Hongkong v době bezpečnostního zákona. Londýn si stěžuje na porušení britsko-čínské dohody

3 minuty
Události ČT: V Hongkongu vešel v platnost kontroverzní bezpečnostní zákon
Zdroj: ČT24

V Hongkongu vešel v platnost kontroverzní bezpečnostní zákon připravený Pekingem. Občané přístavního města zatčení na jeho základě by mohli být souzeni i v pevninské Číně, uvedla agentura Reuters s odvoláním na prohlášení vysoce postaveného čínského představitele. Hongkongská správkyně Carrie Lamová zákon označila za „historický krok“, který má obnovit stabilitu společnosti. Kroky Číny kritizují představitelé států Evropské unie, USA i NATO. Podle britské vlády zákon porušuje britsko-čínskou dohodu o převzetí Hongkongu pod správu Číny.

Šéf čínského státního úřadu pro Hongkong a Macao Čang Siao-ming na tiskové konferenci novinářům řekl, že nově zřízený čínský úřad pro národní bezpečnost v Hongkongu bude moci na základě článku 55 bezpečnostního zákona stíhat občany tohoto města podle jurisdikce pevninské Číny v případě některých „vážných trestných činů“.

Zprávy o plánovaném souzení občanů Hongkongu v pevninské Číně vyšly ve světle výročí - v Hongkongu se uskutečnila každoroční připomínka předání tohoto finančního centra do správy Číně.  

Protestní pochod ale čínské úřady zakázaly s argumentem, že by porušoval koronavirové restrikce zakazující shromáždění více než 50 lidí. Účastníci demonstrace v minulých letech vyjadřovali nespokojenost se širokou škálou témat, od astronomických cen bydlení až po omezování občanských svobod ze strany Pekingu.

Protestní skupiny vyzvaly obyvatele Hongkongu, aby se manifestace zúčastnili i přes zákaz. Na základě nového zákona ale hrozí účastníkům neschválených mítinků těžké tresty.

„Je to hra kočky s myší,“ komentuje situaci přímo z Hongkongu zpravodajka ČT v Číně Barbora Šámalová. „V metropoli se sešly tisíce lidí, policisté jsou ale v přesile. Jde o hodně, tresty jsou vysoké, a tak je demonstrace spíše poklidná,“ dodává.

6 minut
Zpravodajka ČT Barbora Šámalová o situaci v Hongkongu
Zdroj: ČT24

Hongkongská policie varovala, že aktivisté zatčení za šíření materiálů vyzývajících k nezávislosti na pevninské Číně budou souzeni podle nového zákona. Podle příspěvku na Twitteru hongkongských bezpečnostních sil byl prvním zatčeným na základě nového zákona muž, který u sebe měl vlajku hongkongské nezávislosti.

Policie v posledních hodinách kvůli nezákonnému shromažďování, držení zbraní či porušení nového bezpečnostního zákona zadržela zhruba tři sta lidí. „Bojím se, že půjdu do vězení, ale musel jsem přijít podpořit spravedlnost,“ uvedl jeden z protestujících.

Kontroverzní zákon

Bezpečnostní zákon vyvolal po celém světě řadu pochybností. Naruší významně svobody obyvatel Hongkongu. Kontroverzní právní úpravu v úterý schválil stálý výbor, který je vrcholným orgánem čínského parlamentu, a rovněž čínský prezident Si Ťin-pching. Norma konkretizuje definice čtyř trestných činů, jimiž jsou separatistické, podvratné a teroristické aktivity a spolupráce s cizími silami s cílem ohrozit národní bezpečnost.  

Rozhodnutí Pekingu ostře kritizovali představitelé řady států i institucí, včetně Evropské unie, Spojených států a Severoatlantické aliance, podle kterých zákon omezí autonomii města pod čínskou správou. Tchaj-wan otevřel kancelář, která má pomáhat obyvatelům Hongkongu s přesídlením na ostrov v důsledku nového bezpečnostního zákona.  

Zákon porušuje britsko-čínskou dohodu o převzetí Hongkongu

Bezpečnostní zákon je ze strany Pekingu „zjevným a závažným narušením“ čínsko-britské deklarace z roku 1984, která umožnila Číně velkoměsto převzít pod svou správu. Uvedl to britský ministr zahraničí Domic Raab, podle kterého má Čína dostát svým mezinárodním závazkům. 

„Od úterního večera, kdy byla tato legislativa o národní bezpečnosti zveřejněna, jsme pečlivě prozkoumali její obsah,“ citovala Raaba agentura Reuters. „Jedná se o zjevné narušení autonomie Hongkongu a o přímou hrozbu pro svobodu tamních obyvatel, a proto se bohužel domnívám, že jde o zjevné a závažné narušení společné deklarace mezi Británií a Čínou,“ dodal Raab. Británie nyní ve spolupráci s mezinárodními partnery zváží, jaké akce proti Pekingu podnikne.

Britsko-čínská deklarace z roku 1984 o předání správy Hongkongu má platit do roku 2034. Jihoasijskému velkoměstu garantuje až do roku 2047 autonomii a jeho obyvatelům dosavadní občanské svobody.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem Severoatlantické aliance Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny. Šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová i dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvítali. Lídři států EU se přesto sejdou na mimořádném summitu EU ve čtvrtek v Bruselu.
20:53Aktualizovánopřed 8 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 30 mminutami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
13:19Aktualizovánopřed 39 mminutami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
13:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
14:36Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 4 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
16:46Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...