Ruský soud poslal na 12,5 roku do vězení Američana za obchod s drogami

Ruský soud poslal na 12,5 roku do vězení amerického občana Roberta Woodlanda, kterého uznal vinným z pokusu o nelegální výrobu a prodej omamných látek. Napsala to ve čtvrtek ruská státní agentura TASS s odvoláním na moskevskou prokuraturu. Woodland se podle svého obhájce Stanislava Kševického částečně přiznal. Agentura AP ale píše, že se jeho obhájci chtějí odvolat, protože mu úřady vinu neprokázaly. Před vynesením rozsudku byl půl roku ve vazbě. Ruské bezpečnostní složky zatkly Woodlanda letos v lednu.

Vyšetřovatelé Woodlanda podle ruské státní agentury obvinili ze zapojení se do organizované skupiny, která vznikla kvůli nelegálnímu prodeji omamných látek. Ty se podle nich snažila prodávat bez osobního kontaktu se zákazníky.

Ruské bezpečnostní složky zatkly Woodlanda v lednu. Podle ruských úřadů přemisťoval drogy mezi skrýšemi. Podle Reuters prokuratura uvádí, že převezl asi 50 gramů mefedronu, což je druh amfetaminu. „Byl zadržen při pokusu o ukrytí drog," píše TASS.

Vyšetřovatelé ho podle oficiálního vyjádření ruské státní prokuratury zatkli při činu. Za nelegální obchod s drogami hrozí v Rusku až dvacetiletý trest za mřížemi. Žalobce pro Woodlanda požadoval dvanáct let za mřížemi, soud nakonec trest ještě o půl roku navýšil.

Kševickij podle AP uvedl, že Woodland trpí blíže nespecifikovanými duševními problémy a soud k nim nepřihlédl. Americké ministerstvo zahraničí ve čtvrtek uvedlo, že si je odsouzení Američana v Rusku vědomo a velvyslanectví USA v Moskvě případ bedlivě sleduje. Další komentář Washington neposkytl s odvoláním na ochranu soukromí.

Ruský původ

Podle ruské prokuratury má dvaatřicetiletý Woodland kromě amerického také ruské občanství. Před zatčením žil v Permském kraji.

Jeho jméno se podle agentur AP a Reuters shoduje se jménem muže, který v roce 2020 řekl listu Komsomolskaja pravda, že ho v 90. letech adoptovali ze sirotčince na Urale Američané, s nimiž pak žil v USA. Své adoptivní rodiče prý označil za úžasné, ale chtěl vyhledat biologickou matku v Rusku, a tak se vrátil. Nakonec se s matkou setkal v show ruské televize a v původní vlasti se rozhodl zůstat.

V ruské vazbě zůstávají novináři Gershkovich a Kurmaševová

V ruských věznicích nebo vazbách je v současné době několik amerických občanů. Jedním z nich je novinář Evan Gershkovich obviněný ze špionáže. Proces s ním začal nedávno. Novinář i jeho zaměstnavatel – list The Wall Street Journal – obvinění ze špionáže odmítají. Bílý dům označil soud s reportérem za vykonstruovaný.

V ruské vazbě čeká na soud také rusko-americká novinářka s bydlištěm v Praze Alsu Kurmaševová. Ruské úřady viní žurnalistku stanice Rádio Svobodná Evropa / Rádio Svoboda (RFE/RL) z toho, že se při návštěvě příbuzných nezaregistrovala jako takzvaná zahraniční agentka. Kurmaševová je také stíhaná za knihu odsuzující ruskou válku proti Ukrajině.

Rusko-americké výměny vězňů

Podle některých diplomatů zadrželi Rusové Gershkoviche pravděpodobně ve snaze pořídit si „zásobu“ amerických občanů, které by mohli vyměnit za ruské občany zadržované na Západě. Rusko a Spojené státy se už v minulosti dohodly na významných výměnách vězňů.

Naposledy se tak stalo v prosinci 2022. Moskva tehdy vyměnila americkou basketbalistku Brittney Grinerovou za ruského obchodníka se zbraněmi Viktora Buta odsouzeného a uvězněného v USA. Grinerová byla před výměnou odsouzena v Rusku za údajné pašování omamných látek, ačkoliv se u soudu hájila, že danou látku má na lékařský předpis.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pátý večer v řadě. Armáda USA oznámila další vlnu úderů na Írán

Oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM) oznámilo ve čtvrtek večer SELČ novou vlnu útoků na Írán. Cílem podle prohlášení velitelství na síti X bylo „zmenšit íránské vojenské kapacity“. Íránská státní média posléze uvedla, že údery zasáhly nejméně dva mosty a nádraží na jihu Íránu v blízkosti Hormuzského průlivu a také letiště na jihovýchodě země.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Neznáme detaily o účelu cesty zadrženého Čecha v Číně, uvedl Macinka

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) pro ČT sdělil, že nezná detaily o účelu cesty zadrženého Čecha v Číně. Případ považuje za izolovaný a nesouvisející se zadržením čínského občana v Česku. Peking oznámil, že český občan je vyšetřován kvůli podezření z ohrožení státní bezpečnosti. Podle agentury Reuters to uvedlo čínské ministerstvo zahraničí, podle kterého příslušné úřady postupují v souladu se zákonem.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

K odvolání Fedorova vedly spory se Syrským. Nástupce je prozatímní

K odvolání ukrajinského ministra obrany Mychajla Fedorova měly vést spory s hlavním velitelem Oleksandrem Syrským či nákupy zbraní v rozporu s přáními armády. Fedorov je přitom považovaný za reformátora ukrajinské armády a mezi obyvateli napadené země se těší oblibě. To dokládají i čtvrteční protesty, které se na jeho podporu konají nejen v centru Kyjeva. Prezident Volodymyr Zelenskyj během dne oznámil, že vedením resortu obrany prozatímně pověřil Jevhena Chmaru, který je prozatímním šéfem tajné služby SBU.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Kuvajt odrážel drony z Íránu, ten hlásil útoky i zásah základny v Jordánsku

Kuvajtská armáda ve čtvrtek v noci odrážela útoky bezpilotních letounů z Íránu, zatímco v Bahrajnu se rozezněly sirény varující před leteckým útokem. O nových zásazích na svém území i úderech na základny v Kuvajtu a Jordánsku v noci na čtvrtek informoval také Írán, a to po dalším americkém úderu proti tomuto státu. Později Teherán hlásil americké útoky na ostrov Kešm ležící poblíž Hormuzského průlivu.
15. 7. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil novou vládu, premiérem je Serhij Koreckyj

Ukrajinský parlament ve čtvrtek schválil Serhije Koreckého jako nového premiéra, později pak i jeho vládu kromě ministrů zahraničí a obrany. Koreckyj byl dosud šéfem energetické společnosti Naftohaz. Před hlasováním označil za klíčové priority obranu země před ruskou agresí, hospodářskou stabilitu a integraci do EU. Mezi klíčovými úkoly uvedl také přípravu na příští zimu, která kvůli ruským útokům na ukrajinská energetická zařízení a infrastrukturu může být podle něj těžší než ta minulá.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Soud udělil 32 trestů za zřícení mostu v Janově, nejvyšší je 12 let vězení

Soud v Janově ve čtvrtek udělil vysoké tresty v souvislosti se zřícením Morandiho mostu v tomto italském městě, při kterém v roce 2018 zemřelo 43 lidí. Z více než padesáti obžalovaných jich soud uznal vinnými 32, například z neúmyslného zabití, neplnění služebních a zákonných povinností či ohrožení bezpečnosti silničního provozu, píší agentury. Bývalý šéf společnosti Autostrade per l’Italia (Aspi), která most spravovala, Giovanni Castellucci dostal dvanáct let vězení.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
před 8 hhodinami

Satelitní záběry ukázaly, jak vlna veder změnila vegetaci Evropy

Na konci června zasáhla Evropu nebývale silná vlna veder, kdy ještě před začátkem prázdnin padly historické teplotní rekordy ve většině zemí kontinentu, Česko nevyjímaje. Snímky z družic ukazují, jak na vedro a následné sucho reaguje příroda v některých zemích kontinentu.
před 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.