„Andreje Babiše baví politika, vnímá ji jako soutěž o moc, jako držení moci, jako výkon moci. Ve chvíli, kdy je v opozičních lavicích, příliš silný dojem z toho, že si užívá, nemá. Možná mu chybí volební soutěž, která je v prezidentské volbě specifická,“ říká ústavní právník Jan Kysela k prezidentské kandidatuře Andreje Babiše. Právě kandidát na prezidenta Andrej Babiš (ANO) byl pozván do pondělního předvolebního Interview ČT24, účast ale odmítl z časových důvodů.
Babiše baví politika, vnímá ji jako boj o moc, řekl v Interview ČT24 ústavní právník Kysela
Andrej Babiš měl být prvním hostem Interview ČT24 v rámci série rozhovorů s prezidentskými kandidáty. Pozvání do pořadu ale odmítl. „Musím pana Babiše z Interview omluvit. Budeme teď do konce roku hodně na výjezdech v regionech a časově to nezvládáme,“ uvedl jeho mluvčí.
Podle Kysely může mít Babiš svou kandidaturou tendenci vyzkoušet, jak si na tom u voličů stojí. „Což může mít další využitelnost, ať už se prezidentem stane, nebo nestane,“ míní ústavní právník. Nemyslí si, že by bývalý premiér kandidoval kvůli tomu, že by chtěl imunitu kvůli trestnímu stíhání. „To považuji za dost nepravděpodobné, ale může to být příjemná součást toho balíčku,“ uvedl Kysela.
Zmínil, že současný peloton kandidátů na prezidenta se dá rozdělit na tři skupiny – ti, co spíše prezidenty nebudou, ti, co připadají v úvahu, a pak specifický případ Andreje Babiše, který se mezi kandidáty vymyká jak politickým zázemím, tak i významem, který v posledních letech v českém politickém systému má. „V případě, že by byl zvolen, tak pokračujeme v tradici českých prezidentů jako výjimečných, charismatických osobností, které zastiňují i štvou ty ostatní,“ řekl Kysela a dodal, že i mezi nimi se však Babiš vymyká tím, že má k dispozici početnou a loajální politickou stranu.
„Neměl to ani Václav Havel, ani Václav Klaus a nemá to ani Miloš Zeman, přestože na počátku prezidentství o tom mohl uvažovat v kombinaci Zemanovců a vnitřní proměny sociální demokracie,“ uvedl. Babiš podle něj by mohl být vůdcem strany, která kontroluje vládu, což je něco, co se zatím žádnému prezidentovi v ČR nepodařilo. „Posun k poloprezidentskému systému by byl mnohem výraznější. Měl by k dispozici páky, které má vláda, která by mu v zásadě šla na ruku jako politickému stratégovi,“ prohlásil Kysela s tím, že by šlo o výrazný systémový dopad.
Obecně Češi podle průzkumů chtějí výrazného prezidenta, podotkl Kysela s tím, že jednotlivé žádoucí vlastnosti nejsou koherentní. „Chtějí, aby to nebyl pověstný fíkus v koutě, ale aby si toho prezidenta někdo všiml, současně jim ale vadí, když se ten prezident přetahuje s vládou. Vyhovuje jim, když je reprezentativní ve stavu k zahraničí, což ale neznamená totéž, jako že určuje zahraniční politiku,“ podotkl s tím, že lidem se také líbí přímá volba, ale nelíbí se jim celá řada důsledků tohoto aktu. „Protože by byli rádi, aby spíše spojoval než rozděloval. Je to spousta přání, která jsou legitimní, ale dohromady to tedy úplně nefunguje.“
Kysela zmínil, že Česko může chtít silné prezidenty, pak by se ale mělo zamyslet nad tím, zda se vejdou do ústavy. „Mně připadá, že se do ústavy nevejdou. Ve chvíli, kdy je tam dosazujeme, tak to vede ke kolizím, k disfunkcím – k omezování vlády nebo ke střetům mezi vládou a prezidentem, mezi parlamentem a prezidentem,“ uvedl Kysela s tím, že by se pak měl uzpůsobit ústavní systém tak, jak to mají například ve Francii. „A mít oficiální poloprezidentský systém, což by se ale muselo promítnout do stranického systému,“ podotkl.
Nerespektování kulturního kontextu
V souvislosti s trestním stíháním kandidáta na prezidenta podotkl, že ústavní právo a právo obecně funguje v nějakém kulturním a společenském kontextu, v nichž se některé věci „dělají a některé nedělají.“ Podle ústavního právníka tento kontext stále ve větší míře nerespektujeme. „Jdeme takříkajíc natvrdo na to, co nám to právní pravidlo umožňuje, nebo co nám to zakazuje. A to já nepovažuji za úplně dobré.“
Zmínil, že pohledem do minulosti nelze nenabýt dojmu, že se česká politika vyvíjí způsobem, který není nejuspokojivější. „V mnoha případech je to spíše pokles, degradace, což je asi dáno tím, jací lidé se v politice pohybují. Ale je to také hodně dáno tím, co všechno těm lidem v politice umožníme,“ uvedl.
Dodal například, jakým způsobem se v minulosti odcházelo z ministerských postů. „Srovnáme-li to s dneškem, tak je evidentní, že je tu nějaký posun – a ten není ve všech ohledech k lepšímu,“ uzavřel.
O Babišově prezidentské kandidatuře debatovali v pořadu Události, komentáře také komentátor Českého rozhlasu Petr Nováček a politolog Lubomír Kopeček. Kopeček zmínil, že Babiš nemá v současné době mnoho pozic, po kterých by mohl sáhnout. „Opoziční lavice v Poslanecké sněmovně ho zjevně nebaví. To, co tvrdil v minulosti – že je to žvanírna, pěkně odráží vztah k této instituci. A post premiéra je v tuto chvíli velmi vzdálený,“ uvedl Kopeček.
Nováček podotkl, že ANO nemělo do voleb jiného kandidáta a navíc Babiš nemá co ztratit: „Protože i když nevyhraje ve volbách, bude říkat, že dostal dva miliony hlasů, což je dobrý start pro volby do Poslanecké sněmovny.“