Nejvyšší soud USA v úterý odmítl snahu amerického prezidenta Donalda Trumpa omezit automatické udělování amerického občanství všem dětem narozeným na území Spojených států, informovala agentura Reuters. Trump tento princip udělování občanství, který je zaručen 14. dodatkem tamní ústavy, v minulosti tvrdě kritizoval a označoval ho mimo jiné za neštěstí Spojených států. Podle Trumpa jde aktuální rozhodnutí nejvyššího soudu „napravit“ v Kongresu.
Předseda Nejvyššího soudu USA John Roberts v písemném vyjádření jménem většiny uvedl, že děti narozené rodičům, kteří na území Spojených států vstoupili nezákonně, nebo v USA pobývají dočasně, ustanovení 14. dodatku splňují. Poznamenal, že občanství od počátku dávalo právo svobodně se účastnit politického života a že tvůrci dodatku zaručili občanství pro všechny, kdo se narodí na území pod americkou jurisdikcí. „Tento slib dnes dodržujeme,“ dodal.
Senát Nejvyššího soudu USA tvoří devět soudců. Proti rozhodnutí většiny se disentním stanoviskem postavili tři soudci označovaní jako konzervativní, a to Clarence Thomas, Samuel Alito a Neil Gorsuch. Thomas, kterého do funkce nominoval George Bush starší, podle USA Today uvedl, že úterní rozhodnutí soudu znehodnocuje americké občanství a že toto rozhodnutí pravděpodobně neobstojí ve zkoušce časem. Připomněl, že 14. dodatek vznikl k zajištění rovných práv pro osvobozené černošské otroky.
„Žádný dlouhý a těžkopádný ústavní dodatek není potřeba,“ napsal Trump o 14. dodatku. Zároveň označil rozhodnutí soudu za „velmi špatné pro Spojené státy“. V reakci na verdikt dále podotkl, že nápravu tohoto ústavním dodatkem zaručeného principu získávání občanství, který považuje za „drahý a nespravedlivý“, lze zajistit v Kongresu. Zákonodárce vyzval, aby na příslušném zákonu ještě v úterý začali pracovat a zároveň jim slíbil svou podporu.
Opatření proti nelegální migraci
Trump se od návratu do Bílého domu loni v lednu zaměřil na opatření proti nelegální migraci, což bylo jedno z hlavních témat jeho předvolební kampaně. Součástí tohoto tažení byla i snaha odebrat garantované právo na občanství dětem narozeným v USA, jejichž rodiče občany nejsou. V této věci Trump hned první den svého druhého mandátu podepsal exekutivní příkaz, tedy obdobu prezidentského dekretu.
Daný výnos uvádí, že úřady by neměly automaticky uznávat děti narozené v USA jako americké občany, pokud aspoň jeden z rodičů není rovněž občanem USA, případně nemá v zemi trvalý pobyt.
Nižší soudy po hromadné žalobě podané rodiči a dětmi, jejichž občanství by exekutivní příkaz ohrozil, shledaly, že Trumpův výnos porušuje ustanovení příslušného dodatku americké ústavy. V žádném státě USA tak ustanovení exekutivního příkazu nevstoupila v platnost. Verdikty Trump na své sociální síti Truth Social označoval jako dílo hloupých soudců, poznamenala agentura AP.
Na stranu většiny se v úterním rozhodnutí Nejvyššího soudu postavil také soudce Brett Kavanaugh, kterého nominoval Trump za prvního prezidentského mandátu. Soudce konstatoval, že Trumpův exekutivní příkaz neporušuje ústavu, ale je v rozporu s imigračním zákonem z roku 1952. AP uvedla, že Kavanaughův názor umožňuje Kongresu USA, aby příslušný zákon změnil.
Trump zmíněnou garanci občanství narozením na území USA kritizoval a mimo jiné tvrdil, že brzdí úspěšný rozvoj Spojených států, když princip označil za „kotvu na americkém krku“. Uváděl také, že získání amerického občanství narozením na území USA se stalo výnosným obchodem, kdy mimo jiné zmiňoval organizované cesty bohatých Číňanek k porodům právě na americké území. Na konci dubna ale připustil, že u Nejvyššího soudu USA se svým postojem neuspěje.
Dokonce si v tomto sporu osobně přišel vyslechnout ústní jednání u Nejvyššího soudu. Tamní média tehdy psala, že se stal prvním úřadujícím prezidentem USA, který k takovému líčení u nejvyšší soudní instituce Spojených států přišel.
Na zneužívání cesty k americkému občanství pro děti Číňanů Trump v úterý znovu poukázal v příspěvku na Truth Social, který adresoval čínskému prezidentovi Si Ťin-pchingovi. „Rád bych pogratuloval prezidentu Siovi a skvělé čínské zemi k jejich obrovskému vítězství v získávání občanství narozením!“ napsal Trump.
Zákaz účasti transgenderových osob v ženských týmech
Nejvyšší soud v úterý rovněž otevřel americkým státům cestu k omezování členství transgenderových osob v dívčích školních sportovních týmech, a potvrdil tak zákony v Idahu a Západní Virginii, které už takovou účast zakázaly. Trump to označil za velkou výhru. Agentura Reuters věc označila za součást kulturních válek v USA.
Verdikt ruší rozhodnutí nižších soudů, jež se naopak postavily za transgenderové studenty, kteří napadli zákazy ve zmíněném Idahu a Západní Virginii jako porušení ústavy USA a federálních protidiskriminačních zákonů.
Oba jmenované státy ve svých zákonech rozdělují sportovní týmy na veřejných školách a univerzitách podle takzvaného biologického pohlaví a výslovně zakazují studentům mužského pohlaví účast v ženských týmech. Podobné zákony jako Idaho a Západní Virginie má dalších 25 amerických států.
Podle Nejvyššího soudu zákony obou států neporušují tu část federálního zákona o občanských právech, která zakazuje diskriminaci ve vzdělávání na základě pohlaví.
Konzervativní soudce Brett Kavanaugh prohlásil, že sporty se liší od zaměstnání či vzdělávání, kde ochrana rovných příležitostí může často vyžadovat, aby vláda na jednotlivce nahlížela bez ohledu na jejich pohlaví. Pojem „pohlaví“ v zákoně o občanských právech z roku 1972 podle něj nelze interpretovat tak, že by se vztahoval na cokoli jiného než „biologické pohlaví“. Tento zákon dle soudce podpořil rovné příležitosti pro sportující studentky a umožnil rozvoj dívčího sportu.
Vláda republikánského prezidenta Trumpa, která dle Reuters zakročila proti posilování práv transgenderových osob, jednotlivé státy USA v jejich politice omezování účasti transgenderových sportovců podpořila.
Trump bezprostředně po svém návratu do Bílého domu loni v lednu označil genderovou identitu za lež, zrušil řadu opatření na podporu rovnosti a ochranu práv LGBT+ osob včetně účasti na sportovních aktivitách a oznámil, že Spojené státy budou uznávat pouze dvě neměnná pohlaví, a to ženské a mužské.
Nejvyšší soud zároveň zrušil limity na financování volebních kampaní politickými stranami v koordinaci s kandidáty. Zvrátil tak předchozí rozhodnutí z roku 2001, které limity potvrdilo. Zrušení limitů dle agentury Bloomberg zřejmě pomůže republikánům v listopadových volbách do Kongresu.
Pondělní verdikty
Už v pondělí u Nejvyššího soudu USA narazila Trumpova snaha zvrátit rozsudek za sexuální napadení a pomluvu novinářky Elizabeth Jean Carrollové. Soud odmítl případ projednat, čímž zůstává v platnosti verdikt poroty, podle něhož musí prezident zaplatit pět milionů dolarů (106 milionů korun).
V pondělí rovněž soud rozhodl, že jednotlivé státy mohou započítávat volební hlasy došlé poštou i později, než v samotný den voleb. Vyslovil se tak proti stanovisku Trumpa, který tento způsob sčítání hlasů opakovaně napadal. Zamítl také Trumpovo odvolání guvernérky centrální banky USA Lisy Cookové, další propouštění nařízené šéfem Bílého domu ale povolil, informovala agentura AP.
Trump se v úterý nechal slyšet, že jeho vláda tento týden dosáhla u Nejvyššího soudu USA řady významných vítězství, z nichž za velice důležité a těžce vybojované označil to, že může na základě vlastního uvážení odvolávat vedoucí představitele nezávislých federálních agentur. Pondělní verdikt v této věci zrušil 91 let starý rozsudek, podle něhož musí mít prezident k odvolání činitelů potvrzených do funkce Senátem pádný důvod, jako je například zanedbání povinností. V komentáři k řadě důležitých verdiktů z tohoto týdne napsal, že Nejvyšší soud USA „jednal s Republikánskou stranou velice spravedlivě“.






















