Jeden svět začne v Sýrii, probere i Slovensko či mužskou existenci

Nahrávám video
Tomáš Poštulka o festivalu Jeden svět
Zdroj: ČT24

Mezinárodní filmový festival o lidských právech se letos uskuteční v téměř šedesáti místech po celé republice, hlavní část přehlídky začíná v Praze 12. března. Program zahájí Vzpomínky plné přízraků, meditativní esej o kdysi prosperujícím syrském městě, které válka proměnila v ruiny.

Vzpomínky plné přízraků natočil původem palestinský a v Sýrii žijící režisér Anas Zawahri ve městě Homs. Ředitel festivalu Ondřej Kamenický připomíná, že festival Jeden svět konflikt v Sýrii mapuje od jeho začátku a že tamní tvůrci a lidskoprávní osobnosti byli několikrát hosty přehlídky. „Svět na Sýrii v čase vlekoucí se války zapomněl, ale my ne,“ dodává Kamenický.

Nejen dokumenty, které rozpláčou

Celkem letošní program přinese na devadesát titulů, převážnou většinu tvoří dokumenty, představují se ale i třeba projekty ve virtuální realitě. Filmy jsou uváděny v soutěžních i nesoutěžních kategoriích. Projekce doprovázejí debaty, řada tvůrců přijede osobně.

„Posunul se přístup festivalu k tomu, co znamená obecně lidskoprávní film. Diváci a divačky mohou vidět nejen filmy o válce, o věcech, které vás rozpláčou, ale máme i spoustu pozitivních filmů,“ shrnul vedoucí programového oddělení Tomáš Poštulka, v čem se Jeden svět za dvacet sedm let existence proměnil.

Z dokumentu Mezi matkou a synem
Zdroj: Festival Jeden svět

O rodinách či Súdánu

Tematické sekce se věnují mimo jiné Slovensku, různým podobám rodiny, ženskému pohledu a „mužské existenci“. „Boří stereotypy o tom, co znamená v dnešním světě být mužem,“ doplnil k poslední zmíněné kategorii Tomáš Poštulka.

Více témat v sobě podle něj spojuje například časosběrný snímek Mezi matkou a synem, který natočila britská režisérka Victoria Mapplebecková. „Věnuje se jejímu osobnímu příběhu, co znamená být filmařkou a svobodnou matkou v dnešním světě, a také vztahu s jejím synem. Je to film, se kterým se ztotožní hodně lidí,“ domnívá se Poštulka.

Ze soutěžního programu zmiňuje dokument Chartúm, uvedený už na festivalech Sundance a Berlinale. „Je ze Súdánu, což je docela jedinečná lokalita, ze které moc filmů nemáme,“ doplnil Poštulka.

Z dokumentu Chartúm
Zdroj: Festival Jeden svět

Cena pro novináře

Ocenění za boj o lidská práva Homo Homini obdrží dvě osobnosti: nigerijský novinář Philip Obaji, který mapoval porušování lidských práv občanů ze strany ruských paramilitárních skupin, a ukrajinská novinářka Viktorija Roščynová za odvahu a za práci, „ze které neslevila ani přes ohrožení osobní bezpečnosti“.

Pražský Jeden svět končí 20. března, poté na něj navážou až téměř do konce dubna ozvěny v 56 českých městech. „Regionální program je jedinečný nejen v českém, ale i světovém měřítku. To, jakým způsobem dokážeme dostávat filmy k publiku, aby za nimi nemuselo jezdit do Prahy, ale festival jde za publikem,“ uzavírá Poštulka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Internet řeší, jestli má Jim Carrey „klon“

Organizátoři francouzských filmových cen César musí vysvětlovat, že Jim Carrey není „klon“. Spekulace o náhradníkovi se objevily záhy poté, co kanadsko-americký herec převzal v Paříži čestné ocenění. Jeho vzezření se přitom odlišovalo od jeho běžné image. Problém s falešným versus pravým Jimem Carreym se už před jedenácti lety řešil i na cenách Český lev.
před 19 mminutami

Rijksmuseum „vrátilo“ Rembrandtovi obraz

Odborníci z amsterdamského Rijksmusea potvrdili pravost Rembrandtova obrazu. Malba s biblickým motivem byla napřed nizozemskému mistrovi připisována, před více než půlstoletím byla ale z jeho tvorby vyřazena.
před 4 hhodinami

Když se hmota stává průhlednou na výstavě antroposofistů

Galerie výtvarných umění v Chebu připravila výstavu Pražská antroposofická moderna 1907–1953. Samotná instalace stejně jako opulentní monografie jsou objevné. Ne že by nebyl dostatek informací o antroposofii jako takové, ovšem až tolik se neví o výtvarných projevech antroposofistů, a navíc v Praze. A to nejen o těch před válkou, ale i za nacistické okupace a po komunistickém převratu.
před 4 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali zahraniční vysílání Českého rozhlasu

Před devadesáti lety začalo zahraniční vysílání Českého rozhlasu. Výročí si Český rozhlas připomíná speciální výstavou v galerii Vinohradská 12 a také dokumentárním seriálem Praha volá svět. O budoucnosti zahraničního vysílání se však nyní diskutuje na politické úrovni. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) navrhuje snížení jeho rozpočtu téměř o čtvrtinu. V Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou se tématu věnovali generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral a vedoucí německé redakce v Radio Prague International Till Janzer.
před 6 hhodinami

Divadlo v Dlouhé mluví o Vegetariánce

Na jevišti ožívá román jihokorejské spisovatelky Han Kang, před dvěma lety oceněné Nobelovou cenou. Inscenaci Vegetariánka o vzpouře proti konvencím připravilo pražské Divadlo v Dlouhé.
před 23 hhodinami

Tata Bojs vydali album V původním snění

Kapela Tata Bojs vydává svou jedenáctou studiovou desku. Album V původním snění je hudební směsí rokenrolu, taneční energie i balad.
včera v 11:56

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

Kontrarevolucionář v hollywoodském stylu. KLDR zatraktivňuje propagandu

V novém propagandistickém filmu, který letos odvysílala severokorejská televize, se kontrarevolucionář neúspěšně pokusí o atentát na někdejšího vůdce Kim Čong-ila. Fiktivní příběh překvapuje akčními scénami a navazuje na trend filmařů KLDR točit ve stylu Hollywoodu. Chtějí tak konkurovat zahraniční produkci, která se k Severokorejcům i přes zákazy dostává. A nabídnout propagandu v atraktivním balení.
28. 2. 2026
Načítání...