Lidé si připomněli Památný den sokolstva. Odkazuje na tragickou noc ze 7. na 8. října 1941, kdy gestapo v rámci „Akce Sokol“ zatklo na patnáct stovek sokolských činovníků. Po celém Česku se v pátek uskutečnily pietní akce k připomínce obětí nacismu z řad sokolů – v Praze se jí zúčastnil primátor Zdeněk Hřib (Piráti) a předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS).
Na den přesně před osmdesáti lety byla rozpuštěna Česká obec sokolská na pokyn zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Během takzvané Akce Sokol zatklo gestapo všechny sokolské představitele. Pietní akce po celé republice připomněly 3387 sokolů zavražděných během okupace.
V Praze se u příležitosti památného dne uskutečnila pietní akce za účasti primátora a předsedy Senátu. Piety v Tyršově domě na pražské Malé Straně se účastnila i Dagmar Evaldová, poslední žijící svědkyně Akce Sokol, při které zemřel její otec a strýc.
Jako připomínku dne už ráno během slavnostního aktu vyvěsila Česká obec sokolská svoji vlajku na Krajském úřadě v Karlovarském kraji. Součástí pietních oslav byl zároveň společný nástup sokolské a Hradní stráže.
Vlajky vyvěsila i další města, mezi nimi například Hradec Králové nebo Česká Skalice. Právě tam zavražděným sokolům odhalili zástupci sokolské organizace pět kamenů zmizelých. Označují poslední místa jejich pobytu.
Připomínka odboje
„Je důležité si uvědomit, že už o osmdesát let dříve sokolské hnutí dostalo do vínku od svých zakladatelů kromě tělocvičné činnosti také výchovu k vlastenectví,“ zdůrazňuje Michal Burian, vzdělavatel České obce sokolské, důvod, proč byla v té době sokolská obec jednou z největších hrozeb pro nacisty.
„Ve vzpomínkách dnešní den věnujeme všem sestrám i bratrům, kteří obětovali své životy v dobách všech nesvobod. Mám na mysli naše legionáře a nacistický i komunistický odboj,“ shrnuje starostka České obce sokolské Hana Moučková. Připomíná ještě poslední část pietních akcí, takzvaný Večer Sokolských světel. Během něj sokolové ve vzpomínce vypouští svíčky na řekách po celé zemi.
Hlavním symbolem dne je připomínka československého olympionika Františka Pecháčka. „Byl to právě on, kdo během druhé světové války v roce 1942 stál v čele té části Sokola, která velice aktivně spolupracovala s parašutisty z Velké Británie a podílela se na přípravách atentátu,“ vzpomíná Burian na muže, který po uvěznění nacisty zemřel v koncentračním táboře v Mauthausenu.
Pecháček proslul hlavně jako autor nejslavnější sokolské sletové skladby Přísaha republice. V červenci roku 1938 byla tato sestava v podání třiceti tisíců mužů na Strahovském stadionu zakončená slavnostní vlasteneckou přísahou jedním ze silných symbolů v počátku konfliktu s Německem. Památný den sokolstva se slaví od roku 2019 jako jeden z významných dnů České republiky.
