Ústava

Sněmovna začala ve třetím čtení projednávat důchodovou reformu, předseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda by ji chtěl schválit nejpozději do 10. listopadu tak, aby se jí mohl co nejdříve zabývat Senát. „Pokud penzijní reformu dostaneme 11. listopadu, tak předpokládám, že bychom se jí mohli začít zabývat 11. prosince,“ řekl v pořadu Týden v politice znovuzvolený šéf horní komory Miloš Vystrčil (ODS). V rozhovoru mluvil rovněž o svých plánech pro nové volební období nebo o možném prodloužení třicetidenní lhůty Senátu pro projednávání zákonů.

Severokorejská ústava nyní označuje sousední Jižní Koreu jako nepřátelský stát. Pchjongjang tak podle agentury AFP potvrdil ústavní změnu, kterou letos slíbil severokorejský vůdce Kim Čong-un. Napětí mezi oběma státy se v poslední době vyostřuje. KLDR v úterý vyhodila do povětří většinu železničních a silničních spojů se svým jižním sousedem a mimo to také tvrdí, že do její armády vstoupil více než milion lidí, kteří jsou připraveni bojovat s nepřátelským jihem a „vymazat ho z mapy“. Podle koreanisty Petra Bláhy však v minulosti docházelo k ještě vyhrocenějším eskalacím a označení Jižní Koreje jako nepřítele je ze strany KLDR spíše konstatováním faktu.

Polsko chce kvůli situaci na běloruské hranici v rámci strategie na omezení nelegální migrace dočasně pozastavit právo na azyl. Řekl to premiér Donald Tusk s tím, že požádá Evropskou unii, aby opatření schválila. Varšava obviňuje Minsk, že migranty k přechodu polské hranice nabádá a pomáhá jim k tomu.

Role prezidenta ve stávající vládní krizi bude konstruktivní a méně aktivistická než u předchozích prezidentů, shodují se politolog Přemysl Rosůlek a ústavní právník Jan Kysela. Návrhu na odvolání ministra Ivana Bartoše (Piráti) musí prezident podle ústavy vyhovět. V případě podání demise pirátských ministrů má hlava státu ústavou daný manévrovací prostor. Prezident se nechal slyšet, že se bude při odvolání Bartoše řídit ústavou. Také ale nechce, aby Jan Lipavský (Piráti) na pozici ministra zahraničí skončil. Ten konstatoval, že všechny možnosti jsou otevřené.

Přestože se v pondělí objevila výzva k odložení voleb plánovaných na nadcházející víkend kvůli povodním, vláda v pondělí večer potvrdila, že termín platí. Marie Zámečníková z Katedry ústavního práva a politologie Právnické fakulty Masarykovy univerzity ve vysílání ČT24 podotkla, že z časového hlediska je to hraniční. Dodala, že by byla velmi překvapená, kdyby bylo volby možné odložit, protože musí být dodržen proces, který tomu předchází. Podle Zámečníkové je v současnosti jediným důvodem k odložení voleb pouze přijetí zákona. Vláda by ale podle ní měla postiženým krajům pomoci s organizací hlasování.

Německo změní svůj základní zákon, aby ochránilo ústavní soud před extremistickými vlivy a zajistilo jeho nezávislost. Vládní i opoziční politici tímto krokem reagují na vývoj v Maďarsku, Polsku nebo Izraeli, kde změny v justičním systému znamenaly podle kritiků oslabení nezávislosti soudů. Se změnou základního zákona počítají ještě před spolkovými volbami, které zemi čekají příští rok v září.

Analytik z Ústavu mezinárodních vztahů a odborník na Francii Jan Eichler v Interview ČT24 prohlásil, že předseda Národního sdružení Jordan Bardella má vstup do velké politiky ztížený nedokončeným vysokoškolským vzděláním. Lídr Nové lidové fronty, která volby ve Francii vyhrála, Jean-Luc Mélenchon, je podle Eichlera vynikající rétor, funkce premiéra by ale pro muže jeho věku mohla být náročná. Mezi ním a prezidentem Emmanuelem Macronem prý vládne animozita. Bude podle něj vzrůstat význam tématu bezpečnosti. „Rozšiřuje se počet částí Francie, kde už neplatí ústava, kde neplatí zákony republiky a platí tam právo šaría,“ říká Eichler.

Volby do třetiny Senátu a do zastupitelstev krajů se uskuteční v pátek a v sobotu 20. a 21. září. Termín vyhlásil prezident Petr Pavel, jak informoval odbor komunikace prezidentské kanceláře. Rozhodnutí hlavy státu ještě musí spolupodepsat premiér Petr Fiala (ODS). Před čtyřmi lety se krajské a senátní volby konaly na začátku října.

Za normálních okolností by Ukrajina v úterý měla nového prezidenta, nebo by Volodymyr Zelenskyj v případě znovuzvolení oficiálně začínal svůj druhý mandát. Kvůli válečnému stavu, který Kyjev vyhlásil v důsledku plnohodnotné ruské války, se ale prezidentské volby nekonaly. Proti jejich uspořádání se za současné situace staví také naprostá většina Ukrajinců i politická opozice. Rovněž experti upozorňují, že prezident vzešlý z voleb, v nichž by značná část lidí nemohla kvůli okupaci a bojům odevzdat svůj hlas, by neměl patřičnou legitimitu. Pozici Zelenského tak zpochybňuje jen Rusko, které se tímto způsobem snaží oslabit západní podporu Kyjeva a demoralizovat ukrajinskou společnost.

Nepokoje, které na začátku týdne propukly na tichomořském ostrově Nová Kaledonie, si vyžádaly už šest mrtvých. Nejnovější úmrtí v sobotu způsobila přestřelka na severu tohoto francouzského zámořského území. Metropole Nouméa, která je epicentrem násilností, je podle starostky daleko od návratu k normálu, jakkoli byly poslední dvě noci klidnější.

Otázka korespondenční volby pro Čechy žijící v zahraničí nadále rozděluje vládu a opozici. Zatímco vicepremiér Ivan Bartoš (Piráti) hodnotí poměrně kladně některé pozměňovací návrhy, které z jednání ve sněmovně vzešly, místopředseda ANO Radek Vondráček v Událostech, komentářích zopakoval, že podle ANO by mělo být hlasování ze zahraničí usnadněno jinak a že v navrhované podobě naruší princip tajnosti hlasování.

Irský premiér Leo Varadkar ve středu potvrdil zprávy tamních médií a oznámil svoji rezignaci. S okamžitou platností končí jako předseda vládní strany Fine Gael, z křesla šéfa vlády podle svých slov odejde hned, jak bude jeho nástupce připravený ujmout se úřadu. Varadkarova rezignace podle agentury Retuers nemusí pro Irsko automaticky znamenat nové volby, nahradit by jej mohl jiný zástupce Fine Gael.

Irové v pátečním referendu jasně odmítli změny ústavy, oznámil v sobotu irský premiér Leo Varadkar. Hlasovalo se o návrhu, aby se vypustila formulace o ženách v domácnosti a rodině tvořené výhradně sezdanými páry. Výsledky jsou zcela zřejmé, vláda je respektuje a přijímá za ně zodpovědnost, dodal předseda vlády podle serveru deníku The Irish Times.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dal najevo, že nebude znovu kandidovat do prezidentského úřadu. V pátek řekl, že březnové komunální volby budou jeho poslední, píší zahraniční tiskové agentury. Podle stávajícího znění turecké ústavy by však Erdogan ani znovu kandidovat na prezidenta nemohl.

V Irsku má v pátek 3,5 milionu registrovaných voličů možnost se vyjádřit ve dvou referendech, která mají vést k modernizaci pohledu na ženy a rodinu v konzervativní katolické ústavě. Pokud vládní návrhy uspějí, z ústavy zmizí formulace o ženách v domácnosti a nesezdané páry budou nově uznávány jako rodiny. Sčítání začne v sobotu ráno a výsledky se očekávají v sobotu večer.

Obě komory francouzského parlamentu odhlasovaly na společné schůzi ve Versailles zanesení práva na potrat do ústavy. Informovala o tom agentura AFP, podle které byl návrh zákona schválen drtivou většinou 780 ku 72 hlasům a přivítán dlouhým potleskem vestoje. Francouzský prezident Emmanuel Macron, který změnu ústavy podporoval, výsledek hlasování přivítal, stejně jako organizace hájící práva žen. Hnutí proti interrupcím naopak krok zkritizovaly.

Nová polská vláda premiéra Donalda Tuska plánuje uznat slezštinu za regionální jazyk. Už příští rok by se tak mohla objevit ve školních osnovách či na úřadech. Po kašubštině, jíž se hovoří převážně na severu Polska, by tak mohla být druhou řečí s podobným statusem. Podobné snahy už země v minulosti zažila, Varšava se však po konci druhé světové války obávala možného separatismu.

Francouzská Ústavní rada, která v zemi zastává funkci nejvyššího soudu, rozhodla, že některé části nového imigračního zákona jsou v rozporu s ústavou a musí být zrušeny. Parlament zákon schválil už v prosinci, prezident Emmanuel Macron jej ale ihned nepodepsal. Vláda si totiž nebyla jistá, zda text v několika bodech není v rozporu s ústavou, a dala jej k posouzení právě Ústavní radě. Ta rozhodla o zrušení hned 32 článků z celkem 86.

„Nedovolili bychom vyhlásit legislativní nouzi ve chvíli, kdy by byl možný jakýkoli jiný postup,“ prohlásila ke krokům při změnách valorizace penzí předsedkyně sněmovny a šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. „Vláda má právo šetřit i vládnout, musí ale dodržovat pravidla,“ oponoval místopředseda ANO a šéf sněmovního ústavně právního výboru Radek Vondráček. V Událostech, komentářích politici o problematice diskutovali spolu s ústavním právníkem Markem Antošem.

Poslanec Radek Vondráček (ANO) má za to, že zavedení možnosti korespondenčního hlasování pro Čechy v zahraničí znamená hazard s důvěrou lidí ve volební systém. Poslanec Marek Benda (ODS) v pořadu Události, komentáře argumentoval, že je tato praxe v jiných státech běžná a systém by byl správný a spravedlivý.

Korespondenční volbou posilujeme právo a možnosti občanů volit, uvedl europoslanec Jiří Pospíšil (TOP 09). Připomněl, že většina zemí EU ji má. Podle stínové ministryně vnitra Jany Mračkové Vildumetzové (ANO) korespondenční volba nezaručuje to, že bude osobní, tajná a svobodná, jak je dáno ústavou. Vadí jí také, že byl návrh předložen jako poslanecký, tudíž neprojde řádným legislativním procesem.

Následnice španělského trůnu, princezna Leonor, v úterý, v den svých 18. narozenin, formálně vstoupila do centra pozornosti přísahou věrnosti španělské ústavě. Obřad v madridské budově parlamentu stvrdil, že se stane královnou po svém otci, králi Filipovi VI., za předpokladu, že její otec nebude mít další mužské potomky.

Australané v referendu odmítli reformu, která by původním obyvatelům Austrálie poskytla uznání v ústavě a větší práva, například poradní orgán v parlamentu, informovala agentura AFP. Ze sečtených 45 procent hlasů bylo proti 57,35 procenta voličů. Ke změně ústavy musí vládní návrh získat podporu více než padesáti procent voličů celonárodně a také většiny voličů nejméně ve čtyřech ze šesti australských států.

Hnutí ANO v pátek podalo k Ústavnímu soudu návrh na zrušení části zpřísněného zákona o střetu zájmů. Předloha je podle opozičního subjektu protiústavní v několika ohledech a porušuje základní demokratické principy obsažené v Listině základních práv a svobod, například právo vlastnit majetek. Návrh podepsalo sedmdesát poslanců ANO, všichni kromě předsedy Andreje Babiše.