Odvolací soud potvrdil bývalému premiérovi Petru Nečasovi (ODS) v kauze takzvaných trafik pro poslance ODS podmíněný trest 2,5 roku se zkušební dobou na čtyři roky a také peněžitý trest milion korun. Jeho spoluobžalovaný, bývalý náměstek ministra zemědělství Roman Boček, dostal dvouletý podmíněný trest a musí zaplatit 300 tisíc korun. Rozsudek, podle kterého se muži dopustili trestného činu podplacení, je tak pravomocný. Nečas se ještě může obrátit na Nejvyšší soud.
Soud potvrdil Nečasovi podmínku a peněžitý trest, rozhodnutí je pravomocné
V případu figurovala i Nečasova manželka Jana (dříve Nagyová), kterou prvoinstanční soud rovněž potrestal dvouletým podmíněným trestem a třísettisícovým peněžitým trestem. Proti verdiktu se ale neodvolala, a rozhodnutí tak nabylo právní moci už dříve. Trojice vinu od počátku odmítala.
Odvolací senát podle soudce zpravodaje Alexandra Sotoláře nenašel v prvoinstančním verdiktu žádné chyby. Soud podle něj „provedl veškeré důkazy důležité pro posouzení věci, náležitě vyhodnotil provedené odposlechy i další důkazy a zabýval se i širšími souvislostmi“. Ze všech okolností pak podle soudce vyplynulo, že se trojice dopustila podplácení.
Prvoinstanční soud i přes velmi dlouhou dobu trvání trestní věci vyloučil možnost zastavit obžalovaným stíhání. S tím odvolací senát souhlasil. „Tresty odnětí svobody byly uloženy hluboko v dolní polovině trestní sazby,“ konstatoval Sotolář. Při výměře peněžitých trestů se pak podle něj soud zabýval i finanční situací trojice.
Expremiérův advokát Adam Černý pak považuje tresty za přísné. „Mně přijde, že je to trestná činnost, která v podstatě nebyla nikdy předtím trestána, ani nikdy potom. Takže minimálně z té subjektivní stránky mám za to, že je otázka, jestli kdokoli si mohl myslet, že by toto mohlo být posuzováno jako trestná činnost,“ prohlásil po skončení jednání. S klientem se prý poradí na dalším postupu. Nečas se osobně do soudní síně nedostavil.
Naopak státní zástupce Rostislav Bajger je s rozhodnutím spokojen. „V této trestní věci byly důkazy – a to je ten podstatný rozdíl. Jestli v jiných trestních věcech důkazy neexistovaly, tak to ještě neznamená, že ani tenkrát to nebylo považováno za trestné,“ shrnul.
Pád Nečasova kabinetu
Kauza trafik přispěla před více než deseti lety po policejním zásahu na Úřadu vlády k pádu Nečasovy vlády. Nečas, tehdejší šéfka jeho kabinetu Nagyová a Boček slíbili poslancům Marku Šnajdrovi, Petru Tluchořovi a Ivanu Fuksovi lukrativní funkce za to, že se vzdají mandátu a nechají projít vládní daňový balíček, s nímž nesouhlasili. Poté, co byl balíček schválen, se Šnajdr stal předsedou dozorčí rady Čepra a Fuksa členem představenstva Českého Aeroholdingu.
Nečasův trest zahrnuje i jeho předchozí odsouzení. Expremiér dvakrát křivě svědčil u soudu ve prospěch své manželky. Odvolací pražský městský soud mu za to letos v květnu potvrdil roční podmíněný trest a peněžitý trest sto tisíc korun. Nečas se tak stal prvním pravomocně odsouzeným někdejším tuzemským premiérem v trestní kauze. Trvá nicméně na tom, že říkal pravdu.
Někdejší Nečasova milenka a šéfka jeho kabinetu nezákonně nařídila zpravodajcům, aby sledovali premiérovu první manželku Radku a také dva zaměstnance Úřadu vlády. Dostala pravomocně podmíněný trest a zákaz činnosti. Bývalý prezident Miloš Zeman Nečasové před koncem svého mandátu udělil milost. když jí prominul zbytek zkušební doby.
„My jsme vždy ty věci žalovali s přesvědčením, že máme dostatek důkazů. Že má soud v některých případech jiný názor, holt to se prostě v životě stává v právu,“ pokračoval Bajger.
Zásah policie na Úřadu vlády, ministerstvu obrany i řadě dalších míst, který se uskutečnil v noci na 13. června 2013, vedl k pádu vlády Petra Nečase a jeho odchodu z čela ODS. Následně padla řada obvinění a začaly soudní procesy, některé dosud neskončily. Pozdější vyšetřování vedlo k obžalobám v celkem pěti kauzách – ve třech zazněl zprošťující rozsudek, ve dvou padly podmíněné tresty. Kromě takzvaných trafik šlo o zneužití Vojenského zpravodajství ke sledování předchozí Nečasovy manželky.
Znamenal velký otřes na domácí politické scéně – otevřel cestu novým stranám, především ANO a Úsvitu přímé demokracie Tomia Okamury, oslabil naopak důvěru ve stávající subjekty, vedle občanských demokratů se to týkalo i ČSSD. Příležitost využil tehdejší prezident Miloš Zeman jmenováním úřednické vlády.