Ústava strana 5 z 5

Nikdo z československých prezidentů nedokončil své úřadování až do konce mandátu. Příčinou předčasného odchodu z Hradu byly nejčastěji dobrovolné, ale i vynucené abdikace. Ludvík Svoboda například nebyl schopen vykonávat funkci ze zdravotních důvodů. Proto tvůrci Ústavy České republiky zavedli v roce 1992 paragraf 66, o kterém se aktuálně v souvislosti s Milošem Zemanem nahlas hovoří. Zdravotní handicap ztěžoval, nebo znemožnil práci i jeho předchůdcům. Téma pro pořad Reportéři ČT zpracoval David Vondráček.

Senát zvolil v případě aktivace článku 66 ústavy racionální postup, myslí si senátorka ODS a bývalá předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová. Podle ní horní komora rozhodně nechce prezidenta zbavit pravomocí za každou cenu. Prezident Miloš Zeman je od 10. října hospitalizován v Ústřední vojenské nemocnici. Podle poslední zprávy se jeho stav mírně zlepšil. Vzhledem k současné situaci nechce Němcová mluvit o své kandidatuře na prezidentku. Exšéfka dolní komory byla hostem Interview ČT24.

Čínská republika a Čínská lidová republika. Tak se jmenují dva dosavadní zástupci Číny v Radě bezpečnosti OSN. Až do roku 1971 držela křeslo Čínská republika – což je formální název Tchaj-wanu – tehdy ovládaná vojenským režimem generála Čankajška. Čínská republika tehdy v organizaci reprezentovala nejen ostrov, ale i celou pevninskou Čínu. Před padesáti lety však OSN dala přednost komunistické Čínské lidové republice. Tchaj-wan ztratil křeslo v Radě bezpečnosti i členství v OSN a mezinárodní postavení. Peking ho považuje za svou provincii, ostrov se ale o návrat do OSN i nadále snaží.

Končí funkční období stávající Poslanecké sněmovny. Řadě poslanců mandát zaniká a končí také přechodné povolební období, kdy Česko fakticky mělo více než dvě stovky poslanců. Nová sněmovna se sice sejde až 8. listopadu, mandáty zvoleným poslancům ale běží už od konce voleb. Senát bude rozhodovat o posledních předlohách, které mu postoupila dosavadní dolní komora.

Přenést prezidentské pravomoci na jiné vrcholné ústavní činitele může parlament poměrně snadno díky tomu, že to není nevratný krok a navíc se může prezident snadno a rychle bránit u Ústavního soudu, objasnil ústavní právník Maxim Tomoszek. V nynější situaci – vzhledem ke sdělení Ústřední vojenské nemocnici o neschopnosti Miloše Zemana plnit pracovní povinnosti – se domnívá, že zákonodárci ani nemají jinou možnost než přenesení pravomocí iniciovat. Advokát Tomáš Sokol ovšem varoval před unáhlenými kroky, jako by mohlo být odvolání kancléře premiérem v případě, že by bylo zřejmé, že se prezident zanedlouho vrátí. O právních aspektech nynější situace diskutovali odborníci v 90' ČT24 a Událostech, komentářích.

Kritika z politické sféry míří směrem ke kancléři hospitalizovaného prezidenta Miloše Zemana Vratislavu Mynářovi. Ten byl podle informací Ústřední vojenské nemocnice (ÚVN) o stavu hlavy státu informován ve středu 13. října, přesto o den později zprostředkoval v nemocničním pokoji setkání Zemana s předsedou sněmovny Radkem Vondráčkem (ANO). Podle šéfa Senátu Miloše Vystrčila (ODS) a končící místopředsedkyně poslaneckého klubu ČSSD Kateřiny Valachové kancléř výrazně pochybil. Shodli se na tom v úterních Událostech, komentářích. Dalšími hosty debaty byli Tomio Okamura (SPD) a Patrik Nacher (za ANO).

Česko míří k bezprecedentnímu rozhodnutí. Parlament v listopadu možná určí, zda převést pravomoci prezidenta republiky. Předseda STAN Vít Rakušan v Interview ČT24 uvedl, že kancléř Vratislav Mynář není tím, kdo by prezidenta chránil, a že hrozí reálné nebezpečí, že by jednal za prezidenta. V pořadu Rakušan mluvil i o vyjednávání o budoucí vládě nebo Tomiu Okamurovi.

Sněmovna a Senát si před předpokládaným listopadovým rozhodnutím o převodu pravomocí prezidenta vyžádají další zprávu z Ústřední vojenské nemocnice (ÚVN), že Miloš Zeman nadále nemůže vykonávat povinnosti hlavy státu. Řekl to předseda koalice SPOLU a šéf ODS Petr Fiala. Podle něj se na tom shodli předsedové parlamentních stran na úterní schůzce s vedením Senátu. Tam dostali od šéfa horní komory Miloše Vystrčila (ODS) k nahlédnutí dopis z ÚVN. O věci jednala také senátní ústavní komise. Ta se podle svého předsedy Zdeňka Hraby (STAN) jednomyslně usnesla na závěru, že jsou dány podmínky aktivace článku 66. Horní komora bude hlasovat pravděpodobně 5. listopadu.

S ohledem na informace Senátu o zdravotním stavu prezidenta zahájí policie prošetřování možného protiprávního jednání, ve kterém lze spatřovat znaky trestných činů proti republice. Informovala o tom na Twitteru. Začala se tím zabývat i Bezpečnostní informační služba, zjistil to server iRozhlas. Podle vyjádření Ústřední vojenské nemocnice (ÚVN), kam byl prezident před více než týdnem převezen, nyní není schopen vykonávat žádné pracovní povinnosti, hradní kancléř o tom má informace už od minulého týdne. Premiér Andrej Babiš (ANO) vyzval kancléře k rezignaci.

Před 32 lety uložil soud poslední trest smrti v Československu. Pachatel vraždy jedenáctileté dívky nakonec popraven nebyl. Po změně režimu byly všechny absolutní tresty zrušeny a změněny na doživotí. Trest smrti pak výslovně zakázala v Ústavě zakotvená Listina základních práv a svobod.

Dosavadní premiér a předseda ANO Andrej Babiš uvedl, že mu prezident Miloš Zeman minulou neděli slíbil dát dva pokusy na sestavení nové vlády. Šéf ANO je ale nevyužije, aby vláda opozičních koalic mohla být ustavena do Vánoc, protože chce mít klidné vánoční svátky. Babiš to řekl ve svém pořadu Čau lidi. Zmínil rovněž, že se domluvil s ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem (za ANO), že 1. listopadu skončí. Vyzval také možného kandidáta na nového ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09), aby resort převzal. „Vážně, může to 1. 11. převzít,“ uvedl premiér v SMS pro ČT.

Začíná povolební vyjednávání. Ústava podle právníka Aleše Gerlocha nepředepisuje prezidentovi, že předsedou vlády musí být jmenován představitel vítězné strany nebo koalice. Je na prezidentovi, s kým podle Gerlocha bude jednat a koho nakonec pověří sestavením vlády. Premiér Andrej Babiš (ANO) se sejde už v neděli se Zemanem v Lánech, Pražský hrad ale oznámil, že povolební rozhovory plánuje zahájit až ve středu. Hnutí ANO skončilo ve volbách druhé za koalicí SPOLU tvořené ODS, KDU-ČSL a TOP 09.

Hledání vládní většiny v nové Poslanecké sněmovně, která vzejde z víkendových voleb, by podle děkana pražských práv Jana Kuklíka mělo s ohledem na pandemická rizika probíhat rychleji než v předchozích letech. Prohlásil to v Interview ČT24 a upozornil i na nezbytnou úlohu prezidenta, jenž je v těchto dnech ovšem zdravotně indisponovaný.

Politici reprezentující vládní strany vyzdvihli v debatě volebních lídrů ze Středočeského kraje úroveň demokracie v České republice. Část opozičních politiků proti současnému stavu měla dílčí výhrady, obávají se zejména toho, aby se pojetí demokracie nesmrsklo jen na volby. V debatě zazněl i povzdech nad chybějícím zákonem o obecném referendu. Hosty byli Stanislav Grospič (KSČM), Jan Hamáček (ČSSD), Karel Havlíček (ANO), Vít Rakušan (PirátiSTAN), Radek Rozvoral (SPD), Jan Skopeček (SPOLU) a Libor Žofka (PŘÍSAHA). Debatu moderovala Světlana Witowská.

V polské politice se znovu skloňuje slovo polexit. Největší opoziční Občanská platforma obviňuje vládnoucí stranu, že chce zemi z Evropské unie vyvést. Právo a spravedlnost to odmítá a tvrdí, že ve sporech s Bruselem jen brání státní suverenitu. Podle průzkumů by pro odchod ze společenství hlasovalo přes šestnáct procent Poláků, proti by byly zhruba dvě třetiny.

Sedmačtyřicet lidí stanulo před hongkongským soudem. Jsou mezi nimi bývalí prodemokratičtí zákonodárci, sociální pracovníci, učitelé a členové občanské společnosti, kteří jsou již měsíce vězněni. Souzeni jsou za organizaci neoficiálních primárních voleb. Očekávají se tvrdé exemplární tresty.

Ruské a čínské firmy se zřejmě nebudou moci jakkoliv účastnit stavby nového bloku elektrárny v Dukovanech. Sněmovna to schválila s úpravami Senátu, který doporučil posílit bezpečnostní záruky při výběru dodavatelů stavby. Poslanci také schválili povinnost objíždět cyklisty ve vzdálenosti půldruhého metru. Dali zelenou také stotisícové pokutě a zákazu účasti na sportovních utkáních těm, kteří budou na stadionech používat pyrotechniku.

V Guineji se zřejmě odehrál další převrat. Vzbouřenci z řad speciálních jednotek této západoafrické země tvrdí, že zajali prezidenta Alphu Condého, pozastavili platnost ústavy, rozpustili všechny instituce a uzavřeli pozemní a vzdušné hranice. Ministerstvo obrany naopak tvrdí, že se útok speciálních sil na prezidentský palác podařilo odrazit.

Odpůrci slovenské vlády využili středeční svátek dne ústavy k demonstracím v Bratislavě a v Košicích. Na několika shromážděních konaných z iniciativy opozice protestovali nejen proti nynější koalici premiéra Eduarda Hegera, ale i proti koronavirovým opatřením a údajné diskriminaci lidí, kteří nejsou očkováni proti nemoci covid-19.

Nový prezident Peru Pedro Castillo složil přísahu. Při svém prvním prezidentském projevu uvedl, že chce skrze referendum prosadit novou ústavu. Změny chystá i v ekonomice. Bývalý vesnický učitel Castillo těsně zvítězil v červnových volbách a jeho vstup do úřadu vyvolává mezi obyvateli Peru smíšené pocity.

Právo bránit sebe i jiné se zbraní za zákonných podmínek bude v Česku ústavně zakotveno, doplní Listinu základních práv a svobod. Úprava je reakcí na odzbrojovací tendence v rámci Evropské unie. Senát ve středu podle očekávání potvrdil souhlas s doplněním listiny, které sám navrhl. Změnu nyní dostane k podpisu prezident, který na rozdíl od běžných předpisů ústavní zákon vetovat nemůže.

Senátní komise pro ústavu horní komoře nedoporučila jednat o tom, že prezident Miloš Zeman není schopen vykonávat svůj úřad. Podklady, které od senátního výboru komise k tomuto návrhu obdržela, nejsou dostatečné. Na tiskové konferenci to oznámil předseda  skupiny Zdeněk Hraba (STAN). Ke stejnému závěru dospěl odpoledne i senátní ústavně právní výbor. Předseda horní komory Miloš Vystrčil (ODS) se nedomnívá, že se plénum bude věcí zabývat.

Polský ústavní soud rozhodl, že předběžná opatření Soudního dvora Evropské unie, nejvyšší soudní instance evropského společenství, jsou v rozporu s polskou ústavou. Stalo se tak krátce poté, co Soudní dvůr EU ve středečním usnesení své místopředsedkyně nařídil této zemi, aby okamžitě přestala uplatňovat své předpisy týkající se sporné disciplinární komory polského nejvyššího soudu. Rozhodnutí ústavního soudu vyostří spor Varšavy s Bruselem, poznamenala agentura Reuters.

Slavnostní prezidentskou přísahou Borise Jelcina začalo 10. července roku 1991 v Kremlu zasedání Sjezdu lidových poslanců Ruské federace. Oficiálně se tak ujal funkce prvního ruského prezidenta – ještě v době existence Sovětského svazu. Jelcin hlásal demokracii, reformy i blahobyt. Pokusy o transformaci ale uvrhly velké počty Rusů do chudoby. Jeho kariéru poznamenal krvavý konflikt s parlamentem v roce 1993 nebo válka v Čečensku. Svým odchodem z funkce na přelomu milénia otevřel dveře Vladimiru Putinovi.