Vyšetřovatelé OSN vyzvali Caracas, aby zastavil „kruté represe“ vůči demonstrantům. Při nepokojích, jež vypukly po sporných volbách hlavy Venezuely, podle nich zemřelo přes dvacet lidí a mezi dvěma tisíci zadrženými jsou i desítky dětí. Tamní vládce Nicolás Maduro slíbil odpor potlačit „železnou pěstí“ a „přísnou justicí“. V parlamentu hodlá prosadit tvrdé zákony cílené na opozici. Expertní panel OSN došel k závěru, že červencové volby postrádaly základní transparentnost a integritu. Podle iberoamerikanisty Lukáše Perutky to ale Maduro nejspíš „vysedí“ a bude vládnout další roky.
Čtyřčlenný tým vyslaný generálním tajemníkem OSN Antóniem Guterresem strávil v Caracasu před volbami 28. července více než měsíc a byl jedním z mála nezávislých vnějších pozorovatelů, které Madurova vláda pozvala.
Ústřední volební komise podle panelu porušila místní pravidla a vyhlásila současného autoritářského vládce vítězem, aniž by byly sečteny výsledky z každé z třiceti tisíc volebních místností v zemi. To podle týmu OSN „nemá v současných demokratických volbách obdoby“.
Udržet se u moci „jakýmikoli prostředky“
Podle výpočtu agentury AP na základě údajů ze zhruba osmdesáti procent volebních místností zvítězil opoziční kandidát Edmundo González Urrutia, který dostal 6,9 milionu hlasů. Maduro skončil druhý se třemi miliony hlasů, píše AP. O jasném triumfu Gonzáleze mluví také opozice.
„Je to Latinská Amerika, kontinent neomezených možností, takže se tam může stát řada věcí, které se nám z pohledu Evropy zdají poněkud nepochopitelné,“ podotkl iberoamerikanista Perutka z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Podle něj jsou volby pokračováním režimu, v němž Maduro „utahuje šrouby a potřebuje se udržet u moci jakýmikoli prostředky“. A tak se rozhodl volby zmanipulovat, míní Perutka.
Opozice se nicméně na tento scénář připravila a vyslala do volebních místností podle některých zpráv až milion dobrovolníků, kteří zjišťovali, jak čísla skutečně vypadají, říká expert.
Venezuelské úřady dosud nezveřejnily kompletní a detailní výsledky. Nejvyšší soud, který je považován za loajální vůči Madurovi, je ale označil za konečné. „Kredibilitu má (soud) prakticky nulovou, jde o prodlouženou ruku režimu,“ zdůraznil v tomto ohledu Perutka.
OSN zmiňuje tvrdé represe
Opozice už dva týdny pořádá demonstrace, při kterých bylo podle úřadů zadrženo přes 2200 lidí, více než dvacet lidí zemřelo a další skoro dvě stovky utrpěly zranění. Maduro oběti přičítá násilným skupinám příznivců opozice. Zabíjení podle něj nařizuje opoziční vůdkyně María Corina Machadová, kterou označuje za „největší fašistku“. Caracas mluví o demonstracích jako „nepokojích“ a „organizovaném násilí“.
Podle opozice i lidskoprávních skupin však za mrtvé a zraněné mohou zásahy policie či příznivců režimu. „Je mimořádně znepokojující, že tolik lidí je zadrženo, obviněno či obžalováno ze šíření nenávisti či na základě protiteroristických zákonů,“ prohlásil vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk, který vyzval k vyšetření všech úmrtí v souvislosti s demonstracemi.
Lidskoprávní vyšetřovatelé OSN apelovali na Madura, aby zastavil „kruté represe“, při nichž bylo podle nich zadrženo i více než sto dětí a dospívajících. Vyšetřovatelé uvedli, že zaznamenali 23 úmrtí, z nichž drtivou většinu způsobila střelba a téměř všechny oběti jsou mladí muži.
„Pouliční protesty, stejně jako kritika na sociálních sítích, se v týdnech po volbách setkaly s tvrdými represemi ze strany státu na základě pokynů nejvyšších úřadů, což vyvolalo atmosféru rozšířeného strachu,“ informovala skupina ve zprávě, z níž citoval britský Guardian.
„Železnou pěstí proti násilí“
Maduro chce ale naopak přitvrdit. Při pondělním zasedání venezuelské bezpečnostní rady vyzval úřady a ozbrojené složky, aby proti demonstrantům rychle zasáhly. „Požaduji od všech státních složek větší rychlost, větší efektivitu a (použít) železnou pěst proti zločinu, násilí, proti zločinům z nenávisti,“ řekl autoritářský prezident, který dále zmínil rovněž nutnost „přísné justice“.
Vládce viní z „násilného klimatu“ kromě opozice také novináře. Podle serveru The Voice of America vyzval Venezuelany, aby nahlásili kritiky pomocí vládní aplikace původně určené pro hlášení výpadků elektřiny. Před pár dny nechal také na deset dnů zablokovat sociální síť X a vyzval obyvatele, aby smazali z mobilů službu WhatsApp.
Předseda venezuelského parlamentu Jorge Rodríguez slíbil, že zákonodárci schválí všechny nové zákony požadované Madurem, aby „ochránil obyvatele před nenávistí“. Vládní návrhy zpřísňují regulaci sociálních sítí či fungování nevládních organizací.
Parlament má v plánu projednat kupříkladu zákon „proti fašismu“. Právě za fašisty označuje venezuelský vládce své protivníky. Zákon počítá s rozpuštěním „fašistických organizací“ a s pokutami pro jejich podporovatele. Tvrdší tresty budou hrozit i za svolávání demonstrací, jež údajný fašismus oslavují.
„Vyzývám úřady, aby se zdržely schválení těchto i dalších zákonů, které ohrožují občanský a demokratický prostor v zemi,“ řekl v úterý o kontroverzních opatřeních Türk.
Situaci bedlivě sleduje Haag
Kancelář hlavního žalobce Mezinárodního trestního soudu v Haagu Karima Khana sdělila, že „aktivně sleduje současné události a obdržela několik zpráv o případech násilí a dalších obviněních po prezidentských volbách ve Venezuele dne 28. července“.
V prohlášení se podle AP uvádí, že Khanova kancelář „jednala s venezuelskou vládou na nejvyšší úrovni, aby zdůraznila důležitost zajištění dodržování zásad právního státu v současné době a zdůraznila, že všechny osoby musí být chráněny před násilnostmi, jež mohou představovat zločiny podle Římského statutu“. To je zakládající smlouva soudu a nastiňuje zločiny, nad nimiž má Haag soudní pravomoc.
Machadová minulý týden oznámila, že opozice chce s Madurem zahájit jednání s cílem „demokratického předání vlády“. Součástí těchto rozhovorů má podle ní být i garance volného odchodu pro členy současné vlády. „Bude se jednat o komplikovaný a citlivý proces předání moci,“ uvedla opoziční vůdkyně. Na eventuální dohodu je čas nejméně do 10. ledna, kdy oficiálně začíná mandát nové hlavě státu.
Machadová také vyzvala příznivce z celého světa, aby se připojili k protestu za „pravdu“. Ten opozice svolala na sobotu 17. srpna. Machadová měla původně sama kandidovat, ale režim jí to zakázal, a tak ji nahradil právě González. Oba lídři se nyní ukrývají a Maduro jim hrozí zatčením. „Obhajovat pravdu není zločin. Zločin není v souladu s vůlí lidu vyjádřenou 28. července. Pokračujme společně v obraně pravdy a vůle lidu,“ napsal na síti X González.
Klíčová role armády
Autoritářský vůdce ale nedal najevo vůli jednat. Naopak obvinil opoziční vedení z podpory „státního převratu“ a z podněcování k občanské válce. Tato hrozba podle něj byla neutralizována.
„Kde jsou intelektuální autoři tohoto násilí. Kde jsou sponzoři tohoto násilí, kde jsou ti, kteří to plánovali? Kde je pan Edmundo González Urrutia? Proč utekl? Proč neukáže svou tvář? Kde je největší fašistka, paní Machadová, která nařídila zabíjet, která nařídila atentát?“ hlásal v pondělí Maduro, jehož cituje server France24.
Za autoritářem dál stojí státní aparát, policejní složky i armáda. Právě ta podle expertů hraje klíčovou roli, pokud by mělo dojít ke změně režimu v této jihoamerické zemi. Venezuelský ministr obrany Vladimir Pedrino už dříve odmítl „zoufalé a buřičské výzvy“ opozice, aby se ozbrojené síly přidaly na stranu „lidu“. Zdůraznil, že armáda podporuje setrvání současného vládce ve funkci.
Podle Perutky je nepravděpodobné, že by se opozici podařilo armádu přesvědčit, protože má ze stávajícího režimu značný prospěch. „Od nové vlády by pravděpodobně takové benefity nedostala,“ míní expert. Nepravděpodobný je podle něj i zahraniční zásah, takže Maduro to podle experta nejspíš „vysedí“ a zůstane hlavou státu další funkční období, které je nyní ve Venezuele šestileté.
Zahraniční tlak na Caracas
Spojené státy či Argentina již uznaly za vítěze Gonzáleze. Čína, Kuba, Írán či Rusko naopak gratulovaly k výhře Madurovi. Evropská unie a řada latinskoamerických zemí, včetně těch vedených levicovými vládami, vyzývají Caracas ke zveřejnění kompletních, transparentních a detailních výsledků a zatím se nevyjádřily, kdo byl podle nich zvolen novým venezuelským prezidentem.
„To Maduro odmítl s tím, že došlo k hackerskému útoku. Experti řekli, že hackerský útok je velmi nepravděpodobný, že tomu nic nenasvědčuje. Je to taková výmluva, aby nakonec nemusel ty výsledky zveřejňovat,“ poznamenal Perutka.
Už po minulých sporných volbách řada západních států včetně České republiky uznala úřadujícím venezuelským prezidentem tehdejšího opozičního vůdce Juana Guaidóa, ačkoliv se fakticky udržel u moci dosavadní vládce Maduro.
Bílý dům popírá zprávy o nabídce Madurovi
Deník The Wall Street Journal s odkazem na své zdroje v americké administrativě v neděli napsal, že Spojené státy by mohly zastavit stíhání Madura, aby ho přiměly k odchodu z funkce. Venezuelský vládce od roku 2020 čelí v USA obvinění, že je jedním z vůdců drogové organizace Cartel de los Soles, která se zabývá pašováním kokainu do Spojených států.
Soud v New Yorku tak autoritářského prezidenta stíhá kvůli údajnému „narko-terorismu“. Spojené státy neuznávají Madura po volbách z roku 2018 za prezidenta a americká justice vypsala odměnu 15 milionů dolarů za informace, které by vedly k jeho zadržení.
Podle jednoho ze zdrojů listu by se Washington mohl zavázat k tomu, že nebude usilovat o prezidentovo vydání. Krok by měl ulehčit odchod Madura z funkce, až mu skončí v lednu jeho druhý prezidentský mandát. Bílý dům ale informace amerického deníku v pondělí popřel.
Ropná mocnost s obyvatelstvem v extrémní bídě
Venezuela se pod Madurovým vedením dlouhodobě zmítá v ekonomické krizi. Od jeho nástupu k moci v roce 2013 do roku 2021 se hrubý domácí produkt snížil o více než 75 procent. Země se potýká s vysokou inflací a tři čtvrtiny obyvatel žijí za méně než 1,9 dolaru (44 korun) na den, což je mezinárodní hranice pro extrémní chudobu. Zvýšila se také sociální propast mezi chudými a bohatými, která je největší v regionu.
Stát má sice největší zásoby ropy na světě, což mu poskytuje zásadní příjmy, v posledních letech ale její těžba výrazně klesla kvůli ekonomické krizi, americkým sankcím a dlouhodobě špatnému stavu tamních zařízení. Opozice viní Madurovu socialistickou vládu, že neinvestovala do údržby a modernizace sítě rafinérií a státní peníze zpronevěřila.
Z Venezuely emigrovalo v posledních několika letech asi 7,7 milionu z jejích třiceti milionů obyvatel kvůli špatným hospodářským podmínkám a politickým represím. Většina z nich se usadila v sousedních zemích, zejména v Kolumbii, někteří se dostali až do Spojených států. Migrační vlna se zpomalila během pandemie covidu-19. Naději daly lidem také reformy Madurovy vlády, které měly zpomalit ekonomický pád a přispět k pomalému oživení.
Podle dat Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) asi 48 procent uprchlíků uvádí, že odcházejí ze země kvůli nedostatku práce a nízkým mzdám, asi čtyřicet procent pak mluví o potížích sehnat dostatek jídla a základních služeb. OSN v roce 2022 uvedla, že venezuelská migrační krize je druhou nejhorší po syrské.
