Třicet let od listopadu 1989 česká demokracie pokulhává. Důvodem je to, že politici místo dialogu a kompromisu volí konfrontační politiku, která je zhoubná pro právní stát. Uvedl to předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský, který byl hostem Interview ČT24. V rozhovoru komentoval spor o jmenování ministra kultury nebo senátní návrh ústavní žaloby na prezidenta.
Třicet let nestačilo. Demokracie pokulhává, konfrontační politika je zhoubná, říká Rychetský
Pavel Rychetský: Česká demokracie pokulhává (zdroj: ČT24)
„Ukazuje se, že těch třicet let nejen že nestačilo na to, abychom byli skutečně dospělou, emancipovanou, svéprávnou demokratickou společností, ale dokonce s jistou lítostí se mně zdá, že vývoj nevedl kontinuálně k nějakým, nechci říct světlým zítřkům, ale k nějakému zdokonalování systému,“ domnívá se Pavel Rychetský.
„Samozřejmě jsem věděl, že étos a občanské vzepětí listopadu 1989 nemůže vydržet navěky, ale už došlo k obměně několika generací, někdo říká jedné, někdo dvou, a mám pocit, že nám nějak ta demokracie pokulhává,“ pokračuje Rychetský.
„Ústava není nějaký zázračný lék“
Předseda Ústavního soudu v Interview ČT24 komentoval spory o výklad ústavy, které se odehrály v poslední době, včetně vládní krize, kdy prezident Miloš Zeman nejprve otálel s odvoláním ministra kultury Antonína Staňka (ČSSD) na návrh premiéra Andreje Babiše (ANO) a následně odmítl jeho nástupcem jmenovat Michala Šmardu (ČSSD).
„Ústava není nějaký zázračný lék, jehož zásluhou bude fungovat demokratický systém a právní stát. Ústava tomu může vytvořit kulisy, může napomoci, dát nějaké základní směry, ale jakousi elementární politickou kulturu, elementární schopnost vzájemného dialogu ústava nenařídí, ta ji jenom předpokládá,“ upozornil Rychetský.
„Je logické, že ti hráči mezi sebou mají komunikovat, mají hledat styčné body, mají se dohodnout na nějakém výsledku a nemá jeden diktovat druhému. Jakmile se dostaneme do konfrontační politiky, a ne do politiky dialogu a konsenzu, tak to je politika zhoubná právě i pro demokratický právní stát,“ zdůraznil předseda Ústavního soudu.
Politika konfrontace
Tento problém však podle něj netrvá jen několik měsíců, ale trápí českou demokracii dlouhodobě. „Obávám se, že už od rozpadu Československa začala získávat navrch politika konfrontace, kdy vítěz bere vše,“ poznamenal.
Československý systém vedl k hledání dialogu, rozpad společného státu ale připravil cestu ke konfrontačnímu stylu. „Systém zákazu majorizace, vlastně tříkomorového hlasování ve Federálním shromáždění, česká a slovenská část a Sněmovna lidu, nutil všechny k tomu, aby hledali společnou řeč, hledali nějaký kompromis, konsenzuální politiku, na které se většina opravdu shodne,“ říká Rychetský.
Předseda Ústavního soudu připouští, že systém politických stran vyžaduje konkurenci, ale současně je podle něj potřeba i politická kultura. „Vím, že tam má být politická soutěž, ale alespoň v rámci elementární slušnosti, a ne vzájemného hrubého urážení,“ podotkl.
Ústava by podle něj snesla nějaké úpravy, ale dnešní doba není na debatu o její podobě vhodná. „Česká ústava by si zasloužila vážnou diskuzi, ale ta situace, o které hovořím, by takové diskuzi nesvědčila. Dneska bych to nedoporučoval,“ uvedl.
Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský v Interview ČT24 kromě návrhu ústavní žaloby na prezidenta nebo sporu o jmenování ministra kultury okomentoval také zastavení stíhání v kauze Čapí hnízdo nebo společenskou potřebu důvěry ve spravedlivou justici. Celý rozhovor si můžete pustit ve videu nahoře nebo jako podcast.