Ohlédnutí speciál: Ruská invaze navazuje na Oranžovou revoluci i Euromajdan

Nahrávám video

Zanedlouho uplyne rok od začátku obnovené ruské invaze na Ukrajinu. Tématu se věnuje i pořad 90' Speciál. První díl se věnuje tomu, co k válce vedlo a jaké byly její první dny.

Současnému konfliktu předcházelo několik zásadních událostí. Rozbuškou k ruskému vměšování pak byly protesty na Majdanu v letech 2013 a 2014 v centru Kyjeva, které vedly k útěku prezidenta Viktora Janukovyče a vzniku prozatímní vlády. 

Ještě předtím v roce 2004 proběhla takzvaná Oranžová revoluce. „Rok 2004 z mého pohledu byl jeden z prvních pokusů vykročit prozápadním směrem, který si lidé symbolizovali hlavně s koncem korupce a s transparentnější vládou. Oranžová revoluce však skončila v troskách, obrovským zklamáním a rozčarováním. Dva její hlavní symboly, Viktor Juščenko a Julija Tymošenková, se rozhádali a tak nesmiřitelně se do sebe pustili, že to lidi otrávilo,“ uvedl bývalý zahraniční zpravodaj ČT a současný šéfredaktor Českého rozhlasu Plus Josef Pazderka. Dodal, že to zanechalo v lidech hořké vzpomínky. 

V předvečer Euromajdanu na podzim 2013 pak zastavila Ukrajina přípravy podpisu Asociační dohody s Evropskou unií. „Mezi lidmi, kteří se snažili o směřování směrem na Západ, způsobilo to nepodepsání Asociační dohody šok,“ podotkl Pazderka. „V té době o Asociační dohodě vyjednával eurokomisař Štefan Füle. Z jeho svědectví víme, že obrat ukrajinských špiček byl velkým překvapením a pro lidi, kteří o tenhle krok usilovali, to bylo obrovské zklamání, což postupně vedlo ke vzniku Euromajdanu.“

Tehdejší prezident Viktor Janukovyč to odůvodnil tím, že Ukrajina přidružením k Evropské unii přišla během deseti let v přepočtu o více než 13 bilionů korun, a to kvůli útlumu obchodu s Ruskem. „Už tehdy bylo cítit ze strany prezidenta Vladimira Putina a celé kremelské špičky, že Ukrajina je pro ně velice citlivý bod,“ dodal Pazderka s tím, že Rusko Ukrajinu už tehdy vnímalo jako místo, které rozhodně nechce ztratit, jinými slovy ho považuje za sféru svého vlivu, kde může určovat zásadní politická rozhodnutí.

„Dnes víme, i z oficiálních vyjádření a projevů Putina, že Ukrajinu považoval za součást Ruska, nebo minimálně ruského světa. Ukrajince nepovažoval za samostatný národ a v té době si to myslela i řada dalších lidí, takže to bylo velice citlivé,“ podotkl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při střelbě ve škole na Filipínách zemřel student i útočník, uvedly úřady

Při střelbě ve škole na jihu Filipín v úterý zemřeli dva studenti. Jedním z nich byl útočník, který po činu spáchal sebevraždu. Informovaly o tom agentury s odvoláním na místní úřady. Jde o druhý podobný incident v zemi za méně než dva měsíce.
před 21 mminutami

Jiné zájmy i vojenské systémy. „Muslimské NATO“ čelí výzvám

Nová vojenská dohoda mezi Saúdskou Arábií, Tureckem a Pákistánem má sloužit ke vzájemné obraně, podle analytiků se ale žádná ze zemí s rozdílnými prioritami nechce nechat zatáhnout do dalšího konfliktu. Cestou tak může být rozmach vojenských dodávek či společné mise a výcvik. Pakt z Mekky slouží jako protiváha vůči prohlubujícím se vazbám mezi Izraelem a Spojenými arabskými emiráty (SAE). Vznik aliance je také reakcí na slábnoucí roli USA v regionu, míní experti.
před 54 mminutami

AFP: V USA sílí hněv kvůli rozsáhlé síti kamer pro snímání poznávacích značek

Americký technologický start-up Flock během několika let rozmístil po Spojených státech více než sto tisíc kamer snímajících poznávací značky. Rozsáhlá síť vyvolává odpor části veřejnosti, která se obává narušování soukromí. Někteří odpůrci kamery dokonce systematicky poškozují, píše agentura AFP.
před 2 hhodinami

Zemětřesení v Kolumbii způsobilo škody za 30 miliard pesos, řekl prezident

Předběžné ekonomické ztráty způsobené ničivým zemětřesením, které minulý týden zasáhlo západ Kolumbie, dosahují 30 bilionů pesos (zhruba 200 miliard korun). Oznámil to kolumbijský prezident Abelardo de la Espriella, podle něhož si katastrofa vyžádala 289 mrtvých. Kolumbijský ústav soudního lékařství však eviduje těla 304 obětí.
03:37Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Do Moldavska vletěla ruská střela s plochou dráhou letu, tvrdí Kyjev

Ukrajinské letectvo v pondělí uvedlo, že do Moldavska vletěla ruská střela s plochou dráhou letu Banderol. Chvíli předtím varovalo, že střely Banderol letí na Oděskou oblast na jihu země. Moldavská policie následně informovala o výbuchu u vsi Talmaza. Tamní ministerstvo zahraničí podle médií odsoudilo narušení vzdušného prostoru země a výbuch, který v okolí způsobil lesní požár. Moldavská prezidentka Maia Sanduová se v pondělí vyslovila pro větší podporu Ukrajiny, bránící se plnohodnotné ruské invazi.
před 8 hhodinami

Nejhorší lesní požár v dějinách Belgie se šířil do Německa, zastavil ho déšť

Nejhorší lesní požár v historii Belgie, který zuří na východě země, se šířil i do Německa. V pondělí dopoledne ho ale zastavil déšť, informovala s odvoláním na hasiče agentura DPA. Plameny byly v určitou chvíli jen asi tři sta metrů od prvních domů na německém území. Úřady proto nechaly tamní obyvatele v neděli evakuovat. Belgie původně požádala o pomoc i české hasiče, později ale žádost zrušila. Belgický král Philippe přerušil svou letní dovolenou a navštívil zasahující hasiče.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoV Chorvatsku počítají škody po požáru u Omiše, evakuováno tam bylo 300 Čechů

Letošní lesní požáry dosud spálily téměř 600 tisíc hektarů napříč celou Evropou. Škody počítají i v Chorvatsku, kde minulý týden vypukl rozsáhlý požár v pobřežním letovisku u Omiše. Zahynul tam jeden člověk, čtyřicet dalších utrpělo zranění. Tisíce lidí se musely evakuovat, mezi nimi i tři sta Čechů. „Nic nám nezbylo,“ řekl český turista Matyáš Vičan. Společně se svým otcem měl všechna zavazadla v autě, které shořelo. Aut během požárů celkem shořelo více než sto, plameny zničily také třicet domů a čtyřicet lodí.
před 10 hhodinami

Sestřelený dron přiletěl do Lotyšska z Běloruska, uvedl ministr obrany Melnis

Dron sestřelený v pátek v Balvském kraji vletěl do lotyšského vzdušného prostoru z Běloruska, uvedl v pondělí ráno v rozhovoru pro Lotyšskou televizi ministr obrany Raivis Melnis. Trosky byly nalezeny v Balvském kraji a odborníci je nadále zkoumají. Původ dronu zatím nebyl oficiálně potvrzen, je však pravděpodobné, že šlo o ukrajinský bezpilotní letoun útočící na cíle v Rusku, který z kurzu vychýlila ruská opatření elektronického boje.
před 14 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.