Británie vypoví extradiční smlouvu s Hongkongem, oznámil Raab

Spojené království vypoví extradiční smlouvu s Hongkongem, vzhledem k tomu, že v této bývalé britské kolonii začal platit nový bezpečnostní zákon. Ve sněmovně to oznámil ministr zahraničí Dominic Raab. Podle něj je Velká Británie také velmi znepokojena perzekucí ujgurské menšiny.

Nově schválený bezpečnostní zákon západní země považují za porušení slibu Pekingu zachovat nejméně do roku 2047 autonomii Hongkongu. Smlouvu o vydávání osob k trestnímu stíhání s Hongkongem proto už pozastavila například Austrálie či Kanada. O možném vypovězení extradiční smlouvy minulý týden jednala i horní komora českého parlamentu.

Podle deníku The Times britská vláda zvažuje také uvalení sankcí na konkrétní představitele čínského režimu spojované s porušováním lidských práv, a to i v souvislosti s ujgurskou menšinou. Čínský velvyslanec v Británii Liou Siao-ming uvedl, že pokud k tomu dojde, pak nejspíš Peking odpoví v podobném duchu. Dominic Raab v parlamentu také oznámil, že britská vláda s okamžitou platností přestane vyvážet výstroje pro zvládání protestů.

„Pokud britská vláda zajde tak daleko a uvalí sankce na jakéhokoli čínského občana, pak na to jistě rezolutně odpovíme. Víme, co se stalo mezi Spojenými státy a Čínou, oni uvalili sankce na čínské představitele, my zase na ty jejich,“ uvedl čínský diplomat v pořadu Andrewa Marra na stanici BBC.

Nahrávám video

Londýn umožní třem milionům Hongkonžanům získat britské občanství

Podle kritiků je nový bezpečnostní zákon porušením zásady „jedna země, dva systémy“, k jejímuž dodržování na 50 let se Čína zavázala, když v roce 1997 přebírala správu nad provincií od Británie. Princip garantuje místním obyvatelům řadu svobod, které jsou v pevninské Číně nevídané.

Britský premiér Boris Johnson už začátkem července oznámil, že Velká Británie umožní až třem milionům obyvatel Hongkongu získat britské občanství, pokud o to budou mít zájem. Čínský velvyslanec jej pak obvinil z vměšování do cizích záležitostí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko podniklo rozsáhlé útoky na Ukrajinu, Kyjev hlásí přes deset mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů přes deset lidí, další desítky utrpěly zranění. Trosky dronů podle kyjevského starosty Vitalije Klyčka způsobily škody v několika částech města. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru.
včeraAktualizovánoPrávě teď

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoHumanitární krize i nesplněné sliby. V Sýrii opět roste napětí

Světový potravinový program omezil pomoc v Sýrii na polovinu. A to mimo jiné kvůli výpadkům plateb z USA. V zemi to prohloubilo humanitární krizi. Problém s nedostatkem potravin tam má podle úřadů až 16 milionů lidí. Devět z deseti Syřanů žije pod hranicí chudoby. Rok a půl po svržení diktátora Bašára Asada v Sýrii opět roste napětí. Vláda čelí kritice za zatím nenaplněné sliby o ekonomické rekonstrukci země. Podle odhadů Světové banky chybí na rekonstrukci do stavu před občanskou válkou v přepočtu až 4,5 bilionu korun. I proto se vrátil jen zlomek z někdejších až pěti milionů uprchlíků.
před 1 hhodinou

USA odmítly prodloužení obchodní dohody s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 3 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 11 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 12 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 12 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Evropský pohled