Na polsko-běloruské hranici se zranil voják, když zasahoval proti migrantům

V nemocnici ve městě Bialystok na východě Polska zůstává hospitalizován polský voják, který utrpěl zranění, když se snažil zabránit skupině migrantů nelegálně překročit bělorusko-polskou hranici. O incidentu, který se stal v pondělí večer, informovala armáda. Polské úřady současně upozorňují na rostoucí počty pokusů migrantů proniknout do země a dále na Západ.

Voják podle mluvčí ozbrojených sil při zásahu proti agresivně si počínajícím migrantům utrpěl zranění, když mu v ruce explodoval hlukový a zábleskový granát. Voják je ve stabilním stavu, ale zůstává v péči lékařů, uvedla mluvčí Magdalena Kościńská. Incident vyšetřuje vojenská policie.

Od pátku 22. srpna do neděle 24. srpna se do Polska pokoušelo nelegálně dostat z Běloruska více než 810 cizinců, jen v neděli jich bylo okolo 340. „Skupiny migrantů, kterým se nepovedlo překročit hranici, házely po polských strážcích kameny a větve,“ uvedla pohraniční stráž. V pondělí zaznamenala dalších 250 pokusů o nelegální překročení hranice.

Polsko leží na východní hranici Evropské unie a už několik let upozorňuje, že běloruský režim využívá migranty z krizových regionů jako zbraň v hybridní válce proti sedmadvacítce a dováží je k bělorusko-polské hranici. Varšava kvůli tomu omezila právo na azyl.

Pozastavení práva na azyl je nelegální

Pozastavení práva na azyl znamená, že na úseku hranice, na kterém se omezení uplatňuje, pohraničníci nepřijímají žádosti cizinců o udělení azylu. Podle příslušného zákona má toto omezení zabránit destabilizaci vnitrostátní situace, musí být jen dočasné (jakkoli se smí prodlužovat) a při jeho uplatňování se má dbát na minimalizaci negativních vlivů na práva cizinců.

Ještě během přijímání tohoto zákona upozorňoval ombudsman, že právo žádat o azyl je lidským právem chráněným ústavou a mezinárodními smlouvami. Rovněž advokátská sdružení usoudila, že zákon je „v očividném rozporu“ s polským, unijním a mezinárodním právem.

Špatné zacházení s migranty Tuskova vláda nezastavila

Polská pohraniční stráž nadále násilně vrací migranty přes hranice do Běloruska, uvedly v březnové zprávě mezinárodní humanitární organizace Oxfam a polská nezisková organizace Egala. Zpráva nazvaná „Brutální bariéry“ podrobně mapuje to, co nazývá rozšířeným špatným zacházením s migranty na polsko-běloruské hranici.

Pracovníci Egaly například přinesli svědectví 22letého Syřana, kterého pohraničníci svlékli donaha a nechali bez bot stát v mrazu. Jiná skupina našla těhotnou ženu, která krvácela a potřebovala lékařskou péči, ale byla zavlečena zpět za hranice. Zpráva také uvádí, že některé těhotné ženy po odmítnutí pomoci potratily. Polský premiér Donald Tusk týž měsíc navštívil pohraničníky na polsko-běloruské hranici a pochválil je, že jsou s to zabránit 98 procentům pokusů o překročení hranic.

Když Tusk v roce 2023 vystřídal pravicově populistickou vládu, organizace na ochranu lidských práv doufaly, že jeho proevropský postoj zmírní přístup jeho země k ochraně hranic, připomněl server Politico. Místo toho Tuskova vláda zpřísnila migrační politiku, znovu zavedla zakázané zóny a prosadila zákon umožňující dočasné pozastavení práva žádat o azyl. Brusel se vyhnul konfrontaci s Tuskovou vládou, zatímco Varšava doposud v této věci odmítá ustoupit.

Minulý měsíc polští poslanci schválili pozastavení práva na azyl u hranic s Běloruskem na dalších 60 dnů poměrem 381 ku 19 hlasům.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izraelská armáda oznámila novou vlnu úderů na Teherán

Izraelská armáda zahájila v pátek ráno nové údery na „infrastrukturu“ íránských úřadů v hlavním městě Teheránu. Agentura AFP píše, že nad Jeruzalémem byly v noci slyšet exploze poté, co izraelská armáda potvrdila útok balistickými raketami z Íránu.
před 1 hhodinou

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

EU poskytne Ukrajině půjčku 90 miliard eur tak či onak, potvrdila šéfka Komise

Předsedkyně Evropské komise po skončení čtvrtečního summitu Evropské unie (EU) zopakovala, že sedmadvacítka poskytne Ukrajině půjčku v hodnotě 90 miliard eur (asi 2,2 bilionu korun) tak či onak. Předseda Evropské rady António Costa v návaznosti na to vzkázal maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi, že nikdo nemůže Radu vydírat.
01:05Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Kosťantynivka je klíčová pro vývoj v rusko-ukrajinské válce, míní projekt DeepState

Ukrajinské ozbrojené síly se připravují na očekávanou jarní ofenzivu ruské armády. Podél 1300 kilometrů dlouhé fronty je zatím stále těžší odhadnout detailní pozice obránců i agresorů. Od samého začátku otevřené invaze Moskvy se o to snaží neoficiální projekt DeepState. Za tu dobu se skupina nadšenců proměnila v klíčový zdroj informací pro běžné lidi i mezinárodní média.
před 6 hhodinami

Íránské vedení bylo zničeno, tamní vojáci dezertují, tvrdí Trump

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně uvedl, že íránské vedení bylo zničeno a tamní vojáci dezertují. Před novináři také řekl, že neplánuje vyslat americké jednotky do země, na kterou americké a izraelské síly ze vzduchu útočí od 28. února.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Téměř polovina elektřiny v EU pocházela loni z obnovitelných zdrojů

I v minulém roce překonal objem vyrobené elektřiny v Evropské unii hranici čtyřiceti sedmi procent. Oproti roku 2024 se zvýšil o jednu desetinu procenta na celkových 47,3 procenta. Z tohoto podílu byla hlavním zdrojem elektřiny větrná energie, která představovala více než třetinu získané energie z obnovitelných zdrojů. Na druhém místě skončila energie vyrobená ze slunce. Vyplývá to z dat Eurostatu.
před 9 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

USA zmírňují sankce proti Bělorusku, Minsk propustil 250 vězňů

Spojené státy zrušily sankce na tři běloruské firmy vyrábějící potaš a také zmírnily restrikce proti běloruskému finančnímu sektoru. Minsk na oplátku propustil 250 vězňů. Informovala o tom média s odvoláním na vyjádření amerického zmocněnce Johna Coaleho po jeho jednání s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem a na prohlášení velvyslanectví USA v Litvě. Coale v Minsku také uvedl, že by Lukašenko mohl brzy navštívit Spojené státy.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...