Boris Johnson, který ve středu převzal funkci britského premiéra, ve svém prvním projevu slíbil, že země opustí Evropskou unii k 31. říjnu. Věří, že se mu podaří v 99 dnech, které do tohoto data zbývají, vyjednat novou brexitovou dohodu. I tak by se ale měla země připravit na odchod bez dohody. Kdo vsadil proti Velké Británii, prohraje, ujistil Johnson před premiérským sídlem v Downing Street 10.
„Musíme naplnit sliby a vystoupit z Evropské unie k 31. říjnu,“ uvedl nový britský premiér. Kritici se podlě něj mýlí, pokud si myslí, že to opět dopadne špatně.
„Chceme dojednat lepší dohodu, která maximalizuje možnosti Británie. Věříme, že se nám to v 99denní lhůtě podaří,“ uvedl Johnson. Dodal ale, že za 99 dní Londýn Unii opustí v každém případě, proto je nutné uspíšit přípravy na nedohodu. V této souvislosti připustil, že zemi v případě tvrdého brexitu čekají těžkosti, které ji ale posílí a poskytnou nové možnosti.
„Budeme moci obchodovat s celým světem,“ dodal. Přislíbil také, že občané jiných unijních zemí, kteří v Británii žijí, budou moci zůstat.
Nová britská vláda se podle Johnsona zaměří i na zvýšení bezpečnosti, zlepšení situace ve zdravotnictví a zajištění rovného přístupu ke vzdělání pro každého. „Chci být premiérem celé země, chci zemi sjednotit,“ prohlásil. Televize Sky News poznamenala, že během Johnsonova projevu kritici vykřikovali na znamení nesouhlasu.
Předseda konzervativní strany Boris Johnson se oficiálně stal novým britským premiérem ve středu odpoledne poté, co jej královna Alžběta II. pověřila sestavením vlády a Johnson výzvu přijal.
Funkci převzal po Therese Mayové, která v jednu hodinu odpoledne našeho času absolvovala své poslední interpelace v parlamentu. O hodinu později se vydala do Buckinghamského paláce, kde podala demisi.
Rošády ve vládě: diplomacii povede po Huntovi Raab, Hammonda vystřídá Javid
Okamžitě po nástupu do úřadu začal Johnson rekonstruovat vládu. V kabinetu skončil ministr zahraničí Jeremy Hunt, kterého nahradil bývalý ministr pro brexit Dominic Raab. Hunt uvedl, že chtěl zůstat v čele diplomacie a nabídku jiného postu odmítl. Hunt byl Johnsonův sok ze souboje o vedení Konzervativní strany a tím i o premiérskou funkci.
Potvrzen už byl i nástup dosavadního ministra vnitra Sajida Javida do čela ministerstva financí, kde nahradí Philipa Hammonda, který podal rezignaci. Na ministerstvo obrany si Johnson vybral Bena Wallaceho, který dosud zastával na ministerstvu vnitra funkci náměstka.
Ministrem pro odchod z Evropské unie podle očekávání zůstává Stephen Barclay, který tento post zastával i za premiérky Mayové. Jasno je podle Reuters i o hlavním premiérově poradci, za kterého si Johnson vybral Dominica Cummingse, strůjce a šéfa úspěšné kampaně za odchod Británie z EU.
Tusk napsal Johnsonovi dopis o dvou větách, Putin chce rozvinout vzájemné vztahy
Johnsonovi k nástupu do funkce pogratulovali německá kancléřka Angela Merkelová či předseda Evropské rady Donald Tusk. „Drahý Borisi, gratuluji ke jmenování. Těším se, až se setkáme a podrobně projednáme naši spolupráci,“ napsal Tusk na Twitteru, kde zveřejnil také gratulační dopis, který Johnsonovi zaslal.
Média si povšimla, že Tuskův dopis je mimořádně krátký a stručný. Obsahuje jen dvě věty. V první mu jménem Evropské rady pogratuloval k premiérskému úřadu a ve druhé uvádí, že se těší, až podrobně projednají vzájemnou spolupráci. Podle portálu The Guardian to spíše připomíná vzkaz, aby se dostavil do Tuskovy pracovny. „Není pochyb o tom, kdo je šéfem,“ poznamenal portál.
Merkelová v dopise, který její mluvčí zveřejnil na Twitteru, připomíná, že Německo i Británii pojí svazky hlubokého přátelství a úzkého partnerství. „Jsme spojeni osobními vztahy mezi lidmi, ekonomickými vazbami mezi společnostmi, společnými závazky k udržování mezinárodního pořádku a naším společným evropským dědictvím,“ uvedla v dopise kancléřka.
Putin v gratulaci Johnsonovi popřál mnoho úspěchů v premiérské funkci a vyjádřil přání rozvinout vzájemné vztahy obou zemí, které poznamenala aféra loňské otravy bývalého ruského špiona Sergeje Skripala v anglickém městě Salisbury. Londýn z nasazení nervové látky obvinil Moskvu, která to ale popřela. „V zájmu našich zemí a lidí by bylo rozvinout vztahy v řadě oblastí,“ napsal šéf Kremlu novému britskému ministerskému předsedovi.
Johnson bude čelit rozdělenému parlamentu
Klíčovou otázkou podle médií je, kdo se stane Johnsonovým představitelem v Dolní sněmovně, jehož úkolem bude udržet disciplínu v řadách nejednotných konzervativních poslanců. Rozdělený parlament již třikrát odmítl brexitovou dohodu dojednanou Mayovou a podniká také kroky proti brexitu bez dohody.
Sám Johnson tuto variantu nevylučuje. Země podle něj opustí evropský blok 31. října „stůj co stůj“, tedy s dohodou, nebo bez ní. „My všichni známe mantru právě skončené kampaně, ale pro případ, že jste ji zapomněli. Bylo to: dotáhnout do konce brexit, sjednotit zemi a porazit Jeremyho Corbyna. A to je to, co udělám,“ slíbil v projevu po zvolení lídrem konzervativců.
Corbyn Johnsonovy plány kritizuje. „Byl zvolen méně než stem tisíc lidí a byl zvolen díky programu, který, zdá se, stojí na odpisech z daní pro ty nejbohatší a žádné dohodě o odchodu z Evropské unie. Myslím, že musí trochu opatrněji přemýšlet nad tím, kam směřujeme,“ poznamenal lídr labouristů.
Před takzvaně neřízeným brexitem varuje také Evropská unie, která trvá na stávající brexitové dohodě. „Myslím, že je důležité vybudovat silné a dobře fungující vztahy, protože máme povinnost uskutečnit něco, co je dobré pro Evropany i Brity,“ konstatovala zvolená předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Vedle brexitu čekají Johnsona i jiné mezinárodní otázky – třeba aktuálně napjaté vztahy s Íránem. Londýn a Teherán si během července vzájemně zadržely ropné tankery a nad jadernou dohodou s Íránem se smráká.
Johnson, celým jménem Alexander Boris de Pfeffel Johnson, se narodil 19. června 1964 v New Yorku v bohaté a vážené rodině. Jak říká, v jeho žilách koluje kromě anglické také francouzská, turecká a německá krev. Jeho otec byl poslancem za konzervativce a pracoval v Evropské komisi či Světové bance. Vzdělání získal Johnson, o kterém média píší často jen jako o „Borisovi“, již v Británii. Vystudoval prestižní soukromou školu Eton a Oxford.
Kariéru zahájil jako novinář, který se ze zpravodaje londýnských Timesů a deníku The Daily Telegraph vypracoval na šéfredaktora konzervativního magazínu The Spectator.
Jako novinář získal několik ocenění a proslul kontroverzními komentáři, euroskeptickými postoji a například podporou války v Iráku. V roce 2001 byl zvolen do parlamentu, ale poté se jeho politická kariéra občas ocitla v ohrožení. V roce 2004 se stal poprvé členem stínového kabinetu, o místo přišel kvůli tomu, že tajil románek s kolegyní ze Spectatoru.
Do stínového kabinetu, již pod vedením premiéra Davida Camerona, se vrátil v prosinci 2005. Byl jím do července 2007.
Johnson byl v květnu 2008 zvolen starostou Londýna a svou funkci těsně obhájil i v roce 2012, kdy se v Londýně konaly olympijské hry. V roce 2016 se rozhodl neusilovat o třetí mandát a věnovat se jiným funkcím v rámci své Konzervativní strany. Jeho nástupcem byl zvolen labourista Sadiq Khan, který se stal prvním muslimským starostou britské metropole.
Johnson patří k hlavním tvářím odchodu Británie z Evropské unie (EU). Je zastáncem takzvaného „tvrdého“ brexitu, tedy úplné odluky od unijních struktur.
V červnu 2016, po referendu, ve kterém se Britové vyslovili pro odchod z EU, patřil Johnson k hlavním favoritům na post šéfa Konzervativní strany a tedy i na post britského premiéra. Johnson však oznámil, že se o tato místa ucházet nebude a 13. července 2016 se stal ministrem zahraničí ve vládě premiérky Theresy Mayové. Kvůli neshodám týkajícím se podoby brexitu ale z vlády odešel.
