Soudy mají na stole nejméně nevyřízených případů za posledních patnáct let. Za deset let klesl třeba počet nevyřízených civilních žalob o polovinu – z dvou set tisíc na aktuálních 103 tisíc. Většinu podaly firmy, instituce a lidé letos. Déle než rok leží u soudů třetina případů.
Dobře se situace vyvíjí u civilních žalob, ale podobný vývoj je i u trestních kauz. Rychlejšímu vyřizování pomáhají dlouhodobě klesající kriminalita i nová pravidla procesu, díky kterým se rozšířily třeba dohody o vině a trestu nebo takzvané prohlášení viny. Téměř tři čtvrtiny případů, které ještě čekají na prvoinstanční rozsudek, jsou z posledního půlroku. Víc než dva roky zůstává nerozhodnutých přes pět set kauz. Některé se ovšem řeší ještě mnohem delší dobu.
Třeba v případu bývalého premiéra Petra Nečase trvalo justici sedm let a pět měsíců, než došla k pravomocnému rozhodnutí a odsoudila ho za korupci. „To se takhle v řízeních stává. Není to nic neobvyklého,“ krčil před týdnem rameny Nečasův obhájce Adam Černý.
To, že rozsudek přišel až jedenáct let po uplacení tehdejších poslanců ODS, mělo vliv i na výši trestu. Nečas ani jeho žena Jana tak do vězení nemusí. Soud před týdnem potvrdil podmínky a pokuty. „Myslíme si, že kdyby tresty skutečně byly ukládány před pár lety, že by z naší strany bylo navrhováno daleko přísnější ocenění trestné činnosti obviněných,“ přemítal státní zástupce Rostislav Bajger.
Vleklé kauzy zůstávají
Zatím jen nepravomocné rozhodnutí letos padlo i v dalším extrémně vleklém případu. Po šesti letech od podání obžaloby si vyslechli tresty exmanažeři Mostecké uhelné společnosti (MUS) za privatizaci z přelomu tisíciletí. Ve Švýcarsku byli přitom odsouzeni do vězení už před deseti lety.
„Už jsem tam chtěl nastoupit, ale moje duše mě tam nepustila. V podstatě jsem cítil, že pokud bych neprošel touto očistou nebo celým tím procesem až do konce, tak by to bylo špatně,“ prohlásil v červnu exmanažer MUS Antonio Koláček.
Většinu případů ale soudy rozhodnou výrazně rychleji. Ty okresní řeší trestní kauzy průměrně půl roku, závažnější případy trvají krajským soudům obvykle necelý rok a půl. Ještě o tři měsíce rychlejší jsou průměrně správní spory, ve kterých se lidé brání proti rozhodnutím úřadů nebo zdravotních pojišťoven.
Celkově je nevyřízených správních sporů dvakrát méně než před třemi lety. Žalob ubylo a ministerstvo spravedlnosti tyto dříve nejpomalejší části justice dlouhodobě doplňovalo o nové soudce. „I v jiných senátech je situace většinou taková, že začínají soudit věci, které napadnou v tom roce, což by měl být standard,“ nastiňuje správní soudce z Městského soudu v Praze Ladislav Hejtmánek.
Pro správní soudce teď budou největší výzvou spory podle nového stavebního zákona, který u některých staveb začne platit už od ledna.
