Lidská práva strana 2 z 5

V Číně odsoudili k dlouhým trestům vězení dva známé obránce lidských práv. Sü Č'-jung dostal u soudu ve městě Lin-šu trest čtrnáct let odnětí svobody, Ting Ťia-siovi uložil trest dvanáct let za mřížemi, informovala s odvoláním na organizaci Human Rights Watch agentura AFP. Oba právníky soud shledal vinnými z „podvracení státní moci“.

Přes sedmdesát celovečerních dokumentů a navíc deset snímků ve virtuální realitě zařadil do letošního programu festival Jeden svět. Do všech se promítá téma „Cena bezpečí“. Diváky chce vést k zamyšlení nad různými projevy strachu a k vzájemnému respektu. Přehlídka filmů o lidských právech oslavuje letos čtvrtstoletí. Od 22. března do 2. dubna se postupně uskuteční v téměř třicítce měst po celém Česku.

Senát a sněmovna se opět připojily ke kampani, která připomíná násilné potlačení tibetského povstání čínským režimem v roce 1959, a vyvěsily v pátek na svých budovách tibetskou vlajku. Pro předsedu horní parlamentní komory Miloše Vystrčila (ODS) je tato vlajka symbolem podpory všech, kteří chtějí žít ve svobodě, a podle předsedy senátního školského výboru Jiřího Růžičky (za TOP 09) je navíc v kontextu rusko-ukrajinské války upozorňování na porušování lidských práv obzvláště aktuální. Na protest proti bezpráví vyvěsily vlajku tibetské exilové vlády i další státní a městské instituce, mimo jiné ministerstvo kultury nebo pražský magistrát. Lidé také protestovali před čínskou ambasádou.

Spory o změny v justici ženou Izrael na hranu společenského kolapsu. Vláda chce omezit pravomoci nejvyššího soudu a zpolitizovat výběr soudců. Kritici se bojí, že to v zemi bez psané ústavy či druhé komory parlamentu ohrozí demokracii. Obhájci upozorňují, že nejvyšší soud se řídí zákonem o lidských právech, který prošel v Knesetu čtvrtinou hlasů bez širší diskuse. Podle ředitelky Herzlova centra izraelských studií Ireny Kalhousové Izrael prožívá největší krizi své historie.

I rok po začátku ruské invaze na Ukrajinu zůstává v Evropě podle aktuálních dat Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) na osm milionů prchajících z válkou zdevastované země. Další miliony jsou pak vysídlené přímo ve své domovské zemi. Největší uprchlická krize v Evropě od druhé světové války ovšem podle expertů ukázala také velké odhodlání a houževnatost Ukrajinců na jedné straně a ochotu evropských zemí jim pomáhat na straně druhé. To se týká i Česka, kde podle odhadů stále zůstávají statisíce obyvatel agresí ničeného státu.

Už více než rok a půl vládne v Afghánistánu hnutí Taliban. Jeho přísná nařízení omezují životní svobody mnoha obyvatel, nejvíce ale opatření dopadají na ženskou část populace. Dívky nemohou chodit do školy a mnohé ženy do práce, kromě toho ale musí čelit bezútěšné situaci třeba v porodnictví. Taliban ale říká, že tvrdé restrikce jsou nutné, aby lidé znovu získali islámské hodnoty.

Premiér Petr Fiala (ODS) uvedl, že kroky vlády během energetické krize jsou viditelné, cena elekřiny a plynu se snížila. Podle něj by Česko mělo mít větší kontrolu nad energetickou infrastrukturou, ale i veřejnými financemi. Další daňové zatížení ale prý vláda nechystá. V rozhovoru pro Události, komentáře mluvil premiér i o prezidentských volbách či vztahu s Čínou. Podle Fialy by se také měly srovnávat rozdíly mezi regiony.

Moskevský městský soud ve středu rozhodl o likvidaci Moskevské helsinské skupiny, jedné z nejstarších ruských organizací na ochranu lidských práv, založené v roce 1976 sovětskými disidenty. O zrušení organizace požádalo v prosinci ruské ministerstvo spravedlnosti. Komisařka Rady Evropy pro lidská práva Dunja Mijatovičová označila rozhodnutí soudu za další znepokojivý příklad represí a obtěžování ochránců lidských práv v Rusku.

Nová koncepce zahraniční politiky České republiky by měla být hotova zhruba v polovině roku, sdělil poslancům na jednání zahraničního výboru ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Dosavadní strategie je z roku 2015. Podle šéfa diplomacie materiál dostatečně nereaguje například na erozi dodržování lidských práv nebo na dlouhodobé podrývání mezinárodního práva. „Musíme si jednoznačně umět pojmenovat, že je třeba zadržovat vliv Ruska v Evropě,“ řekl Lipavský ČT24.

V souvislosti se zapojením do protivládních demonstrací hrozí v Íránu trest smrti oběšením stovce lidí – včetně pěti žen a nejméně dvou teenagerů. Informuje o tom nevládní organizace Iran Human Rights (IHR) se sídlem v Norsku. Dva třiadvacetiletí muži už byli popraveni v prosinci. Teherán využívá hrdelní trest k zastrašení protestujících, upozorňuje zpravodajský server Voice of America English News.

Mezi lidmi, které v pátek zadržela belgická policie v souvislosti s podezřením z korupce v Evropském parlamentu (EP), je i šéf Mezinárodní konfederace odborových svazů (ITUC) Luca Visentini. Píší o tom italská média, podle kterých policie zadržela také řadu dalších Italů působících v Bruselu. Policie rovněž zadržela řeckou místopředsedkyni EP Evu Kailisovou. Většina zatčených, kteří podle tisku jednali ve prospěch Kataru, měla blízko k sociálním demokratům. Mezi vyslýchanými byl i jeden asistent europoslance z klubu Evropské lidové strany, napsal deník Le Monde.

Ze světového fotbalového šampionátu v Kataru přicházejí i zprávy o omezování práce zahraničních reportérů. Někteří novináři se totiž nezaměřují jen na sportovní výkony, ale pátrají i po údajném porušování lidských práv v této zemi. Úřady navíc povolují bez omezení natáčet jen na místech přesně určených pro turnaj. Tématu se věnoval nedělní Newsroom ČT24, který přinesl i svědectví dánského novináře Rasmuse Tantholdta televizní stanice TV 2. Tamní bezpečnostní ostraha ho vyrušila přímo v živém vysílání, kdy se moderátor ptal na práci novinářů v Kataru.

V západočínské provincii Sin-ťiang vypukly kvůli přísné protipandemické politice čínské vlády silné protesty. Nepokoje v metropoli Urumči, které jsou tam jinak spíše vzácné, vyvolal požár výškové budovy, při němž v noci na čtvrtek zahynulo nejméně deset lidí.

Státní duma, dolní komora ruského parlamentu, přijala v třetím čtení novelu, která zakazuje propagovat „netradiční sexuální vztahy“ a pedofilii, ale také šířit informace o sexuálních menšinách (LGBT) v médiích, na internetu, v reklamě, knihách a ve filmu.

Ukrajina podle prezidenta Volodymyra Zelenského zaznamenala už jedenáct tisíc deportací ukrajinských dětí z Ruskem okupovaných území. Skutečný počet dětí odvlečených za hranice země ale může být mnohem vyšší. Kyjev usiluje o návrat unesených a snaží se o spolupráci s mezinárodním společenstvím.

Podle staronového předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) by měla horní komora i nadále pokračovat v diplomacii, která se zaměřuje hlavně na podporu lidských práv. V pořadu Události, komentáře dodal, že to podle něj nevylučuje projednávání vnitřních otázek a ochranu ústavnosti. Naopak nově zvolená senátorka Jana Zwyrtek Hamplová (nestr.) apelovala na to, aby Senát v novém složení více hlídal návrhy přicházející ze sněmovny a zaměřil se hlavně na vnitrostátní záležitosti, které podle ní budou české občany stále více trápit.

Státní duma, dolní komora ruského parlamentu, v prvním čtení schválila úpravu kontroverzního zákona o takzvané LGBT propagandě. Norma se dosud vztahovala jen na nezletilé. Pokud návrh projde celým schvalovacím procesem, bude zákaz šíření údajné propagandy platit i pro dospělé, informovala agentura Interfax.

Česko se v rámci hodnocení stavu právního státu ve 140 zemích světa umístilo na dvacátém místě. Vyplývá to z výzkumu nezávislé organizace World Justice Project (WJP). Žebříček, který vedou skandinávské země, zohledňuje řadu kritérií jako otevřenost vlády, dodržování základních práv, úroveň justice či přítomnost korupce. Na chvostu letos skončily Afghánistán, Kambodža a jako poslední Venezuela.

Ve městě Záhedán na jihovýchodě Íránu vypukly po pátečních modlitbách opět protesty. Na záběrech, které odvysílala íránská státní televize, byly vidět vytlučené výlohy obchodů, chodníky poseté rozbitým sklem a poničené bankomaty. Íránské úřady informovaly o zadržení 57 demonstrantů. Některé protivládní organizace uvedly, že se v několika íránských městech uskutečnily stávky či uzávěry obchodů.

Navzdory zákazu činnosti v Rusku pokračuje lidskoprávní organizace Memorial dál ve své práci. O její likvidaci rozhodly soudy loni v prosinci s tím, že podporuje extremismus a terorismus. Memorial vznikl na konci 80. let minulého století s cílem odhalovat zločiny komunismu v Sovětském svazu.

Už téměř dvě stovky obětí si vyžádaly brutální zásahy ozbrojených složek proti demonstrantům v Íránu. Zatímco režim se usilovně snaží protivládní protesty ukončit, k ženám a studentům by se mohli přidat i zaměstnanci klíčového sektoru íránské ekonomiky: pracovníci ropných rafinérií. Právě jejich stávka v kombinaci s masovými protesty v roce 1979 dovedla islámskou revoluci k vítězství. Jejím symbolem se tehdy stal hidžáb, který si po 43 letech tisíce žen sundavají.

Zástupci vlády u příležitosti mezinárodního dne seniorů poděkovali starším občanům za jejich zapojení do zvládání krizových situací v Česku. Na tiskové konferenci to zdůraznili ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) a vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková. Ocenili hlavně podporu seniorů během pandemie koronaviru. Den seniorů připadá na 1. října.

Už 31 mrtvých si v Íránu od soboty vyžádaly protesty, které vyvolalo úmrtí ženy v policejní vazbě. S odvoláním na íránskou organizaci lidských práv IHR o tom ve čtvrtek informovala agentura AFP. Mezi oběťmi je šestnáctiletý chlapec, který byl zasažen střelbou policistů na demonstranty. Mezi mrtvými jsou také členové bezpečnostních sil. Jako poslední byl ve středu v Mašhadu ubodán k smrti člen provládní organizace basídžů.

Už rok drží moc v Afghánistánu hnutí Taliban. Loni v létě jeho milice rychle obsadily celou zemi, zatímco se překotně stahovaly spojenecké síly. Poslední americký voják opustil středoasijskou zemi 30. srpna 2021. Taliban s nástupem k moci sliboval mnohé, zejména mírnější režim, než byl ten mezi lety 1996 a 2001. Uplynulý rok ale ukázal, že druhá vláda islamistů je té první velice podobná.