Lidská práva strana 3 z 5

V souvislosti se zapojením do protivládních demonstrací hrozí v Íránu trest smrti oběšením stovce lidí – včetně pěti žen a nejméně dvou teenagerů. Informuje o tom nevládní organizace Iran Human Rights (IHR) se sídlem v Norsku. Dva třiadvacetiletí muži už byli popraveni v prosinci. Teherán využívá hrdelní trest k zastrašení protestujících, upozorňuje zpravodajský server Voice of America English News.

Mezi lidmi, které v pátek zadržela belgická policie v souvislosti s podezřením z korupce v Evropském parlamentu (EP), je i šéf Mezinárodní konfederace odborových svazů (ITUC) Luca Visentini. Píší o tom italská média, podle kterých policie zadržela také řadu dalších Italů působících v Bruselu. Policie rovněž zadržela řeckou místopředsedkyni EP Evu Kailisovou. Většina zatčených, kteří podle tisku jednali ve prospěch Kataru, měla blízko k sociálním demokratům. Mezi vyslýchanými byl i jeden asistent europoslance z klubu Evropské lidové strany, napsal deník Le Monde.

Ze světového fotbalového šampionátu v Kataru přicházejí i zprávy o omezování práce zahraničních reportérů. Někteří novináři se totiž nezaměřují jen na sportovní výkony, ale pátrají i po údajném porušování lidských práv v této zemi. Úřady navíc povolují bez omezení natáčet jen na místech přesně určených pro turnaj. Tématu se věnoval nedělní Newsroom ČT24, který přinesl i svědectví dánského novináře Rasmuse Tantholdta televizní stanice TV 2. Tamní bezpečnostní ostraha ho vyrušila přímo v živém vysílání, kdy se moderátor ptal na práci novinářů v Kataru.

V západočínské provincii Sin-ťiang vypukly kvůli přísné protipandemické politice čínské vlády silné protesty. Nepokoje v metropoli Urumči, které jsou tam jinak spíše vzácné, vyvolal požár výškové budovy, při němž v noci na čtvrtek zahynulo nejméně deset lidí.

Státní duma, dolní komora ruského parlamentu, přijala v třetím čtení novelu, která zakazuje propagovat „netradiční sexuální vztahy“ a pedofilii, ale také šířit informace o sexuálních menšinách (LGBT) v médiích, na internetu, v reklamě, knihách a ve filmu.

Ukrajina podle prezidenta Volodymyra Zelenského zaznamenala už jedenáct tisíc deportací ukrajinských dětí z Ruskem okupovaných území. Skutečný počet dětí odvlečených za hranice země ale může být mnohem vyšší. Kyjev usiluje o návrat unesených a snaží se o spolupráci s mezinárodním společenstvím.

Podle staronového předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) by měla horní komora i nadále pokračovat v diplomacii, která se zaměřuje hlavně na podporu lidských práv. V pořadu Události, komentáře dodal, že to podle něj nevylučuje projednávání vnitřních otázek a ochranu ústavnosti. Naopak nově zvolená senátorka Jana Zwyrtek Hamplová (nestr.) apelovala na to, aby Senát v novém složení více hlídal návrhy přicházející ze sněmovny a zaměřil se hlavně na vnitrostátní záležitosti, které podle ní budou české občany stále více trápit.

Státní duma, dolní komora ruského parlamentu, v prvním čtení schválila úpravu kontroverzního zákona o takzvané LGBT propagandě. Norma se dosud vztahovala jen na nezletilé. Pokud návrh projde celým schvalovacím procesem, bude zákaz šíření údajné propagandy platit i pro dospělé, informovala agentura Interfax.

Česko se v rámci hodnocení stavu právního státu ve 140 zemích světa umístilo na dvacátém místě. Vyplývá to z výzkumu nezávislé organizace World Justice Project (WJP). Žebříček, který vedou skandinávské země, zohledňuje řadu kritérií jako otevřenost vlády, dodržování základních práv, úroveň justice či přítomnost korupce. Na chvostu letos skončily Afghánistán, Kambodža a jako poslední Venezuela.

Ve městě Záhedán na jihovýchodě Íránu vypukly po pátečních modlitbách opět protesty. Na záběrech, které odvysílala íránská státní televize, byly vidět vytlučené výlohy obchodů, chodníky poseté rozbitým sklem a poničené bankomaty. Íránské úřady informovaly o zadržení 57 demonstrantů. Některé protivládní organizace uvedly, že se v několika íránských městech uskutečnily stávky či uzávěry obchodů.

Navzdory zákazu činnosti v Rusku pokračuje lidskoprávní organizace Memorial dál ve své práci. O její likvidaci rozhodly soudy loni v prosinci s tím, že podporuje extremismus a terorismus. Memorial vznikl na konci 80. let minulého století s cílem odhalovat zločiny komunismu v Sovětském svazu.

Už téměř dvě stovky obětí si vyžádaly brutální zásahy ozbrojených složek proti demonstrantům v Íránu. Zatímco režim se usilovně snaží protivládní protesty ukončit, k ženám a studentům by se mohli přidat i zaměstnanci klíčového sektoru íránské ekonomiky: pracovníci ropných rafinérií. Právě jejich stávka v kombinaci s masovými protesty v roce 1979 dovedla islámskou revoluci k vítězství. Jejím symbolem se tehdy stal hidžáb, který si po 43 letech tisíce žen sundavají.

Zástupci vlády u příležitosti mezinárodního dne seniorů poděkovali starším občanům za jejich zapojení do zvládání krizových situací v Česku. Na tiskové konferenci to zdůraznili ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) a vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková. Ocenili hlavně podporu seniorů během pandemie koronaviru. Den seniorů připadá na 1. října.

Už 31 mrtvých si v Íránu od soboty vyžádaly protesty, které vyvolalo úmrtí ženy v policejní vazbě. S odvoláním na íránskou organizaci lidských práv IHR o tom ve čtvrtek informovala agentura AFP. Mezi oběťmi je šestnáctiletý chlapec, který byl zasažen střelbou policistů na demonstranty. Mezi mrtvými jsou také členové bezpečnostních sil. Jako poslední byl ve středu v Mašhadu ubodán k smrti člen provládní organizace basídžů.

Už rok drží moc v Afghánistánu hnutí Taliban. Loni v létě jeho milice rychle obsadily celou zemi, zatímco se překotně stahovaly spojenecké síly. Poslední americký voják opustil středoasijskou zemi 30. srpna 2021. Taliban s nástupem k moci sliboval mnohé, zejména mírnější režim, než byl ten mezi lety 1996 a 2001. Uplynulý rok ale ukázal, že druhá vláda islamistů je té první velice podobná.

„Gruzie byla vždy lídrem mezi východoevropskými zeměmi,“ prohlásil v červnu „bez přehánění“ premiér země Irakli Garibašvili. Tbilisi splnilo domácí úkoly ohledně přistoupení k Evropské unii a nyní je na tahu Brusel, dodal s odkazem na očekávané rozhodnutí o udělení kandidátského statusu. Unie to ale viděla jinak a Tbilisi se muselo spokojit jen s tím, že sedmadvacítka uznala jeho evropskou perspektivu. Gruzie sice dříve platila mezi zájemci o členství v EU za tahouna reforem, od nich se ale odklonila směrem ke zneužívání moci a systémové politické korupci.

Veřejný ochránce práv Stanislav Křeček odebral své zástupkyni Monice Šimůnkové všechny agendy, a to s účinností od 1. července. Uvedl, že její práci provází lidské i manažerské komplikace. Šimůnková se podle svých slov kvůli odebrání agendy obrátí na sněmovnu. Zváží také žalobu na Křečka za jeho výroky o její osobě a za údajné šikanózní jednání. Představitelé vládní koalice Křečkovo rozhodnutí kritizují.

Jelikož nejpalčivější politickou otázkou byla před parlamentními volbami v roce 1992 budoucnost česko-slovenské federace, apeloval Václav Havel na svornost občanů. Ve svém předvolebním projevu mimo jiné řekl: „Svou volbou vyjádříme názor na to, jakým směrem se má ubírat soudobý svět: Zda má jít cestou rozpadů a svárů, nebo cestou sjednocování založeného na rovnoprávnosti, vzájemném respektu a partnerství.“Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Cesta do Číny nebyla vyšetřováním životních podmínek menšinových Ujgurů, uvedla vysoká komisařka OSN pro lidská práva Michelle Bacheletová. Kritikům svého šestidenního pobytu v zemi obviňované z utlačování muslimských Ujgurů i dalších menšin Bacheletová vzkázala, že jejich námitky bere na vědomí a s vedením komunistické země jednala „otevřeně“.

Dvěma velkým výzvám podle amerického ministra zahraničí Antonyho Blinkena čelí současný světový řád. Jedním z nich je ruská invaze na Ukrajinu, druhým je čínská snaha o odklon světa od západních hodnot. Spojené státy a jejich spojenci tak podle něj musí investovat do konkurenceschopnosti. Nelze totiž spoléhat na to, že Čína svou trajektorii změní, uvedl Blinken v projevu.

Československý týdeník Respekt získal mezinárodní ocenění Časopis roku prestižního amerického časopisu World Press Review. Respekt jako první po sametové revoluci v Československu důsledně reflektoval vztahy Čechů a Slováků nebo odhaloval korupci. Cenu tak získal nejen za šíření svobody tisku, ale i za ochranu lidských práv a novinářskou profesionalitu.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

V roce 2021 stoupl počet rozsudků smrti i vykonaných poprav, upozorňuje ve zprávě organizace Amnesty International (AI). V osmnácti zemích bylo loni popraveno nejméně 579 lidí, z toho více než polovina v Íránu. Verdikt hrdelního trestu padl loni u soudu 2052krát; to je o čtyřicet procent více než v roce 2020. K opětovnému nárůstu v obou kategoriích došlo po pauze způsobené pandemií covidu-19. V dlouhodobém srovnání přesto patří loňská čísla k nejnižším. K dispozici ale nejsou údaje z Číny, Severní Koreje a Vietnamu. Peking přitom popraví tisíce lidí ročně.

Kyjev a jeho spojenci na zasedání Rady OSN pro lidská práva (UNHRC) odsoudili možné zločiny, kterých se Rusko dopustilo od začátku invaze na Ukrajinu. Mnohé z těchto činů lze považovat za válečné zločiny, řekla vysoká komisařka OSN pro lidská práva Michelle Bacheletová. Rada výraznou většinou přijala rezoluci požadující vyšetřování zvěrstev spáchaných ruskými okupačními vojsky. Čtvrtečního jednání se jako nový plnohodnotný člen zúčastnilo i Česko, které tento týden vystřídalo v radě Rusko.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) v červnu předloží vládě návrh takzvaného Magnitského zákona pro lepší vymahatelnost ochrany lidských práv. Kabinet v programovém prohlášení avizoval termín do konce roku 2023, ruská invaze na Ukrajinu ale přiměla vládu k urychlení přípravy předlohy, řekl Lipavský na tiskové konferenci.