Referenda: Tři americké státy ochrání právo na potrat, dva povolí rekreační užívání marihuany

Obyvatelé amerických států Kalifornie, Vermont a Michigan si v referendech odhlasovali zakotvení práva na potrat do svých ústav. V Kentucky, které je považováno za republikánskou baštu, stále podle projekcí není jasné, zda se tuto iniciativu podařilo prosadit. V Montaně rozhodují o trestech pro lékaře za provedení potratu. Voliči v Marylandu a Missouri si v referendu odsouhlasili rekreační užívání marihuany a v několika státech také definitivní konec otroctví, které tam dosud bylo povoleno jako trest za zločin.

On-line přenos

Americké volby 2022

  • 23:22

    Vážení čtenáři, online zpravodajství webu ČT24 k letošním americkým volbám do Kongresu pro dnešek končí.

    V informování o průběhu povolební situace ve Spojených státech budeme pokračovat i nadále na zpravodajském webu ČT24 a ve vysílání České televize.

  • 23:14

    Úspěch Demokratické strany ve volbách prezidenta Bidena podle jeho slov povzbudil, rozhodnutí o kandidatuře chce přijmout spolu s manželkou Jill a probrat ho s rodinou během svátků.

  • 22:59

    Prezident Biden dnes navíc řekl, že zvažuje znovu se ucházet o nejvyšší úřad v USA. S rozhodnutím nespěchá, oznámí ho na začátku příštího roku.

Právo na interrupce bylo jedním z klíčových témat letošních voleb poté, co americký nejvyšší soud v červnu zrušil ústavní právo na potrat zrušením téměř padesát let starého precedenčního verdiktu z kauzy Roeová vs. Wade. Pětice konzervativních členů devítičlenného soudu tím regulaci potratů vrátila do rukou amerických států, což vedlo k téměř úplným zákazům umělých přerušení těhotenství v nejméně desítce z nich.

Ve svých volebních kampaních se na právo na potrat soustředili především demokraté. Republikáni naopak ve velké míře prosazují zákazy interrupcí s některými výjimkami.

Voliči v Michiganu hlasovali pro ochranu práva na potrat, čímž zrušili zákaz interrupcí z roku 1931. V hluboce konzervativním Kentucky by volební opatření naopak změnilo ústavu státu tak, že by neexistovalo právo na lékařské ukončení těhotenství.

Referenda o legalizaci marihuany

Voliči v Marylandu a Missouri se v referendech vyslovili pro legalizaci marihuany pro rekreační využití. Obyvatelé Arkansasu a Severní i Jižní Dakoty naopak tento krok podle projekcí serveru NBC News odmítli. 

V Missouri bude povoleno držení až 85 gramů marihuany k rekreačnímu využití. Doma lidé budou moci pěstovat až šest rostlin. Peníze ze šestiprocentní daně z prodeje by měly být poskytnuty například fondu zdravotní péče o veterány nebo použity na léčbu závislosti.

V Marylandu schválení znamená zlegalizování nákupu až 42 gramů marihuany počínaje červencem příštího roku. Tento stát povolil lékařské využití drogy roku 2013 a o rok později přestal trestat za držení marihuany, pokud jí nebylo více než deset gramů.

Povolení rekreačního využití marihuany bude platit v obou státech pro lidi starší 21 let. Díky legalizaci bude možné vymazat z trestního rejstříku většinu dřívějších záznamů o zatčeních a odsouzeních v souvislosti s držením marihuany.

Missouri a Maryland se tak připojí k devatenácti americkým státům, dvěma teritoriím a hlavnímu městu Washingtonu, kde je už rekreační použití marihuany legální. Použití jako léčebného prostředku je v USA nyní možné ve 37 státech, ve třech teritoriích a ve federálním distriktu hlavního města.

Zrušení výjimek ze zákazu otroctví

V pěti státech lidé v referendech rozhodovali, zda z ústav odstraní výjimky ze zákazu otroctví. I když americká ústava zakázala otroctví už před 157 lety, v jejím 13. dodatku zůstala výjimka povolující otroctví jako trest za zločin. Také zákony zhruba dvacítky států taková ustanovení stále obsahují. 

Voliči v Alabamě, Tennessee a Vermontu odstranění výjimek schválili, v Oregonu výsledky ještě nejsou jasné. V Louisianě lidé změnu odmítli. Demokrat Edmond Jordan, který odstranění reliktu prosazoval, uvedl, že výsledný návrh byl během legislativního procesu příliš rozředěn a formulován je tak nejednoznačně, že by mohl přinést opak. Vyzval proto voliče, aby opatření odmítli, a zákonodárci tak mohli formulaci opravit a přijít s návrhem znovu.

V řadě amerických států se konala další referenda. Například voliči v Kalifornii drtivou většinou odmítli snahy o rozšíření herního průmyslu sázením na sporty. Zamítli také zvýšení daní pro nejbohatší obyvatele, které mělo pomoci dostat na silnice více elektrických aut. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Završení olympiády proběhne ve starověké aréně, archeologové se bojí poškození

Tři týdny před zahájením zimních Her dorazila olympijská pochodeň do Verony. V místní historické aréně má proběhnout velkolepé zakončení. Italští pořadatelé se inspirovali poslední olympiádou v Paříži, kde řada soutěží proběhla v historických kulisách města. Aréna ve Veroně byla postavena kolem roku třicet našeho letopočtu, tedy ještě před Koloseem, a sloužila jako amfiteátr pro gladiátorské hry a veřejná představení. Jedná se o nejstarší prostor na světě, kde se dosud organizují veřejné akce, říká předseda organizačního výboru Her Giovanni Malagó. Část veřejnosti a archeologové ale považují pořádání mimořádné sportovní a společenské akce v těchto prostorách za příliš velké riziko pro tak významnou památku. Pořadatelé však trvají na tom, že veškeré úpravy provádějí tak, aby se nepoškodil historický charakter místa.
před 28 mminutami

Nejméně 21 obětí má srážka vysokorychlostních vlaků ve Španělsku

Po nehodě dvou vysokorychlostních vlaků na jihu Španělska zemřelo nejméně 21 lidí. Na 73 pasažérů je zraněných. Uvedl to tamní ministr dopravy Óscar Puente. Cestující z obou vlaků museli být evakuováni. Na palubách bylo podle prohlášení úřadů dohromady přibližně pět set lidí.
včeraAktualizovánopřed 32 mminutami

Čína hlásí růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
03:20Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Do druhého kola portugalských prezidentských voleb postoupili opoziční politici

Postup do druhého kola prezidentské volby mají po sečtení téměř sta procent okrsků jistý socialistický bývalý vicepremiér António José Seguro a šéf krajně pravicové strany Chega (Dost) André Ventura. Oba politici zastupují opozici. Premiér Luís Montenegro uvedl, že politický prostor jeho vlády nebude v druhém kole zastoupen. Nikoho zatím v druhém kole, které se uskuteční 8. února, nepodpořil, podotýkají portugalská média.
před 4 hhodinami

Prokurdské síly potvrdily dohodu s Damaškem, odchází ze dvou oblastí

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Dohodu s Kurdy oznámil v neděli prozatímní syrský prezident Ahmad Šará.
před 6 hhodinami

Při lesních požárech v Chile zemřelo nejméně osmnáct osob

Při lesních požárech na jihu Chile zemřelo nejméně osmnáct lidí. Více než padesát tisíc osob muselo být evakuováno. Oznámila to podle agentury AFP tamní vláda. Chilský prezident Gabriel Boric vyhlásil v neděli brzy ráno ve dvou regionech na jihu země stav katastrofy.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

V Praze přistálo letadlo s Čechem, kterého věznili ve Venezuele

Letadlo s Čechem Janem Darmovzalem, kterého rok a čtyři měsíce věznil ve Venezuele režim autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, přistálo v Praze. Na svobodu se spolu s dalšími cizinci dostal poté, co Spojené státy na začátku ledna z Caracasu unesly Madura a jeho ženu do USA. V Otázkách Václava Moravce nedělní přílet avizoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem. Posléze připojil, že letadlo přepravilo do Prahy také tři další bývalé vězně venezuelského režimu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...