Správkyně Hongkongu Carrie Lamová označila návrh zákona o vydávání lidí podezřelých z trestného činu do pevninské Číny za „mrtvý“. Příprava kontroverzní normy, která vyvolala statisícové protesty a politickou krizi, byla podle ní „naprostým selháním“ místní vlády. Zástupci opozice prohlášení Lamové vzápětí odmítli a uvedli, že budou v demonstracích pokračovat.
„Opakuji zde, že takový plán neexistuje. Ten návrh je mrtvý,“ prohlásila správkyně částečně autonomní čínské provincie. Podle agentury AP však není jasné, zda hovořila pouze o snaze předložit upravené znění návrhu, či zda její slova zaručují jeho bezvýhradné stažení.
Kvůli návrhu plní od června ulice Hongkongu davy demonstrantů při největších protestech od předání bývalé britské kolonie pod nadvládu Číny v roce 1997. Kritici jsou přesvědčeni, že by zákon narušil právní nezávislost poloautonomního regionu.
Lamová pod tlakem protestních akcí již v červnu pozastavila proces schvalování zákona, demonstranti však chtějí víc, což v úterý také zopakovali. „Náš požadavek je úplné stažení návrhu zákona. Lamová si jen hraje se slovy,“ uvedl Chan Wai Lam William, který stojí v čele jedné ze studentských organizací, jež demonstrace organizují.
„Hongkongská legislativa zná jasnou proceduru toho, jak má být jakýkoliv návrh zákona stažen. Carrie Lamová ji nedodržela a tím, že tuto proceduru nespustila, může se zákonem přijít kdykoliv (znovu),“ vysvětlila zpravodajka ČT ve východní Asii Barbora Šámalová.
Další z organizátorů protestů Jimmy Sham z Občanské fronty za lidská práva řekl, že Lamová by měla splnit požadavky demonstrantů a skončit „s výroky, které klamou veřejnost“. Kromě stažení návrhu zákona protestující vyzývají rovněž k rezignaci Lamové, propuštění zadržených demonstrantů a k vyšetření policejních zásahů proti účastníkům protestů.
Odpůrci zákona se bojí nespravedlivých procesů
V čele protestů proti zákonu o extradici stojí především mladí obyvatelé Hongkongu, k demonstracím se však v nebývalé míře připojují i lidé z dalších věkových a mnoha společenských vrstev. Protestující se obávají, že lidé vydaní do Číny by tam mohli čelit vágním obviněním z ohrožení národní bezpečnosti a nespravedlivým procesům. Demonstrace několikrát přešly v násilí, začátkem července protestující dokonce obsadili parlament.
Komunistická vláda v Pekingu zprávy o protestech přísně cenzuruje v obavách, aby se nestaly inspirací pro podobné demonstrace na pevnině. Lamová se obyvatelům Hongkongu již několikrát omluvila za krizi, kterou návrh zákona způsobil.
Hongkonžané rozproudili diskusi i na půdě OSN. Hongkongská zpěvačka a aktivistka vyzvala Radu OSN pro lidská práva, aby Číně pozastavila členství. Čínští diplomaté ji dvakrát přerušili. „Tato samozvaná představitelka NGO právě vystoupila s projevem, který dává Hongkongu stejný status jako Číně, což zpochybňuje politiku jedné Číny a porušuje Chartu OSN,“ konstatoval čínský představitel Taj Te-mao.
Odborníci si všímají, že politické napětí vytváří psychické problémy. Podléhají jim mladí lidé žijící v Hongkongu, kteří se stresují kvůli vysokým životním nákladům a mlhavým vyhlídkám na budoucnost. Za měsíc spáchali sebevraždu nejméně tři lidé, kteří zanechali vzkazy s protestem proti extradičnímu zákonu.
