Zanedlouho uplyne rok od začátku obnovené ruské invaze na Ukrajinu. Tématu se věnuje i pořad 90' Speciál. První díl se věnuje tomu, co k válce vedlo a jaké byly její první dny.
Ohlédnutí speciál: Ruská invaze navazuje na Oranžovou revoluci i Euromajdan
90' ČT24: Rok od velké ruské invaze (zdroj: ČT24)
Současnému konfliktu předcházelo několik zásadních událostí. Rozbuškou k ruskému vměšování pak byly protesty na Majdanu v letech 2013 a 2014 v centru Kyjeva, které vedly k útěku prezidenta Viktora Janukovyče a vzniku prozatímní vlády.
Ještě předtím v roce 2004 proběhla takzvaná Oranžová revoluce. „Rok 2004 z mého pohledu byl jeden z prvních pokusů vykročit prozápadním směrem, který si lidé symbolizovali hlavně s koncem korupce a s transparentnější vládou. Oranžová revoluce však skončila v troskách, obrovským zklamáním a rozčarováním. Dva její hlavní symboly, Viktor Juščenko a Julija Tymošenková, se rozhádali a tak nesmiřitelně se do sebe pustili, že to lidi otrávilo,“ uvedl bývalý zahraniční zpravodaj ČT a současný šéfredaktor Českého rozhlasu Plus Josef Pazderka. Dodal, že to zanechalo v lidech hořké vzpomínky.
V předvečer Euromajdanu na podzim 2013 pak zastavila Ukrajina přípravy podpisu Asociační dohody s Evropskou unií. „Mezi lidmi, kteří se snažili o směřování směrem na Západ, způsobilo to nepodepsání Asociační dohody šok,“ podotkl Pazderka. „V té době o Asociační dohodě vyjednával eurokomisař Štefan Füle. Z jeho svědectví víme, že obrat ukrajinských špiček byl velkým překvapením a pro lidi, kteří o tenhle krok usilovali, to bylo obrovské zklamání, což postupně vedlo ke vzniku Euromajdanu.“
Tehdejší prezident Viktor Janukovyč to odůvodnil tím, že Ukrajina přidružením k Evropské unii přišla během deseti let v přepočtu o více než 13 bilionů korun, a to kvůli útlumu obchodu s Ruskem. „Už tehdy bylo cítit ze strany prezidenta Vladimira Putina a celé kremelské špičky, že Ukrajina je pro ně velice citlivý bod,“ dodal Pazderka s tím, že Rusko Ukrajinu už tehdy vnímalo jako místo, které rozhodně nechce ztratit, jinými slovy ho považuje za sféru svého vlivu, kde může určovat zásadní politická rozhodnutí.
„Dnes víme, i z oficiálních vyjádření a projevů Putina, že Ukrajinu považoval za součást Ruska, nebo minimálně ruského světa. Ukrajince nepovažoval za samostatný národ a v té době si to myslela i řada dalších lidí, takže to bylo velice citlivé,“ podotkl.