Sedmatřicet čekajících na popravu dostane doživotí, rozhodl Biden

Americký prezident Joe Biden změnil na doživotí bez možnosti propuštění trest 37 ze 40 lidí, kteří čekali na vykonání trestu smrti ve federálních věznicích, oznámil Bílý dům. Biden za svého mandátu vyhlásil moratorium na výkon trestu smrti na federální úrovni. Svůj krok nyní oznámil jen pár týdnů před začátkem druhého mandátu Donalda Trumpa, který naopak trest smrti na federální úrovni podporuje, píší agentury.

„Tyto změny trestu jsou v souladu s moratoriem, které má administrativa vyhlásila na federální popravy v případech, které nejsou terorismem či masovými vraždami z nenávisti,“ uvedl Biden v prohlášení. Zdůraznil, že činy spáchané lidmi, kterým změnil trest, odsuzuje.

Biden v roce 2020 podle agentury AP sliboval, že trest smrti na federální úrovni zruší, což se nepodařilo. V roce 2021 jeho administrativa však vyhlásila moratorium, které popravy zastavilo.

Trump chce naopak trest smrti rozšířit

Budoucí prezident Trump naopak mluví o tom, že by chtěl udělování trestu smrti rozšířit. Za jeho prvního mandátu bylo provedeno třináct federálních poprav, což bylo podle agentury AP nejvíce za jeden prezidentský mandát v soudobých amerických dějinách.

Bidenovo rozhodnutí přivítaly některé organizace na ochranu lidských práv a za občanskou rovnost. Ty poukazují na to, že soudy častěji udělují trest smrti černochům. Ředitel vlivné organizace ACLU Anthony Romero označil Bidenovo rozhodnutí za „historické a odvážné“. Podle Martina Luthera Kinga, aktivisty a syna známého stejnojmenného kazatele a obhájce práv černochů, se Biden svým krokem snaží napravit „přetrvávající nespravedlnost“, která trest smrti doprovází.

Bidenovo rozhodnutí se netýká Dylana Roofa, který byl odsouzen za útok na černošskou komunitu s devíti mrtvými z roku 2015, Roberta Bowerse, který zabil v roce 2018 při útoku na synagogu v Pittsburghu jedenáct lidí, a útočníka na maraton v Bostonu z roku 2013 Džochara Carnajeva, píše agentura AP. Seznam 37 lidí, kterých se změna trestu týká, zveřejnil Bílý dům.

Vedle federálních soudů však trest smrti udělují i ty v jednotlivých amerických státech. Těchto odsouzenců se Bidenovo rozhodnutí netýká. Podle agentury AFP 23 amerických států z padesáti trest smrti zrušilo a dalších šest se ho rozhodlo nevykonávat. Letos bylo v USA vykonáno 25 poprav.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Čtyři Lotyši jsou obviněni ze špionáže pro Rusko

Čtyři lotyšští občané čelí obvinění ze špionáže pro Rusko prostřednictvím organizace Baltští antifašisté. Lotyšská státní bezpečnostní služba (VDD) vyzvala státní zastupitelství, aby proti nim zahájilo trestní řízení kvůli shromažďování zpravodajských informací v Lotyšsku a jejich předávání ruským tajným službám, uvedla VDD 6. července.
před 1 mminutou

ŽivěBrífink prezidenta Petra Pavla na summitu NATO

Prezident Petr Pavel se zúčastní úterní večeře lídrů na summitu NATO, řekl před odletem do Ankary. Vláda na ni delegovala premiéra Andreje Babiše (ANO), jehož doprovodí manželka. Předseda vlády dříve prohlásil, že kabinet chce příští rok navýšit rozpočet na obranu o 36 miliard korun, a poprvé tak splnit závazek dvě procenta HDP. Hlavními body jednání budou vývoj obranných výdajů, podpora Ukrajině či vztahy mezi USA a ostatními spojenci. Na jednání se očekává účast prezidenta USA Donalda Trumpa.
03:23Aktualizovánopřed 20 mminutami

Le Penová je vinna, soud ale zkrátil zákaz vykonávat veřejnou funkci

Francouzský odvolací soud rozhodl, že vůdkyně krajní pravice Marine Le Penová je vinna ze zneužití veřejných prostředků. Soud zároveň zkrátil období, po které nesmí vykonávat veřejnou funkci, mohla by se tak teoreticky účastnit prezidentských voleb v roce 2027. Bude však v té době mít elektronický náramek, protože soud jí také uložil tři roky vězení, z toho dva roky podmíněně. Politička už dříve uvedla, že v takovém případě pro ni kandidatura nepřipadá v úvahu.
14:01Aktualizovánopřed 25 mminutami

„Bzukot strojů se musí změnit v řev,“ prohlásil Rutte na okraj summitu NATO

Spojenci ze Severoatlantické aliance posílí své vojenské letecké kapacity, oznámil na Fóru obranného průmyslu v Ankaře generální tajemník NATO Mark Rutte. Ten rovněž sdělil, že spojenci do posílení obranné průmyslové základny NATO za poslední rok investovali 37 miliard dolarů. Oznámil též, že Severoatlantická aliance bude mít od příštího roku kapacitu vyrábět přibližně čtyři miliony dělostřeleckých granátů ročně.
13:20Aktualizovánopřed 35 mminutami

U Kyjeva našli tělo podezřelé z bombového útoku v Monaku

Úřady v pondělí našly u Kyjeva tělo 39leté Ukrajinky Anastasije Berezovské, která byla podezřelá z podílu na bombovém útoku spáchaném 29. června v Monaku. S odvoláním na ukrajinské bezpečnostní složky to napsal web Ukrajinska pravda. Agentura Reuters s odvoláním na ukrajinskou generální prokuraturu dodala, že podezřelá byla zastřelena a že v této souvislosti byl zadržen zaměstnanec ukrajinské vojenské rozvědky HUR.
před 1 hhodinou

Europarlament schválil posílení práv cestujících v letecké dopravě

Evropský parlament (EP) v úterý přijal rozhodnutí, které rozšiřuje práva cestujících v letecké dopravě. Nová pravidla zajistí rychlejší a jednodušší proces při žádosti o náhradu škody za zpožděné lety. Dalším bodem je zajištění místa vedle dětí pro jejich doprovod bez příplatku. O podobě nových pravidel se zástupci EP a členských států Evropské unie předběžně dohodli už v červnu. Nová pravidla musí do začátku srpna přijmout i Rada EU.
před 2 hhodinami

Žena v USA přisuzovala smrt dětí očkování, nyní čelí obvinění z jejich vraždy

Ženu z amerického státu Idaho, která tvrdila, že její dvě malé děti zemřely v důsledku očkování, velká porota obvinila z jejich vraždy. Třiadvacetiletá Andrea Shawová měla svá 18měsíční dvojčata loni v květnu udusit. Jejich smrt nedlouho poté přisoudila vakcínám – v podcastu organizace brojící proti očkování, kterou do prosince 2024 vedl Robert F. Kennedy mladší, než se loni v lednu ujal funkce ministra zdravotnictví. Píše o tom agentura AP s odvoláním na úřady.
před 3 hhodinami

U hotelu v Damašku, kde nocoval Macron, vybuchly nálože

V blízkosti hotelu Four Seasons v centru Damašku, kde v noci na úterý nocoval francouzský prezident Emmanuel Macron, vybuchly dvě nálože. Podle syrského ministerstva vnitra exploze nastaly mimo bezpečnostní zónu vymezenou v okolí hotelu a nepředstavovaly pro budovu přímou hrozbu. Při útocích, ke kterým se nikdo nepřihlásil, bylo podle úřadů zraněno osmnáct lidí včetně čtyř policistů, píše agentura AFP.
10:02Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Evropský pohled