TÉMA

Ústava

Irové odmítli změnu ústavy. Rodinu nadále tvoří pouze sezdané páry
Irové v pátečním referendu jasně odmítli změny ústavy, oznámil v sobotu irský premiér Leo Varadkar. Hlasovalo se o návrhu, aby se vypustila formulace o ženách v domácnosti a rodině tvořené výhradně sezdanými páry. Výsledky jsou zcela zřejmé, vláda je respektuje a přijímá za ně zodpovědnost, dodal předseda vlády podle serveru deníku The Irish Times.
9. 3. 2024|ČTK
Erdogan naznačil, že nebude znovu kandidovat na prezidenta, píší agentury
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dal najevo, že nebude znovu kandidovat do prezidentského úřadu. V pátek řekl, že březnové komunální volby budou jeho poslední, píší zahraniční tiskové agentury. Podle stávajícího znění turecké ústavy by však Erdogan ani znovu kandidovat na prezidenta nemohl.
8. 3. 2024|ČTK
Irové hlasují o další modernizaci konzervativní ústavy. Referenda se týkají postavení žen a nesezdaných párů
V Irsku má v pátek 3,5 milionu registrovaných voličů možnost se vyjádřit ve dvou referendech, která mají vést k modernizaci pohledu na ženy a rodinu v konzervativní katolické ústavě. Pokud vládní návrhy uspějí, z ústavy zmizí formulace o ženách v domácnosti a nesezdané páry budou nově uznávány jako rodiny. Sčítání začne v sobotu ráno a výsledky se očekávají v sobotu večer.
8. 3. 2024|ČTK
Francie zakotvila do ústavy právo na potrat
Obě komory francouzského parlamentu odhlasovaly na společné schůzi ve Versailles zanesení práva na potrat do ústavy. Informovala o tom agentura AFP, podle které byl návrh zákona schválen drtivou většinou 780 ku 72 hlasům a přivítán dlouhým potleskem vestoje. Francouzský prezident Emmanuel Macron, který změnu ústavy podporoval, výsledek hlasování přivítal, stejně jako organizace hájící práva žen. Hnutí proti interrupcím naopak krok zkritizovaly.
4. 3. 2024Aktualizováno4. 3. 2024, 21:51|ČTK
Tuskův kabinet chce uznat slezštinu coby regionální jazyk, mohla by se objevit ve školách či na úřadech
Nová polská vláda premiéra Donalda Tuska plánuje uznat slezštinu za regionální jazyk. Už příští rok by se tak mohla objevit ve školních osnovách či na úřadech. Po kašubštině, jíž se hovoří převážně na severu Polska, by tak mohla být druhou řečí s podobným statusem. Podobné snahy už země v minulosti zažila, Varšava se však po konci druhé světové války obávala možného separatismu.
4. 3. 2024|ČT24
Francouzská Ústavní rada odmítla velkou část nového imigračního zákona
Francouzská Ústavní rada, která v zemi zastává funkci nejvyššího soudu, rozhodla, že některé části nového imigračního zákona jsou v rozporu s ústavou a musí být zrušeny. Parlament zákon schválil už v prosinci, prezident Emmanuel Macron jej ale ihned nepodepsal. Vláda si totiž nebyla jistá, zda text v několika bodech není v rozporu s ústavou, a dala jej k posouzení právě Ústavní radě. Ta rozhodla o zrušení hned 32 článků z celkem 86.
25. 1. 2024|ČTK, ČT24
Vláda zneužila stavu legislativní nouze, řekl k valorizaci penzí Vondráček. Podle Pekarové Adamové se opozice nechtěla dohodnout
„Nedovolili bychom vyhlásit legislativní nouzi ve chvíli, kdy by byl možný jakýkoli jiný postup,“ prohlásila ke krokům při změnách valorizace penzí předsedkyně sněmovny a šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. „Vláda má právo šetřit i vládnout, musí ale dodržovat pravidla,“ oponoval místopředseda ANO a šéf sněmovního ústavně právního výboru Radek Vondráček. V Událostech, komentářích politici o problematice diskutovali spolu s ústavním právníkem Markem Antošem.
11. 1. 2024|ČT24
Většina obyvatel má ke korespondenční volbě výhrady, myslí si Vondráček. Její princip je spravedlivý, říká Benda
Poslanec Radek Vondráček (ANO) má za to, že zavedení možnosti korespondenčního hlasování pro Čechy v zahraničí znamená hazard s důvěrou lidí ve volební systém. Poslanec Marek Benda (ODS) v pořadu Události, komentáře argumentoval, že je tato praxe v jiných státech běžná a systém by byl správný a spravedlivý.
4. 1. 2024|ČT24
Posilujeme práva, řekl Pospíšil ke korespondenční volbě. Mračková Vildumetzová se bojí o svobodu volby
Korespondenční volbou posilujeme právo a možnosti občanů volit, uvedl europoslanec Jiří Pospíšil (TOP 09). Připomněl, že většina zemí EU ji má. Podle stínové ministryně vnitra Jany Mračkové Vildumetzové (ANO) korespondenční volba nezaručuje to, že bude osobní, tajná a svobodná, jak je dáno ústavou. Vadí jí také, že byl návrh předložen jako poslanecký, tudíž neprojde řádným legislativním procesem.
9. 12. 2023|Andrea Gričová
Španělská korunní princezna Leonor složila přísahu na ústavu. V úterý oslavila osmnácté narozeniny
Následnice španělského trůnu, princezna Leonor, v úterý, v den svých 18. narozenin, formálně vstoupila do centra pozornosti přísahou věrnosti španělské ústavě. Obřad v madridské budově parlamentu stvrdil, že se stane královnou po svém otci, králi Filipovi VI., za předpokladu, že její otec nebude mít další mužské potomky.
31. 10. 2023|
Australané v referendu odmítli větší práva pro původní obyvatele
Australané v referendu odmítli reformu, která by původním obyvatelům Austrálie poskytla uznání v ústavě a větší práva, například poradní orgán v parlamentu, informovala agentura AFP. Ze sečtených 45 procent hlasů bylo proti 57,35 procenta voličů. Ke změně ústavy musí vládní návrh získat podporu více než padesáti procent voličů celonárodně a také většiny voličů nejméně ve čtyřech ze šesti australských států.
14. 10. 2023|
Hnutí ANO podalo k Ústavnímu soudu návrh na zrušení části zákona o střetu zájmů
Hnutí ANO v pátek podalo k Ústavnímu soudu návrh na zrušení části zpřísněného zákona o střetu zájmů. Předloha je podle opozičního subjektu protiústavní v několika ohledech a porušuje základní demokratické principy obsažené v Listině základních práv a svobod, například právo vlastnit majetek. Návrh podepsalo sedmdesát poslanců ANO, všichni kromě předsedy Andreje Babiše.
15. 9. 2023|
Před 75 lety začala vznikat německá ústava. Po hrůzách nacismu zajistila nedotknutelnost lidské důstojnosti
Německo si připomíná výročí vzniku své ústavy. Přesně před 75 lety začali zástupci území pod západní okupační správou pracovat na nových základních zákonech. Po zkušenostech s nacismem chtěli budoucnost země postavit na právech a svobodách jednotlivce. V centru tak stojí nedotknutelnost lidské důstojnosti, ale i svoboda projevu a vyznání. Tvůrci počítali s tím, že ústava bude jen provizorní, nakonec ale platí dodnes.
10. 8. 2023|
Republikánům v Ohiu se nepodařilo ztížit podmínky pro zakotvení práva na potrat v tamní ústavě
Republikánům v Ohiu se nepodařilo ztížit podmínky pro změnu tamní ústavy. Voliči odmítli návrh, aby změny základního zákona muselo v referendu schválit alespoň šedesát procent voličů, uvedla stanice CNN. Republikáni se snažili ztížit podmínky před listopadovým referendem, v němž budou lidé v Ohiu rozhodovat o tom, zda bude v ústavě státu zakotveno právo na potrat.
9. 8. 2023|
Prezident nominoval na ústavní soudkyni Kateřinu Ronovskou z Masarykovy univerzity
Další novou ústavní soudkyní může být Kateřina Ronovská, která nyní vede katedru občanského práva Právnické fakulty Masarykovy univerzity. Její nominaci prezident Petr Pavel v úterý poslal do Senátu. Horní parlamentní komora to oznámila na Twitteru. Celkem tak mají nyní senátoři během léta rozhodnout o třech adeptech na ústavní soudce.
27. 6. 2023Aktualizováno27. 6. 2023, 17:41|
Senát chce s doplněním Ústavního soudu počkat, až Pavel navrhne další kandidáty
Ústavní soud může zůstat nekompletní až do začátku srpna. Senátoři sice dostali před týdnem od prezidenta Petra Pavla nominaci soudce Roberta Fremra, chtějí ale počkat ještě na další dva kandidáty a pak o navržených jménech rozhodnout společně. Kandidáty chce hlava státu horní komoře představit v příštích týdnech.
19. 6. 2023|
Ve frustrovaném Chile posílila krajní pravice. Obdivovatelé Pinocheta připraví novou ústavu
Frustrace ze sociálně-ekonomické situace, inflace a rostoucí kriminality v Chile zemi obrací doprava, což dokazuje i překvapivé vítězství krajně pravicové Republikánské strany (PLR) v květnových volbách do Ústavodárného shromáždění. Na PLR, jejíž členové se netají obdivem vlády Augusta Pinocheta, nyní bude, aby připravila novou ústavu, o které Chilané rozhodnou v prosincovém referendu. Její podoba může být tak zcela odlišná od progresivního návrhu, který v září voliči většinově odmítli.
1. 6. 2023|Tereza Vochozková
TikTok se soudí kvůli zákazu v Montaně. Podle čínské firmy je v rozporu s americkou ústavou
Čínská společnost TikTok v americké Montaně podala žalobu s cílem zrušit úplný zákaz stejnojmenné sociální sítě, který tamní zákonodárci schválili v polovině dubna. Informuje o tom agentura AP. TikTok tvrdí, že zákaz je v rozporu s americkou ústavou, která zaručuje svobodu projevu. Montana je prvním americkým státem, který přistoupil k úplnému zákazu čínské sociální sítě. Platit má od příštího roku.
23. 5. 2023Aktualizováno23. 5. 2023, 11:37|
Mirzijojev smí vládnout do roku 2040. Uzbekové odhlasovali i garanci některých práv a svobod
Voliči v Uzbekistánu podle předběžných výsledků schválili změny ústavy, které umožní prezidentovi Šavkatu Mirzijojevovi znovu kandidovat a zůstat v čele země až do roku 2040. Zároveň ale mají garantovat zakotvení řady občanských práv a svobod. K urnám přišlo podle oficiálních údajů 85 procent voličů.
1. 5. 2023Aktualizováno1. 5. 2023, 13:57|
ANO chce ústavně zakotvit celostátní referendum. Část koalice je k návrhu skeptická
Do politické diskuze se po delší době vrátilo jedno z velkých politických témat. Kvůli zavedení možnosti celostátních referend chce hnutí ANO prosadit změnu Ústavy –⁠ občané by ve všelidových hlasováních podle avizovaného návrhu rozhodovali o tématech, která nesouvisejí s bezpečností ani s mezinárodními vztahy. Osud návrhu ale není jasný, protože ho vládní strany nepovažují za prioritu.
15. 4. 2023|
V USA jsou tisíce neprávem odsouzených vězňů, tvrdí právník. Systému veřejných obhájců chybí peníze
V polovině března si vyslechl Sidney Holmes osvobozující rozsudek. Za mřížemi měl strávit 400 let, nakonec vyšel ven z vězení po 34 letech. Za zločin, který nespáchal, pykal neprávem, navíc podle floridských zákonů nemá nárok na žádné odškodné. Podle amerického advokáta Alexe Hornadaye, který nyní přednáší na Karlově univerzitě, je takových případů několik, údajně je často na vině i nedostatečná obhajoba. Systém veřejných obhájců je v USA podle něj podfinancovaný, větší šanci u soudu pak prý mají lidé s vyššími příjmy.
12. 4. 2023|Matěj Lucovič
Navrhnu takové ústavní soudce, s jejichž kvalitami budu souznět, řekl prezident senátorům
Prezident Petr Pavel ve čtvrtek dopoledne navštívil Senát, kde zároveň na jednání vystoupil s projevem. Hlava státu se zúčastnila schůze horní komory českého parlamentu po devíti letech. Pavel hovořil o procesu výběru ústavních soudců, které na jeho návrh schvaluje právě Senát, a vyzdvihl podobnosti fungování instituce prezidenta a horní komory parlamentu. Na schůzi senátoři kromě setkání s hlavou státu podpořili misi vojenských policistů na Ukrajinu.
30. 3. 2023Aktualizováno30. 3. 2023, 16:11|
Francouzská opozice vládu nesvrhla, Macronova důchodová reforma je tak přijata
Francouzská opozice v pondělí neuspěla v parlamentu s návrhem na vyslovení nedůvěry vládě Emmanuela Macrona. Pro vyslovení nedůvěry vládě hlasovalo 278 poslanců, potřeba jich ale bylo 287, uvedla agentura Reuters. Návrh podal centristický klub Liot poté, co vláda minulý týden použila článek ústavy, který jí umožnil schválení sporné důchodové reformy i bez hlasování poslanců. Neuspěl ani druhý opoziční návrh na vyslovení nedůvěry vládě, předložený krajně pravicovým Národním sdružením (RN, ten podpořilo jen 94 poslanců). Neúspěch opozice znamená, že návrh reformy je nyní brán jako přijatý, informují francouzská média.
20. 3. 2023Aktualizováno20. 3. 2023, 19:54|
Část francouzských poslanců chce odvolat vládu, nesouhlasí s důchodovou reformou
Centristický klub francouzských poslanců Liot předložil návrh na vyslovení nedůvěry francouzské vládě premiérky Élisabeth Borneové. Poslancům vadí předložená důchodová reforma. Pod návrhem jsou podle agentury AFP podepsaní i členové levicových klubů. Poslanci tak reagují na čtvrteční krok francouzské vlády, která aplikovala článek ústavy, díky němuž může být schválen zákon i bez hlasování poslanců.
17. 3. 2023|Matěj Lucovič