Senát bude v souvislosti s kontroverzním udělení milosti pravděpodobně diskutovat o podání žaloby na prezidenta republiky Miloše Zemana k Ústavnímu soudu. V pořadu 90' ČT24 to uvedli senátoři Zdeněk Hraba (STAN) a Miroslava Němcová (ODS). Středeční usnesení horní komory, které označilo omilostnění šéfa Lesní správy Lány Miloše Baláka za nepřijatelné, podle Němcové nestačí. Hraba si myslí, že je potřeba diskutovat o limitech pravomocí hlavy státu.
Udělená milost je podle oficiálního usnesení Senátu „nepřijatelná, obsahem, odůvodněním, politicky i právně“. Zákonodárci prezidenta v dokumentu přijatém na středečním jednání taky vyzývají, aby závěr svého druhého funkčního období vykonával v souladu s ústavním pořádkem.
„Negativní výčet výzvy prezidentovi se velmi těžko specifikuje. Stačilo by, pokud by prezident republiky maximálně dodržoval to, co mu Ústava ukládá nebo jaké možnosti mu Ústava dává,“ popisuje význam usnesení senátor Zdeněk Hraba. Kontroverzní milost pro šéfa Lesní správy Lány podle něj hlavně porušuje etické normy.
„Jsem rád, že jsme se shodli jako většina veřejnosti, že z etických důvodů je tato milost velmi sporná. Co se týká vlastní milosti a práva prezidenta udělit milost, litera zákona zřejmě nebyla porušena ve směru procesním nebo hmotněprávním,“ uvedl senátor s tím, že je ale v rámci ústavní komise připraven k diskusi s odborníky o aplikaci článku 65 ústavy, tedy podání žaloby proti prezidentu republiky k Ústavnímu soudu.
Podle senátorky Miroslavy Němcové (ODS) je znění usnesení formulováno Senátem umírněné a sama apelovala na to, aby prošel návrh výzvy k abdikaci prezidenta, kterou prosazovaly kluby ODS a TOP 09. „Pro mě i to gesto, že by měl prezident odstoupit a být sám schopen úvahy, že udělal takovou chybu, zaznít mělo,“ sdělila senátorka.
Přijaté usnesení senátorka považuje za „bezzubé“, je podle ní mezikrokem před diskusí o aplikaci článku 65, ve kterém ústava specifikuje žalobu prezidenta. Milost podle ní napadá jeden z pilířů českého právního řádu kvůli prezidentově odůvodnění.
Podle Hradu totiž údajně justice přihlížela i tomu, kde odsouzený pracuje. „Špatné je hlavně to, že ve chvíli, kdy to zhodnotí tímto způsobem, prezident napadá moc soudní, vyvyšuje se nad ni a bourá jeden z pilířů českého právního systému,“ dodala Němcová.
Udělení milosti jako za první republiky, navrhuje Hraba
Senátor Hraba pak za zásadní etický problém považuje skutečnost, že Miloš Balák je blízký spolupracovník prezidenta. Institut milosti by podle něj měl navázat na prvorepublikovou tradici, kdy každý návrh kontrasignoval předseda vlády a prezidenti ji nesměli udělit svým spolupracovníkům.
„Pokud by se objevil podobný dualismus jako za vlády Andreje Babiše, nemáme spolehnutí na to, že kontrasignace zabrání podobným excesům,“ reagovala Němcová s tím, že by si podle ní hlava státu měla uvědomovat míru odpovědnosti, kterou má.
V rozhovoru pro čtvrteční vydání Mladé fronty DNES prezident Zeman uvedl, že se na závěr svého desetiletého působení v čele státu nechystá udělit amnestii. Podle iDNES.cz Zeman v rozhovoru nevyloučil udělení milosti svému kancléři Vratislavu Mynářovi v případě jeho odsouzení v dotační kauze v Osvětimanech.
