Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová je sto dní v úřadu. Šéf bratislavského Institutu pro veřejné otázky Grigorij Mesežnikov oceňuje její důraz na demokratické hodnoty. Politolog a slovakista Pavel Hynčica naopak kritizuje její konfrontační styl posilující rozdělení společnosti.
Čaputová hájí demokracii, ale také posiluje rozdělení společnosti, míní odborníci
Sto dní Zuzany Čaputové očima Pavla Hynčici (zdroj: ČT24)
Její slova rezonují zatím hlavně v zahraničí. Během prvních sto dní stihla oficiálně navštívit Francii, Německo, Rakousko, Ukrajinu a všechny země visegrádské čtyřky (V4).
V Česku vyjádřila pochopení pro demonstranty proti premiérovi Andreji Babišovi (ANO), v Budapešti zase hájila liberální demokracii kritizovanou předsedou tamní vlády Viktorem Orbánem.
„Obhajovala hodnoty, které jsou společné. Dala najevo, že naše priorita je v hodnotových otázkách a v dodržování pravidel,“ zhodnotil projevy v zemích V4 Mesežnikov. „Demonstruje oddanost demokracii, a to i v rovině hodnot. U našich partnerů potvrzuje, že Slovensko se nachází na správné straně v pozici loajálního spojence,“ dodal.
Stejného názoru je i rektor Bratislava International School of Liberal Arts Samuel Abrahám. „Slovensko díky ní vypadá lépe, než jaké ve skutečnosti je,“ řekl a dodal, že věří i v to, že přinese opravdové zlepšení.
Horizont ČT24: Zuzana Čaputová sto dní ve funkci (zdroj: ČT24)
Konfrontační styl
Tento přístup je však vzhledem ke společenské atmosféře v zemi i v regionu velmi konfrontační, podotýká Hynčica. Upozorňuje, že Čaputová politicky pochází ze strany Progresívne Slovensko, která „reprezentuje poměrně vyhraněnou politiku v určitém slova smyslu“. Prezidentka je tak podle něj představitelkou jedné části rozdělené společnosti. Abrhám s tím nesouhlasí: „Ví, že někdy musí být rázná a někdy nadstranická.“
Hynčicovi také vadí, že prezidentka není příliš originální a drží se obecných frází. Nedokáže vystoupit nad rámec sporů a hrát roli moderátora, kterou by slovakista od hlavy státu očekával. Připisuje to mimo jiné její politické nezkušenosti.
Důvěra Slováků v prezidentku ovšem roste. Podle posledního průzkumu agentury Focus pro televizi Markíza z poloviny září jí věří 56 procent respondentů, což je nejvíc mezi politiky. Opačný názor má 41 procent Slováků. Ještě v červnu byla druhá za premiérem Peterem Pellegrinim. „Vybudovala si takové postavení, že pokusy útočit na ni nepatřičným způsobem škodí jejím oponentům,“ komentoval to Mesežnikov.
Spory doma
V domácí politice nemá příliš silné pravomoci, až na mimořádné situace, které se očekávají teprve s parlamentními volbami v březnu 2020.
Přesto už se dostala do sporu s expremiérem a šéfem strany Smer-SD Robertem Ficem. Ten od ní požadoval jmenování nových ústavních soudců ještě předtím, než parlament zvolí potřebný počet kandidátů.
Na začátku září zase vyzvala k rezignaci tehdejší náměstkyni ministerstva spravedlnosti Moniku Jankovskou nominovanou Smerem-SD. Reagovala tak na to, že policie této političce zabavila mobilní telefony podobně jako několika dalším představitelům justice včetně soudců. Podle médií Jankovská v minulosti čile komunikovala s podnikatelem Mariánem Kočnerem, který je obviněný z objednání vraždy novináře Jána Kuciaka.
Jankovská nakonec skutečně rezignovala, opozice ale kvůli ní vyvolala hlasování o nedůvěře premiérovi Peterovi Pellegrinimu, protože se nezasadil o její odvolání.
Vystudovaná právnička Čaputová také prosadila své připomínky do zákona, na jehož základě slovenští soudci přijdou o talár, pokud se rozhodnou kandidovat ve volbách do sněmovny nebo do Evropského parlamentu. Změnu navrhla opozice i v reakci na možné politické ambice soudce nejvyššího soudu Štefana Harabina.
Prezidentská kampaň: symbol změny
Šestačtyřicetiletá politička v rozhodujícím kole březnových přímých prezidentských voleb porazila místopředsedu Evropské komise Maroše Šefčoviče, jehož podporovala nejsilnější vládní strana Smer-SD. Získala 58,41 procenta hlasů.
V kampani se označila za symbol změny a volání po spravedlivém a férovém Slovensku, což po loňské vraždě novináře Kuciaka a jeho přítelkyně žádali účastníci největších demonstrací v zemi od pádu komunismu.