Američané vyzvali Rusy k propuštění novinářky Kurmaševové

9 minut
Horizont ČT24: Odsouzená novinářka
Zdroj: ČT24

Americké velvyslanectví v Moskvě v úterý vyzvalo k propuštění rusko-americké novinářky Alsu Kurmaševové, která pracuje pro Rádio Svobodná Evropa / Rádio Svoboda (RFE/RL). Ruský soud ji podle agentury AP v pátek odsoudil k šesti a půl roku vězení.

Soud uznal novinářku vinnou z šíření toho, co ruské úřady nazývají lživými informacemi o ruské armádě. Šéf RFE/RL Stephen Capus už dříve proces i rozsudek nad Kurmaševovou označil za výsměch spravedlnosti.

„Ze zpráv médií víme, že v případě Alsu Kurmaševové padl rozsudek... Je to smutný den pro žurnalistiku v Rusku,“ uvedla ambasáda USA na platformě Telegram.

Je to zásadová novinářka, uvedlo velvyslanectví

Diplomatická mise označila Kurmaševovou za zásadovou novinářku přinášející objektivní zpravodajství.

„Svobodný a nezávislý tisk je jádrem demokracie, umožňuje voličům činit informovaná rozhodnutí a pohání veřejné činitele k odpovědnosti,“ dodalo velvyslanectví. Vyzvalo přitom Rusko, aby propustilo kromě Kurmaševové také další vězněné novináře a takzvané vězně svědomí.

Mluvčí ambasády podle agentury Reuters upozornil, že ruské úřady dosud neudělily diplomatické misi konzulární přístup k vězněné novinářce.

Kurmaševová do Ruska odcestovala loni v květnu z rodinných důvodů. V červnu téhož roku ji před zpátečním letem zadrželi na letišti v Kazani a úřady jí zabavily americký i ruský pas. Novinářka poté v Rusku čekala na vrácení cestovních dokladů. V říjnu ji úřady obvinily z porušení zákona o zahraničních agentech, konkrétně z toho, že se sama nepřihlásila úřadům jako takzvaná zahraniční agentka.

Proces byl tajný

Podle médií ruská justice obvinila reportérku také z šíření falešných zpráv o armádě. Úřady klasifikovaly proces jako tajný, a nejsou tak k dispozici žádné podrobnosti o povaze obvinění proti Kurmaševovové, upozornila AP. Za lživé označují ruské úřady a soudy veškeré informace, které jsou v rozporu s oficiální interpretací Moskvy ohledně ruské války proti sousední Ukrajině.

Kurmaševová dlouhodobě žije s manželem a dvěma dcerami v Praze. Pracuje pro RFE/RL, které financuje americký Kongres. Ruské úřady stanici už dříve zařadily na svůj seznam takzvaných zahraničních agentů a později ji označily i za nežádoucí organizaci. Označení jsou považována za jedny z prostředků k potlačování kritiků ruského režimu.

Český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) v pondělí uvedl, že česká diplomacie bude pokračovat v boji za propuštění Kurmaševové a za spravedlnost pro další politické vězně.

Ve stejný den byl odsouzen také reportér Gershkovich

Verdikt nad žurnalistkou podle AP padnul v pátek, tedy ve stejný den, kdy soud v Jekatěrinburgu poslal na šestnáct let do vězení amerického reportéra listu The Wall Street Journal Evana Gershkoviche, jehož shledal vinným ze špionáže. Americký prezident Joe Biden v reakci na verdikt nad tímto novinářem uvedl, že ho v Rusku odsoudili za to, že je žurnalista a Američan. Spojené státy dál usilují o jeho propuštění.

Rychlé a utajené soudní procesy s Kurmaševovou a Gershkovichem vyvolávají naději na možnou výměnu vězňů mezi Moskvou a Washingtonem, podotkla AP. Moskva v případě Gershkoviche už dříve naznačila, že výměnu nevylučuje, ale uvedla, že nejprve musí padnout rozsudek. V ruských věznicích je několik amerických občanů.

Soukup: Gershkovich má šanci na výměnu

Redaktor Českého rozhlasu Ondřej Soukup soudí, že ruské tažení proti novinářům je už dlouhodobější. „Když pracují pro ‚nepřátelské‘ organizace typu Svobodná Evropa nebo se pouštějí do témat jako ruský zbrojní průmysl a lidé, kteří v něm pracují, budou muset počítat s důsledky.“ Ve vězení je pak čekají velmi těžké podmínky. Také přístup ke zdravotní péči je tam velmi omezený, zmínil Soukup.

U Gershkoviche novinář podle různých náznaků očekává budoucí výměnu za ruského vězně v USA, „něco se tam rýsuje“. Naopak u Kurmaševové to tak podle něj zatím nevypadá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Za loňským požárem nákupního centra ve Varšavě stálo Rusko, tvrdí Tusk

Za rozsáhlým požárem, který loni v květnu téměř zcela zničil nákupní centrum ve Varšavě, stály ruské tajné služby, oznámil v neděli večer polský premiér Donald Tusk na sociální síti X. Podle něj se jednalo o součást Moskvou vedené takzvané hybridní války.
před 2 hhodinami

Budu na Putina v Turecku čekat osobně, oznámil Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli večer na sociální síti X napsal, že ve čtvrtek bude osobně v Turecku, aby se zúčastnil jednání s ruským vládcem Vladimirem Putinem. Očekává, že od pondělka začne platit bezpodmínečné příměří. Přímé rozhovory mezi Kyjevem a Moskvou navrhl v noci na neděli přímo šéf Kremlu. Reagoval tak na sobotní jednání evropských lídrů se Zelenským. Moskva zatím nepotvrdila, zda se Putin do Istanbulu chystá.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

V Albánii skončily parlamentní volby, kampani dominovala integrace do EU

V Albánii se v neděli konaly parlamentní volby. O svůj čtvrtý mandát v nich usiloval premiér Edi Rama, ukončit jeho vládu se snažil další veterán albánské politiky, exprezident a expremiér Sali Berisha. Hlasování skončilo vpodvečer, podle agentury AP se předpokládá, že výsledek bude známý do 48 hodin. Hlavním tématem předvolební kampaně byla podle tiskových agentur integrace malé balkánské země do Evropské unie.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Svět čelí třetí světové válce po kouscích, řekl Lev XIV. Vyzval k míru a konci bojů

Nový papež Lev XIV. v nedělním proslovu k věřícím na vatikánském náměstí svatého Petra přednesl modlitbu a vyzval ke spravedlivému a trvalému míru na Ukrajině a k zastavení bojů v Pásmu Gazy. Funkce se oficiálně ujme přesně týden po inaugurační mši.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Írán se nevzdá obohacování uranu, vzkázal Arakčí

Írán se nemíní vzdát schopnosti obohacovat uran, řekl podle agentury AFP íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí ještě před dalším kolem nepřímých jednání o íránském jaderném programu se Spojenými státy v Ománu. Podle něj je obohacování jeden z technologických úspěchů, kterého íránský lid dosáhl. Nejmenovaný činitel americké vlády podle AFP následně označil výsledky rozhovorů za povzbudivé, Teherán jednání vnímá jako obtížná, ale užitečná. Rozhovory budou pokračovat.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Rusko zaútočilo více než sto drony, hlásí ukrajinská armáda

Rusko zaútočilo více než sto drony na Ukrajinu, píše server Ukrajinska pravda s odvoláním na prohlášení ukrajinské armády. Stalo se tak v noci na neděli, kdy skončilo jednostranné třídenní příměří, které vyhlásila Moskva. Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že během tohoto klidu zbraní Ukrajina zaútočila více než čtrnácttisíckrát.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Na vyšetřování blackoutu ve Španělsku se podílejí i Češi

Na vyšetřování nedávného rozsáhlého blackoutu ve Španělsku se podílejí i čeští odborníci. V Otázkách Václava Moravce to řekl předseda představenstva společnosti ČEPS Martin Durčák. Odhadl, že výsledky by expertní komise mohla mít zhruba za půl roku. K výpadku dodávek elektřiny na Pyrenejském poloostrově došlo na konci dubna, paralyzoval většinu pevninského Španělska a Portugalska i části jihozápadní Francie.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Druhá světová válka obrátila pohled na mezinárodní spravedlnost

Poté, co bezpodmínečně kapitulovala třetí říše a o několik měsíců později i Japonsko, světová veřejnost začala do detailu odhalovat zločiny, kterých se vládnoucí krajně pravicové režimy, ale i jednotlivci, dopouštěli doma i na okupovaných územích. Ani oběti holocaustu a desítky milionů mrtvých civilistů nejsou vyčerpávajícím výčtem utrpení, které tento konflikt přinesl. V návaznosti na to se obyvatelé spojeneckých států a zejména Němci museli nevyhnutelně vypořádat s faktem, že těmto skutkům a vůbec celé válce nebylo zabráněno.
před 17 hhodinami
Načítání...