Hongkong v době bezpečnostního zákona. Londýn si stěžuje na porušení britsko-čínské dohody

Nahrávám video
Události ČT: V Hongkongu vešel v platnost kontroverzní bezpečnostní zákon
Zdroj: ČT24

V Hongkongu vešel v platnost kontroverzní bezpečnostní zákon připravený Pekingem. Občané přístavního města zatčení na jeho základě by mohli být souzeni i v pevninské Číně, uvedla agentura Reuters s odvoláním na prohlášení vysoce postaveného čínského představitele. Hongkongská správkyně Carrie Lamová zákon označila za „historický krok“, který má obnovit stabilitu společnosti. Kroky Číny kritizují představitelé států Evropské unie, USA i NATO. Podle britské vlády zákon porušuje britsko-čínskou dohodu o převzetí Hongkongu pod správu Číny.

Šéf čínského státního úřadu pro Hongkong a Macao Čang Siao-ming na tiskové konferenci novinářům řekl, že nově zřízený čínský úřad pro národní bezpečnost v Hongkongu bude moci na základě článku 55 bezpečnostního zákona stíhat občany tohoto města podle jurisdikce pevninské Číny v případě některých „vážných trestných činů“.

Zprávy o plánovaném souzení občanů Hongkongu v pevninské Číně vyšly ve světle výročí - v Hongkongu se uskutečnila každoroční připomínka předání tohoto finančního centra do správy Číně.  

Protestní pochod ale čínské úřady zakázaly s argumentem, že by porušoval koronavirové restrikce zakazující shromáždění více než 50 lidí. Účastníci demonstrace v minulých letech vyjadřovali nespokojenost se širokou škálou témat, od astronomických cen bydlení až po omezování občanských svobod ze strany Pekingu.

Protestní skupiny vyzvaly obyvatele Hongkongu, aby se manifestace zúčastnili i přes zákaz. Na základě nového zákona ale hrozí účastníkům neschválených mítinků těžké tresty.

„Je to hra kočky s myší,“ komentuje situaci přímo z Hongkongu zpravodajka ČT v Číně Barbora Šámalová. „V metropoli se sešly tisíce lidí, policisté jsou ale v přesile. Jde o hodně, tresty jsou vysoké, a tak je demonstrace spíše poklidná,“ dodává.

Nahrávám video
Zpravodajka ČT Barbora Šámalová o situaci v Hongkongu
Zdroj: ČT24

Hongkongská policie varovala, že aktivisté zatčení za šíření materiálů vyzývajících k nezávislosti na pevninské Číně budou souzeni podle nového zákona. Podle příspěvku na Twitteru hongkongských bezpečnostních sil byl prvním zatčeným na základě nového zákona muž, který u sebe měl vlajku hongkongské nezávislosti.

Policie v posledních hodinách kvůli nezákonnému shromažďování, držení zbraní či porušení nového bezpečnostního zákona zadržela zhruba tři sta lidí. „Bojím se, že půjdu do vězení, ale musel jsem přijít podpořit spravedlnost,“ uvedl jeden z protestujících.

Kontroverzní zákon

Bezpečnostní zákon vyvolal po celém světě řadu pochybností. Naruší významně svobody obyvatel Hongkongu. Kontroverzní právní úpravu v úterý schválil stálý výbor, který je vrcholným orgánem čínského parlamentu, a rovněž čínský prezident Si Ťin-pching. Norma konkretizuje definice čtyř trestných činů, jimiž jsou separatistické, podvratné a teroristické aktivity a spolupráce s cizími silami s cílem ohrozit národní bezpečnost.  

Rozhodnutí Pekingu ostře kritizovali představitelé řady států i institucí, včetně Evropské unie, Spojených států a Severoatlantické aliance, podle kterých zákon omezí autonomii města pod čínskou správou. Tchaj-wan otevřel kancelář, která má pomáhat obyvatelům Hongkongu s přesídlením na ostrov v důsledku nového bezpečnostního zákona.  

Zákon porušuje britsko-čínskou dohodu o převzetí Hongkongu

Bezpečnostní zákon je ze strany Pekingu „zjevným a závažným narušením“ čínsko-britské deklarace z roku 1984, která umožnila Číně velkoměsto převzít pod svou správu. Uvedl to britský ministr zahraničí Domic Raab, podle kterého má Čína dostát svým mezinárodním závazkům. 

„Od úterního večera, kdy byla tato legislativa o národní bezpečnosti zveřejněna, jsme pečlivě prozkoumali její obsah,“ citovala Raaba agentura Reuters. „Jedná se o zjevné narušení autonomie Hongkongu a o přímou hrozbu pro svobodu tamních obyvatel, a proto se bohužel domnívám, že jde o zjevné a závažné narušení společné deklarace mezi Británií a Čínou,“ dodal Raab. Británie nyní ve spolupráci s mezinárodními partnery zváží, jaké akce proti Pekingu podnikne.

Britsko-čínská deklarace z roku 1984 o předání správy Hongkongu má platit do roku 2034. Jihoasijskému velkoměstu garantuje až do roku 2047 autonomii a jeho obyvatelům dosavadní občanské svobody.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút

Izraelské letectvo v úterý ráno oznámilo, že zahájilo vlnu rozsáhlých úderů proti Íránu a Hizballáhu. Izrael naopak čelil dalšímu íránskému raketovému útoku. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci. O tom, kdo Írán poté povede, by podle něj měli rozhodnout sami Íránci a Spojené státy a Izrael jim pro to zajišťují podmínky.
03:45Aktualizovánopřed 12 mminutami

V Praze přistálo první letadlo s turisty z Blízkého východu od začátku útoků na Írán

V Praze přistálo v úterý po druhé hodině ráno první letadlo s turisty z Blízkého východu od začátku amerického útoku na Írán. Stroj společnosti Smartwings s kapacitou zhruba dvě stě osob přepravil cestující z letiště v ománském Maskatu. Druhý let Smartwings z Ománu by měl v Praze přistát kolem 9:30. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje české ministerstvo zahraničí, asi 6,7 tisíce Čechů. Nejvíce z nich je v Dubaji.
02:15Aktualizovánopřed 47 mminutami

Americká ambasáda v Rijádu se stala terčem íránského dronového útoku

Ambasádu Spojených států v Rijádu v noci na úterý zasáhly dva drony, což způsobilo menší požár a hmotné škody malého rozsahu, uvedlo v prohlášení ministerstvo obrany Saúdské Arábie. Americká televize Fox News uvedla, že v budově ambasády v době útoku nikdo nebyl a že na komplex zaútočil Írán pomocí dronů. Americké ministerstvo zahraničí nařídilo evakuaci zaměstnanců svých ambasád a jejich rodin v Bahrajnu, v Iráku a v Jordánsku.
01:17Aktualizovánopřed 1 hhodinou

FT: Izrael sledoval Chameneího ochranku pomocí dopravních kamer

Izraelská tajná služba se nabourala do dopravních kamer v Teheránu, aby mohla sledovat ochranku nejvyššího vůdce Alího Chameneího a další íránské čelní představitele. S odkazem na informované zdroje o tom napsal deník Financial Times (FT). Spojené státy a Izrael v sobotu zahájily rozsáhlé údery na Írán, kterými mimo jiné zabily Chameneího a desítky dalších předních činitelů.
před 8 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 8 hhodinami

USA v Íránu za tři dny zasáhly 1250 cílů, hlásí armáda

Spojené státy zasáhly v Íránu od počátku bojů přes 1250 cílů, oznámila v pondělí večer středoevropského času dle agentury Reuters americká armáda. Zničeno bylo všech jedenáct íránských lodí v Ománském zálivu, uvedlo zároveň oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM. Krátce poté doplnilo, že počet mrtvých amerických vojáků vzrostl na šest.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoSoud znovu řeší vraždu novináře Kuciaka. Reportéři ČT kauzu zmapovali

Nejsledovanější kriminální případ v historii Slovenska – úkladná vražda novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové – zatím trvá osm let. Dosud jej projednávaly tři soudy. Zhruba rok po vraždě si vyslechlo obvinění pět podezřelých, následujících sedm let však slovenským soudům nestačilo na to, aby případy všech vykonavatelů i objednavatelů vraždy přesvědčivě uzavřely. Tamní Nejvyšší soud nyní nařídil, že potřetí budou případ „rozebírat“ noví soudci. Proces tak začíná v podstatě znovu. Jedna z hlavních bitev se povede o výklad šifrovaných zpráv, které si před vraždou i po ní posílali obžalovaní Marian Kočner a Alena Zsuzová, kteří jsou podezřelí z toho, že novinářovu vraždu objednali. Sledovaný případ pro Reportéry ČT zmapoval Michael Fiala.
před 10 hhodinami
Načítání...