Ochota bank financovat český zbrojní průmysl zřejmě roste, více podpořit ho chce i EU

Nahrávám video
Události: Ochota bank financovat obranný průmysl se zřejmě zvyšuje
Zdroj: ČT24

Na dodávkách zbraní Ruskem napadené Ukrajině se i nadále podílejí české zbrojařské firmy. Jejich asociace hlásí, že společnosti vyrábí naplno a navyšují své kapacity. Tvrdí ale zároveň, že narážejí na problémy třeba se získáváním úvěrů. Situace se teď ale podle části podniků zlepšuje.

Tanky, raketomety nebo obrněná vozidla představují jen část výroby předního českého hráče na poli zbrojního průmyslu. Podnik vyrábí naplno. Půjčit si, a to i na rozšíření produkce, je podle něj často obtížné. Ač se teď situace obrací k lepšímu.

„Od útoku Ruska na Ukrajinu se ochota bank financovat obranný průmysl zvýšila, ale stále není situace ideální. Jsme jedním z oborů, kde je potřeba o financování poměrně důkladně jednat,“ nastiňuje mluvčí Czechoslovak Group Andrej Čírtek.

Vyšší ochotu bank potvrzuje i další velká společnost, která na Ukrajinu dodává třeba velkorážní munici.

„Měl jsem schůzku s několika bankami, které změnily přístup, ale jsou to ty menší. Nevidím žádný výrazný posun,“ říká prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR Jiří Hynek.

Zbrojní průmysl s podporou Bruselu

Na vině je podle oborové asociace také politika Evropské komise, která ovšem toto nařčení odmítá. Koncem února plánuje předložit strategii, která cílí i na financování evropského obranného průmyslu. „Konkrétně jde o to vyslat signál investorům a bankám, že Evropská unie stojí za evropským obranným průmyslem a že potřebujeme do tohoto sektoru navýšit investice,“ uvedl mluvčí českého zastoupení Evropské komise Václav Lebeda.

A vyvíjí se i přístup některých velkých bank. Ještě před necelým rokem, kdy ČT na téma upozornila, byla jejich vyjádření spíše zdrženlivá, teď se mění. „Patříme k hlavním financujícím bankám špiček českého zbrojního průmyslu. Tyto zakázky samozřejmě pečlivě posuzujeme, aby se námi financovaný zbrojní materiál neocitl například v rukou ruské armády,“ sdělil mluvčí České spořitelny Filip Hrubý.

„Přehodnocujeme náš postoj k obrannému průmyslu zaměřenému na armádní složky, policii a další obranné složky a předpokládáme větší zapojení v obranném průmyslu,“ přidává se mluvčí ČSOB Petr Milata.

Nedostatek komerčního financování podle firem částečně vykrývá státní exportní banka. „Naše produkty nabízíme především v případech, kdy jsou komerční banky limitovány svými vnitřními korporátními politikami,“ přibližuje její mluvčí Tomáš Pubrdle.

Zajištění přístupu k financím pro obranný průmysl plánuje řešit za dva týdny na neformálním jednání ministrů financí států sedmadvacítky i šéf české státní kasy Zbyněk Stanjura (ODS).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump nařídil námořní blokádu Hormuzského průlivu

Americký prezident Donald Trump oznámil, že námořnictvo USA zahájí blokádu Hormuzského průlivu. Írán obvinil z vydírání celého světa. Námořnictvo má v mezinárodních vodách zadržovat lodě, které zaplatily Íránu mýtné za plavbu průlivem. Íránské revoluční gardy reagovaly, že jakákoliv vojenská plavidla mířící do Hormuzského průlivu budou pokládat za porušení dvoutýdenního příměří s USA a že se s nimi „tvrdě a rozhodně“ vypořádají.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Schillerová chce pružnější regulaci cen paliv, Jurečka před stropy varuje

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě nevyloučila další zásahy státu do regulace cen pohonných hmot. Na pondělním zasedání vlády hodlá předložit zákon, který by umožnil rychleji reagovat na další vývoj. Bývalý ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) slíbil racionální přístup. Též ocenil monitorování marží, varoval ale před cenovými stropy a vyzval ke kontrole celého dodavatelského řetězce.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoJe brzy sčítat škody, zaznělo v ekonomické debatě o Íránu

Až několik měsíců může podle expertů trvat návrat cen do normálu po zdražování kvůli konfliktu na Blízkém východě. Uzavřením Hormuzského průlivu skokově zdražila ropa a pohonné hmoty, k nim se přidaly i energie či hnojiva. Podle ekonomky a bývalé české zástupkyně u Světové banky Jany Matesové je nepochybné, že škody budou, je však brzy na to je sčítat. Prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček v Událostech, komentářích z ekonomiky upozornil na to, že se nevytvářely zálohy k trasám, kudy proudily vzácné suroviny. Až nyní se dle něj hovoří třeba o posílení ropovodů. Před velkým dopadem krize na zaměstnance i na celou ekonomiku varoval prezident Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula, zmínil také možné zvýšení inflace v případě delšího trvání konfliktu. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Kristina Nováková.
před 13 hhodinami

Inflace i vysoké životní náklady mohou ovlivnit výsledek maďarských voleb

Maďarská předvolební kampaň den před nedělním hlasováním vrcholí. Po šestnácti letech vlády Fideszu Viktora Orbána bude o případné změně rozhodovat i stav ekonomiky. Zemi trápí vysoká inflace a rostoucí životní náklady, řada podniků také zůstává závislá na evropských i státních dotacích.
11. 4. 2026

Vláda odkládá státní podporu hypoték pro mladé rodiny

Plánovaná státní podpora hypoték pro mladé rodiny a potřebné profese se zatím nekoná. V aktuální hospodářské strategii chybí. Prioritou kabinetu je dokončení úpravy stavebního zákona.
11. 4. 2026

Paliva o víkendu mírně zdraží, stát zvýšil cenové stropy

Paliva o víkendu mírně zdraží, stát zvýšil cenové stropy pro sobotu, neděli a pondělí. Nafta zdraží o 70 haléřů na 45,90 koruny za litr, benzin o 18 haléřů na 41,95 koruny za litr. V pátek nafta na čerpacích stanicích podle předchozího rozhodnutí kabinetu výrazně zlevnila. Na mnohých místech ji prodejci nabízeli za 45,20 koruny za litr, tedy za maximální možnou cenu stanovenou ministerstvem financí. Ceny benzinu jsou u pump většinou nižší než cenový strop, který činí 41,77 koruny za litr.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Šéfka MMF zařadila Řecko mezi přední ekonomiky eurozóny

Ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová na akci fondu před jarním zasedáním označila Řecko za jednu z nejvýkonnějších ekonomik eurozóny.
10. 4. 2026

Nezaměstnanost v březnu klesla na pět procent

Nezaměstnanost v Česku v březnu klesla proti únoru o dvě desetiny procentního bodu na rovných pět procent, vyplývá z čerstvě zveřejněných údajů Úřadu práce ČR. Lidí bez práce ubylo o 9367, úřady evidovaly ke konci měsíce 372 338 uchazečů o zaměstnání. Počet volných míst stoupl o 1840, úřady nabízely 91 545 pracovních pozic.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026
Načítání...