Ústava strana 5 z 5

Běloruský autoritářský lídr Alexandr Lukašenko vypsal na 27. února referendum o ústavních změnách, které by mu podle agentury AP umožnily upevnit moc. O termínu referenda informovala běloruská státní agentura BelTa. Hlavní tvář běloruské opozice Svjatlana Cichanouská podle agentury DPA označila hlasování za nezákonné. Evropskou unii, USA, Velkou Británii a Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě vyzvala, aby referendum, kterým podle ní chce Lukašenko legitimizovat své setrvání ve funkci, neuznaly a zavedly proti Lukašenkovu režimu nové sankce.

Evropská komise zahájila řízení s Polskem kvůli říjnovému rozhodnutí polského ústavního soudu, které zpochybnilo nadřazenost práva Evropské unie nad polskými zákony. Polsko tak podle unijní exekutivy porušuje principy unijního práva a také závaznost verdiktů Soudního dvora EU pro všechny členské země. Komise to oznámila v tiskové zprávě. Varšava tvrdí, že polský soud pouze hájí svrchovanost ústavy země. Polská vláda odmítá názor řady kritiků, že jde o první krok země na cestě z EU.

Na Václavském náměstí v neděli odpoledne protestovali odpůrci protiepidemických opatření svolaní iniciativou Chcípl pes. Demonstrovali proti povinnému očkování proti covidu-19 a proti údajnému porušování osobních svobod a české Ústavy. Později se vydali na pochod městem, prošli kolem úřady vlády a demonstraci ukončili vpodvečer na Hradčanech.

Předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová v Otázkách Václava Moravce kritizovala postup prezidenta Miloše Zemana, který do funkce ministra zahraničí nechce jmenovat Jana Lipavského (Piráti). Uvedla však, že při případné změně Ústavy by se mělo postupovat obezřetně. Ministr dopravy a průmyslu a obchodu v demisi Karel Havlíček (ANO) neví, zda by Zeman Lipavského jmenoval, pokud by Ústavní soud (ÚS) v kompetenční žalobě vyhověl designovanému premiérovi Petru Fialovi (ODS). V takovém případě by ale zřejmě hlasoval pro ústavní žalobu na prezidenta. Profesor právní filozofie a sociologie a ředitel Centra pro právo a společnost z univerzity v Cardiffu Jiří Přibáň řekl, že Zeman je pro Česko varováním.

Koalice stran budoucí vlády ODS, KDU-ČSL, TOP 09, Pirátů a STAN má dvě varianty postupu potom, co prezident Miloš Zeman oznámil, že nejmenuje Jana Lipavskéko (Piráti) ministrem zahraničí. Jako pravděpodobnější se podle informací ČTK od dvou zdrojů z dvojice těchto stran jeví možnost, že ministři jmenováni budou. Místo Lipavského by ale zatím byl pověřen řízením ministerstva zahraničí buď designovaný premiér Petr Fiala (ODS), nebo předseda Pirátů Ivan Bartoš, který má vést ministerstvo pro místní rozvoj.

Maďarský ústavní soud dospěl k závěru, že Maďarsko má právo uplatňovat vlastní opatření v oblastech, kde Evropská unie dosud nepodnikla adekvátní kroky ke společné implementaci unijních pravidel. Zároveň však podle tiskových agentur zamítl podnět maďarské vlády mířící proti rozhodnutí nejvyšší soudní instance Evropské unie v případu zpochybňujícím způsob, jakým Maďarsko zachází s migranty. Ústavní soud podle agentury AFP uvedl, že není s to „ani zpochybnit verdikt Soudního dvora EU, ani posuzovat nadřazenost unijního práva“.

Většina ústavních právníků – nikoli však všichni, které Česká televize oslovila – se shoduje, že prezident Miloš Zeman nemá žádnou právní oporu pro to, aby se vyhnul jmenování jednoho z ministerských kandidátů, kterého ve vládě mít nechce. Podle Frekvence 1 doporučil Zeman na jednání v Lánech Janu Lipavskému (Piráti), aby se vzdal nominace na ministra zahraničních věcí. V minulosti zaznělo od něj i od premiéra Petra Fialy (ODS), že jednoho z kandidátů odmítá. Kdyby ani jedna strana neustoupila, mohl by se spor dostat k Ústavnímu soudu. V tom případě by ale hrozilo, že se jmenování nového kabinetu zdrží o několik týdnů.

Část Evropské úmluvy o lidských právech je v rozporu s polskou ústavou, rozhodl polský ústavní soud. Konkrétně je podle něj s ústavou neslučitelné ustanovení úmluvy o právu na spravedlivý proces, napsal list Gazeta Wyborcza. Podle polského deníku tak tribunál zpochybnil jednu z nejdůležitějších mezinárodních dohod, která obyvatelům 47 evropských zemí zaručuje řadu práv a svobod. Šéfka Rady Evropy verdikt označila za bezprecedentní a vyvolávající vážné obavy.

Vláda by mohla od prosince spolu s chystaným zrušením uznávání antigenních testů zavést některé kompenzační programy pro firmy. Ty jsou už připravené, ale musí se na nich shodnout profesní svazy a budoucí vláda. Kompenzace by se mohly pohybovat řádově kolem jedné miliardy korun měsíčně, uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce (OVM) ministr průmyslu a obchodu a dopravy v demisi Karel Havlíček (ANO). Uvedl také to, že kvůli Landově iniciativě, která vyzvala k zahlcení krajských hygienických stanic (KHS), bude teď nutné jejich kapacity posílit.

Stav prezidenta Miloše Zemana nadále vyžaduje hospitalizaci. V nemocnici by podle vedoucího lékařského konzilia a rektora Univerzity Karlovy Tomáše Zimy měl zůstat ještě několik týdnů. Konzilium došlo k závěru, že současné zdraví hlavě státu nedovoluje se plně věnovat pracovním povinnostem, Zima je však přesvědčen, že například jmenovat vládu bude schopen. Člen konzilia Pavel Pafko uvedl, že Zeman trpí chronickým jaterním onemocněním, které nelze zcela vyléčit, lze ho však kompenzovat.

Prezident Miloš Zeman plánuje jmenovat lídra vítězné koalice SPOLU Petra Fialu (ODS) premiérem. Řekl to Frekvenci 1. Nebude to žádný problém, uvedl v rozhovoru, kde komentoval i svůj zdravotní stav. Souhlasí s tím, že nová vláda musí vzniknout rychle. Současný předseda vlády Andrej Babiš (ANO) nemá zájem stát se premiérem, poznamenal prezident, který s ním o demisi současné vlády mluvil telefonicky.

Sídlo Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) už skoro čtyři roky připomíná dům duchů. Budova v centru Prahy je zabalena do bílé látky, která zakrývá odhalenou kostru. Je to důsledek nepodařené rekonstrukce, do které se pustilo současné vedení. Ministerstvo financí odhalilo v projektu na přestavbu chyby a další peníze do něj poslat nechce. Pro pořad Reportéři ČT natáčela Jana Neumannová.

Nikdo z československých prezidentů nedokončil své úřadování až do konce mandátu. Příčinou předčasného odchodu z Hradu byly nejčastěji dobrovolné, ale i vynucené abdikace. Ludvík Svoboda například nebyl schopen vykonávat funkci ze zdravotních důvodů. Proto tvůrci Ústavy České republiky zavedli v roce 1992 paragraf 66, o kterém se aktuálně v souvislosti s Milošem Zemanem nahlas hovoří. Zdravotní handicap ztěžoval, nebo znemožnil práci i jeho předchůdcům. Téma pro pořad Reportéři ČT zpracoval David Vondráček.

Senát zvolil v případě aktivace článku 66 ústavy racionální postup, myslí si senátorka ODS a bývalá předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová. Podle ní horní komora rozhodně nechce prezidenta zbavit pravomocí za každou cenu. Prezident Miloš Zeman je od 10. října hospitalizován v Ústřední vojenské nemocnici. Podle poslední zprávy se jeho stav mírně zlepšil. Vzhledem k současné situaci nechce Němcová mluvit o své kandidatuře na prezidentku. Exšéfka dolní komory byla hostem Interview ČT24.

Čínská republika a Čínská lidová republika. Tak se jmenují dva dosavadní zástupci Číny v Radě bezpečnosti OSN. Až do roku 1971 držela křeslo Čínská republika – což je formální název Tchaj-wanu – tehdy ovládaná vojenským režimem generála Čankajška. Čínská republika tehdy v organizaci reprezentovala nejen ostrov, ale i celou pevninskou Čínu. Před padesáti lety však OSN dala přednost komunistické Čínské lidové republice. Tchaj-wan ztratil křeslo v Radě bezpečnosti i členství v OSN a mezinárodní postavení. Peking ho považuje za svou provincii, ostrov se ale o návrat do OSN i nadále snaží.

Končí funkční období stávající Poslanecké sněmovny. Řadě poslanců mandát zaniká a končí také přechodné povolební období, kdy Česko fakticky mělo více než dvě stovky poslanců. Nová sněmovna se sice sejde až 8. listopadu, mandáty zvoleným poslancům ale běží už od konce voleb. Senát bude rozhodovat o posledních předlohách, které mu postoupila dosavadní dolní komora.

Přenést prezidentské pravomoci na jiné vrcholné ústavní činitele může parlament poměrně snadno díky tomu, že to není nevratný krok a navíc se může prezident snadno a rychle bránit u Ústavního soudu, objasnil ústavní právník Maxim Tomoszek. V nynější situaci – vzhledem ke sdělení Ústřední vojenské nemocnici o neschopnosti Miloše Zemana plnit pracovní povinnosti – se domnívá, že zákonodárci ani nemají jinou možnost než přenesení pravomocí iniciovat. Advokát Tomáš Sokol ovšem varoval před unáhlenými kroky, jako by mohlo být odvolání kancléře premiérem v případě, že by bylo zřejmé, že se prezident zanedlouho vrátí. O právních aspektech nynější situace diskutovali odborníci v 90' ČT24 a Událostech, komentářích.

Kritika z politické sféry míří směrem ke kancléři hospitalizovaného prezidenta Miloše Zemana Vratislavu Mynářovi. Ten byl podle informací Ústřední vojenské nemocnice (ÚVN) o stavu hlavy státu informován ve středu 13. října, přesto o den později zprostředkoval v nemocničním pokoji setkání Zemana s předsedou sněmovny Radkem Vondráčkem (ANO). Podle šéfa Senátu Miloše Vystrčila (ODS) a končící místopředsedkyně poslaneckého klubu ČSSD Kateřiny Valachové kancléř výrazně pochybil. Shodli se na tom v úterních Událostech, komentářích. Dalšími hosty debaty byli Tomio Okamura (SPD) a Patrik Nacher (za ANO).

Česko míří k bezprecedentnímu rozhodnutí. Parlament v listopadu možná určí, zda převést pravomoci prezidenta republiky. Předseda STAN Vít Rakušan v Interview ČT24 uvedl, že kancléř Vratislav Mynář není tím, kdo by prezidenta chránil, a že hrozí reálné nebezpečí, že by jednal za prezidenta. V pořadu Rakušan mluvil i o vyjednávání o budoucí vládě nebo Tomiu Okamurovi.

Sněmovna a Senát si před předpokládaným listopadovým rozhodnutím o převodu pravomocí prezidenta vyžádají další zprávu z Ústřední vojenské nemocnice (ÚVN), že Miloš Zeman nadále nemůže vykonávat povinnosti hlavy státu. Řekl to předseda koalice SPOLU a šéf ODS Petr Fiala. Podle něj se na tom shodli předsedové parlamentních stran na úterní schůzce s vedením Senátu. Tam dostali od šéfa horní komory Miloše Vystrčila (ODS) k nahlédnutí dopis z ÚVN. O věci jednala také senátní ústavní komise. Ta se podle svého předsedy Zdeňka Hraby (STAN) jednomyslně usnesla na závěru, že jsou dány podmínky aktivace článku 66. Horní komora bude hlasovat pravděpodobně 5. listopadu.

S ohledem na informace Senátu o zdravotním stavu prezidenta zahájí policie prošetřování možného protiprávního jednání, ve kterém lze spatřovat znaky trestných činů proti republice. Informovala o tom na Twitteru. Začala se tím zabývat i Bezpečnostní informační služba, zjistil to server iRozhlas. Podle vyjádření Ústřední vojenské nemocnice (ÚVN), kam byl prezident před více než týdnem převezen, nyní není schopen vykonávat žádné pracovní povinnosti, hradní kancléř o tom má informace už od minulého týdne. Premiér Andrej Babiš (ANO) vyzval kancléře k rezignaci.

Před 32 lety uložil soud poslední trest smrti v Československu. Pachatel vraždy jedenáctileté dívky nakonec popraven nebyl. Po změně režimu byly všechny absolutní tresty zrušeny a změněny na doživotí. Trest smrti pak výslovně zakázala v Ústavě zakotvená Listina základních práv a svobod.

Dosavadní premiér a předseda ANO Andrej Babiš uvedl, že mu prezident Miloš Zeman minulou neděli slíbil dát dva pokusy na sestavení nové vlády. Šéf ANO je ale nevyužije, aby vláda opozičních koalic mohla být ustavena do Vánoc, protože chce mít klidné vánoční svátky. Babiš to řekl ve svém pořadu Čau lidi. Zmínil rovněž, že se domluvil s ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem (za ANO), že 1. listopadu skončí. Vyzval také možného kandidáta na nového ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09), aby resort převzal. „Vážně, může to 1. 11. převzít,“ uvedl premiér v SMS pro ČT.

Začíná povolební vyjednávání. Ústava podle právníka Aleše Gerlocha nepředepisuje prezidentovi, že předsedou vlády musí být jmenován představitel vítězné strany nebo koalice. Je na prezidentovi, s kým podle Gerlocha bude jednat a koho nakonec pověří sestavením vlády. Premiér Andrej Babiš (ANO) se sejde už v neděli se Zemanem v Lánech, Pražský hrad ale oznámil, že povolební rozhovory plánuje zahájit až ve středu. Hnutí ANO skončilo ve volbách druhé za koalicí SPOLU tvořené ODS, KDU-ČSL a TOP 09.