CNN: Londýn přestal sdílet zpravodajské informace s USA kvůli útokům na lodě

Velká Británie podle stanice CNN přestala se Spojenými státy sdílet zpravodajské informace o lodích v Karibiku, které USA podezřívají z pašování drog. Opatření mělo začít platit před měsícem. Londýn podle zdrojů CNN krok odůvodnil mimo jiné tím, že americké útoky proti plavidlům považuje za nelegální. Tyto informace ve středu večer odmítl americký ministr zahraničí Marco Rubio.

Spojené království již nesdílí s USA zpravodajské informace o lodích podezřelých z pašování drog v Karibiku, protože se nechce podílet na vojenských útocích USA a považuje tyto útoky za nelegální, sdělily CNN zdroje obeznámené s touto záležitostí.

Takové rozhodnutí Londýna by představovalo významný rozkol ve vzájemných vztazích s jeho nejbližším spojencem a partnerem v oblasti sdílení zpravodajských informací.

Zprávu ve středu večer popřel americký ministr zahraničí Rubio. Dodal, že USA mají s Británií silné vztahy ohledně sdílení zpravodajských poznatků. Rubio ve středu v Kanadě jednal s dalšími ministry zahraničí skupiny zemí G7, ve které je i Británie. „Na jednání se na to nikdo neptal,“ uvedl Rubio ohledně amerických útoků na lodě v Karibiku.

Británie, která má v Karibiku řadu území, na nichž má své vojenské základny, dlouhodobě pomáhala USA lokalizovat plavidla podezřelá z přepravy drog. To ovšem v předchozích letech vedlo k tomu, že je americká pobřežní stráž mohla zastavit, prohledat a případně drogy zabavit a členy posádky zadržet.

Rozhodnutí Kolumbie

Kolumbijský prezident Gustavo Petro na sociální síti X uvedl, že kolumbijská armáda musí okamžitě ukončit „veškerou komunikaci a další dohody s americkými bezpečnostními agenturami“, dokud USA nezastaví útoky na čluny v Karibiku. Kritici tyto údery přirovnávají k mimosoudním popravám osob podezřelých z pašování drog.

Petro připojil, že „boj proti drogám musí být podřízen ochraně lidských práv obyvatel Karibiku“. Není prý zatím jasné, jaké konkrétní informace Kolumbie přestane s USA sdílet, podotýká AP.

Podle údajů, které poskytla Trumpova administrativa, bylo od srpna při útocích americké armády v mezinárodních vodách zabito nejméně 75 lidí. Údery začaly v jižním Karibiku, ale v poslední době se přesunuly do východního Pacifiku, kde Spojené státy cílí na lodě u pobřeží Mexika.

V souvislosti s americkými útoky na lodě, při nichž zemřeli nebo byli zraněni občané Venezuely, Ekvádoru, Kolumbie a Trinidadu a Tobaga, vyzval Petro k vyšetřování Trumpa kvůli možným válečným zločinům. V říjnu uvalila Trumpova administrativa na Petra a členy jeho rodiny sankce s odůvodněním, že umožňuje rozkvět drogových kartelů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izraelská armáda tvrdí, že zachytila dvě střely z Libanonu. Ten hlásí mrtvé

Izraelská armáda tvrdí, že v noci na úterý zachytila dvě střely z Libanonu. Jeden dron pak dopadl v blízkosti vojenského stanoviště na izraelském území poblíž hranice s Libanonem, uvedla dále podle médií armáda. Kvůli útokům byl v některých částech severu Izraele vyhlášen poplach. Armáda neinformovala o obětech. Libanonské úřady naopak uvedly, že izraelský útok z pondělního večera si vyžádal šest mrtvých.
03:05Aktualizovánopřed 7 mminutami

Při protestu proti americké karanténě na ebolu zemřeli v Keni dva lidé

Při pondělním protestu v centrální Keni zemřeli dva lidé, kteří demonstrovali proti záměru Spojených států zřídit na tamní vojenské základně karanténní zařízení pro pacienty s ebolou. S odvoláním na organizátora demonstrace Patricka Wahomeho a bezpečnostní zdroj o tom informovala agentura Reuters. Okolnosti úmrtí zatím nejsou jasné.
před 57 mminutami

Rusko udeřilo na Kyjev i Dnipro. Na místě jsou mrtví a přes sto zraněných

Nejméně třináct mrtvých a dalších více než sto raněných si vyžádaly rozsáhlé noční ruské údery raketami a drony na Kyjev, Dnipro a další ukrajinská města. Starosta metropole Vitalij Klyčko hovoří o desítkách zraněných. V Kyjevě na několika místech vypukly požáry a část města zůstala bez proudu. Útoky invazních jednotek směřovaly také na Charkov.
01:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

České úřady představily informace pro návštěvníky fotbalového mistrovství světa

Ministerstvo zahraničí představilo ve spolupráci s Fotbalovou asociací ČR a ministrem pro sport praktické informace pro české občany, kteří se chystají na fotbalové mistrovství světa do USA, Kanady a Mexika. Turnaj se koná od 11. června do 19. července. Ministerstvo zahraničí posílilo velvyslanectví ve Washingtonu i generální konzulát v Los Angeles.
03:05Aktualizovánopřed 1 hhodinou

USA uvažují o rozmístění jaderných zbraní v dalších evropských zemích, tvrdí FT

Spojené státy uvažují o rozmístění jaderných zbraní v dalších evropských zemích, které jsou v NATO, napsal v úterý list Financial Times (FT). Cílem je ujistit spojence, že omezení americké konvenční vojenské podpory neoslabí bezpečnostní záruky. Zájem o rozmístění amerických jaderných zbraní už projevily Polsko a některé pobaltské země.
před 3 hhodinami

Výhrůžky i útoky v íránské opozici. Pahlavího stoupenci se radikalizují

Blízkovýchodní válka zintenzivnila úsilí některých příznivců syna sesazeného íránského šáha o umlčení zástupců jiných opozičních skupin a kritiků války v exilu. Íránci v západních zemích čelí výhrůžkám i fyzickým útokům. Radikální monarchisté dokonce na pochodech používají symboly obávané tajné policie Savak. Sjednotit rozpolcenou opozici se mezitím snaží vznikající občanská organizace Kongres za íránskou svobodu.
před 6 hhodinami

Frederiksenová zůstane dánskou premiérkou, dohodla se na menšinové vládě

Dánská sociálnědemokratická premiérka Mette Frederiksenová se dohodla na vzniku menšinové středolevé vlády, čímž si po třetí funkční období v řadě udrží křeslo ministerské předsedkyně. Informovala o tom agentura Reuters s tím, že tak končí období nejistoty po březnových volbách uprostřed krize ve vztazích s americkým prezidentem Donaldem Trumpem kvůli Grónsku, autonomní součásti Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Trumpova administrativa zastavila plán na fond na ochranu jeho spojenců

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa zastavila plán na vytvoření fondu ve výši 1,8 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 37,6 miliardy korun) pro prezidentovy spojence. Ti se domnívají, že byli „neoprávněně vyšetřováni“, píše agentura Reuters s odkazem na své zdroje. Trumpův návrh na vytvoření fondu, z něhož by mohli například získat peníze jeho příznivci odsouzení za útok na Kapitol 6. ledna 2021, vyvolal v Kongresu odpor napříč politickým spektrem.
před 13 hhodinami
Načítání...