Nově schválený bezpečnostní zákon západní země považují za porušení slibu Pekingu zachovat nejméně do roku 2047 autonomii Hongkongu. Smlouvu o vydávání osob k trestnímu stíhání s Hongkongem proto už pozastavila například Austrálie či Kanada. O možném vypovězení extradiční smlouvy minulý týden jednala i horní komora českého parlamentu.
Podle deníku The Times britská vláda zvažuje také uvalení sankcí na konkrétní představitele čínského režimu spojované s porušováním lidských práv, a to i v souvislosti s ujgurskou menšinou. Čínský velvyslanec v Británii Liou Siao-ming uvedl, že pokud k tomu dojde, pak nejspíš Peking odpoví v podobném duchu. Dominic Raab v parlamentu také oznámil, že britská vláda s okamžitou platností přestane vyvážet výstroje pro zvládání protestů.
„Pokud britská vláda zajde tak daleko a uvalí sankce na jakéhokoli čínského občana, pak na to jistě rezolutně odpovíme. Víme, co se stalo mezi Spojenými státy a Čínou, oni uvalili sankce na čínské představitele, my zase na ty jejich,“ uvedl čínský diplomat v pořadu Andrewa Marra na stanici BBC.
Události: Britská reakce na nový zákon o Hongkongu
Londýn umožní třem milionům Hongkonžanům získat britské občanství
Podle kritiků je nový bezpečnostní zákon porušením zásady „jedna země, dva systémy“, k jejímuž dodržování na 50 let se Čína zavázala, když v roce 1997 přebírala správu nad provincií od Británie. Princip garantuje místním obyvatelům řadu svobod, které jsou v pevninské Číně nevídané.
Britský premiér Boris Johnson už začátkem července oznámil, že Velká Británie umožní až třem milionům obyvatel Hongkongu získat britské občanství, pokud o to budou mít zájem. Čínský velvyslanec jej pak obvinil z vměšování do cizích záležitostí.
