Stačily dva případy nakažených virem nipah v indickém Západním Bengálsku a rovnou několik okolních asijských států zavádí nebo posiluje opatření na letištích a v přístavech. Kolem nákazy se navíc začaly na sociálních sítích šířit nepravdivé zprávy a spekulace, které musejí úřady vyvracet.
Indie zaznamenala dva případy smrtícího viru nipah. Ten způsobuje nemoc, na kterou umírá 40 až 75 procent nakažených. Protože indický subkontinent má s touto chorobou už řadu neblahých zkušeností z minulých epidemií, které zabily stovky lidí, zavádí se na letištích v Indii i okolních státech pravidla, která mají přenosu nebezpečné infekce zabránit.
V současné době platí zesílené kontroly na letištích v Thajsku, Singapuru, Hongkongu a Malajsii.
Obávaný virus
Virus nipah přenášejí kaloni a také domácí zvířata, zejména prasata. Způsobuje horečku a zánět mozku a může se také přenášet z člověka na člověka. Naštěstí takový přenos není snadný a obvykle vyžaduje dlouhodobý kontakt s infikovanou osobou. Častěji se nákaza šíří na člověka z exkrementů infikovaných kaloňů, kteří jimi potřísní například ovoce.
- Kaloni (Megachiroptera) jsou jedním ze dvou podřádů letounů, což je skupina savců, kam dále patří netopýři. Zařazuje se k nim jediná čeleď, kaloňovití (Pteropodidae). Přes své velké rozměry jsou kaloni velmi lehcí a i ti největší dosahují hmotnosti pod dva kilogramy.
- Tělo kaloňů je podobné netopýrům, ale hlava se nápadně podobá lišce.
Infekce se v obou případech potvrdila na konci prosince. Zatím se zřejmě nemoc nerozšířila dál, snahou epidemiologů je, aby hlavně nepronikla do větších měst a nešířila se populací skrytě. Malá ohniska nákazy této nemoci nejsou úplně neobvyklá, objevují se občas v různých oblastech Indie a riziko dalšího přenosu většinou zůstává nízké.
Proti viru se nicméně nedá zatím očkovat – několik nadějných vakcín už ve vývoji je, žádná zatím není schválená. „Opatrnost je sice namístě, v této fázi ale neexistují žádné důkazy, které by naznačovaly širší ohrožení veřejného zdraví,“ uvedl k aktuální situaci pro agenturu Reuters molekulární virolog Efstathios Giotis z britské Univerzity v Essexu.
Kdo je nakažený
Oba nakažení pocházejí ze státu Západní Bengálsko na východě Indie. A oba jsou zdravotníci – je tedy zřejmé, že u nich došlo k přenosu viru z osoby na osobu. Zatím žádný z nich nezemřel, oba se léčí v místní nemocnici. Pozitivní zprávou je, že všech 196 kontaktů infikovaných, které epidemiologové vysledovali, bylo na stopy viru negativních.
Indie se ale musí potýkat s jinou epidemií – je to záplava nepravdivých zpráv na sociálních sítích, které si vymýšlejí další nakažené. Tamní ministerstvo zdravotnictví tyto spekulace vyvrací, naopak potvrzuje, že spustilo rozsáhlá epidemiologická opatření, jak je intenzivnější sledování, laboratorní testování i terénní vyšetřování.
Okolní státy se viru obávají
Singapurská agentura pro nakažlivé nemoci ve středu oznámila, že na letišti zavede měření teploty u spojů z oblastí postižených v Indii infekcemi. Letiště v Hongkongu zase podporuje posílená zdravotní screeningová opatření zavedená zdravotním úřadem – také včetně měření teploty u cestujících přilétajících z Indie.
I Thajsko na začátku tohoto týdne zpřísnilo screeningová opatření na letištích a sousední Malajsie se k němu připojila. Thajsko přidělilo vyhrazená parkovací místa letadlům z oblastí, kde byly případy viru nipah, přičemž pasažéři musí před odbavením vyplnit zdravotní prohlášení. Malajsijské ministerstvo zdravotnictví navíc uvedlo, že posiluje svou připravenost prostřednictvím zdravotních prohlídek v mezinárodních přístavech, hlavně u lidí cestujících ze zemí považovaných za rizikové.
Čínský úřad pro kontrolu nemocí v úterý informoval, že v zemi nebyly zjištěny žádné infekce virem nipah, ale existuje riziko „importovaných případů“, podotkla státní televize CCTV. A Nepál, který sdílí rušnou hranici s Indií, vzkázal, že je ve „stavu vysoké pohotovosti“ a že zpřísnil kontroly cestujících.
Čtvrtstoletí známá nemoc
Nipah je takzvaná zoonóza, tedy nemoc, která se na lidi přenesla ze zvířat – v těchto případech je typické, že původním zdrojem nákazy byli kaloni, od nichž a jejich příbuzných netopýrů na člověka „přeskočila“ celá řada chorob. Poprvé se virus objevil před čtvrtstoletím v Malajsii a Singapuru u chovatelů vepřů; přenos je spojený pravděpodobně s tím, jak lidská civilizace proniká do míst, kde dříve nebyla.
Na konci roku 2019 skupina epidemiologů nákazu označila za globální hrozbu: „Prudká šíření viru nipah dosud byla omezena na jižní a jihovýchodní Asii, ale virus má vážný epidemický potenciál, protože kaloni, kteří ho přenášejí, se vyskytují napříč tropy a subtropy, kde žijí více než dvě miliardy lidí,“ upozornili tehdy experti.
Hrozbu představuje také podle Světové zdravotnické organizace (WHO), která klasifikuje nipah jako takzvaný prioritní patogen. Do této kategorie ho řadí proto, že neexistují žádné schválené vakcíny ani léčby, má vysokou úmrtnost a existuje obava, že by virus mohl mutovat a stát se přenosnějším. A podle studie staré tři roky se to opravdu děje.
Epidemiolog Stephen Luby ze Stanfordovy univerzity v Kalifornii v ní upozornil, že virus nipah se od doby, kdy se poprvé zjevil v Malajsii, značně změnil. Zatímco tehdy se přenášel hlavně mezi zvířaty, jeho současná podoba už mu umožňuje „skoky“ z člověka na člověka. A navíc má výrazně větší smrtnost než původní varianta.
Smrtnost viru je sice výrazně vyšší než například u covidu, má ale naopak mnohem nižší nakažlivost. Když roku 2019 vědci zkoumali všechny známé případy z Bangladéše za celou dobu, co se tam nemoc vyskytuje, zjistili, že většina nakažených nikoho dalšího neinfikuje. Pouze třetina postižených pak nakazí jednoho dalšího člověka.
Epidemiologové proto neočekávají, že by měl teď nipah potenciál rozšířit se po světě podobně jako právě virus SARS-CoV-2 stojící za covidovou pandemií. Nipah může způsobovat větší problémy lokálně, nicméně i tomu částečně brání jeho vysoká smrtnost.
