Ruské soudy potrestaly vězením další dva kritiky války za „šíření lží“ a „diskreditaci armády“

Moskevský soud poslal na osm let do vězení známého televizního novináře Alexandra Něvzorova za zveřejnění zpráv, že ruští vojáci úmyslně ostřelovali porodnici v tehdy obléhaném ukrajinském Mariupolu. Ruské úřady tvrdí, že jsou to lži. Jiný ruský soud udělil tři roky vězení za „opakovanou diskreditaci“ ruské armády a pohrdání soudem Vladislavu Nikitěnkovi. Důvodem jsou jeho protiválečná vyjádření na Facebooku. Nikitěnko také už dříve podal trestní oznámení na vůdce Vladimira Putina za rozpoutání agresivní války.

Něvzorova soudili v nepřítomnosti, loni na jaře jeho manželka informovala, že je v Izraeli, v létě dostal ukrajinské občanství.

Soud shledal Něvzorova vinným z šíření lživých zpráv o ruské armádě kvůli politické nenávisti. Novinář podle vyšetřovatelů loni 9. března na sociálních sítích a na internetu „úmyslně šířil záměrně lživé informace“, že ruská armáda ostřelovala porodnici v Mariupolu, přičemž si byla vědoma, že jde o zdravotnické zařízení. Zprávu Něvzorov opatřil snímky raněných pacientek. Ruské ministerstvo obrany označilo důkazy za lživé.

Rusové porodnici ostřelovali loni v březnu

Ruské ostřelování porodnice a dětské nemocnice v Mariupolu z 9. března si vyžádalo životy tří civilistů, včetně dítěte. Dalších sedmnáct lidí vyvázlo se zraněním, připomněla ruská redakce BBC a dodala, že ruské úřady tyto informace popírají jako falešné a odmítají vzít na vědomí četná svědectví zahraničních novinářů a závěry mezinárodních organizací na ochranu lidských práv.

Obhajoba žádala o zproštění obvinění. Argumentovala, že obžalovaný jen použil informace z otevřených zdrojů. Obžaloba navrhovala odsoudit novináře na devět let.

Něvzorov řekl zpravodajskému kanálu „Možem objasnit“ působícímu na sociálních sítích, že se do Ruska, pošpiněného válkou, nehodlá vracet a že šéf Kremlu Putin směřuje k „diktatuře opírající se o špínu, krev a udavačství“. Za devět let, které pro něj požadovala prokuratura, už Rusko nemusí existovat, odhadl novinář, který si udělal jméno ještě v éře prvního a posledního sovětského prezidenta Michaila Gorbačova.

Změny zákonů, které umožnily trestat až patnácti lety vězení šíření informací, které ruské úřady označí za lživé či falešné, přijali ruští zákonodárci krátce po začátku loňské plnohodnotné pozemní invaze na Ukrajinu. K vězeňským trestům mezitím byli odsouzeni opoziční politici Alexej Gorinov a Ilja Jašin.

Nikitěnko je podle Memorialu politický vězeň

Nikitěnka poslal do vězení soud v Amurské oblasti na Dálném východě, informoval server Meduza, který působí v lotyšském exilu, s odvoláním na vyjádření mužova advokáta na sociálních sítích. Nikitěnko je označován za prvního člověka, který byl v Rusku trestně stíhán kvůli „opakované diskreditaci“ ruské armády poté, co byl o tento paragraf krátce po začátku loňské invaze rozšířen trestný zákoník.

Případ se opíral o Nikitěnkova protiválečná vyjádření na Facebooku, obviněn byl loni na jaře. Od května byl v domácím vězení, od července ve vyšetřovací vazbě. Nevládní lidskoprávní organizace Memorial, která je v Rusku zakázaná a loni dostala Nobelovu cenu za mír, pokládá Nikitěnka za politického vězně.

„Rusko je rozhodně vězením, a to vězením té nejhnusnější třídy,“ napsal Nikitěnko v roce 2021 po propuštění z kriminálu. Odpykal si šestiletý trest za údajné zbití policisty při zatýkání v roce 2015 – poté, co sám u soudu hájil tři policisty obviněné ze zmlácení podezřelého. Byl ale obviněn z urážky účastníků soudu a později také porušil zákaz vzdalovat se z domova. Během svého uvěznění napsal asi osm tisíc stížností.

Nikitěnko podal kvůli válce trestní ozámení na vedení země

Nikitěnko tvrdí, že „miluje trestní zákoník“. Jako „právník-amatér“ od počátku tisíciletí posílá na ruské soudy a justiční orgány každý rok spousty stížností. V předminulé dekádě se roky vlekl jeho spor s předsedou soudu, kterého označil za podvodníka.

V té době na jízdním kole odjel na Ukrajinu, kde před ruským velvyslanectvím několik týdnů stanoval a držel hladovku, zatímco úřady ve vlasti po něm vyhlásily pátrání. Po návratu do Ruska zmiňovaný soudní spor vyhrál. Případ se dostal do učebnic ruských kriminalistů jako příklad zprošťujícího rozsudku vinou „nepřesvědčivosti“ prokurátora před soudem.

Nikitěnko také podal na všechny regionální pobočky federální kriminální ústředny a prokuratury trestní oznámení na diktátora Putina a další členy politického a vojenského vedení země. Obvinil je z rozpoutání agresivní války.

„Rusko je osídleno dobytkem, kterému vládne dobytek. Vzácné výjimky jsou jen od toho, aby potvrzovaly toto pravidlo,“ tvrdí Nikitěnko, který obviňuje Putina a jeho svitu také z válečných zločinů, genocidy a mezinárodního terorismu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Anthropic odmítl ultimátum Pentagonu

Společnost Anthropic odmítla požadavky Pentagonu, který chtěl využívat její technologii umělé inteligence (AI) bez omezení pro běžné uživatele. Americké ministerstvo obrany přitom sdělilo, že pokud firma nepřistoupí na jeho žádost, tak bude považována za „riziko pro dodavatelský řetězec“ a riskuje ztrátu státní zakázky v hodnotě 200 milionů dolarů (4,1 miliardy korun). Společnost dostala čas na rozhodnutí do pátku 17:01 amerického času (23:01 středoevropského času).
12:38Aktualizovánopřed 17 mminutami

Pákistán bombardoval Kábul a Kandahár

Pákistán v pátek ráno v odvetě za čtvrteční přeshraniční údery bombardoval pozice Talibanu v afghánských městech včetně Kábulu a Kandaháru. Pákistánský ministr obrany Chavádža Ásif na síti X napsal, že jeho zemi došla trpělivost a nachází se už v otevřené válce s afghánským Talibanem. Obě strany hlásí vysoké ztráty, údaje o obětech se ovšem výrazně rozcházejí a není je možné ověřit, píše agentura Reuters. Výbuchy jsou podle agentury AFP hlášeny i z provincií Kandahár a Paktía.
00:21Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Německo zpřísnilo azylová pravidla, z velké části vychází z migračního paktu EU

Německo zpřísnilo svá azylová pravidla a zároveň usnadnilo přístup žadatelů o azyl na pracovní trh. Poslanci Spolkového sněmu schválili příslušné návrhy zákonů, které z velké části převádějí do německého práva azylovou reformu Evropské unie z roku 2024, takzvaný migrační pakt.
před 2 hhodinami

Orbán se s Ficem dohodl na vzniku komise pro ropovod Družba

Maďarský premiér Viktor Orbán v pátek oznámil, že se dohodl se svým slovenským protějškem Robertem Ficem (Smer) na vytvoření společné maďarsko-slovenské komise pro vyhodnocení stavu ropovodu Družba. Informuje o tom agentura Reuters. Fico řekl novinářům, že součástí inspekční skupiny by měli být zástupci Slovenska, Maďarska a Evropské komise. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj pozval v pátek Fica na Ukrajinu.
11:58Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Bez souhlasu europarlamentu začala Komise prozatímně zavádět dohodu s Mercosurem

Evropská unie začne prozatímně zavádět rozsáhlou obchodní dohodu se skupinou latinskoamerických států Mercosur, přestože ji Evropský parlament ještě neschválil. Oznámila to v pátek předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Reagovala tak na čtvrteční krok Uruguaye a Argentiny, které obchodní dohodu ratifikovaly.
před 3 hhodinami

Netflix ustoupil v bitvě o Warner Bros. Studia může převzít Paramount

Americký provozovatel streamovací platformy Netflix oznámil, že odmítl zvýšit nabídku na převzetí filmových studií a streamovací divize konglomerátu Warner Bros. Discovery (WBD). Jeho krok po několikaměsíčním boji o převzetí otevírá dveře k akvizici WBD mediální skupině Paramount Skydance, a to zhruba za 111 miliard dolarů (2,28 bilionu korun).
03:21Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Rudý příliv zabíjí v Jižní Africe korýše

Přemnožené mikroskopické mořské řasy zaplavily oceán u západního pobřeží Jihoafrické republiky. Jev známý jako rudý příliv způsobuje hromadný úhyn korýšů a dalších mořských živočichů, informovala agentura AP.
před 4 hhodinami

Rekordní počet Američanů opouští Spojené státy, píše WSJ. Míří i do Česka

Novým americkým snem pro některé občany USA je už tam nežít, píše list The Wall Street Journal (WSJ). Američané podle něj v rekordním počtu Spojené státy opouštějí a usazují se se svými rodinami v zemích, které považují za dostupnější a bezpečnější. Například v Česku se podle něj počet Američanů za posledních deset let více než zdvojnásobil.
před 5 hhodinami
Načítání...