Hongkongský aktivista Law emigroval. Padlo první obvinění podle bezpečnostního zákona

3 minuty
Události: Aktivista Law emigroval z Hongkongu
Zdroj: ČT24

Hongkong opustil kvůli obavám o svou bezpečnost jeden z nejvýznamnějších mladých prodemokratických aktivistů Nathan Law. Oznámil to na Facebooku. V Hongkongu nově platí čínský bezpečnostní zákon, který rozšiřuje pravomoc pevninské Číny ve městě a podle kritiků ukončuje princip „jedna země, dva systémy“, jenž zde zaručoval vysokou míru autonomie. V souvislosti s novým předpisem už padlo první obvinění. Peking také jmenoval ředitele hongkongského bezpečnostního úřadu, který se zákonem vznikl.

Aktivista Law ve čtvrtek na Facebooku oznámil, že za nezávislost města bude bojovat ze zahraničí. Šestadvacetiletý mladík se stal jedním z prominentních hongkongských aktivistů během prodemokratických protestů v roce 2014.

V roce 2016 se Law stal nejmladším hongkongským zákonodárcem. Tehdy argumentoval, že obyvatelům bývalé britské kolonie by mělo být umožněno o budoucnosti města rozhodnout v referendu s tím, že Hongkong by se neměl stát „jen dalším čínským městem“.

Law byl společně s Joshuou Wongem a aktivistkou Agnes Chowovou lídrem prodemokratického hnutí Demosisto. Všichni tři aktivisté v reakci na zavedení zákona na svou pozici rezignovali a hnutí rozpustili.

První obvinění za terorismus a podněcování k separatismu

Ostře kritizovaný bezpečnostní zákon pro Hongkong definuje čtyři trestné činy, u kterých bude uplatňován a jimiž jsou separatistické, podvratné a teroristické aktivity a spolupráce s cizími silami s cílem ohrozit národní bezpečnost.

Maximálním trestem za závažné porušení právní úpravy je doživotní vězení a podezřelí v některých případech mohou být souzeni v pevninské Číně. Vláda Hongkongu ve čtvrtek uvedla, že porušením zákona může být i použití demonstranty oblíbeného sloganu „Osvoboď Hongkong, revoluce naší doby!“

Za terorismus a podněcování k separatismu už také padlo první obvinění, uvedla hongkongská policie. Obviněný 23letý muž během středečních protestů najel motocyklem do několika policistů a měl u sebe transparent právě se zakázaným sloganem. Původně byl zadržen za nebezpečné řízení, poznamenala agentura Reuters.

Šéf nového úřadu proslul tvrdou kritikou protestujících vesničanů

Bezpečnostní úřad v Hongkongu, který ustanovila Pekingem v úterý přijatá bezpečnostní legislativa, dostal na starost sedmapadesátiletý Čeng Jen-siung. Ten zastával pozici generálního tajemníka výboru čínské komunistické strany v provincii Kuang-tung, jež s Hongkongem sousedí.

Peking funkcionáře jmenoval v pátek, informovala agentura Reuters s odvoláním na tiskovou agenturu Nová Čína.

Čeng se nechvalně proslavil v roce 2011 při protestech v jihočínské vesnici Wu-kchan, jejíž obyvatelé tehdy od vlády požadovali kompenzaci za zabranou půdu. Vesničany tvrdě kritizoval za to, že své problémy řeší s „prohnilými“ médii místo s vládou.

Obavy o autonomii Hongkongu

Podle kritiků nový zákon znamená konec principu „jedna země, dva systémy“, kterým Čína Hongkongu při jeho převzetí od Velké Británie v roce 1997 zaručila určité svobody a práva.

Obavy o autonomii Hongkongu vyjádřil Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva. „Znepokojuje nás, že definice některých provinění jsou v novém zákoně vágní a příliš široké a dostatečně nerozlišují mezi násilnými a nenásilnými činy. To může vést k diskriminační nebo svévolné interpretaci a prosazení zákona,“ uvedl mluvčí úřadu Rupert Colville.

Kanadský premiér Justin Trudeau zase oznámil, že Kanada pozastavuje svou extradiční dohodu s Hongkongem a také vývoz „citlivé“ vojenské techniky. „Kanada pevně věří v princip jedné země, dvou systémů, který má Hongkongu zaručovat svobody neznámé v jiných částech Číny,“ uvedl.

Z podrývání autonomie Hongkongu podezřívá Čínu také Německo, které nyní předsedá Evropské unii. Z této pozice hodlá před Čínou vznést otázku lidských práv, uvedla německá kancléřka Angela Merkelová. Hongkong bude předmětem diskuse dalšího setkání evropských šéfů diplomacie, oznámil německý ministr zahraničí Heiko Mass.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán tvrdí, že nepopraví mladého demonstranta

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
06:29Aktualizovánopřed 40 mminutami

ŽivěLoď Dragon se vrací z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu má dopoledne středoevropského času přistát kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrací o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
před 1 hhodinou

Trump obvinil Ukrajinu, že brzdí mírovou dohodu

Americký prezident Donald Trump obvinil svůj ukrajinský protějšek Volodymyra Zelenského, že zdržuje vyjednávání o ukončení ruské války na Ukrajině. Prohlásil to v rozhovoru s agenturou Reuters. Podle Trumpa je zároveň ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, k dohodě připraven. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
03:29Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Klyčko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...