Na polsko-běloruské hranici se zranil voják, když zasahoval proti migrantům

V nemocnici ve městě Bialystok na východě Polska zůstává hospitalizován polský voják, který utrpěl zranění, když se snažil zabránit skupině migrantů nelegálně překročit bělorusko-polskou hranici. O incidentu, který se stal v pondělí večer, informovala armáda. Polské úřady současně upozorňují na rostoucí počty pokusů migrantů proniknout do země a dále na Západ.

Voják podle mluvčí ozbrojených sil při zásahu proti agresivně si počínajícím migrantům utrpěl zranění, když mu v ruce explodoval hlukový a zábleskový granát. Voják je ve stabilním stavu, ale zůstává v péči lékařů, uvedla mluvčí Magdalena Kościńská. Incident vyšetřuje vojenská policie.

Od pátku 22. srpna do neděle 24. srpna se do Polska pokoušelo nelegálně dostat z Běloruska více než 810 cizinců, jen v neděli jich bylo okolo 340. „Skupiny migrantů, kterým se nepovedlo překročit hranici, házely po polských strážcích kameny a větve,“ uvedla pohraniční stráž. V pondělí zaznamenala dalších 250 pokusů o nelegální překročení hranice.

Polsko leží na východní hranici Evropské unie a už několik let upozorňuje, že běloruský režim využívá migranty z krizových regionů jako zbraň v hybridní válce proti sedmadvacítce a dováží je k bělorusko-polské hranici. Varšava kvůli tomu omezila právo na azyl.

Pozastavení práva na azyl je nelegální

Pozastavení práva na azyl znamená, že na úseku hranice, na kterém se omezení uplatňuje, pohraničníci nepřijímají žádosti cizinců o udělení azylu. Podle příslušného zákona má toto omezení zabránit destabilizaci vnitrostátní situace, musí být jen dočasné (jakkoli se smí prodlužovat) a při jeho uplatňování se má dbát na minimalizaci negativních vlivů na práva cizinců.

Ještě během přijímání tohoto zákona upozorňoval ombudsman, že právo žádat o azyl je lidským právem chráněným ústavou a mezinárodními smlouvami. Rovněž advokátská sdružení usoudila, že zákon je „v očividném rozporu“ s polským, unijním a mezinárodním právem.

Špatné zacházení s migranty Tuskova vláda nezastavila

Polská pohraniční stráž nadále násilně vrací migranty přes hranice do Běloruska, uvedly v březnové zprávě mezinárodní humanitární organizace Oxfam a polská nezisková organizace Egala. Zpráva nazvaná „Brutální bariéry“ podrobně mapuje to, co nazývá rozšířeným špatným zacházením s migranty na polsko-běloruské hranici.

Pracovníci Egaly například přinesli svědectví 22letého Syřana, kterého pohraničníci svlékli donaha a nechali bez bot stát v mrazu. Jiná skupina našla těhotnou ženu, která krvácela a potřebovala lékařskou péči, ale byla zavlečena zpět za hranice. Zpráva také uvádí, že některé těhotné ženy po odmítnutí pomoci potratily. Polský premiér Donald Tusk týž měsíc navštívil pohraničníky na polsko-běloruské hranici a pochválil je, že jsou s to zabránit 98 procentům pokusů o překročení hranic.

Když Tusk v roce 2023 vystřídal pravicově populistickou vládu, organizace na ochranu lidských práv doufaly, že jeho proevropský postoj zmírní přístup jeho země k ochraně hranic, připomněl server Politico. Místo toho Tuskova vláda zpřísnila migrační politiku, znovu zavedla zakázané zóny a prosadila zákon umožňující dočasné pozastavení práva žádat o azyl. Brusel se vyhnul konfrontaci s Tuskovou vládou, zatímco Varšava doposud v této věci odmítá ustoupit.

Minulý měsíc polští poslanci schválili pozastavení práva na azyl u hranic s Běloruskem na dalších 60 dnů poměrem 381 ku 19 hlasům.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Krize ve vztazích s USA kvůli Grónsku ještě neskončila, míní Rasmussen

Krize ve vztazích se Spojenými státy kvůli Grónsku ještě neskončila, i když se vztahy zlepšují, je přesvědčen dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Vyjádřil se tak v sobotu podle agentury AFP na tiskové konferenci v grónském Nuuku. O největší světový ostrov, bohatý na nerostné suroviny, donedávna usiloval americký prezident Donald Trump, což vedlo k velkému napětí. Dánsko, pod které Grónsko jako autonomní oblast patří, to stejně jako další evropské země jasně odmítalo.
před 38 mminutami

Železnici v severní Itálii ochromila trojice sabotážních útoků

Provoz na železnici v severní Itálii, která nyní hostí zimní olympijské hry v Miláně a Cortině d'Ampezzo, v sobotu ochromila trojice sabotáží. Italské ministerstvo dopravy označilo událost za akt „vážné sabotáže“ a dodalo, že připomíná zahajovací den letních olympijských her v Paříži v roce 2024, kdy sabotéři zasáhli francouzskou vysokorychlostní síť TGV a způsobili dopravní chaos, píše agentura Reuters.
před 5 hhodinami

Sybiha popřel ukrajinskou účast v postřelení zástupce šéfa ruské GRU

Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha popřel, že by jeho země stála za postřelením zástupce šéfa ruské vojenské rozvědky GRU Vladimira Alexejeva. Informovala o tom agentura Reuters. Ze zodpovědnosti za pokus o atentát na vysoce postaveného vojenského ruského činitele Ukrajinu v pátek obvinil šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov, jenž bez důkazů tvrdil, že se Kyjev snaží narušit mírová jednání. Ukrajina se už téměř čtyři roky brání rozsáhlé ruské vojenské agresi.
před 6 hhodinami

USA chtějí, aby rusko-ukrajinská válka skončila do června, řekl Zelenskyj

Spojené státy chtějí, aby Ukrajina a Rusko ukončily válku do června, řekl podle agentur AP a AFP ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Pokud termín nebude dodržen, administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa podle něj pravděpodobně vyvine na obě strany tlak. Američané také navrhli, aby se vyjednávací týmy Kyjeva a Moskvy setkaly příště v USA, nejspíše v Miami, dodal Zelenskyj. Ukrajina se brání plnohodnotné ruské vojenské agresi od února 2022.
10:30Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Šťastný by si přál olympiádu v Česku. Připustil ale ekonomickou náročnost

V Itálii v pátek večer začala olympiáda. Až do 22. února budou o medaile soutěžit skoro tři tisíce sportovců z devadesátky zemí. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) by byl rád, kdyby se olympiáda v budoucnosti pořádala také v Česku. Řekl to v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Připustil ale, že by to bylo ekonomicky náročné.
před 8 hhodinami

Rusko podniklo další masivní útok na ukrajinskou energetiku, uvedl Šmyhal

Rusko v noci na sobotu podniklo další rozsáhlý úder na ukrajinská energetická zařízení, útok pokračuje, uvedl ráno ukrajinský ministr energetiky Denys Šmyhal. Energetici jsou podle něj připraveni zahájit opravy, jakmile to bezpečnostní situace dovolí. Rusové použili přes čtyři sta dronů a přibližně čtyřicet střel různého typu, škody jsou ve Volyňské, Ivano-Frankivské, Lvovské a Rivnenské oblasti, upřesnil posléze prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X.
09:12Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Japonská „Železná lady“ chce posílit armádu a nabudit ekonomiku

Japonsko čekají v neděli předčasné parlamentní volby. Premiérka Sanae Takaičiová přezdívaná Železná lady si od nich slibuje silný mandát k prosazení hospodářských reforem. Japonská ekonomika dlouhodobě stagnuje, mzdy klesají a jen oslabil. Stárnoucí národ trápí rostoucí životní náklady, Takaičiová chce proto ulevit domácnostem, podle expertů tím ale stát ještě víc zadluží. Otázkou zůstává, zda se premiérka pokusí v době napjatých vztahů s Čínou a zbrojení změnit pacifistickou ústavu.
před 12 hhodinami

Kuba v reakci na americké ropné embargo zavádí přísná úsporná opatření

Kuba v reakci na americké ropné embargo zavádí přísná opatření k úspoře energií. Úřady budu fungovat jen od pondělí do čtvrtka, omezí se dopravní spoje, prezenční výuka na školách i ubytování pro turisty. Podle agentury DPA o tom v pátek večer místního času informovalo několik kubánských ministrů ve státní televizi.
před 13 hhodinami
Načítání...