Ohlédnutí speciál: Ruská invaze navazuje na Oranžovou revoluci i Euromajdan

104 minut
90' ČT24: Rok od velké ruské invaze
Zdroj: ČT24

Zanedlouho uplyne rok od začátku obnovené ruské invaze na Ukrajinu. Tématu se věnuje i pořad 90' Speciál. První díl se věnuje tomu, co k válce vedlo a jaké byly její první dny.

Současnému konfliktu předcházelo několik zásadních událostí. Rozbuškou k ruskému vměšování pak byly protesty na Majdanu v letech 2013 a 2014 v centru Kyjeva, které vedly k útěku prezidenta Viktora Janukovyče a vzniku prozatímní vlády. 

Ještě předtím v roce 2004 proběhla takzvaná Oranžová revoluce. „Rok 2004 z mého pohledu byl jeden z prvních pokusů vykročit prozápadním směrem, který si lidé symbolizovali hlavně s koncem korupce a s transparentnější vládou. Oranžová revoluce však skončila v troskách, obrovským zklamáním a rozčarováním. Dva její hlavní symboly, Viktor Juščenko a Julija Tymošenková, se rozhádali a tak nesmiřitelně se do sebe pustili, že to lidi otrávilo,“ uvedl bývalý zahraniční zpravodaj ČT a současný šéfredaktor Českého rozhlasu Plus Josef Pazderka. Dodal, že to zanechalo v lidech hořké vzpomínky. 

V předvečer Euromajdanu na podzim 2013 pak zastavila Ukrajina přípravy podpisu Asociační dohody s Evropskou unií. „Mezi lidmi, kteří se snažili o směřování směrem na Západ, způsobilo to nepodepsání Asociační dohody šok,“ podotkl Pazderka. „V té době o Asociační dohodě vyjednával eurokomisař Štefan Füle. Z jeho svědectví víme, že obrat ukrajinských špiček byl velkým překvapením a pro lidi, kteří o tenhle krok usilovali, to bylo obrovské zklamání, což postupně vedlo ke vzniku Euromajdanu.“

Tehdejší prezident Viktor Janukovyč to odůvodnil tím, že Ukrajina přidružením k Evropské unii přišla během deseti let v přepočtu o více než 13 bilionů korun, a to kvůli útlumu obchodu s Ruskem. „Už tehdy bylo cítit ze strany prezidenta Vladimira Putina a celé kremelské špičky, že Ukrajina je pro ně velice citlivý bod,“ dodal Pazderka s tím, že Rusko Ukrajinu už tehdy vnímalo jako místo, které rozhodně nechce ztratit, jinými slovy ho považuje za sféru svého vlivu, kde může určovat zásadní politická rozhodnutí.

„Dnes víme, i z oficiálních vyjádření a projevů Putina, že Ukrajinu považoval za součást Ruska, nebo minimálně ruského světa. Ukrajince nepovažoval za samostatný národ a v té době si to myslela i řada dalších lidí, takže to bylo velice citlivé,“ podotkl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 2 mminutami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 2 hhodinami

USA a Slovensko podepsaly dohodu o spolupráci v jaderné energetice

Spojené státy a Slovensko podepsaly mezivládní dohodu o spolupráci v oblasti civilní jaderné energetiky, píše Reuters. Slavnostní podpis v budově ministerstva energetiky ve Washingtonu následoval po pracovní schůzce slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) s americkým ministrem energetiky Chrisem Wrightem. Součástí dohody je výstavba jaderného bloku o výkonu 1200 megawattů podle amerického návrhu v jaderné elektrárně Jaslovské Bohunice.
před 8 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
před 8 hhodinami

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb. Už v polovině týdne prezident vyhlásil v energetickém sektoru stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Kopečný: Babiš neměl o muniční iniciativě kompletní informace. Otočil i díky chvále partnerů

Premiér Andrej Babiš (ANO) dříve v opozici nemohl mít vhled do fungování muniční iniciativy, sdělil v Interview ČT24 někdejší vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. Proto podle něj předseda vlády po svém jmenování z původního postoje, že Česko projekt úplně zruší, ustoupil. K tomu, že Babiš svolil ke koordinaci iniciativy, ač do ní země nebude finančně přispívat, pomohla podle Kopečného i mezinárodní situace. Od významných českých partnerů totiž slyšel, že má smysl, míní.
před 11 hhodinami

Vidím ve Venezuele začátek přechodu k demokracii, říká Machadová

Vůdkyně venezuelské opozice María Corina Machadová vidí ve své zemi začátek přechodu k demokracii, řekla v pátek na tiskové konferenci po čtvrtečním setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Podle ní se Venezuela stane svobodnou díky podpoře Spojených států a právě amerického prezidenta. Zmínila také, že by se v její zemi mohly konat volby, napsala média. Trump v pátek uvedl, že hodlá s Machadovou opět hovořit.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Francie vyšetřuje sexuálního násilníka Pelicota z dalších zločinů

Francouzské policejní oddělení pro nevyjasněné případy zahájilo vyšetřování Dominiqua Pelicota, který byl loni odsouzen za organizování hromadného znásilňování své tehdejší manželky Gisèle Pelicotové. Cílem nového vyšetřování je zjistit, zda se Pelicot v minulosti nedopustil dalších závažných zločinů a zda neexistují další oběti. Agentuře AFP to v pátek sdělila francouzská prokuratura.
před 12 hhodinami
Načítání...