Lidská práva strana 4 z 5

Kyjev a jeho spojenci na zasedání Rady OSN pro lidská práva (UNHRC) odsoudili možné zločiny, kterých se Rusko dopustilo od začátku invaze na Ukrajinu. Mnohé z těchto činů lze považovat za válečné zločiny, řekla vysoká komisařka OSN pro lidská práva Michelle Bacheletová. Rada výraznou většinou přijala rezoluci požadující vyšetřování zvěrstev spáchaných ruskými okupačními vojsky. Čtvrtečního jednání se jako nový plnohodnotný člen zúčastnilo i Česko, které tento týden vystřídalo v radě Rusko.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) v červnu předloží vládě návrh takzvaného Magnitského zákona pro lepší vymahatelnost ochrany lidských práv. Kabinet v programovém prohlášení avizoval termín do konce roku 2023, ruská invaze na Ukrajinu ale přiměla vládu k urychlení přípravy předlohy, řekl Lipavský na tiskové konferenci.

Tragické události na Ukrajině související s ruskou agresí připomíná výstava fotografií s názvem Ukraine Shall Live!, kterou si mohou od nynějška lidé prohlédnout před Černínským palácem v Praze. Na šesti panelech jsou vystaveny snímky ukrajinských fotografů například z Buči u Kyjeva, kde ruské jednotky během krátké okupace zavraždily stovky civilistů, ale i z dalších míst zasažených invazí. Výstava potrvá dva týdny.

Britská vláda oznámila dohodu se Rwandou, na jejímž základě má africká země za desítky milionů liber přijímat migranty z různých zemí zadržené po příchodu do Spojeného království. Plán pomůže podle kabinetu premiéra Borise Johnsona zasáhnout proti převaděčům. Opozice i organizace hájící práva uprchlíků mechanismus odsuzují jako pomýlený a krutý, vzhledem k historii porušování lidských práv v malé africké zemi.

Do Turecka podle odhadů zamířily desítky tisíc Rusů, kteří utíkají z vlasti před cenzurou a potlačováním lidských práv. Důvody jsou hlavně logistické. Pro vstup nepotřebují víza a Istanbul je vedle Bělehradu jedinou evropskou destinací, kam z Moskvy stále létají přímé spoje. Někteří z nich v turecké metropoli získali česká víza.

Operace zůstane podmínkou úřední změny pohlaví, vyplývá z nálezu, který zveřejnil Ústavní soud. Zamítl návrh pisatele na zrušení několika pasáží občanského zákoníku a zákonů o specifických zdravotních službách a evidenci obyvatel.

Ruský list Novaja gazeta, jehož šéfredaktor Dmitrij Muratov byl oceněn Nobelovou cenou, oznámil, že po další úřední výstraze přerušuje svou práci, a to až do ukončení „speciální operace“ na Ukrajině. Tímto souslovím Kreml oficiálně označuje válku, kterou rozpoutal proti Ukrajině 24. února. Redakce o tom informovala na svém webu.

Nikaragujský soud v pondělí poslal na osm let do vězení opoziční političku Cristianu Chamorrovou. Před deseti dny ji shledal vinnou z praní špinavých peněz a dalších zločinů. Informovala o tom agentura AFP. Chamorrová je dcerou bývalé prezidentky a průzkumy jí loni dávaly velkou šanci porazit Daniela Ortegu v prezidentských volbách. Kvůli trestnímu stíhání se jich ale nemohla zúčastnit.

Tým odborníků z Mezinárodního trestního soudu (ICC) v Haagu odjel ve čtvrtek na Ukrajinu, aby zahájil vyšetřování možných válečných zločinů. Tyto činy vyšetřuje také Litva. Německo zvažuje, že Ukrajině dodá 2700 protiletadlových raket. Jeho ministryně zahraničí zároveň obvinila Rusko z porušování lidských práv Ukrajinců i Rusů. Ruský prezident Vladimir Putin trvá na odzbrojení Ukrajiny, což je nepřijatelné, řekl francouzský prezident Emmanuel Macron po telefonátu se šéfem Kremlu. Evropská unie je podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové připravena odbourat svou závislost na ruském plynu, nynější topnou sezónu zvládne i v případě přerušení dodávek z Ruska.

Přesně před sto lety začal právní spory mezi jednotlivými státy řešit Stálý dvůr pro mezinárodní spravedlnost v nizozemském Haagu. Od roku 1946 pak jeho pravomoci převzal Mezinárodní soudní dvůr OSN (ICJ), který je nejvyšším soudním orgánem a proti jeho rozhodnutí se nelze odvolat. Soud se zabývá například četnými územními spory, v posledních letech soudí i případy obvinění z genocidy.

Lidstvo stojí před zkouškou, ve které selhává, je přesvědčena Ujgurka Rushan Abbas, která s organizací Kampaň pro Ujgury roky usilovala o zastavení olympiády v Pekingu kvůli genocidě v Sin-ťiangu. Mezinárodní olympijský výbor viní z legitimizace zločinů proti lidskosti, upozorňuje ale, že nejde pouze o Ujgury, ale o demokracii všude ve světě. Čína totiž minulé století vnímá jako etapu ponížení ze strany Západu a toto století plánuje odplatu. „Moderní kolonizace nevypadá tak, že přijde člověk a namíří vám pušku mezi oči, nevyžaduje hlavně tanků,“ varuje lidskoprávní aktivistka v rozhovoru pro ČT24.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) v úterý po jednání krizového štábu resortu zahraničí sdělil, že deeskalace rusko-ukrajinského konfliktu se nedaří. Česko ale zatím nestahuje z Ukrajiny svoje diplomaty, nabádá však občany, aby nejezdili do rizikových oblastí. V Interview ČT24 sdělil, že Česko je připraveno podpořit sankční režimy proti Rusku, prohlásil, že Ukrajina si volí směřování na západ. Ministr také uvedl, že Česko nepodporuje Zimní olympijské hry v Číně.

Ruská lidskoprávní organizace Memorial se chce odvolat proti rozhodnutí Nejvyššího soudu, který její činnost na konci prosince zakázal. Na podání odvolání mají advokáti podle ruských zákonů třicet dní, musí to tedy stihnout do 30. ledna. Pracovníci nejstarší ruské organizace hájící lidská práva věří, že ani likvidace jejich činnost nezastaví.

Soud uložil svržené vůdkyni Myanmaru (Barmy) Do Aun Schan Su Ťij čtyřletý trest vězení za nelegální dovoz a držení vysílaček a za porušení protipandemických opatření. S odvoláním na zdroje blízké případu o tom informovaly světové tiskové agentury.

Americký výrobce elektromobilů Tesla se kvůli otevření nového prodejního a servisního centra v čínské oblasti Sin-ťiang stal terčem kritiky ze strany aktivistů. Čína už delší dobu čelí obviněním, že se v Sin-ťiangu dopouští porušování lidských práv u tamních etnických Ujgurů.

Vláda se chystá v příštích týdnech přehodnotit posty zmocněnců, řekl vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL). Kabinet má nyní podle svého webu devět pozic zmocněnců, a to třeba pro informační technologie či pro lidská práva.

Myanmarská vojenská junta zavraždila na východě země nejméně 38 lidí z menšinového etnika Karenů. Byly mezi nimi i ženy a děti. Uvedla to agentura DPA s odvoláním na organizace na ochranu lidských práv, podle nichž se na místě našlo několik desítek ohořelých mrtvol.

Americký výrobce čipů Intel se omluvil čínským zákazníkům, partnerům a veřejnosti za své dřívější výroky o západočínské provincii Sin-ťiang. Ty vyvolaly v Číně kritiku ze strany státu i jím ovládaných médií, zazněly také hlasy po bojkotu firmy.

Politická situace v Bělorusku bude čím dál horší, ale status quo nemůže tamní neuznaný režim vydržet déle než několik let. V Událostech, komentářích tak zhodnotila dění ve východoevropské zemi analytička Člověka v tísni Nadiia Ivanova. Ocenila také slova českého ministra zahraničí v demisi, kterými zkritizoval úterní verdikt běloruského soudu nad Sjarhejem Cichanouským a dalšími aktivisty.

Cenu Alice Garrigue Masarykové, kterou uděluje Velvyslanectví USA, získaly aktivistky Elena Gorolová a Gwendolyn Albertová a zástupkyně ombudsmana Monika Šimůnková za snahu o odškodnění obětí protiprávních sterilizací. Albertová a Gorolová v Událostech, komentářích uvedly, že protiprávně sterilizované ženy zažívaly ponížení i ve svém boji o odškodnění a že jde o celosvětový problém.

Druhým stáním v úterý pokračovalo první zasedání ruského Nejvyššího soudu v procesu s organizací Mezinárodní Memorial, která se zaměřuje na zločiny komunistického režimu a porušování lidských práv v současnosti. Jednání o osudu organizace bude u soudu pokračovat 28. prosince. Generální prokuratura požaduje její rozpuštění. Obhajoba tvrdí, že důkazy v prvním listopadovém dějství rozcupovala na kusy. A mluvčí organizace zdůrazňuje, že ať už dopadne proces jakkoliv, zmizí právnická osoba, ale síť lidí zůstane a bude pracovat dál.

Polští pohraničníci v pátek večer zadrželi 28 migrantů, kteří pronikli přes hranici s Běloruskem. Podle mluvčí pohraniční stráže Anny Michalské členové běloruských bezpečnostních složek polské pohraničníky oslňovali a házeli po nich kameny. Zadržené migranty Poláci dovedli zpátky na pohraniční linii.

Dva přední kubánští disidenti – Guillermo Fariñas a Berta Solerová – kritizují Evropskou unii a europarlament, že nedostatečně podporují úsilí o dodržování lidských práv na karibském ostrově. Oba disidenti zvažují, že vrátí Sacharovovu cenu za svobodu myšlení, pokud EU nezmění politiku vůči Kubě.

Končící ústavní soudkyně Kateřina Šimáčková pokládá za důležité, aby ji nahradila opět žena, a to přinejmenším ze symbolických důvodů. Jinak by v současné sestavě Ústavního soudu (ÚS) zůstala jediná žena, a to Milada Tomková. V justici je přitom žen šedesát procent, řekla ve středu novinářům. Kandidáta či kandidátku na uprázdněnou pozici navrhne prezident Miloš Zeman, musí získat souhlas Senátu. Hrad chce s nominací počkat na nového ministra spravedlnosti.