Ministerstvo obrany nakoupí munici pro americké vrtulníky systému H-1 za 3,74 miliardy korun bez DPH, mezi lety 2025 až 2031 ji dodá česká firma STV Group. O zakázce ministryně obrany Jana Černochová (ODS) informovala vládu. Česko v roce 2019 nakoupilo celkem dvanáct vrtulníků americké firmy Bell za 14,6 miliardy korun bez DPH. Vláda dále ve středu schválila například nový zákon o kybernetické bezpečnosti.
Zakázka se podle ministerstva týká dodávek komponentů neřízených raket a nábojů pro 20mm kanón. Dodavatelem munice bude STV Group, která je na území Česka výhradním zástupcem výrobce munice, společnosti General Dynamics – Ordnance and Tactical Systems. Konkrétně je munice určena do osmi vrtulníků UH-1Y Venom a čtyř strojů AH-1Z Viper, kterými česká armáda disponuje. Poslední dva dorazily do Česka v červnu.
„Adekvátní množství munice pro nové americké vrtulníky je klíčové, neboť bez dostatečných zásob by nebyla zabezpečena ‚nasaditelnost‘ jednotek, které používají nové stroje. Ať už v rámci obrany České republiky, či z hlediska našich aliančních závazků,“ prohlásilo ministerstvo.
Nákup Tater
Ministryně také vládu informovala o záměru nakoupit nákladní automobily Tatra T-815. Resort minulý týden oznámil, že plánuje na jejich nákup uzavřít rámcovou dohodu se společností Tatra Defence Systems. Podepsána by měla být podle úřadu v nejbližší době.
Smlouva by umožnila do konce září 2031 nakoupit až 872 terénních automobilů tří typů v celkové ceně do 13,35 miliardy korun. Vozy by ministerstvo pořizovalo podle aktuálních potřeb armády a svých aktuálních finančních možností, prvních několik desítek automobilů by armáda mohla dostat v příštím roce. Rámcová dohoda umožňuje, aby se k ní přidali i alianční partneři, podle resortu o připojení vážně uvažuje například Slovensko.
Kabinet zároveň schválil nařízení vlády o dokumentech v oblasti obrany s omezeným přístupem. Úprava je podle ministerstva reakcí na zvyšující se množství informací z oblasti obrany, které Česku předávají jiné státy a kterým je v zemích původu poskytována právní ochrana před neoprávněným přístupem. Nařízení podle úřadu upravuje zacházení s dokumenty a informacemi v souvislosti s akvizicemi ze Spojených států a Švédska.
Zákon o kybernetické bezpečnosti
Nový zákon o kybernetické bezpečnosti vláda po odkladu z minulého týdne schválila, informoval vicepremiér pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti). Předpis do českého práva zavádí evropskou bezpečnostní směrnici NIS2 a zároveň obsahuje možnost prověřit a vyloučit dodavatele, kteří představují pro stát bezpečnostní riziko. Novelu nyní projedná parlament.
Podle vyjádření premiéra Petra Fialy (ODS) z minulého týdne byly nutné drobné legislativní změny, k novele měl připomínky podnikatelský sektor. Předpis vypracoval Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB), výhrady k němu původně měli operátoři a další firmy zastoupené Asociací provozovatelů mobilních sítí (APMS) či Hospodářská komora.
Další body jednání
Vláda bez zásadních změn také schválila novelu zákona o podnikání v cestovním ruchu. Ubytovací zařízení v Česku by tak mohla mít od poloviny příštího roku povinnost registrace v připravovaném elektronickém systému eTurista. Obcím novela umožňuje také regulovat na svém území krátkodobé pronájmy v bytech a bytových domech, které jsou nabízené přes on-line platformy, tedy například Airbnb či Booking. Tuto pravomoc ale ještě musí notifikovat Evropská komise.
Vláda také ve středu schválila změnu započitatelných nákladů na bydlení pro uprchlické domácnosti. Pro zranitelné budou zvýšeny na 6000 korun měsíčně, pro ostatní na 4000 korun měsíčně. Lidem s dočasnou ochranou tak bude moct vzrůst humanitární příspěvek. Účinnost nového vládního nařízení je plánována na 1. srpna. Úprava má podle ministerstva lidem s dočasnou ochranou umožnit najít si jiné bydlení poté, co stát přestane od září bezplatné nouzové ubytování poskytovat. Podle údajů ministerstva vnitra pobývalo v Česku na začátku července přes 362 tisíc lidí s dočasnou ochranou.
Kabinet dále rozhodl, že vstoupí do řízení u Ústavního soudu, ve kterém Obvodní soud pro Prahu 10 navrhuje zrušení části zákona o platu soudců. Kritizuje část zákona, která jako podmínku zvyšování platového koeficientu stanovuje minimální dobu vykonávání funkce tři roky, aniž se do ní započítává mateřská či rodičovská dovolená. Vláda bude v řízení usilovat o to, aby soud návrh zamítl. Kabinet naopak nevstoupí do řízení, ve kterém Nejvyšší správní soud navrhuje zrušení části zákona o auditorech.
