Rusko se snažilo posílit svou síť špionů na Ukrajině už v letech předcházejících loňské masivní invazi. Podle webu Ukrajinska pravda se agenti z ruské tajné služby FSB podílejí na teroristických i kybernetických útocích, dosazují své lidi do okupačních správ, a navíc verbují do svých řad Ukrajince ochotné infiltrovat se do institucí či armády, odkud mohou poskytnout Moskvě citlivé informace. Nepodařený začátek velké invaze ukázal, že FSB možná nedokázala odhadnout, jak úporně se Ukrajinci budou bránit. Pravděpodobnější však je, že se ruští zpravodajci obávali reakce šéfa Kremlu Vladimira Putina.
Ukrajinská rozvědka SBU před týdnem oznámila, že zadržela dalších šest členů ruské sítě agentů FSB, kteří shromažďovali informace o ukrajinské armádě a stavu kritické infrastruktury po ruských raketových útocích. Dopadeni byli rovněž tři informátoři FSB, kteří se podle Kyjeva snažili dostat k tajným informacím vojenských jednotek.
Jedním z podezřelých je i obyvatel Kyjevské oblasti, který dostal od ruských agentů instrukce, aby se pokusil díky smyšlenému příběhu infiltrovat náborovou kancelář a následně provedl „průzkum“.
„Další podezřelý na jihu Ukrajiny spolupracoval s nepřítelem, jelikož v případě okupace počítal s ‚pozicí‘ v okupační správě,“ uvedla v prohlášení SBU. S důstojníkem FSB udržovali informátoři kontakt prostřednictvím anonymního kanálu pro komunikaci zřízeného v rámci sociální sítě Telegram.
V polovině února informovala ukrajinská rozvědka o zadržení jiného špiona působícího na jihu Ukrajiny. Muže měli naverboval Rusové, aby jim předával citlivá data o ukrajinské obraně v Mykolajivu. S obyvatelem vesnice Vradiivka v Mykolajivské oblasti ruská rozvědka spolupracovala prostřednictvím sociální sítě Vkontaktě, která je na Ukrajině zakázaná. Moskvu zajímalo především rozmístění a pohyb ukrajinských sil a také informace o opevnění a kritické infrastruktuře.
Obviněný využíval Google mapy, kde určil polohu možných cílů, a tu pak poslal přes anonymní chat Rusům. Informátorovi hrozí až doživotní trest za zradu spáchanou za stanného práva a za snahu ospravedlnit ruskou ozbrojenou agresi.
Rozšiřování sítě ruských agentů
Ruská tajná služba FSB začala rozšiřovat svou jednotku na Ukrajině už v roce 2019, tedy tři roky před plnohodnotnou ruskou invazí, upozornil loni v srpnu ve své zprávě list The Washington Post (WP). Skupina o třiceti členech se rozrostla v létě 2021 na 160 důstojníků, citoval americký deník ukrajinské představitele, kteří zachytili komunikaci mezi Rusy. Putin tak zřejmě plánoval vpád na Ukrajinu mnohem dříve, než se předpokládalo.
Ruská FSB, jejíž doménou je vnitřní bezpečnost v Rusku a špionáž v bývalých sovětských státech, strávila dekády špionážní aktivitou na Ukrajině, kde se pokoušela podplácet úředníky, zasahovat do chodu tamních institucí a zabránit příklonu země k Západu, píše WP.
V podobném duchu se vyjádřil v rozhovoru pro ukrajinský list The Kyiv Post také generálporučík a bývalý ukrajinský zpravodajský důstojník Valerij Kondratjuk. Rusko podle něj zahájilo přípravy na vojenské operace na Ukrajině v roce 2005 po takzvané Oranžové revoluci. Od té doby ruské zpravodajské služby budovaly v zemi síť, na kterou se spoléhaly při přípravě invaze v plném rozsahu.
„V roce 2005 byli na Ukrajinu vysláni ruští agenti včetně (Igora) Bezlera (podplukovník ruské vojenské rozvědky, později jeden z vůdců samozvané ‚Doněcké lidové republiky‘). Bezler přišel do Horlivky v Doněcké oblasti v roce 2006. Když Rusko v roce 2014 vydalo příkaz k vedení hybridní války, všichni tito spící agenti se probudili a viděli jsme obsazení měst: Slavjansk Igorem Girkinem-Strelkovem a Bezlerem. Jinými slovy hybridní válka. Od té doby se plánovala rozsáhlá válka,“ podotkl Kondratjuk.
Pátá služba a „ukrajinská otázka“
Putinovy plány přechodně zbrzdil nástup proruské vlády a prezidenta Viktora Janukovyče, který vládl mezi lety 2010 až 2014, kdy po událostech na Majdanu uprchl ze země. „Putin nepotřeboval dosáhnout svých cílů vojensky, protože mohl svá rozhodnutí realizovat prostřednictvím proruských politiků na Ukrajině,“ poznamenal Kondratjuk.
Podle zprávy deníku WP nabízela ruská kontrarozvědka v uplynulých letech důstojníkům různé výhody včetně bezplatného bydlení v Moskvě, aby je přiměla vydat se z jiných poboček na Ukrajinu, kde se měli přidat k jednotce 5. služby FSB s názvem Oddělení pro operativní informace a mezinárodní vztahy.
„Pátá služba FSB se zabývá takzvanou ‚ukrajinskou otázkou‘. Její zaměstnanci koordinují síť agentů na Ukrajině z moskevské kanceláře, strukturují a analyzují shromážděné zpravodajské informace a vyvíjejí plány pro podvratné operace,“ upozorňuje web Ukrajinska pravda.
Cílem ruských agentů je pád vlády v Kyjevě a podřízení Ukrajiny Kremlu. Jednotku podle WP vedl z Moskvy šéf 5. služby Sergej Beseda, který zahájil svou kariéru už v sovětské tajné službě KGB. Ten byl však loni na jaře po velké invazi dle médií zatčen za poskytnutí nesprávné informace Putinovi a následně údajně skončil za mřížemi. Ruský vyšetřovací výbor to nicméně popřel. O jeho současném osudu se vedou spekulace.
Kyberútoky
Podle webu Ukrajinska pravda jsou na na Ukrajině aktivní i další sekce FSB, a to 1. služba – ruská kontrarozvědka a také 2. služba – jednotka, která má chránit ústavní pořádek a zabývá se bojem proti terorismu.
Kontrarozvědka stojí za kybernetickými útoky proti Ukrajině. Jednotka ARMAGEDON působící v rámci „krymské“ FSB se skládá z kariérních důstojníků ze speciálních služeb a bývalých policistů na Ukrajině.
Hlavním cílem ruských kybernetických útoků je kontrolovat kritickou infrastrukturu, krást a shromažďovat zpravodajské informace, uplatňovat informační a psychologický vliv a blokovat informační systémy, píše Ukrajinska pravda.
Druhá služba se měla podílet na provokacích během revolučních let 2013 až 2014, včetně příprav na nasazení odstřelovačů v roce 2014. Na okupovaném Krymu se podílí na pronásledování Tatarů a unášení pro-ukrajinsky smýšlejících obyvatel. V Rusku tato jednotka monitoruje opoziční a mládežnické hnutí, připomíná ukrajinský web.
Placení, ale neužiteční kolaboranti
Ještě před ruskou invazí v únoru loňského roku si agenti FSB na Ukrajině vytvořili rozsáhlou síť placených špionů, jejichž prostřednictvím se pokoušeli sabotovat obranu země. V posledních dnech před velkou invazí začalo vedení jednotky FSB na Ukrajině posílat tajné instrukce informátorům v Kyjevě. Kolaboranti měli opustit hlavní město a zanechat za sebou klíče od svých domovů, protože se očekávalo ruské vítězství.
K velkému překvapení Moskvy se však ruský plán rychlého ovládnutí Ukrajiny včetně Kyjeva postupně zhroutil. Ponížení ruské armády do značné míry zastínilo selhání FSB, které se nepodařilo sesadit ukrajinskou vládu ani se zbavit prezidenta Volodomyra Zelenského, upozorňuje dále WP.
Ruští zpravodajci podle ukrajinských a západních expertů zřejmě nepochopili, že se Ukrajinci budou usilovně bránit, nebo to tušili, ovšem obávali se sdělit negativní zprávy Putinovi. FSB údajně měla k dispozici průzkumy, z nichž vyplynulo, že se Ukrajinci budou tvrdě bránit, přesto ruští špioni dál tvrdili, že vojáci z Ruska budou vítáni v zemi jako osvoboditelé.
Řada kolaborantů, s nimiž Moskva na Ukrajině spolupracovala, se navíc ukázala pro ruské zájmy neužitečná, vyplývá z dokumentů, k nimž se dostal americký deník. Tito lidé dostali zaplaceno, ovšem když začaly boje, zdráhali se řídit ruskými pokyny.
Putinův dobyvačný sen
Rusko poprvé vojensky napadlo Ukrajinu v roce 2014, když ilegálně anektovalo poloostrov Krym a podpořilo proruské separatisty v Donbasu. Plnohodnotnou invazi na Ukrajinu z února 2022 Putin opakovaně obhajoval tím, že Rusku „hrozil útok ze strany NATO“ nebo že Ukrajinu bylo potřeba „denacifikovat“.
Šéf Kremlu často hovoří o Ukrajincích a Rusech jako o „jednom lidu“. „Dokud bude Putin v Kremlu, nevzdá se Ukrajiny. Nevzdá se svého cíle podřídit si Ukrajinu a mít tam vládu, která bude proruská. To je jeho cíl. Očividně toho nyní nedosáhl a pravděpodobně ani v blízké budoucnosti nedosáhne, ale nehodlá se toho vzdát,“ řekla webu Business Insider Angela Stentová, která v minulosti pracovala pro americkou Národní zpravodajskou radu (NIC) se zaměřením na Rusko a Eurasii.
Putin koncem února vyzval FSB k potlačování těch, kteří chtějí rozdělit Rusko. Tajné službě dále nařídil, aby držela pod zvláštní kontrolou rusko-ukrajinskou hranici a postavila překážky, které by zamezily možnosti pronikání ukrajinských sabotážních skupin do Ruska. „Úkol čelit teroristické hrozbě je stále aktuální. Za poslední rok se počet takových trestných činů zvýšil,“ řekl Putin s tím, že Ukrajina se uchyluje k používání teroristických metod.
Na okupovaných územích by se měla kontrarozvědka soustředit na vytváření a posilování ruského bezpečnostního aparátu. Měla by také pokračovat v pomoci armádě a národní gardě v plnění úkolů ve speciální vojenské operaci, jak Moskva oficiálně nazývá svou invazi na Ukrajinu. Putin při této příležitosti zdůraznil, že příslušníci FSB plní na Ukrajině složité úkoly, včetně těch v týlu nepřítele.
Ruskem se šíří vlna obvinění z velezrady
FSB v pondělí oznámila, že zatkla aktivistu z hnutí „Já/jsme Furgal“, jehož členové brojí proti obvinění bývalého gubernátora Chabarovského kraje Sergeje Furgala, za údajné poskytování finanční podpory ukrajinským ozbrojeným silám. Podezřelý, jehož jméno nebylo zveřejněno, byl údajně obviněn z velezrady, za což mu hrozí až dvacet let vězení. Jde o druhý známý případ osoby, která čelí trestnímu stíhání za údajné financování ukrajinské armády.
Britská BBC si všímá, že FSB během války nově masově obviňuje Rusy z vlastizrady, zatímco dříve se zabývala jen trestnými činy „dotaženými do konce“. Několik „špionů“ se ocitlo za mřížemi na základě stejné šablony: nejprve je zatkli pod smyšlenou záminkou na letišti či na hraničním přechodu a poslali za mříže kvůli drobné výtržnosti. Na svobodu už nevyšli, po obvinění z vlastizrady a pokusu přeběhnout na stranu Ukrajiny se ocitli ve vazbě.
Od července 2022 platí nové znění trestního zákona, podle kterého je „přeběhnutí k nepříteli“ další formou vlastizrady, s postihem od 12 do 20 let odnětí svobody. „Situace nyní vyžaduje od orgánů kontrarozvědky, včetně vojenské, maximální soustředění a koncentraci sil. Musí tvrdě zasahovat proti akcím zahraničních zvláštních služeb, operativně odhalovat zrádce, špiony a diverzanty,“ zdůraznil Putin ve zdravici z 20. prosince ke Dni pracovníků bezpečnostních orgánů.
FSB hned následující den oznámila, že obvinila z vlastizrady Firuze Dadobojeva, narozeného v Tádžikistánu. Žádné další podrobnosti neuvedla. Týž den moskevský soud ohlásil, že Dadobojevovi prodloužil vazbu o dva měsíce. Odkdy je ve vazbě, soud neupřesnil. O dva dny později FSB ohlásila zatčení hned šesti podezřelých z tří regionů. Pracovníci kontrarozvědky podle ní zamezili „zločinné činnosti občanů Ruska a Ukrajiny, kteří napomáhali SBU a ukrajinským ozbrojeným silám“.
- Federální bezpečnostní služba (FSB) byla založena v roce 1995 a jejím hlavním úkolem je zjistit a odvrátit možné hrozby pro ruský stát. FSB spolupracuje se zahraničními policejními složkami v boji proti džihádistům a některým gangům organizovaného zločinu.
- Vladimir Putin stál v čele FSB, než se stal prezidentem. Agentuře tehdy rozšířil pravomoci, když jí umožnil vysílat agenty do zahraničí pro speciální operace, včetně shromažďování zpravodajských informací. Od roku 2008 je ředitelem FSB Aleksandr Bortnikov. Ten patří mezi bezpečnostní činitele, kteří mají k ruskému prezidentovi nejblíže.
- FSB je nedílnou součástí ruské doktríny týkající se informační války, která zahrnuje utváření veřejného mínění v zahraničí prostřednictvím sociálních médií.
- Američtí představitelé se domnívají, že ruský stát byl spojen s hackerskými útoky a dezinformacemi, které se zaměřovaly na voliče v amerických prezidentských volbách v roce 2016. V březnu 2017 americké úřady obvinily dva důstojníky FSB z hacknutí účtů Yahoo a krádeže dat milionů uživatelů.
- Klíčovou součástí práce FSB je zabránit jakémukoli prozápadnímu „barevnému“ povstání v Rusku, jako je gruzínská růžová revoluce z roku 2003 či ukrajinská oranžová revoluce z roku 2004. Agenti FSB působili také v Čečensku během válek v devadesátých letech a na začátku 21. století.
V roce 2015 se ruská tajná služba zapojila do výměny špionů s Estonskem ve stylu studené války. Estonsko tehdy obvinilo Rusko z únosu bezpečnostního úředníka Estona Kohvera vyměněného za uvězněného ruského špiona.
Do centra pozornosti se dostala FSB po vraždě Alexandra Litviněnka v Londýně. Bývalý důstojník FSB, který kritizoval Putina, byl v roce 2006 otráven v Londýně radioaktivním poloniem-210. Oficiální britské vyšetřování dospělo k závěru, že vrazi měli pravděpodobně souhlas od Putina i tehdejšího šéfa FSB Nikolaje Patruševa. Rusko obvinění odmítlo.
Zemřeli i někteří další prominentní odpůrci Putina, včetně novinářů, což podnítilo spekulace o „útocích“ FSB. Často však oběti měly i jiné nepřátele, kteří se na ně mohli zaměřit, upozorňuje web britské stanice BBC.
Zdroj: BBC, Ukrajinska pravda
