Jeden svět začne v Sýrii, probere i Slovensko či mužskou existenci

Nahrávám video
Tomáš Poštulka o festivalu Jeden svět
Zdroj: ČT24

Mezinárodní filmový festival o lidských právech se letos uskuteční v téměř šedesáti místech po celé republice, hlavní část přehlídky začíná v Praze 12. března. Program zahájí Vzpomínky plné přízraků, meditativní esej o kdysi prosperujícím syrském městě, které válka proměnila v ruiny.

Vzpomínky plné přízraků natočil původem palestinský a v Sýrii žijící režisér Anas Zawahri ve městě Homs. Ředitel festivalu Ondřej Kamenický připomíná, že festival Jeden svět konflikt v Sýrii mapuje od jeho začátku a že tamní tvůrci a lidskoprávní osobnosti byli několikrát hosty přehlídky. „Svět na Sýrii v čase vlekoucí se války zapomněl, ale my ne,“ dodává Kamenický.

Nejen dokumenty, které rozpláčou

Celkem letošní program přinese na devadesát titulů, převážnou většinu tvoří dokumenty, představují se ale i třeba projekty ve virtuální realitě. Filmy jsou uváděny v soutěžních i nesoutěžních kategoriích. Projekce doprovázejí debaty, řada tvůrců přijede osobně.

„Posunul se přístup festivalu k tomu, co znamená obecně lidskoprávní film. Diváci a divačky mohou vidět nejen filmy o válce, o věcech, které vás rozpláčou, ale máme i spoustu pozitivních filmů,“ shrnul vedoucí programového oddělení Tomáš Poštulka, v čem se Jeden svět za dvacet sedm let existence proměnil.

Z dokumentu Mezi matkou a synem
Zdroj: Festival Jeden svět

O rodinách či Súdánu

Tematické sekce se věnují mimo jiné Slovensku, různým podobám rodiny, ženskému pohledu a „mužské existenci“. „Boří stereotypy o tom, co znamená v dnešním světě být mužem,“ doplnil k poslední zmíněné kategorii Tomáš Poštulka.

Více témat v sobě podle něj spojuje například časosběrný snímek Mezi matkou a synem, který natočila britská režisérka Victoria Mapplebecková. „Věnuje se jejímu osobnímu příběhu, co znamená být filmařkou a svobodnou matkou v dnešním světě, a také vztahu s jejím synem. Je to film, se kterým se ztotožní hodně lidí,“ domnívá se Poštulka.

Ze soutěžního programu zmiňuje dokument Chartúm, uvedený už na festivalech Sundance a Berlinale. „Je ze Súdánu, což je docela jedinečná lokalita, ze které moc filmů nemáme,“ doplnil Poštulka.

Z dokumentu Chartúm
Zdroj: Festival Jeden svět

Cena pro novináře

Ocenění za boj o lidská práva Homo Homini obdrží dvě osobnosti: nigerijský novinář Philip Obaji, který mapoval porušování lidských práv občanů ze strany ruských paramilitárních skupin, a ukrajinská novinářka Viktorija Roščynová za odvahu a za práci, „ze které neslevila ani přes ohrožení osobní bezpečnosti“.

Pražský Jeden svět končí 20. března, poté na něj navážou až téměř do konce dubna ozvěny v 56 českých městech. „Regionální program je jedinečný nejen v českém, ale i světovém měřítku. To, jakým způsobem dokážeme dostávat filmy k publiku, aby za nimi nemuselo jezdit do Prahy, ale festival jde za publikem,“ uzavírá Poštulka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zhypnotizovala jsem se během psaní, přiznává autorka nejlepší loňské prózy

„Chtěla jsem tam dostat temnotu dnešní doby, ale způsobem, že se čtenáři potěší, budou mít naději, a současně se v rámci hry mohou propadnout do skutečnosti, která není příliš zářivá,“ představuje Knihu roku 2025 její autorka Dora Kaprálová. S prózou Mariborská hypnóza zvítězila v cenách Magnesia Litera.
před 9 hhodinami

Kubáník vyhořel a napsal o tom hru. Na Terapii chodí k Boudové

Svou nejnovější inscenaci odehraje Slovácké divadlo na uherskohradišťské poliklinice. Diváky tak ještě více vtáhne do děje hry z terapeutického prostředí a s prvky thrilleru. Novinku Terapie napsal Josef Kubáník, který v ní zároveň hraje klienta terapeutky v podání Nely Boudové. Oba – a jediní – herci představení mají s tématem i svou mimodivadelní zkušenost.
před 10 hhodinami

Už si nemyslím, že svět je peklo, říká Fiala z Mňágy a Žďorp

Kapela Mňága a Žďorp zůstává i po více než třech dekádách stabilním úkazem českého rocku. Dokládá to nedávná – a pro skupinu první – cena Anděl za poslední album Hoříš? Hořím! „Stojí za tím možná trošku sobecké rozhodnutí dojet zbytek kariéry a vlastně i života fakt pořádně,“ poznamenal k úspěchu novinky frontman Petr Fiala v Interview ČT24 vedeném Terezou Willoughby.
před 14 hhodinami

Satelity ukázaly památky UNESCO z vesmíru

V rámci Mezinárodního dne památek a sídel se Evropská vesmírná agentura spojila s organizací UNESCO, aby společně přiblížily krásu i křehkost míst, která uchovávají společnou paměť lidstva. Zároveň zdůrazňují, že ať už jde o kulturní památky, nebo přírodní divy, tato místa vyprávějí příběh o tom, kým jsme. Jejich zachování není jen naší povinností, ale také závazkem vůči budoucím generacím.
před 15 hhodinami

VideoSedm let od požáru Notre-Dame stále uniká jeho příčina

Ani sedm let od požáru pařížské katedrály Notre-Dame není jasná jeho příčina. Podle nejnovějších informací deníku Le Figaro mohlo uvnitř historické památky začít hořet už dřív než 15. dubna. Za hlavní příčinu požáru se stále považuje zkrat na elektrické instalaci, vyšetřovatelé naopak zcela vyloučili možnost, že by ho mohl způsobit nedopalek od cigarety nebo že někdo požár založil úmyslně. Na rekonstrukci katedrály se vybralo 850 milionů eur (20,6 miliardy korun). Nyní se mimo jiné vede polemika o tom, zdali je moudré nahradit část historických vitráží moderními.
19. 4. 2026

Kočka na kolejích v divadle Mana prověřuje lásku

Vršovické divadlo Mana sáhlo po psychologickém dramatu Josefa Topola Kočka na kolejích. Příběh o rozpadajícím se vztahu a lidské nejistotě v šedesátých letech proslavil herec Jan Tříska. Nové nastudování je příležitostí pro Bořivoje Čermáka a Emu Klangovou Businskou.
19. 4. 2026

Studenti UMPRUM vezou do města módy textilní odpad

Studenti pražské Vysoké školy uměleckoprůmyslové (UMPRUM) představí na Týdnu designu v Miláně svou instalaci s názvem Wasted Waste. Na přehlídce designérských značek upozorňuje na narůstající objem textilního odpadu a neudržitelnou výrobu. Expozice inspirovaná třídírnou v Broumově ukazuje, že recyklace sama o sobě nestačí.
19. 4. 2026

Knihou roku 2025 se stala Mariborská hypnóza

Mariborská hypnóza Dory Kaprálové získala ocenění Kniha roku 2025, hlavní cenu soutěže Magnesia Litera. Podle poroty v ní autorka postupy blízkými magickému realismu líčí příběhy skutečné i smyšlené. Literární ocenění se udělovalo v jedenácti kategoriích – od prózy či knih pro děti a mládež přes nakladatelský čin a překlady až po humoristické počiny.
18. 4. 2026Aktualizováno18. 4. 2026
Načítání...