Prezidentovi nikdy nešlo o ústavu, pouze o loajální úředníky, říká Jiří Přibáň

Prezidentovi Miloši Zemanovi nikdy o naplňování ústavy nešlo, jeho zájmem naopak vždy bylo utvrdit své podporovatele a vytvořit si skupinu loajálních úředníků. To se mu daří třeba i v případě premiéra Andreje Babiše (ANO). Myslí si to právník, sociolog a pedagog na univerzitě ve velšském Cardiffu Jiří Přibáň, který byl hostem pořadu Interview ČT24. Poslední politická krize podle něj jasně ukázala, že premiér je na české politické scéně slabá figura, která potřebuje krytí od silnější figury v podobě prezidenta.

Video Interview ČT24
video

Jiří Přibáň v Interview ČT24: Zemanovi nikdy nešlo o ústavu. Pouze o skupinu loajálních úředníků

„Spor o ministra kultury je zástupný problém. Situace z hlediska ústavního práva je velmi jednoduchá a čitelná. Nikdo nemůže pochybovat, že prezident se pohybuje mimo ústavu, ale prezidentovi o naplňování ústavy nikdy nešlo. Tomu vždycky šlo o to dostat své podporovatele na svou stranu, vymezit se proti nepříteli a vytvořit si skupinu loajálních úředníků, což se mu teď daří vytvořit právě z Andreje Babiše,“ soudí Jiří Přibáň o posledním vývoji v Česku.

Pohyb prezidenta mimo ústavu je podle něj dlouhodobý, což mu vyhovuje a krize na politické scéně spojené s pohybem prezidenta mimo ústavu jsou v Česku permanentní. „Spíše bych řekl, že je to výsledkem úpadku demokracie, rozvalu demokracie v této zemi (…),“ prohlásil Přibáň.

V jeho očích se premiér Babiš ukázal jako slabá figura. „Jako nesmírně slabý premiér a v podstatě jako vydíratelná osoba, které hrozí trestní stíhání, a proto vyžaduje krytí od silnější ústavní figury,“ prohlásil právník a sociolog.

Podle Přibáně není třeba přílišné geniality, aby člověk pochopil, že vydíratelnost Andreje Babiše je přímo úměrná moci Miloše Zemana, kterou nad premiérem v současnosti vykonává.

Zemanovi Přibáň neupírá politickou obratnost, naopak, podle něj patří k nejobratnějším postavám české politické scény. „Bohužel ho ale žene zášť a msta vůči bývalým kolegům, ze kterých se stali později političtí nepřátelé a oponenti,“ prohlásil Přibáň. Při pohledu na krizi kolem výměny ministra kultury je to podle něj patrné.

„Najednou vidíte, že Miloš Zeman si vytvořil tábor přátel a tábor nepřátel a v této politické konstelaci se dokáže velmi dobře pohybovat. S ústavou to nemá nic společného, jemu je jedno, jak bude pošlapávat ústavu,“ soudí Přibáň. Z hlediska ústavy se podle něj pohybujeme v destruktivním chaosu.

Vyústění Zemanova jednání v ústavní žalobu schválenou Senátem považuje cardiffský sociolog za dobrou zprávu, že horní komora funguje skutečně jako ústavní pojistka. Porušování nejen ducha, ale samotné litery ústavy ze strany prezidenta Zemana na ústavní žalobu rozhodně je, soudí. „Jednou se k ní budeme moct vrátit, abychom viděli, jaká rizika hrozila České republice ve druhém desetiletí 21. století,“ dodal Přibáň.

Zdůraznil rovněž, že ústavní právo je vždy napětí mezi politickou vůlí a ústavní normou. „A tady se na jaře zmobilizovala veřejnost do té míry, že se ukazuje, že podstatná část veřejnosti se nechce stát druhým Maďarskem nebo Polskem,“ vyzdvihnul Přibáň demonstrace pořádané spolkem Milion chvilek pro demokracii, které jsou z jeho pohledu druhým optimistickým momentem současné situace v Česku.

Otřes britského ústavního systému

Pedagog na univerzitě ve velšském Cardiffu rovněž okomentoval poslední dění ve Velké Británii, kde se chopil vedení kabinetu euroskeptik Boris Johnson. Ten podle Přibáně patří k řadě politiků, kteří se dostali k moci v důsledku poslední finanční krize. „Od roku 2008 se svět dostal do situace, ve které se jasně ukázalo, že existují hlasy těch, kdo byli umlčeni globalizací,“ říká politolog s tím, že Johnson je jedním z politiků, kteří mluví za tyto umlčené.

Johnson pak přinese do jednání s Evropskou unií nový konfrontační styl a EU se už nyní pokouší náraz spojený s jeho nástupem mírnit. Přibáň souhlasí s tím, že i ve Velké Británii došlo k významnému ústavnímu posunu.

„V Británii, jak se vyjádřil jeden ústavní právník, došlo k největšímu posunu od roku 1660, kdy byla Karlem II. Stuartovcem restaurována monarchie. On tím myslel, že tím do britské nepsané ústavy najednou vstoupil princip svrchovanosti lidu. Protože v Británii platí, že jen parlament je svrchovaný. Ne panovník, jen parlament je svrchovaný a parlament je proevropský. Ale parlament se najednou bojí svého lidu a neodváží se jednat ani tak, ani onak,“ komentoval dění v Británii kolem brexitu Přibáň.

V důsledku obav z lidu podle něj parlament třikrát neschválil dohodu o brexitu Theresy Mayové, a to je také důvod, proč Boris Johnson tlačí na Evropskou unii s požadavkem, aby to EU respektovala jako projev demokratické vůle Velké Británie a začala s ním vyjednávat o nové dohodě.

Johnson má ale před sebou obrovsky těžký úkol, aby proevropský parlament ve Velké Británii přesvědčil, že ho má podpořit. „Je otázkou, zda uspěje, nebo ne, protože výsledkem mohou být předčasné volby, které si v tuto chvíli nepřeje vůbec žádná strana,“ dodal pedagog cardiffské univerzity.

Stáhněte si Interview ČT24 z 26. 7. 2019 jako MP3 23.89 MB