univerzity. Ten se zaměřil také na situaci v pobytových službách.
20. 6. 2025

V Praze vznikne nová čtvrť. Panují spory o to, kdo na ní víc „vydělá“

Na zanedbaném a nepříliš vábném území kolem Florence a Masarykova nádraží má v metropoli vzniknout nová moderní čtvrť postavená společností Penta. Praha ve čtvrtek schválila dvě změny územního plánu, které byly pro výstavbu nutné. Podle organizace Arnika mělo město za tuto „úlitbu“ vyjednat například větší počet dostupných bytů, podle náměstka primátora Petra Hlaváčka (STAN) ale metropole získala od developera mnohem víc, než předpokládala. Otázkou zůstává, co se stane s autobusovým nádražím.
20. 6. 2025
Načítání...