Mezi Austrálií a Čínou to vře kvůli anonymům z Hongkongu

Nahrávám video

Ve vztazích mezi Austrálií a Čínou znovu přituhuje. Canberra žádá Peking o vysvětlení původu dopisů, které dostali někteří obyvatelé Sydney a Adelaide z Hongkongu. Anonym v nich nabízí vysokou odměnu za informace o dvou prodemokratických aktivistech, kteří ve městech žijí. Čína se proti australskému postupu ostře ohradila.

Hongkong označuje právníka Kevina Yama za nepřítele státu, i když mu k tomu dlouho nedával žádný důvod. Yam se bývalé britské kolonii narodil, v deseti letech ale odešel s rodiči do Austrálie a získal její občanství. Do země původu se vrátil po studiích a sedmnáct let tam pracoval.

Zažil bouřlivé demonstrace na obranu demokracie, sám se v nich ale nijak neangažoval. Psal pouze o rodičovství a jídle. Hongkong definitivně opustil před třemi lety.

Až tehdy začal upozorňovat na stále intenzivnější potlačování osobních svobod. „Mám příliš mnoho přátel ve vězení v Hongkongu nebo v exilu jinde ve světě. Já jsem občan Austrálie a žiju teď ve své vlasti, takže cítím morální povinnost se ozvat, protože mám přátele, kteří už nemohou,“ prohlásil právník.

Krátce nato se ocitl na seznamu osmi aktivistů v zahraničí, na které hongkongské úřady vypsaly odměnu. Předloni nabízely na tiskové konferenci v přepočtu tři miliony korun za jakoukoli informaci vedoucí k jejich dopadení.

Teď stejné oznámení dostali Australané žijící blízko dvou z nich přímo do schránky. Anglicky psané dopisy odeslal anonym z Hongkongu. „Australská vláda nepřipustí, aby se jiné vlády vměšovaly do záležitostí našich občanů, aby se kdokoli z nich necítil bezpečně. Očekáváme, že naši občané budou respektováni,“ zdůraznila australská ministryně zahraničí Penny Wongová.

Peking odmítá „zásahy vnějších sil“

Politička uvedla, že nemá důkazy o tom, že by se Hongkong nebo Peking na této zastrašovací kampani přímo podílely. Její oficiální žádost o vysvětlení a vyšetření ale v komunistické zemi tvrdě narazila.

„Záležitosti Hongkongu jsou čistě vnitřní záležitostí Číny a žádné vnější síly do nich nesmějí zasahovat. Čína vyzývá Austrálii, aby důsledně respektovala svrchovanost Číny a právní stát v Hongkongu,“ konstatoval mluvčí čínského ministerstva zahraničí Mao Ning.

Zatím zůstává u výměny ostrých prohlášení. Ani jedna země si nepřeje návrat k vyhroceným vztahům jako před pěti lety. Tehdy Austrálie zakázala Číně vměšovat se do politiky a firmu Huawei nepustila do sítě 5G. Když pak vyzvala k vyšetřování původu covidu, Peking ji potrestal cly na zemědělské produkty včetně vína.

Změně k lepším vztahům pomohl až nástup současné vlády v Canbeře. Ani ta ale nemůže některé aktivity z Číny přehlížet.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko podniklo rozsáhlé útoky na Ukrajinu, Kyjev hlásí osm mrtvých

Rusko od středečního večera přes noc na čtvrtek ve vlnách ostřelovalo balistickými raketami, řízenými střelami a bezpilotními letouny Kyjev a další ukrajinská města. Metropole hlásí osm obětí, dalších 56 osob včetně dvou dětí utrpělo zranění. Zasaženo bylo 28 míst, hlavně obytné budovy a civilní infrastruktura. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru. Před útoky ve středu varoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
včeraAktualizovánopřed 9 mminutami

USA neprodloužily obchodní dohodu s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 1 hhodinou

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 3 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 9 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 10 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 10 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 10 hhodinami

Evropský pohled