Sedmatřicet čekajících na popravu dostane doživotí, rozhodl Biden

Americký prezident Joe Biden změnil na doživotí bez možnosti propuštění trest 37 ze 40 lidí, kteří čekali na vykonání trestu smrti ve federálních věznicích, oznámil Bílý dům. Biden za svého mandátu vyhlásil moratorium na výkon trestu smrti na federální úrovni. Svůj krok nyní oznámil jen pár týdnů před začátkem druhého mandátu Donalda Trumpa, který naopak trest smrti na federální úrovni podporuje, píší agentury.

„Tyto změny trestu jsou v souladu s moratoriem, které má administrativa vyhlásila na federální popravy v případech, které nejsou terorismem či masovými vraždami z nenávisti,“ uvedl Biden v prohlášení. Zdůraznil, že činy spáchané lidmi, kterým změnil trest, odsuzuje.

Biden v roce 2020 podle agentury AP sliboval, že trest smrti na federální úrovni zruší, což se nepodařilo. V roce 2021 jeho administrativa však vyhlásila moratorium, které popravy zastavilo.

Trump chce naopak trest smrti rozšířit

Budoucí prezident Trump naopak mluví o tom, že by chtěl udělování trestu smrti rozšířit. Za jeho prvního mandátu bylo provedeno třináct federálních poprav, což bylo podle agentury AP nejvíce za jeden prezidentský mandát v soudobých amerických dějinách.

Bidenovo rozhodnutí přivítaly některé organizace na ochranu lidských práv a za občanskou rovnost. Ty poukazují na to, že soudy častěji udělují trest smrti černochům. Ředitel vlivné organizace ACLU Anthony Romero označil Bidenovo rozhodnutí za „historické a odvážné“. Podle Martina Luthera Kinga, aktivisty a syna známého stejnojmenného kazatele a obhájce práv černochů, se Biden svým krokem snaží napravit „přetrvávající nespravedlnost“, která trest smrti doprovází.

Bidenovo rozhodnutí se netýká Dylana Roofa, který byl odsouzen za útok na černošskou komunitu s devíti mrtvými z roku 2015, Roberta Bowerse, který zabil v roce 2018 při útoku na synagogu v Pittsburghu jedenáct lidí, a útočníka na maraton v Bostonu z roku 2013 Džochara Carnajeva, píše agentura AP. Seznam 37 lidí, kterých se změna trestu týká, zveřejnil Bílý dům.

Vedle federálních soudů však trest smrti udělují i ty v jednotlivých amerických státech. Těchto odsouzenců se Bidenovo rozhodnutí netýká. Podle agentury AFP 23 amerických států z padesáti trest smrti zrušilo a dalších šest se ho rozhodlo nevykonávat. Letos bylo v USA vykonáno 25 poprav.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Die Zeit musel vydat nahrávky úřadům, redakce hovoří o porušení svobody tisku

Německé státní zastupitelství a kriminalisté v hamburské redakci týdeníku Die Zeit zabavili nahrávky k případu podnikatelky Christiny Blockové, která čelí obvinění z únosu svých dětí od jejich otce z Dánska. Vedení redakce v prohlášení postup vyšetřovatelů, kteří prý hrozili prohlídkou kanceláří, tvrdě odsoudilo jako „porušení svobody tisku“. Die Zeit nyní podniká právní kroky. Podle agentury AFP se případ dotýká bývalého šéfa německé rozvědky BND Augusta Hanninga, kterého policie před týdnem zadržela kvůli jiné kauze pro podezření ze špionáže.
před 1 hhodinou

Není vhodná doba uzavírat obchodní dohody s agresorem, říká Cichanouská

Vůdkyně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská kritizuje rozhodnutí prezidenta USA Donalda Trumpa nakoupit ruskou ropu. Podle Cichanouské Rusko i Bělorusko zneužívají ochoty Západu uvolňovat sankce výměnou třeba za propuštění politických vězňů. Svého politického vězně v Bělorusku má nově i Česko – programátor Vital Děmidčik s českým a běloruským občanstvím skončil ve vazbě, když přijel navštívit nemocnou matku. Běloruské úřady ho stíhají za podporu ukrajinské armády.
před 3 hhodinami

Lucemburský soud zablokoval podíly ČEZ v tamních firmách, přiznala společnost

Lucemburský soud zablokoval kvůli kauze Diag Human podíly české polostátní energetické firmy ČEZ v tamních firmách, přes které ČEZ vlastní distributora plynu GasNet. Firma ČEZ to oznámila na svém webu. Na informaci upozornil server Ekonomický deník. Informaci již v únoru přinesl pořad Reportéři ČT, ČEZ ji nyní potvrdil.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Slovinci odmítli posílení vyšetřovacích komisí, zřejmě se vyslovili proti zrušení poplatků médiím

Slovinci v nedělním referendu těsnou většinou zamítli vládní reformní program, který tamní opozice označuje za „autoritářský“. Podle tamních médií jde o symbolickou porážku nacionalistického premiéra Janeze Janši. Informovala o tom agentura AFP. Slovinci se také podle skoro úplných výsledků nedělního poradního referenda vyslovili proti zrušení poplatků za veřejnoprávní vysílání.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Stovkám francouzských supermarketů přestaly kvůli kyberútokům fungovat mrazáky

Ve stovkách francouzských supermarketů přestala fungovat chladicí zařízení a řada čerstvých nebo mražených potravin se zkazila, informoval v pondělí francouzský deník Ouest-France. Šlo o kybernetický útok, uvedli šéf maloobchodního řetězce Coopérative U Dominique Schelcher nebo představitelé obchodní skupiny Les Mousquetaires.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Rusko nechce přijmout energetické příměří vyhlášené Trumpem, řekl Zelenskyj

Je čím dál víc zřejmé, že Rusko není ochotno přistoupit na energetické příměří navržené Spojenými státy, uvedl v pondělí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pokračujících ruských útocích na ukrajinskou energetiku. Dřív během dne Zelenskyj vyzval USA, aby donutily Kreml příměří dodržovat. Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov podle agentur prohlásil, že Kyjev si nezaslouží pauzu ve válce. Ukrajina se pátým rokem brání rozsáhlé ruské invazi.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Němci dopadli podezřelé ze žhářství v Polsku. Jde o hybridní válku, uvedl Tusk

Polský premiér Donald Tusk v pondělí oznámil, že německá policie na polskou žádost zadržela dva turecké občany, kteří jsou podezřelí, že v září u Varšavy podpálili pozemní stanici společnosti Starlink. Označil to za další akt hybridní války. Ministr pověřený koordinací zvláštních služeb Tomasz Siemoniak uvedl, že za sabotáží stojí Rusko.
před 5 hhodinami

Ministři zahraničí EU schválili dosud největší rozšíření sankcí vůči ruským subjektům

Ministři zahraničí Evropské unie schválili dosud nejrozsáhlejší rozšíření sankčního seznamu zaměřeného proti Rusku kvůli jeho válce proti Ukrajině. Na síti X to oznámila šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Na seznam podle ní přibylo téměř 1600 subjektů a osob, přičemž postihy cílí na ruský vojensko-průmyslový komplex.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.