Senátor Zdeněk Hraba vystupuje z hnutí Starostové a nezávislí. Viní ho z aktivistické politiky, která se podle něj blíží postojům Pirátů. Předseda STAN Vít Rakušan řekl, že se politické postoje Hraby a hnutí vzdalovaly, jeho odchod považuje za vhodné řešení pro obě strany.
Pro STAN byly nynější senátní volby zatím vcelku neúspěšné, dva výrazní senátoři Starostů Jan Horník a Petr Holeček ani nepostoupili do druhého kola. Bez ohledu na další výsledky hnutí opouští i Zdeněk Hraba, byť v horní komoře zůstává. Jak podotkl, se STAN spolupracoval od roku 2016, členem se stal v roce 2019.
Předseda stálé senátní komise pro ústavu zdůvodnil své rozhodnutí tím, že se změnilo politické směřování Starostů. „Hnutí STAN se posunulo od pragmatické politiky pro normální lidi (…) značně k prosazování postojů a názorů v podstatě opačných, k aktivistické politice,“ uvedl Hraba. Projevilo se to podle něj v tom, že „některé viditelné tváře začaly být pirátštější než sami Piráti“. Tvrdí také, že někteří poslanci STAN na něj osobně útočili.
Letos v červnu, kdy vypukla kauza Dozimetr, v níž je obviněn bývalý místopředseda hnutí Petr Hlubuček a která stála vládní post ministra školství a bývalého šéfa Starostů Petra Gazdíka, se ještě Hraba hnutí zastával a vystupoval proti opozičním tvrzením, že do něj prorůstá organizovaný zločin.
Čisté řešení, míní Rakušan
Předseda hnutí Rakušan považuje Hrabův odchod za přirozené vyústění dlouhodobého procesu. „Jeho názory se postupně vzdalovaly tomu, jaké pozice STAN zastává například v otázce manželství pro všechny, ale i v dalších oblastech,“ konstatoval. Odchod považuje za čisté řešení pro obě strany. „Přeji mu úspěchy v další práci jak v Senátu, tak v komunální politice,“ doplnil Rakušan.
Zdeněk Hraba je v Senátu od roku 2018, zastupuje obvod Benešov. Bude-li post obhajovat, stane se tak za dva roky. Z pozice předsedy komise pro ústavu se Hraba v minulosti vyjadřoval mimo jiné k některým krokům prezidenta Miloše Zemana. Loni, když byl Zeman hospitalizován, komentoval možné dočasné převedení pravomocí podle článku 66 ústavy, mimo jiné 19. října oznámil, že se komise shodla, že jsou naplněné podmínky k jeho aktivaci.
Když se později prezidentův stav zlepšil, prosadil Hraba v komisi rozhodnutí převod pravomocí nenavrhovat. Letos v dubnu Hraba v komisi oponoval myšlence, že by měl Senát kvůli milosti pro odsouzeného šéfa lánské lesní správy Miloše Baláka podat na prezidenta žalobu pro velezradu. Doporučoval spíše upravit ústavu, aby prezident nemohl udělovat milosti bez kontrasignace.
