Ruské soudy potrestaly vězením další dva kritiky války za „šíření lží“ a „diskreditaci armády“

Moskevský soud poslal na osm let do vězení známého televizního novináře Alexandra Něvzorova za zveřejnění zpráv, že ruští vojáci úmyslně ostřelovali porodnici v tehdy obléhaném ukrajinském Mariupolu. Ruské úřady tvrdí, že jsou to lži. Jiný ruský soud udělil tři roky vězení za „opakovanou diskreditaci“ ruské armády a pohrdání soudem Vladislavu Nikitěnkovi. Důvodem jsou jeho protiválečná vyjádření na Facebooku. Nikitěnko také už dříve podal trestní oznámení na vůdce Vladimira Putina za rozpoutání agresivní války.

Něvzorova soudili v nepřítomnosti, loni na jaře jeho manželka informovala, že je v Izraeli, v létě dostal ukrajinské občanství.

Soud shledal Něvzorova vinným z šíření lživých zpráv o ruské armádě kvůli politické nenávisti. Novinář podle vyšetřovatelů loni 9. března na sociálních sítích a na internetu „úmyslně šířil záměrně lživé informace“, že ruská armáda ostřelovala porodnici v Mariupolu, přičemž si byla vědoma, že jde o zdravotnické zařízení. Zprávu Něvzorov opatřil snímky raněných pacientek. Ruské ministerstvo obrany označilo důkazy za lživé.

Rusové porodnici ostřelovali loni v březnu

Ruské ostřelování porodnice a dětské nemocnice v Mariupolu z 9. března si vyžádalo životy tří civilistů, včetně dítěte. Dalších sedmnáct lidí vyvázlo se zraněním, připomněla ruská redakce BBC a dodala, že ruské úřady tyto informace popírají jako falešné a odmítají vzít na vědomí četná svědectví zahraničních novinářů a závěry mezinárodních organizací na ochranu lidských práv.

Obhajoba žádala o zproštění obvinění. Argumentovala, že obžalovaný jen použil informace z otevřených zdrojů. Obžaloba navrhovala odsoudit novináře na devět let.

Něvzorov řekl zpravodajskému kanálu „Možem objasnit“ působícímu na sociálních sítích, že se do Ruska, pošpiněného válkou, nehodlá vracet a že šéf Kremlu Putin směřuje k „diktatuře opírající se o špínu, krev a udavačství“. Za devět let, které pro něj požadovala prokuratura, už Rusko nemusí existovat, odhadl novinář, který si udělal jméno ještě v éře prvního a posledního sovětského prezidenta Michaila Gorbačova.

Změny zákonů, které umožnily trestat až patnácti lety vězení šíření informací, které ruské úřady označí za lživé či falešné, přijali ruští zákonodárci krátce po začátku loňské plnohodnotné pozemní invaze na Ukrajinu. K vězeňským trestům mezitím byli odsouzeni opoziční politici Alexej Gorinov a Ilja Jašin.

Nikitěnko je podle Memorialu politický vězeň

Nikitěnka poslal do vězení soud v Amurské oblasti na Dálném východě, informoval server Meduza, který působí v lotyšském exilu, s odvoláním na vyjádření mužova advokáta na sociálních sítích. Nikitěnko je označován za prvního člověka, který byl v Rusku trestně stíhán kvůli „opakované diskreditaci“ ruské armády poté, co byl o tento paragraf krátce po začátku loňské invaze rozšířen trestný zákoník.

Případ se opíral o Nikitěnkova protiválečná vyjádření na Facebooku, obviněn byl loni na jaře. Od května byl v domácím vězení, od července ve vyšetřovací vazbě. Nevládní lidskoprávní organizace Memorial, která je v Rusku zakázaná a loni dostala Nobelovu cenu za mír, pokládá Nikitěnka za politického vězně.

„Rusko je rozhodně vězením, a to vězením té nejhnusnější třídy,“ napsal Nikitěnko v roce 2021 po propuštění z kriminálu. Odpykal si šestiletý trest za údajné zbití policisty při zatýkání v roce 2015 – poté, co sám u soudu hájil tři policisty obviněné ze zmlácení podezřelého. Byl ale obviněn z urážky účastníků soudu a později také porušil zákaz vzdalovat se z domova. Během svého uvěznění napsal asi osm tisíc stížností.

Nikitěnko podal kvůli válce trestní ozámení na vedení země

Nikitěnko tvrdí, že „miluje trestní zákoník“. Jako „právník-amatér“ od počátku tisíciletí posílá na ruské soudy a justiční orgány každý rok spousty stížností. V předminulé dekádě se roky vlekl jeho spor s předsedou soudu, kterého označil za podvodníka.

V té době na jízdním kole odjel na Ukrajinu, kde před ruským velvyslanectvím několik týdnů stanoval a držel hladovku, zatímco úřady ve vlasti po něm vyhlásily pátrání. Po návratu do Ruska zmiňovaný soudní spor vyhrál. Případ se dostal do učebnic ruských kriminalistů jako příklad zprošťujícího rozsudku vinou „nepřesvědčivosti“ prokurátora před soudem.

Nikitěnko také podal na všechny regionální pobočky federální kriminální ústředny a prokuratury trestní oznámení na diktátora Putina a další členy politického a vojenského vedení země. Obvinil je z rozpoutání agresivní války.

„Rusko je osídleno dobytkem, kterému vládne dobytek. Vzácné výjimky jsou jen od toho, aby potvrzovaly toto pravidlo,“ tvrdí Nikitěnko, který obviňuje Putina a jeho svitu také z válečných zločinů, genocidy a mezinárodního terorismu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Nemůžeme si dovolit selhat.“ Summit EU řeší půjčku pro Ukrajinu

V Bruselu začal summit EU. Lídři sedmadvacítky budou řešit hlavně další finanční podporu Ukrajiny. Nemůžeme si dovolit selhat, řekla šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová. V případě využití zmrazených ruských aktiv musí nést riziko všechny státy Unie, uvedla pak šéfka Komise Ursula von der Leyenová. Česko na summitu zastupuje nový premiér Andrej Babiš (ANO). Vrcholné schůzky se osobně účastní ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
04:07Aktualizovánopřed 8 mminutami

Ruští pohraničníci krátce vnikli do Estonska

Tři ruští pohraničníci ve středu nelegálně překročili hranici do sousedního Estonska, kde pobývali asi dvacet minut, než se vrátili do Ruské federace. Serveru Delfi to řekl estonský ministr vnitra Igor Taro. Estonsko je členem Evropské unie i NATO.
před 56 mminutami

Polský ústavní soud není nezávislý a nestranný, uvedl Soudní dvůr EU

Polský ústavní soud porušil několik základních zásad práva Evropské unie. Nesplňuje ani požadavky kladené na nezávislý a nestranný soud kvůli nesrovnalostem při jmenování tří jeho členů a předsedkyně, uvedl v rozhodnutí Soudní dvůr EU. Soud v Lucemburku rozhodoval o žalobě Evropské komise (EK), podané ještě v době, kdy v Polsku byla u moci vláda nyní opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS).
11:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Brazilský Kongres schválil návrh zákona, který by Bolsonarovi zkrátil vězení

Brazilský Kongres v noci na čtvrtek schválil návrh zákona o snížení trestu pro exprezidenta Jaira Bolsonara, informovala agentura AFP. Bolsonaro si za plánování státního převratu odpykává trest 27 let a tři měsíce vězení. Díky návrhu zákona by se doba, kterou musí strávit ve vězení, mohla zkrátit na dva roky a čtyři měsíce od začátku výkonu trestu. Normu ale může ještě vetovat současná hlava státu Luiz Inácio Lula da Silva. Podle AFP však parlament může prezidentské veto přehlasovat.
01:51Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Slovenský vládní speciál měl v Bruselu nehodu, podle Fica nevzlétne

Slovenský vládní speciál měl na letišti v Bruselu nehodu. Do trupu letadla narazil vůz se schody pro výstup, píší slovenská média. Slovenský premiér Robert Fico (Smer), kterého stroj ve středu přepravil na summit EU a další schůzky, uvedl, že stroj není schopný letu.
před 4 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o finanční podpoře Ukrajiny

Je logické použít zmrazená ruská aktiva na obranu Evropy proti agresorovi, sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Danielem Takáčem bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS). Odkazoval tím na myšlenku poskytnout Ukrajině bránící se ruské agresi reparační půjčku zajištěnou zmrazenými ruskými aktivy nacházejícími se v Belgii. Ta se však obává právních důsledků. Bývalý ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) míní, že se jedná o právně i politicky komplikovaný krok, záruky pro Belgii ze strany evropských států by však považoval za dobrou cestu. Podle poslance Denise Doksanského (ANO) by Evropa Ukrajinu podporovat měla, stejně jako expert Motoristů na zahraniční politiku Jan Zahradil však nechce, aby za půjčky ručilo společně s dalšími zeměmi také Česko.
před 4 hhodinami

Po úderu USA na loď údajně pašující drogy v Tichomoří zemřeli čtyři lidé

Americká armáda ve středu ve východním Tichomoří zasáhla další loď, která podle ní pašovala drogy, a zabila čtyři osoby. Ve čtvrtek o tom informovala agentura AP. Počet obětí 26 známých úderů zahájených v září tím vzrostl na nejméně 99.
04:23Aktualizovánopřed 5 hhodinami

USA prodají Tchaj-wanu zbraně za miliardy dolarů, tvrdí Tchaj-pej

Americká vláda pokračuje v prodeji zbraní Tchaj-wanu za 11,1 miliardy dolarů (přes 230,5 miliard korun). S odvoláním na tchajwanské ministerstvo obrany to ve čtvrtek napsala agentura Reuters, podle níž se jedná o největší balíček zbraní, který Spojené státy samosprávnému ostrovu dosud dodaly. Tchaj-wan čelí rostoucímu vojenskému tlaku Číny, která jej považuje za svou součást.
03:53Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...