Nejvyšší soud USA povolil Trumpův zákaz služby transgenderových osob v armádě

Nejvyšší soud ve Spojených státech rozhodl, že administrativa prezidenta Donalda Trumpa může přikročit k zákazu služby transgenderových osob v armádě. Informovala o tom agentura Reuters, která připomíná, že jde o jedno z řady kontroverzních nařízení republikánského prezidenta směřujících k omezení práv transgenderových osob.

Soud vyhověl žádosti ministerstva spravedlnosti, aby zrušil celostátní příkaz federálního soudce, který realizaci Trumpova výnosu zablokoval, dokud se projednávají žaloby podané proti této politice. Nynější rozhodnutí může vést k propuštění tisíců stávajících příslušníků armády, píše Reuters.

Soudce Benjamin Settle na konci března shledal, že Trumpův příkaz pravděpodobně porušuje pátý dodatek americké ústavy, který zaručuje právo na rovnou ochranu před zákonem. Trumpovu politiku přitom označil za „nepodloženou, dramatickou a zjevně nespravedlivou“ a uvedl, že jeho administrativa nepředložila žádné důkazy o tom, že by začlenění transgenderových osob do ozbrojených sil působilo nějakou škodu.

Trump v lednu po návratu do Bílého domu podepsal exekutivní výnos, jímž zvrátil politiku přijatou za jeho demokratického předchůdce Joea Bidena, umožňující transgenderovým osobám otevřeně sloužit v amerických ozbrojených silách. Trump ve svém nařízení označuje pohlavní identitu těchto lidí za lež a tvrdí, že nejsou schopni naplňovat standardy nutné ke službě v amerických ozbrojených silách.

„Tvrzení muže, že je ženou, a jeho požadavek, aby ostatní tuto nepravdu ctili, není v souladu s pokorou a obětavostí, které se od příslušníka vojenské služby vyžadují,“ uvádí se v Trumpově výnosu.

Vojáci i uchazeči

Americké ministerstvo obrany poté vydalo pokyn k jeho realizaci. Z armády tak mají být vyloučeni ti současní vojáci a vojačky i uchazeči o službu, u nichž byla diagnostikována genderová dysforie nebo kteří podstoupili kroky vedoucí ke změně pohlaví. Pokyn Pentagonu umožňuje, aby se v jednotlivých případech uvažovalo o výjimce, pokud by služba těchto lidí přímo podpořila „bojeschopnost“ armády.

Genderová dysforie je klinická diagnóza, jež popisuje stav úzkosti nebo nepohodlí, které může člověk zažívat, protože se jeho genderová identita liší od toho, co je fyzicky anebo sociálně přisuzováno jeho pohlaví přiřazenému při narození.

Pentagon nicméně vyjádřil přesvědčení, že pohlaví je „neměnné a během života člověka se nemění“, a také, že bojeschopnost a integrita armády „jsou neslučitelné“ s tím, čím transgenderové osoby procházejí během změny pohlaví. Žalobu proti postupu Trumpovy administrativy podala už dříve skupina dlouholetých transgenderových příslušníků armády, podle nichž je zákaz diskriminační a jejich propuštění ze služby by trvale poškodilo jejich kariéru a pověst.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Příznivci Orbána i Magyara vyšli do ulic Budapešti

Ulice Budapešti zaplnily davy lidí. Jak maďarský premiér Viktor Orbán, tak i jeho politický soupeř Péter Magyar předtím vyzvali své stoupence, aby vyšli a tím předvedli svou sílu před dubnovými volbami. Akce pořádané Orbánovou vládnoucí národněkonzervativní stranou Fidesz a středopravou stranou Tisza vedenou Magyarem jsou podle agentury AP vnímány jako ukazatel podpory, kterou mohou oba tábory očekávat v posledním měsíci kampaně.
13:11Aktualizovánopřed 1 mminutou

Ropa z nouzových rezerv bude na trhu v Evropě až koncem března

Ohlášená ropa z nouzových rezerv se v Evropě a v Americe dostane na trh až koncem března, zatímco v Asii to bude okamžitě, uvedla Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Ta se rozhodla uvolnit rekordních 400 milionů barelů kvůli dopadům války na Blízkém východě, jež paralyzovala lodní dopravu v Hormuzském průlivu.
před 22 mminutami

Izrael ve velkém udeřil na Írán. Rijád i Emiráty likvidovaly drony

Izrael oznámil vlnu rozsáhlých úderů na cíle na západě Íránu. Útoky hlásí i jihoíránský Šíráz, píše al-Džazíra s odkazem na agenturu Tasním, která je kontrolována íránskými revolučními gardami. Saúdská Arábie tvrdí, že zachytila čtrnáct íránských dronů u Rijádu a v ropných regionech. Teherán odpovědnost odmítl a vyzval k vyšetření útoků na civilní oblasti. Izrael hlásí za poslední den přes sto zraněných.
11:05Aktualizovánopřed 38 mminutami

Izrael vyloučil přímé jednání s Libanonem v příštích dnech

Jeruzalém se v příštích dnech nechystá vést přímé rozhovory s Libanonem, prohlásil podle deníku Ha'arec izraelský ministr zahraničí Gideon Sa'ar. Izrael po začátku války s Íránem obnovil útoky v Libanonu, které zdůvodňuje likvidací vojenských kapacit tamního proíránského teroristického hnutí Hizballáh. Libanon mezitím vyjadřuje ochotu zahájit přímé rozhovory ve snaze válku mezi Hizballáhem a Jeruzalémem ukončit.
12:55Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Írán je ochoten jednat o příměří, řekl Trump. Sám zatím dohodu odmítá

Írán je ochoten jednat o příměří v současném konfliktu, řekl v telefonickém rozhovoru se zpravodajskou televizí NBC News americký prezident Donald Trump. Dodal ale, že on zatím není připraven dohodu s Íránem uzavřít. Podmínky navrhované Íránem zatím nejsou dost dobré. Jaké konkrétní podmínky by měla případná dohoda splňovat, však neupřesnil.
03:10Aktualizovánopřed 2 hhodinami

V Rakousku útočník s nožem zabil jednoho muže a dalšího těžce zranil

V centru rakouského města Linec v sobotu večer útočník s nožem pobodal dva muže z Afghánistánu, kteří se ho pokoušeli uklidnit. Jeden z nich krátce po převozu do nemocnice zemřel, druhý utrpěl těžká zranění, napsaly s odvoláním na policii agentury APA a DPA. Policie útočníka krátce po činu zadržela, zřejmě nejednal z politických důvodů.
01:32Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Izraelské síly zabily na Západním břehu rodinu, uvedly palestinské úřady

Izraelské síly v neděli zabily na okupovaném Západním břehu Jordánu čtyřčlennou palestinskou rodinu, prohlásily podle agentury Reuters palestinské zdravotní úřady. Ty rovněž oznámily smrt dalšího Palestince, kterého měli zabít izraelští osadníci. Izraelská armáda uvedla, že zprávy prověřuje.
07:55Aktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoNěmecko zmírňuje emisní plány

Německá vláda připravuje zákon o snižování emisí z vytápění domácností. Nový návrh je méně přísný než nepopulární reforma předchozí koalice socialistů, zelených a liberálů. Klimatické cíle v Německu ale předepisuje zákon. Spolková vláda podle něj musí zajistit, aby emise poklesly do roku 2030 o 65 procent oproti začátku devadesátých let. Současný kabinet má předložit nová opatření 25. března. Země však podle kritiků prodlužuje svou závislost na fosilních zdrojích, jen těsně splnila klimatické cíle pro rok 2025. Úkol snižovat emise nově připadne dodavatelům energie, postupně by měli přidávat bioplyn, vodík nebo jiné alternativy do paliv. Obavy mají i lidé žijící v nájmu, což je polovina osmdesátimilionové země. Staré topení se jim totiž může v příštích letech prodražit.
před 6 hhodinami
Načítání...