Ústava

Pokud bude vláda v demisi existovat ještě 17. prosince, pošle v tento termín do sněmovny upravený návrh státního rozpočtu na rok 2026, řekl končící ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Splní tak požadavek, který jí poslanci nedávno uložili. Kabinet kromě toho schválil, že Ústava Československé republiky z roku 1920 a dokumenty související s jejím vznikem se stanou národní kulturní památkou. Naopak odmítl novelu, podle níž mají velké firmy kotované na burze zajistit vyvážené zastoupení žen a mužů ve svém vedení.

Podle návrhu, který Andrej Babiš (ANO) přinesl na Hrad, má být ministrem zahraničí za Motoristy Petr Macinka a ministrem životního prostředí Filip Turek. Další nominace odpovídají dřívějším spekulacím. Prezident Petr Pavel má podle pravděpodobného příštího premiéra nadále problém s nominací Turka do vlády, a to z právních důvodů. Neformální konzultace s nominanty ANO, SPD a Motoristů na ministry zahájí Pavel podle Babiše v pátek.

Prezident Petr Pavel nemá žádný prostor nejmenovat šéfa ANO Andreje Babiše premiérem, zmínil bývalý šéf Ústavního soudu Pavel Rychetský v 90' ČT24 moderované Jakubem Musilem. Zároveň ale mluví o ostudě, když se předsedou vlády stane obžalovaný člověk. Podotkl také, že možnost odmítnout už jmenovanému premiérovi nějakého ministra je velmi malá.

Evropská komise zahájila řízení se Slovenskem kvůli nedávné novele ústavy. Bratislava do základního zákona zavedla kromě jiného ustanovení o svrchovanosti země především v otázkách národní identity. Důvodem pro řízení o porušení povinnosti je fakt, že novela zpochybňuje zásady přednosti, autonomie, účinnosti a jednotného uplatňování práva EU. Slovenský premiér Robert Fico (Smer) v reakci řekl, že Slovensko ústavu měnit nebude a že k tomu ani není důvod. EK také zahájila řízení vůči Česku za nesprávné provedení směrnice Euroviněta.

Podmínka prezidenta Petra Pavla, aby šéf ANO Andrej Babiš sdělil před jmenováním premiérem, jak vyřeší svůj střet zájmů, podle prvního místopředsedy hnutí Karla Havlíčka nevyplývá ze zákona, ale přesto bude akceptována. „Z mého pohledu se jedná o seriózní přístup, jedná se o vstřícný krok a my nechceme vykopávat žádnou válečnou sekeru s panem prezidentem,“ zdůraznil Havlíček v pořadu Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem.

Soud v americkém státě Tennessee v pondělí zablokoval nasazení Národní gardy ve městě Memphis, kam ji po výzvě prezidenta Donalda Trumpa vyslal k boji s kriminalitou republikánský guvernér Bill Lee. Státní soud konstatoval, že na základě zákonů Tennessee může o nasazení gardistů rozhodnout jen místní parlament.

Polarizované Chile stojí na křižovatce. Podle průzkumů jsou mezi favority nedělních prezidentských voleb dva kandidáti krajní pravice, kteří hájí Pinochetovu diktaturu. Levice by navíc mohla přijít o většinu v parlamentu. Zemi trápí rostoucí kriminalita, příliv migrantů a stagnující hospodářství. Do náruče radikální pravice žene Chilany i únava z politiky, včetně neshod na změnách ústavy z roku 1980.

Pákistánský parlament odsouhlasil ústavní dodatek, který rozšiřuje pravomoci šéfa armády, jemuž poskytuje i doživotní imunitu. Legislativa zároveň omezuje působnost nejvyššího soudu. Podle kritiků tento krok nenapravitelně poškodí demokracii v zemi, experti pak hovoří o „umíráčku nezávislého soudnictví“, píše web CNN. Změny už vešly v platnost.

Od revoluce se podařilo v Česku vytvořit silnou občanskou společnost, silnou ústavu, nepodařilo se ale vytvořit silný stranický systém, řekl v pondělí v knihovně Václava Havla politolog, filozof, signatář Charty 77 Daniel Kroupa při příležitosti uvedení knihy esejů a rozhovorů Disidenti u moci: Česká cesta ke svobodě a demokracii, kterou připravil historik Petr Hlaváček. Nad publikací debatovali také další disidenti – Jan Dobrovský, Jan Urban, Kamila Bendová a Eda Kriseová.

Prezidenta Petra Pavla může čekat rozhodnutí, jak naloží s nominací Filipa Turka (Motoristé) na ministra zahraničí. V pondělí hlava státu pověřila předsedu ANO Andreje Babiše sestavením kabinetu, nyní má prostor s ním o jednotlivých jménech jednat. Jakmile Pavel předsedu vlády jmenuje, je až na pár výjimek vázán návrhy na obsazení ministerstev přijmout, upozornili v Otázkách Václava Moravce bývalý předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský a ústavní právník Jan Kysela.

Mezi čínskými křesťany narůstají obavy z tvrdých vládních represí. Čínské úřady totiž před dvěma týdny zadržely na tři desítky příslušníků podzemní protestantské církve – a to navzdory ústavou deklarované náboženské svobodě. Sionská církev vznikla v roce 2007. Od té doby čelila tlaku ze strany státu několikrát, přesto dokázala získat asi deset tisíc členů.

Když lídři Arménie a Ázerbájdžánu přijali v srpnu v Bílém domě text vzájemné mírové dohody, americký prezident Donald Trump to prezentoval jako konec několik desetiletí trvajícího konfliktu obou zemí. Ze strany Jerevanu a Baku šlo ale pouze o předběžný souhlas – a k formálnímu uzavření dohody jen tak nedojde. Hlavní důvodem je podmínka, která v textu ani není a která by mohla celý mírový proces zhatit.

Hnutí ANO, SPD a Motoristé jednají o možné budoucí vládě, přibývají však pochybnosti o případné nominaci některých osobností. Výhrady vyjadřuje i prezident republiky Petr Pavel. O tom, jaká je jeho role v procesu vzniku nové vlády z hlediska ústavy, v Událostech, komentářích moderovaných Barborou Kroužkovou debatovali ústavní právník Jan Kysela, někdejší vedoucí Kanceláře prezidenta republiky a ředitel Institutu Václava Klause Jiří Weigl, bývalý ministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL) a člen senátorského klubu ODS a TOP 09 Stanislav Balík (nestr.).

Nikaragua přitvrdila vůči tisícům odpůrců za hranicemi, které špehuje a odebírá jim občanství. V nové zprávě to uvedli experti OSN. Středoamerický stát se podle kritiků mění v rodinnou diktaturu. Země má dva spoluprezidenty – Daniel Ortega a jeho manželka Rosario Murillová změnili ústavu a de facto zrušili dělbu moci. V hrsti mají i armádu a policii. Jejich vizí je nová „revoluční a socialistická“ Nikaragua.

Voliči budou po čtyřech letech znovu rozhodovat o rozložení politických sil v Poslanecké sněmovně. Volební místnosti se uzavřou v sobotu 4. října ve 14 hodin. Následovat bude fáze sčítání hlasů, jejich přepočítávání na mandáty a povolební vyjednávání o složení vlády. Kdy může být jasno o její nové podobě?

Lidé v Ekvádoru už více než týden demonstrují proti zdražování nafty. V neděli zemřel jeden z účastníků protestů po střetech s policií. Desítky lidí byly zatčeny, třetina z nich čelí obvinění z terorismu. Protestující naopak drží sedmnáct vojáků jako rukojmí, napsala agentura AFP. Prezident Daniel Noboa už dříve vyhlásil výjimečný stav.

Slovensko zakotví v ústavě svrchovanost země ve věcech národní identity, včetně kulturně-etických otázek. Slovenská ústava má být nově nadřazená evropskému a mezinárodnímu právu. Novela také stanovuje striktně binární chápání pohlaví a další konzervativní hodnoty. Vládní návrh novely ústavy po dřívějším schválení pozměňovacích návrhů nečekaně podpořila při závěrečném hlasování sněmovny také dostatečná část opozičních poslanců.

Poprvé za více než padesát let se v Sýrii mají konat parlamentní volby, které nebudou v režii asadovské diktatury. Podle kritiků nepřímý systém nejspíš nahraje zástupcům loajálním k nové islamistické vládě, někteří experti ale hovoří o nezbytném prvním kroku. Damašek totiž po vleklé občanské válce potřebuje získat mezinárodní uznání a s ním spojenou finanční pomoc.

V nemocnici ve městě Bialystok na východě Polska zůstává hospitalizován polský voják, který utrpěl zranění, když se snažil zabránit skupině migrantů nelegálně překročit bělorusko-polskou hranici. O incidentu, který se stal v pondělí večer, informovala armáda. Polské úřady současně upozorňují na rostoucí počty pokusů migrantů proniknout do země a dále na Západ.

Vládnoucí strana salvadorského prezidenta Nayiba Bukeleho schválila v parlamentu ústavní změny, které hlavě státu umožňují bez omezení opakovaně kandidovat ve volbách, prodlužují prezidentský mandát z pěti na šest let a ruší druhé kolo voleb, informovaly tiskové agentury.

Většina členů amerického nejvyššího soudu nechce jít do střetu s prezidentem Donaldem Trumpem. Instituce dala šéfovi Bílého domu za pravdu v několika otázkách klíčových pro jeho program. Učinila tak mimořádným jednáním, u nějž soudci nemusejí verdikt podrobně vysvětlovat nebo zveřejnit, jak hlasovali. Soudci se obávají, co by se stalo, kdyby prezident nerespektoval jejich rozhodnutí, míní analytik Asociace pro mezinárodní otázky Matěj Jungwirth.

Vládní koalice chce zakotvit rozpočtovou odpovědnost přímo do ústavy. Ve středu projedná kabinet návrh ústavního zákona, podle kterého by stát, obce i kraje musely dbát o zdravé a udržitelné veřejné finance. Sněmovní opozice považuje návrh ministerstva financí za zbytečný – mimo jiné i proto, že ho už poslanci prakticky nemají šanci do říjnových parlamentních voleb schválit.

Ústavní soud (ÚS) zamítl návrh skupiny senátorů vedených Michaelem Canovem (SLK) na zrušení některých částí vládního konsolidačního balíčku. Senátoři napadli pět částí, které podle nich nesměřují ke konsolidaci či porušují pravidla legislativního procesu, protože jde o takzvané přílepky. Kritizovali i zrušení třicetiprocentního podílu na výnosu z internetových a nelegálních hazardních her s tím, že porušuje právo obcí na samosprávu. Jejich argumenty ale ÚS nevyslyšel.

Slovenská sněmovna bude hlasovat o novele ústavy až v září. Důvodem je, že vládní návrh by nyní nezískal potřebnou podporů poslanců, uvedl předseda klubu nejsilnější koaliční strany Smer Ján Richter. Původně bylo hlasování o předloze, kterou premiér Robert Fico (Smer) dříve označil za hráz proti progresivismu, plánováno na úterý odpoledne. Ústava by nově mohla zakotvit jen dvě pohlaví, zakázat adopce pro nesezdané páry nebo upřednostnit slovenské právo před mezinárodním u kulturně-hodnotových otázek. O úpravách se vede dlouhý spor, podpořit je ale chtěla i část opozice.