Sněmovna ve středu v prvním čtení podpořila změnu pravidel prezidentské volby. Návrh počítá například s tím, že nově budou moci zákonodárci do klání o Hrad podpořit pouze jednoho kandidáta. Vládní novela také upravuje, že občanští kandidáti na prezidenta budou moci nově sbírat podpisy podporovatelů i elektronicky. Změny ve středečních Událostech, komentářích uvítala jak poslankyně ANO Helena Válková, tak bývalí prezidentští kandidáti Jiří Drahoš (nyní senátor) a textař Michal Horáček. Podle něj se ale změny zavádějí pozdě.
Nominace více prezidentských kandidátů senátory otvírá korupční prostor, míní Horáček. Změnu pravidel vítá
Události, komentáře: Válková, Rohanová, Drahoš a Horáček hovořili o změnách ve volbě prezidenta (zdroj: ČT24)
Válková se domnívá, že zavedení pravidla, kdy bude moci jeden zákonodárce podpořit jediného zájemce o prezidentský úřad, zajistí, že se „vyhneme“ případným komplikacím.
Drahoš se neobává toho, že v případě prosazení změny budou jednotliví kandidáti více spojeni se zákonodárci, kteří jim dali podpis. „Naopak si pamatuji situaci při posledních volbách, kdy někteří kandidáti ve sněmovně i v Senátu obcházeli a přemlouvali senátory, kteří by je podle mého názoru nikdy nevolili, aby jim dali z přátelství podpis. Myslím, že metoda ‚jeden senátor či poslanec – jeden podpis‘ je určitě správná.“
Zavzpomínal, že on i Horáček před lety při kandidatuře na prezidenta čekali na výrok tehdejšího náměstka ministra vnitra, jestli „více připodepsaných je správně, nebo ne“.
„Tento krok vítám, v každém případě ale přichází o dvanáct let pozdě. Předchozím parlamentům neslouží ke cti, že nebyly dostatečně prozíravé a že vůbec umožnily dvojitý výklad, který pak končí u soudů a zatěžuje je,“ zkritizoval zákonodárce z předchozích volebních období Horáček.
Horáček: Mohou být i jiné pohnutky
Dodal, že ve chvíli, kdy může jeden senátor nominovat více kandidátů, tak to podle něj „krásně otevírá korupční prostor“. „Pan profesor (Drahoš) říkal něco o přátelství, mohou to být ale i jiné pohnutky,“ podotkl textař. Oceňuje i další novinku – možnost podpořit občanské kandidáty elektronickým podpisem opřeným například o bankovní identitu.
Problematika podpisů poslanců a senátorů se přitom řešila i před prezidentskou volbou loni v lednu, když se zájemci o Hrad Denisa Rohanová a Tomáš Zima nechali podpořit zákonodárci, kteří v době těchto voleb už mandát nezastávali. Ministerstvo vnitra nejdřív jejich přihlášky přijalo, o nejasnosti v zákoně pak rozhodovaly soudy.
Rohanovou následně z volby vyřadil Nejvyšší správní soud (NSS), který své rozhodnutí zdůvodnil tím, že ji podpořili výhradně bývalí členové sněmovny v roce 2021. Tedy ještě před vyhlášením termínu prezidentských voleb. Stížnosti Rohanové následně nevyhověl ani Ústavní soud. „Až do rozhodnutí NSS v mém případě nikde nebylo stanoveno, kdy je ten rozhodný termín,“ upozornila v Událostech, komentářích Rohanová.
„Považuji za velmi rozumné, že nebude možné, aby mohli (kandidáta na Hrad) nominovat zákonodárci, kterým vypršel mandát. Jednoznačnost je v tomto případě určitě vítaná,“ pochvaluje si Drahoš. I on kvituje navrhovanou elektronizaci sběru podpisů.
Válková připomněla, že v minulém volebním období, kdy se zaváděla elektronizace petic, byla ve sněmovně předsedkyní příslušného výboru. „Hrozně jsme se báli, že nás to úplně zaplaví. Zaplavení vůbec nejsme, občané jsou spokojeni, využívá se to. A co je nejdůležitější, je tam dobrá kontrola. Takže si myslím, že to umíme, stačí to jen správně aplikovat,“ nechala se slyšet poslankyně.
Otázce prezidentských voleb v Česku se věnovalo i středeční Interview ČT24 s předsedou pirátských poslanců Jakubem Michálkem. Ten po otázce moderátora, proč by měl mít každý poslanec do budoucna možnost podpořit jen jediného kandidáta na hlavu státu, připomněl spor s NSS a ministerstvem vnitra. Soud říkal, že každý poslanec může podpořit pouze jednoho kandidáta, podle ministerstva mohli zákonodárci podpořit libovolný počet kandidátů.
„Ale když se podíváme na tu logiku, tak kdyby skupina poslanců mohla navrhnout do prezidentské volby třeba třicet kandidátů, a tím ji zahltit a znepřehlednit, tak myslím, že by to nebylo správné. To řešení je rozumné a v souladu s tím, k čemu dospěl NSS,“ zamyslel se Michálek.
Michálek: Opozice by se měla poradit, co chce vlastně kritizovat
Poslanec SPD Jaroslav Foldyna přitom ve sněmovně při projednávání této změny koalici vyčetl, že řeší nesmysly, když bude příští volba hlavy státu až v roce 2028.
„To je zase naše rozháraná opozice, protože buď řešíme věci pozdě, nebo je řešíme v předstihu, a to je podle nich brzo. Měli by se trochu poradit o tom, co vlastně chtějí kritizovat. A když řešíme průběh příštích voleb, tak to musíme připravit tak, aby zákon byl schválen, aby byly vysoutěženy informační systémy, aby je někdo naprogramoval, aby byly otestovány a spuštěny,“ vypočítal šéf pirátských poslanců.
Interview ČT24: Jakub Michálek (zdroj: ČT24)
Zdůraznil, že když vláda připravuje „robustní“ digitalizaci voleb, jde podle něj o záležitost, kterou je třeba připravit několik let dopředu. „Problémy nemáme řešit, až když nastávají, ale musíme je předvídat, připravit se na ně,“ uvedl Michálek.
„Je to další oblast, kde digitalizace postupuje. Občanům návrh usnadní podpořit kandidáta, kterého si vyberou. Buď fyzicky vyplní petici jako dnes, nebo jednoduše vyndají smartphone a pomocí třeba bankovní identity naskenují QR kód a odškrtnou na Portálu občana v petici, že toho kandidáta podporují,“ nastínil Michálek postup pro elektronický sběr podpisů občanských kandidátů na Hrad, který má doplnit stávající papírové formuláře.