Trestní odpovědnost by se mohla posunout ze současných patnácti na čtrnáct let. Změnu podporují Motoristé i SPD. Jejich koaliční partner, hnutí ANO, debatu o tomto kroku připouští. Podle nejvyšší státní zástupkyně je diskuse namístě i kvůli rostoucímu počtu násilných činů páchaných dětmi. Naopak zástupci odcházející vlády jsou proti.
„Podpálil jsem výlohu za čtyři sta tisíc, utíkal jsem z domova, kradl, pral se. Potíže se zákonem jsem měl ještě před dvanáctými narozeninami,“ popsal jeden z chovanců výchovného ústavu. Po dvanáctém roce života skončil v zařízení, kam soudy mladší děti umístit nesmějí.
„Utíkal jsem do patnácti. Věděl jsem, že za to ještě nemůžu mít postih. Pak mi dali podmínku. Když jsem měl poslední soud, řekli mi, že jdu na čtyři měsíce do výkonu trestu,“ dodává.
Na svobodě se dopustil i násilných činů. Právě těch přibývá u dětí mladších patnácti let. Policisté od roku 2021 řešili dvanáct vražd, zatímco v předchozích pěti letech jich bylo pět.
Trend sleduje i nejvyšší státní zastupitelství. „U nejzávažnějších trestných činů je namístě otevřít debatu – spolu s psychology a psychiatry – zda jsou duševní schopnosti třinácti- či čtrnáctiletých dětí na takové úrovni, aby bylo možné mluvit o jejich trestní odpovědnosti. Data ukazují, že je potřeba tuto debatu začít,“ uvedla nejvyšší státní zástupkyně Lenka Bradáčová.
Motoristé a SPD chtějí hranici snížit, ANO váhá
Snížení hranice podporují dvě strany vznikající koalice. Podle Motoristů i SPD by soudy mohly posílat pachatele do vězení už od čtrnácti let. „Ve věku čtrnácti let jsou osoby dostatečně vyzrálé, duševně i fyzicky, aby rozpoznaly, že jednají protiprávně,“ míní předsedkyně sněmovního ústavně-právního výboru Renata Vesecká (nestr. za Motoristy).
„Alespoň posun v rámci jednoho roku by byl správným směrem,“ doplnil místopředseda téhož výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD).
Hnutí ANO je zdrženlivější. V návrhu programového prohlášení se však se svými pravděpodobnými vládními partnery dohodlo, že možnost zváží. „Jsem ochotná debatovat o posunu na čtrnáct let, ale nemůže to být jen politická diskuse, musí být především odborná,“ uvedla předsedkyně poslaneckého klubu a místopředsedkyně ústavně-právního výboru Taťána Malá (ANO).
Odborníci: stanovit přesnou hranici je problém
Odborníci ale upozorňují, že stanovit přesnou hranici nejde. Dospívání je individuální. „Obecný komentář Výboru pro práva dítěte doporučuje státům, které mají hranici nižší než 14 let, aby ji zvýšily. A těm, které ji mají na 15 letech a výše, aby ji nesnižovaly,“ připomíná Jana Hulmáková z Institutu pro kriminologii a sociální prevenci.
Například švédská vláda plánuje ve věznicích zřídit oddělení pro pachatele už od třinácti let – kvůli aktivitě dětských gangů. „Mají skutečně velký bezpečnostní problém spojený s migrační vlnou. S ohledem na to, že Česko je stále sedmou nejbezpečnější zemí, tento problém nemáme,“ uvedl místopředseda sněmovního ústavně-právního výboru a místopředseda STAN Karel Dvořák.
„Lidé mladší patnácti let chodí na základní školu. Pokud bychom chtěli měnit trestní zákoník, museli bychom zásadně upravit fungování celého systému trestní justice,“ upozornila poslankyně a členka ústavně-právního výboru Kateřina Stojanová (Piráti).
Ministryně spravedlnosti v demisi a místopředsedkyně ODS Eva Decroix krok nepodporuje. „Účinnější je posílit dostupnost opatření, jako je práce s rodinami či dětská psychologie. Hranici trestní odpovědnosti není nyní namístě měnit,“ sdělila.
Problémem je i nedostatek odborných pracovníků. Podle některých ředitelů výchovných ústavů se tak mladí delikventi dostávají do zařízení až ve chvíli, kdy je jejich převýchova velmi obtížná – často proto, že vyrůstali v prostředí, kde bylo násilí běžnou součástí života.
