V Hongkongu se konal další protest svolaný kvůli zákonu o vydávání osob podezřelých z trestné činnosti do kontinentálních částí země. Lidé odění v černém, tedy v barvě nynějších demonstrací, žádali odstoupení správkyně Carrie Lamové, i když v sobotu schvalování zákona odložila na neurčito. Lamová se později odpoledne formou vládního prohlášení omluvila za postup při prosazování zákona, lidem v ulicích to ale nestačilo a žádali osobní omluvu.
Ani slib, že se sporný zákon zatím schvalovat nebude, Hongkong neuklidnil. Lidé vyšli znovu do ulic
Zákon by umožnil vydávat podezřelé osoby do zemí, s nimiž Hongkong ještě nemá uzavřeny vydávací smlouvy, tedy i do pevninské Číny. Hongkongská správa tvrdí, že to zabrání tomu, aby se město stalo útočištěm kriminálních živlů. Kritici se obávají, že Čína zákon zneužije k pronásledování svých oponentů a že krok povede k utužení čínské kontroly nad Hongkongem. Od roku 1997, kdy ho Británie předala Číně, je spravován podle principu „jedna země, dva systémy“ a požívá určité autonomie.
Na hongkongských ulicích tentokrát vyrostly stánky, aby se účastníci protestu mohli ukrýt před palčivým sluncem. Pochodovali do centra, k sídlu vládních úřadů. Tentokrát měly podle organizátorů vyjít do ulic dva miliony lidí, tedy dvojnásobek účastníků demonstrace z minulé neděle (vláda mluvila o 250 tisících lidí). Protesty se konají už několik měsíců, ve středu proti účastníkům zasáhla policie slzným plynem a zraněno bylo na osmdesát lidí. Šlo o nejhorší násilí, které město pamatuje za desetiletí.
„Demonstrace je opravdu obrovská. Jsou tu statisíce lidí, proudí sem už několik hodin, nedá se ani projít. Doprava to nezvládá, ale lidé se chovají velmi ukázněně. Dav požaduje stáhnutí zákona a odstoupení Lamové,“ shrnula z místa zpravodajka ČT Barbora Šámalová s tím, že demonstranti prošli asi tříkilometrovou trasu mezi parkem královny Viktorie a náměstím před budovou parlamentu.
V davu bylo vidět rodiny s malými dětmi i starší lidi, přišli lidé ze všech společenských vrstev. Průvod byl pokojný a chvílemi se zastavoval. Většina lidí přišla oblečená do černého, někteří nesli transparenty s nápisem určeným policistům: Nestřílejte, jsme Hongkonžané.
Mnozí lidé přišli s květinami také k improvizovanému památníku zřízenému k uctění muže, který se zabil v sobotu pádem z budovy, když se snažil pověsit transparent. Stálo na něm „Milujte, nestřílejte“ a „Žádné vydávání do Číny“.
Lamová odložila schvalování zákona. Lidé jsou ale obezřetní
Správkyně Lamová už v sobotu oznámila, že pozastavuje legislativní proceduru schvalování sporného zákona na neurčito. Chce dát prostor dialogu s občany a sdělila, že zákon se do parlamentu do konce roku už znovu nedostane.
„Po dvoudenním zvažování oznamuji, že se vláda rozhodla odložit schvalování dodatků zákona. Budeme komunikovat se společností, více vysvětlovat a více naslouchat. Chci zdůraznit, že vláda je otevřená rozdílným názorům na tento zákon,“ oznámila Lamová.
To ale organizátorům protestů nestačilo a žádali, aby se od zákona upustilo docela. Volali také po omluvě za to, že o nich správkyně hovořila jako o násilnících, a uváděli, že Lamová ztratila důvěru veřejnosti.
„Pokud odmítá ten kontroverzní zákon zrušit úplně, znamená to, že neustoupíme. Ona zůstane, zůstaneme i my,“ řekla k demonstracím Claudia Moová, jedna z poslankyň, která prosazuje ochranu demokracie v Hongkongu.
„Naše požadavky jsou jednoduché. Carrie Lamová musí odstoupit, extradiční zákon musí být stažen a policie se musí omluvit za to, že proti lidem použila mimořádnou sílu,“ citovala agentura AP účastníka pochodu Johna Chowa.
Právě chybějící omluvu za středeční kroky policie obyvatelé Hongkongu v neděli kritizovali. „Odmítla se omluvit a to je nepřijatelné. Je to hrozná vůdkyně, plná lží. Myslím, že zákon pouze zdržela, aby nás uklidnila,“ řekla šestnáctiletá účastnice pochodu Catherine Cheungová ještě před tím, než Lamová zveřejnila své prohlášení. „Už jí nedůvěřujeme, musí odstoupit,“ dodala její spolužačka Cindy Yipová.
Lamová se asi po deseti hodinách trvání nedělních demonstrací omluvila formou vládního prohlášení za postup při prosazování extradičního zákona.
Lidé ale podle hongkongských sdělovacích prostředků chtějí, aby se Lamová omluvila osobně. Podle některých omluva přichází příliš pozdě.
Odstoupení Lamové, což byl další požadavek demonstrantů, nepovažuje zpravodajka ČT Šámalová za pravděpodobné. „Nic tomu zatím nenasvědčuje, i když je pod obrovským tlakem. Zcela určitě nebude odstupovat kvůli lidem, kteří ji ani nezvolili, protože k tomu vůbec neměli mandát,“ řekla zpravodajka. Policie navíc podle ní označila protesty za nepokoje: lidem proto za účast na demonstracích hrozí vysoké tresty, dokonce až ve výši deseti let.
Šámalová: Zákon byl zřejmě iniciativou Hongkongu, nikoliv nařízením z Pekingu
Vedení Číny opakuje, že místní vláda má jeho důvěru a že si se situací jistě poradí. „Peking stojí za hongkongskou vládou. Z různých prohlášení plyne, že sporný zákon byl iniciativou Hongkongu, nikoliv nařízením shora. To je poměrně zajímavé,“ upozornila zpravodajka Šámalová a dodala: „Pokud jde skutečně o iniciativu hongkongské vlády, tak má samozřejmě větší možnost s nynější situací pracovat a zákon skutečně stáhnout, jak si lidé přejí.“
Protesty podle ní ukázaly sílu hongkongské společnosti. „Zcela zjevně se ukazuje, že protesty mají efekt. Bez nich by k projednání zákona došlo a opozice by neměla šanci ho zablokovat, protože je v menšině. Je vidět, že občanská iniciativa má smysl a lidé, pokud se spojí, mohou v Hongkongu leccos ovlivnit,“ dodala Šámalová.
Aktivisté bojující za ochranu demokracie vyzvali, aby se v pondělí konala generální stávka. Připojit se chtějí některé odborové svazy, učitelé a další skupiny.
Dění v Hongkongu sleduje také Tchaj-wan
V době hongkongského pochodu se konal v Tchaj-peji solidární pokojný protest vsedě. Jeho účastníci sdělili, že zákon připravovaný Hongkongem představuje riziko i pro Tchaj-wan, který Čína považuje za jednu ze svých provincií. Zákon má umožnit vydávání lidí také na Tchaj-wan nebo do Macaa.
„Tchaj-wan vše bedlivě sleduje. To, co se děje v Hongkongu, považuje za odstrašující příklad toho, co by se mohlo stát, kdyby se vrátil pod pekingskou správu,“ uvedla Šámalová. Další protesty na podporu těm v Hongkongu se podle ní konaly v Austrálii, Británii a dalších zemích, kde to iniciovala hongkongská komunita.