Celní úřady si při vymáhání justičních pohledávek, například pokut nebo jiných peněžitých trestů, vedly lépe a rychleji než předtím soudy. Ke zvýšení počtu peněžitých trestů to ale nevedlo. Při kontrole správy soudních poplatků a efektivního vymáhání justičních pohledávek to zjistil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Podle ministerstva spravedlnosti nízká úspěšnost vymáhání justičních pohledávek souvisela především s vysokou administrativní zátěží soudů.
Kontroloři se zaměřili na období 2021 až 2024. Prověřovali ministerstvo spravedlnosti, ministerstvo financí a Generální ředitelství cel.
Kontrolní úřad uvádí, že vymáhání justičních pohledávek, kam patří třeba soudní poplatky, se soudům nedařilo. Soudy v letech 2021 až 2023 vymohly v průměru osm procent z jejich celkového objemu. V roce 2024 přešla tato kompetence na celní správu.
„Vládní exekutiva si od tohoto kroku mimo jiné slibovala, že dojde ke zvýšení počtu peněžitých trestů namísto krátkodobých trestů odnětí svobody a v souvislosti s tím i ke snížení počtu vězněných osob,“ uvedla mluvčí NKÚ Hana Kadečková. V roce 2024 soudy uložily o bezmála 490 peněžitých trestů méně než o rok dřív.
„Nízká úspěšnost vymáhání justičních pohledávek soudy v letech 2021 až 2023 souvisela především s vysokou administrativní zátěží soudů a s nízkou mírou automatizace procesů. Souvisel s tím také fakt, že značnou část portfolia tvořily staré a obtížně vymahatelné pohledávky,“ vysvětlil mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka. Právě proto si podle mluvčího agendu od ledna 2024 převzala celní správa.
Ušetřené peníze
Přechod vymáhání pohledávek ze soudů na celní správu podle NKÚ ušetřil peníze. Zatímco soudy vynaložily na platy zaměstnanců, kteří peníze vymáhali, v průměru 139 milionů korun ročně, u celníků to bylo v roce 2024 asi 94 milionů korun.
Vymáhání peněžitých trestů podle NKÚ také kladně ovlivnila vyšší aktivita celních úřadů proti aktivitě soudů. Generální ředitelství cel také nemuselo v této souvislosti zavádět nové IT systémy, ale upravilo své dosavadní a stálo ho to 2,2 milionu korun.
NKÚ naproti tomu zjistil, že ministerstvo spravedlnosti nepostupovalo v souladu se zákonem o soudech a soudcích. Nekontrolovalo totiž, zda soudy při správě soudních poplatků a vymáhání justičních pohledávek postupovaly v souladu s předpisy. Nemohlo tak podle NKÚ ověřit, zda soudy v postavení organizačních složek státu sledovaly, jestli dlužníci včas a řádně platili své dluhy.
