Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský zkritizoval na úterní justiční konferenci v Senátu současnou podobu soudní soustavy, především výraznou asymetrii u okresních soudů. Upozornil na to, že některé okresní soudy mají desítky soudců, kdežto u jiných je počet soudců v řádu jednotek. Podotkl, že tato soustava již dávno nekopíruje územněsprávní uspořádání státu, protože okresní správa byla zrušena, a potřebovala by změnu.
Rychetský kritizuje podobu soudní sestavy. Vyzval k překreslení mapy
3 minuty
Události: Předseda Ústavního soudu vyzval zákonodárce ke změně soudní soustavy
„Vyzývám k zahájení věcné diskuse k překreslení mapy celé soudní soustavy tak, aby byla profesně i územně vyvážená,“ uvedl Rychetský. Poukázal na to, že zatímco například Okresní soud v Ostravě má osmdesát soudců, u rokycanského okresního soudu jich pracuje sedm.
„Za optimální model považuji soustavu, kdy v prvním stupni budou působit soudy nalézací, ve druhém soudy apelační a Nejvyšší soud bude působit jako soud výlučně kasační,“ dodal.
Vyslovil se tak pro třístupňový model soustavy oproti stávajícímu čtyřstupňovému s tím, že soudy druhého stupně by řešily výhradně odvolání. Doplnil, že mu stávající situace připadá absurdní. Podle Rychetského není nutné část okresních soudů rušit, jejich práci je ale potřeba rovnoměrně rozložit.
„Pan Rychetský má pravdu. V tom myslím, že souzníme, protože ty okresy jsou dneska problém. Také zmínil třístupňovou soustavu, ale myslím si, že v tomto volebním období už to jaksi nebude na pořadu dne,“ řekla novinářům ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO).
Okresních soudů je nyní v Česku celkem 86, a to včetně deseti obvodních soudů v hlavním městě a městského soudu v Brně. Krajských soudů má Česko osm, přičemž v několika dalších městech, konkrétně v Liberci, Pardubicích, Táboře, Jihlavě, Olomouci a Zlíně, fungují jejich pobočky.
O možném zrušení dvojice vrchních soudů, které sídlí v Praze a Olomouci, se dlouhodobě diskutuje. Soustavu zastřešují Nejvyšší soud a Nejvyšší správní soud.
Podle Benešové je český systém v evropském kontextu standardní
Tématem úterní konference je zhodnocení stavu českého soudnictví, a to zejména z hlediska délky soudního řízení a kvality soudního systému. Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (ANO) konstatovala s odkazem na srovnávací statistiky EU, že český systém je v evropském kontextu navzdory dílčím potížím standardní.
Rychetský ale validitu údajů zpochybnil s tím, že je v českém případě zkresluje řada vydaných elektronických platebních rozkazů a trestních příkazů. „Nenechte se statistikami ošálit. V rámci Evropy vykazujeme dobré výsledky, je ale navýsost sporné, že tím nešidíme sami sebe,“ vzkázal účastníkům konference.
Ministryně připomněla, že české soudnictví patří mezi rychlé systémy u občanských a obchodních sporů. Složitější situace panuje u správního soudnictví. Výhodu Benešová spatřuje ve funkčním systému datových schránek, které soudům umožňují provádět úkony vůči účastníkům řízení elektronicky. Práci soudů by měl dále zkvalitnit a usnadnit elektronický soudní spis. Ministryně slíbila, že se jeho zavedení bude snažit urychlit.
Za délkou řízení stojí i složitý právní řád, říká Rychetský
Rychetský i předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal zmínili, že délku soudního řízení ovlivňuje mimo jiné i složitost českého právního řádu. Zákonodárcům vytkli časté a mnohdy protichůdné novelizace právních předpisů a také zastaralost procesních kodexů, tedy trestního a občanského soudního řádu.
Šámal nicméně připustil, že délku řízení ovlivňuje také subjektivní přístup a chyby soudců. Kritizoval nerespektování závazných právních názorů vyšších soudů a ustálené judikatury i takzvaný soudní ping-pong, tedy opakované rušení rozhodnutí prvostupňových soudů namísto toho, aby odvolací soudy samy rozhodly.
Ze statistik ministerstva vyplývá, že u okresních soudů loni činila délka civilních řízení v průměru 276 dní, což je o 22 dní méně než předloni. Trestní řízení se v loňském roce naopak o den prodloužilo, a trvalo tak průměrně 202 dní. Rovněž u krajských soudů se délka civilních řízení zkrátila a délka trestních řízení vzrostla.
Mezi jednotlivými soudy ovšem i loni panovaly výrazné rozdíly. Správní řízení, která se nejčastěji týkají pobytu cizinců, azylu či daňové problematiky, pak loni u krajských soudů trvala v průměru 440 dní.
