Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) si stojí za tím, že ustanovení trestního zákoníku o činnosti pro cizí mocnost, o kterém má v týdnu rozhodovat Ústavní soud (ÚS), je „legislativní paskvil“. Podle jeho předchůdce Víta Rakušana (STAN) je paragraf potřebný, protože dosavadní zákony tento typ činnosti nepostihovaly. Senátor Robert Šlachta (Přísaha) varoval před možným zneužitím kvůli vágnímu znění, senátor Martin Červíček (ODS) naopak zdůraznil, že je potřeba řešit systémové podmínky práce bezpečnostních složek. Hosté Otázek Václava Moravce řešili také spor předsedy Motoristů Petra Macinky s Hradem, střet zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO) i návrh na vytvoření sněmovní vyšetřovací komise ke kauze Dozimetr.
Podle paragrafu, který stanovuje trestný čin neoprávněné činnosti pro cizí moc, již policie trestně stíhá čínského občana, který je podezřelý z práce pro čínskou zpravodajskou službu, připomněl Moravec. Jde o prvního stíhaného člověka podle zmíněného paragrafu, o kterém ve středu rozhodne ÚS, který se zákonem zabývá z podnětu senátorů.
Metnar si stojí za tím, že paragraf je „legislativní paskvil“. Kritizuje zejména jeho široké a vágní vymezení. Zároveň tvrdí, že trestní právo už má jiné skutkové podstaty, které podobné jednání pokrývají. Na otázku, jak bude vláda postupovat, pokud Ústavní soud ustanovení zruší, neodpověděl, jelikož existuje „celá řada kdyby“. „Vláda se tím bude velmi detailně zaobírat,“ dodal.
V době hybridních útoků je podobný nástroj podle Rakušana potřeba. Dodal, že v praxi chyběla možnost postihovat podobné jednání. Zároveň sdělil, že po takové úpravě byla i poptávka ze strany bezpečnostních a zpravodajských složek. Připustil, že paragraf může být napsán lépe, zároveň ale odmítl Metnarovo tvrzení, že jde o legislativní „paskvil“.
Šlachta se přiklání k tomu, že stát možnost postihovat vědomou spolupráci s cizí mocí potřebuje, ale varoval před zneužitelností kvůli nejasnému vymezení. Poukazoval také na to, že vágnost textu připustil i exministr spravedlnosti za ODS Pavel Blažek při debatě v Senátu.
Naopak Červíček zdůraznil, že by se debata neměla zužovat na jedno ustanovení. Podle něj je klíčové nastavit systémové podmínky pro efektivní spolupráci bezpečnostních složek a využití jejich kapacit.
Policie vazby na Epsteinovy spisy neprověřuje, uvedli Metnar a Rakušan
V návaznosti na téma bezpečnosti moderátor otevřel i otázku možných zmínek Česka ve spisech ke kauze zesnulého amerického finančníka a sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Současný i bývalý ministr vnitra Metnar a Rakušan uvedli, že ani jeden z nich nemá informace, že by se těmito vazbami tuzemská policie zabývala.
„Mohu vás ujistit, že momentálně od policie nemám informace, že by se něčím takovým u nás zaobírala,“ sdělil ministr vnitra. „Myslím si, že Spojené státy to mají poměrně dobře prošetřeno,“ pokračoval. „Zatím přes mě nešla jediná žádost a také jsem k tomu od bezpečnosti nedostal žádnou informaci,“ dodal Metnar. Rakušan doplnil, že ani on žádné informace ze své éry nemá.
Někdejší policejní prezident Červíček souhlasil s tím, že pokud policie získá podněty, musí je v rámci prošetřování prověřit. Další bývalý policista Šlachta uvedl, že v tomto ohledu věří zpravodajským službám, a podotkl, že Češi mají velmi dobrou spolupráci s americkou FBI.
Je namístě, že se Macinkovými zprávami zabývá policie, shodli se hosté
Hosté diskutovali také o aktuální kauze zpráv Petra Macinky adresovaných prezidentovi, ve které policie zahájila trestní řízení. Prezident Petr Pavel zároveň v rozhovoru pro Český rozhlas potvrdil, že bude vypovídat na policii.
Podle Metnara je správně, že se celou kauzou zabývají orgány činné v trestním řízení. Zároveň dodal, že „pevně věří, že to policie zvládne“. Odmítal se však z pozice ministra vnitra pouštět do hodnocení konkrétních kroků.
S tím, že postup policie je správný, souhlasí i exministr vnitra Rakušan. „Nátlak na prezidenta určitě byl a bylo to nechutné,“ sdělil s tím, že celá kauza okolo Macinky „deformuje politickou kulturu“. Dodal, že odpovědnost za celou situaci nenese jen Macinka, ale také kandidát Motoristů na ministra životního prostředí a poslanec Filip Turek i premiér Babiš.
Na tom, že policie záležitost vyšetřuje v rámci trestního řízení a nikoli jen prověřuje, nevidí senátor Červíček nic zvláštního. Sám jednání hodnotí jako „arogantní a nepřiměřený způsob chování lidí, kteří jsou v ústavních rolích“. Zároveň dodal, že je potřeba počkat na závěr policie, ačkoli výsledek jejich šetření nezmění nic na tom, že se „tito lidé chovají nepřiměřeně“.
Šlachta se domnívá, že má policie vyhodnotit celý kontext, a nikoli jen SMS konverzaci mezi Macinkou a poradcem prezidenta Petrem Kolářem. Podle něj nejde jen ze zpráv poznat, zda byla skutečně naplněna skutková podstata vydírání, o kterém mluví prezident Pavel. „Věřím, že to policie vezme v celém kontextu,“ dodal.
V návaznosti na spor mezi Macinkou a Pavlem oznámil premiér po středeční schůzce na Hradě, že koordinační schůzky ústavních činitelů k zahraniční politice se neosvědčily a že o zahraniční politice bude s prezidentem dál jednat sám. Macinka zároveň uvedl, že chce v následujících dvou letech řídit jak zahraničí, tak ministerstvo životního prostředí, a to do doby, než bude zvolen nový prezident. Poté podle něj může být ministrem životního prostředí jmenován Turek. Premiér se proti těmto slovům zatím veřejně nevymezil, shrnul aktuální vývoj Moravec.
Červíček se domnívá, že se situace nezklidní tím, že bude Macinka dva roky čekat na nového prezidenta. Jedinou cestou podle něj je, že „ten, kdo nese odpovědnost za vládnutí, musí říct, jestli připouští tento styl chování“. Hnutí ANO má podle Metnara „zájem na korektních vztazích s Hradem“. A celkový vývoj je dle něj „nešťastný“. Na otázku, zda je podle něj přijatelné, aby se v této situaci čekalo na nového prezidenta, jasně neodpověděl.
Podle Rakušana celé kauze chybí rozuzlení, protože Macinka se neomluvil a zároveň nebyla podána kompetenční žaloba. Sám slova Babiše vnímá jako vzkaz, že Macinka bude zastávat dva resorty a současně nebude jako ministr zahraničí konzultovat věci s prezidentem. „Nemyslím si, že je možné řídit dvě ministerstva najednou,“ doplnil Šlachta s tím, že ministerstvo zahraničí a resort životního prostředí jsou velmi odlišné.
Lhal Babiš o řešení střetu zájmů?
Debata se stočila také k tématu řešení střetu zájmů premiéra Babiše. Moravec připomněl, že Babiš na začátku prosince veřejně oznámil způsob, jak střet zájmů vyřeší, aby ho prezident mohl jmenovat předsedou vlády. Seznam Zprávy však upozornily na to, že premiér nedodržel parametry, které avizoval. Sliboval, že společnost Agrofert přejde na jeho děti a manželku až v momentě jeho smrti. Nyní však má správa na Babišovy děti přejít po skončení Babiše ve funkci předsedy vlády.
Šlachta v této souvislosti uvedl, že jde o složitý právní dokument. Pokud by se věc skutečně odehrála tak, jak ji popisují média, považoval by to za problém. V takovém případě by totiž premiér lhal. Zároveň upozorňoval na možné dopady na Česko v oblasti čerpání dotací.
Metnar to jako porušení slibu nevnímá. Řekl, že kroky, které premiér podniká, jsou právně velmi složité, ale podle něj směřují k naplnění slibu, a „věří, že to bude dotaženo do konce“.
Podle Červíčka by měla být dodržena nejen „technická“ stránka, ale i podstata veřejného příslibu. Připustil, že pokud je stav věci takový, jak zazněl v debatě, jde o problém. Pokud by se slib nenaplnil, označil by to za „ostudu“.
„Politici se navzájem nemají vyslýchat,“ míní Červíček
Předmětem diskuse se stal také záměr vládní koalice zřídit sněmovní vyšetřovací komisi ke kauze Dozimetr, tedy k prověřování korupce v pražském dopravním podniku a spojení s hnutím STAN. Ke zřízení komise je zapotřebí čtyřicet podpisů poslankyň a poslanců.
Metnar uvedl, že sám komisi svým podpisem podpoří. Argumentoval tím, že kauza má podle něj více „větví“ a u soudu je aktuálně jen jedna z nich. Komise má dle něj otevřít politickou rovinu případu.
„Nevíme kudy kam, a tak vytáhneme Dozimetr,“ namítl Rakušan s tím, že se Dozimetr podle něj používá jako politická zbraň. Zdůraznil, že jde o kauzu dopravního podniku, která se týkala jednoho člena STAN, který byl z hnutí vyloučen. Připomněl, že hnutí ANO nechtělo, aby byla ustavena sněmovní vyšetřovací komise ke kauze Bečva, a odvolávalo se na to, že mají vše prošetřit orgány činné v trestním řízení.
Šlachta by vznik komise svým podpisem také podpořil, protože by chtěl Rakušanovi „dát sto otázek“. „Vyšetřovací komise nemá smysl, je to účelová věc,“ hodnotí Červíček s tím, že celou věc nyní řeší soud. Dodal, že „politici se navzájem nemají vyslýchat“.
