Extradice

Internetový aktivista a novinář Julian Assange, který byl pět let zadržován v britském vězení a dlouho hledán Spojenými státy, se v očích svých příznivců stal symbolem svobody informací. Po masivním úniku dokumentů, který před lety inicioval, ho chtěly USA soudit za špionáž. Hrozil mu trest až 175 let vězení.

Švédský nejvyšší soud zamítl vydání tureckého novináře Bülenta Keneşe, které požaduje turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Podle Turecka je Keneş podezřelý z účasti na pokusu o převrat v roce 2016. Novinář se domnívá, že Ankara se jeho vydání domáhá kvůli jeho kritickým názorům na Erdoganovu vládu. Spory o vydání mohou zkomplikovat švédský vstup do NATO, protože Erdogan pohrozil Stockholmu, že nenechá v parlamentu ratifikovat jeho žádost, pokud Ankaře v otázce vydání údajných teroristů nevyhoví.

Spojené království vypoví extradiční smlouvu s Hongkongem, vzhledem k tomu, že v této bývalé britské kolonii začal platit nový bezpečnostní zákon. Ve sněmovně to oznámil ministr zahraničí Dominic Raab. Podle něj je Velká Británie také velmi znepokojena perzekucí ujgurské menšiny.

Stovky tisíc lidí v Hongkongu se znovu vydaly demonstrovat proti vládě. Mají dva hlavní požadavky: úplné stažení návrhu zákona na vydávání stíhaných lidí do pevninské Číny a vytvoření nezávislé komise, která by vyšetřila policejní násilí při dřívějších protestech. Po konci protestu se někteří vydali k úředním budovám, na které útočili. Policie je rozháněla slzným plynem a gumovými projektily. Demonstranty napadli i maskovaní lidé s tyčemi.

Správkyně Hongkongu Carrie Lamová označila návrh zákona o vydávání lidí podezřelých z trestného činu do pevninské Číny za „mrtvý“. Příprava kontroverzní normy, která vyvolala statisícové protesty a politickou krizi, byla podle ní „naprostým selháním“ místní vlády. Zástupci opozice prohlášení Lamové vzápětí odmítli a uvedli, že budou v demonstracích pokračovat.

V Hongkongu se konal další protest svolaný kvůli zákonu o vydávání osob podezřelých z trestné činnosti do kontinentálních částí země. Lidé odění v černém, tedy v barvě nynějších demonstrací, žádali odstoupení správkyně Carrie Lamové, i když v sobotu schvalování zákona odložila na neurčito. Lamová se později odpoledne formou vládního prohlášení omluvila za postup při prosazování zákona, lidem v ulicích to ale nestačilo a žádali osobní omluvu.

Nesouhlas s přijetím tzv. extradičního zákona vyhnal do ulic Hongkongu statisíce lidí. Ti se obávají, že by mohli být pod prakticky jakoukoliv záminkou vydáni do pevninské Číny, kde je na rozdíl od Hongkongu nečeká spravedlivý proces, tvrdí sinoložka Olga Lomová z Ústavu Dálného východu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Peking se podle ní snaží o naprostou kontrolu společnosti. „To je naprosto nelidská představa, v tom se nedá žít. Hongkong si chce v příštích letech uchovat svůj transparentní právní řád, proto vyšli lidé do ulic,“ říká Lomová.

Projednávání nového zákona o vydávání podezřelých osob do různých zemí včetně pevninské Číny v hongkongském parlamentu se zvrhlo ve rvačku mezi poslanci loajálními Pekingu a prodemokratickými zákonodárci. Jeden člen sněmovny dokonce skončil v nemocnici, napsala agentura AP.