Nejvyšší správní soud (NSS) při přezkoumávání registračního procesu občanských kandidátů pro prezidentskou volbu narazil podle členů specializovaného senátu na řadu problémů, deficitů právní úpravy a „neblahých skutečností“. Systém shromažďování padesáti tisíců podpisů a jejich ověřování je podle vyjádření soudců v podstatě neudržitelný a je čas uvažovat o jeho změně. „Když použiji okřídlené rčení, že volby jsou svátkem demokracie, tak musím říct, že příprava k této oslavě tomu vůbec neodpovídá, spíše naopak,“ řekl novinářům soudce Ivo Pospíšil.
Registraci občanských kandidátů podle NSS provází problémy, je čas na změnu
6 minut
Události ČT: Problematická registrace občanských kandidátů
„Kandidát je závislý na tom, zda jsou občané ochotní mu sdělit osobní údaje a zda si ty údaje nevymýšlejí, ať už záměrně s cílem jej poškodit, anebo jenom proto, že nejsou na ulici připraveni dát komplexní paletu údajů, které zákon vyžaduje,“ řekl Pospíšil. Aby kandidáti dosáhli na hranici padesáti tisíců podpisů, shánějí osobní údaje „ber kde ber“, přičemž vnitro má problém záznamy ověřit.
„Systém není neústavní, ale je nepochybně neudržitelný a zákonodárce by měl velmi vážně uvažovat o jeho změně,“ uvedl Pospíšil. V úvahu připadá například snížení požadovaného počtu občanských podporovatelů, změna ve způsobu ověřování, ale také třeba využití prostředků elektronické komunikace. Lidé by tak mohli konkrétní uchazeče o Hrad podpořit třeba přes datovou schránku, identitu občana nebo na CzechPointu.
Soudci specializovaného senátu, který do voleb po úterní revizi rozhodnutí ministerstva vnitra pustil podnikatele Karla Diviše, upozornili na to, že na řadu problémů právní úpravy už před deseti lety poukázal Ústavní soud. Zákon ale zůstává v hlavních rysech stejný.
Člen parlamentu může podpořit jen jednoho kandidáta, což vnitro ignoruje
Předseda specializovaného senátu Tomáš Langášek také připomněl, že NSS už dříve rozhodl, že každý poslanec či senátor může podpořit jen jednoho prezidentského kandidáta. Vnitro ale podle něj tento právní názor „doslova ignoruje“ a soud neměl letos možnost tento problém znovu otevřít, protože „kde není žalobce, není soudce“.
Nedostatky právní úpravy podle Langáška do značné míry souvisejí s tím, že vznikala narychlo po překvapivé změně ústavy, která zavedla přímou volbu prezidenta. Kromě dílčích změn současného systému by se podle Langáška měl vzít v úvahu také případný návrat k nepřímé volbě.
„Když si vezmete, co všechno je s tou přímou volbou spojeno, kolik energie, práce, peněz na to musíme vynakládat, ještě s takovými problémy a možná i s ostudami, tak je otázka, jestli vůbec to má smysl,“ řekl novinářům Langášek.
Možná inspirace Rakouskem
Podle ústavního právníka Národního institutu SYRI Ladislava Vyhnánka systém sběru podpisů vyvolával problémy dlouhodobě. „Pravidelné spory o to, kdo splnil podmínky registrace, jak kontrolovat pravost podpisů a z toho plynoucí nejistota, jistě podlamují důvěru voličů v integritu voleb,“ uvedl Vyhnánek. Pochybnosti podle něj vyvolávala také praxe ministerstva vnitra.
„Někde by šlo změny docílit změnou zákona či ústavy. Pokud jde o sběr podpisů občanů, můžeme se inspirovat například Rakouskem, kde je vyžadováno podpisů méně, ale musejí být úředně ověřeny. To vzniku sporů předchází. Jindy by stačilo, aby ministerská praxe následovala rozumný výklad zákona. Aktuálně tomu tak nebylo, což vidíme u zjevně excesivní a nesmyslné registrace kandidátky Rohanové,“ uvedl Vyhnánek. Denisu Rohanovou soud z voleb vyřadil, podpořili ji pouze členové bývalé Poslanecké sněmovny, jejichž mandát zanikl ještě před vyhlášením volby prezidenta.
