Sýrie pravděpodobně uspořádá parlamentní volby v termínu od 15. do 20. září. Syrské státní agentuře SANA to v neděli po setkání s prezidentem Ahmadem Šarou řekl předseda výboru pro volby do Lidového shromáždění Muhammad Tahá. Půjde o první parlamentní volby v Sýrii od prosincového pádu režimu vládce Bašára Asada.
Počet křesel v Lidovém shromáždění bude podle činitele navýšen ze 150 na 210, což zvýší zastoupení jednotlivých provincií. Sedmdesát členů jmenuje prezident, který stojí v čele státu a má výkonnou moc. Nejméně pětinu zákonodárného sboru mají podle činitele nově tvořit ženy.
Prezident Šará podle Tahy sdělil, že je nezbytné uspořádat volby ve všech syrských provinciích, odmítl tak rozdělení Syřanů. Zároveň zdůraznil, že je třeba vyloučit všechny, kteří stojí při zločincích a vyzývají k rozdělení země a vystupují proti menšinám. Damašek podle činitele umožní mezinárodnímu společenství volby monitorovat pod dohledem a ve spolupráci se syrským volebním výborem.
Další člen volebního výboru Hasan Daghim v nedávném rozhovoru publikovaném na serveru Erem News uvedl, že v každé syrské provincii bude o složení parlamentu hlasovat sbor volitelů.
V Sýrii se 8. prosince 2024 zhroutil režim dlouholetého vládce Bašára Asada poté, co islamističtí povstalci z uskupení Haját Tahrír aš-Šám (HTS) na konci listopadu zahájili proti vládním vojskům bleskovou ofenzivu. Asad funkci v čele země převzal v roce 2000 po smrti svého otce Háfize Asada, který v zemi vládnul od roku 1971.
Nová vláda v čele se Šarou tvrdí, že chce respektovat náboženské menšiny a že se nechce mstít představitelům bývalého režimu. Současně však chce postavit před soud lidi, kteří se za Asadovy vlády dopustili zločinů a porušovali práva Syřanů.
Střety mezi vládními jednotkami a menšinami neutichly
Od pádu Asadova režimu však v Sýrii došlo k novým sektářským násilnostem. Nejméně 1426 lidí zahynulo mezi 6. a 9. březnem při násilnostech, které otřásly pobřežními regiony Sýrie. Březnové masakry příslušníků syrské alavitské menšiny následovaly po útocích ozbrojenců věrných svrženému prezidentovi Bašáru Asadovi, který je také alavita, na bezpečnostní složky nového syrského vedení.
Tento měsíc stovky lidí zahynuly při nových střetech mezi bezpečnostními složkami, sunnitskými beduíny a drúzskými bojovníky v jihosyrské provincii Suvajda. Syrské vládní síly se do střetů zapojily s odůvodněním, že chtějí boje zastavit, avšak fakticky se připojily na stranu beduínských klanů, napsala agentura AP.
Někteří bojovníci vládních sil zřejmě zabíjeli civilisty z řad drúzské menšiny a dopouštěli se rabování a žhářských útoků. Do bojů se vložil také Izrael nálety na syrské vládní budovy a sídlo tamního ministerstva obrany, přičemž operaci zdůvodnil obranou drúzů. Ti jsou náboženská menšina, která má kořeny v šíitském směru islámu a žije zejména v Sýrii, kde tvoří asi tři procenta populace, a také v Libanonu či právě Izraeli. Drúzové jsou tam loajální vládě židovského státu, který se označuje za jejich ochránce.
