Soudce Tuleya odmítá polskou reformu a disciplinární komoru. Ta rozhodne o jeho nuceném výslechu

10 minut
Studio ČT24: Polská disciplinární komora rozhodne o výslechu Igora Tuleyi
Zdroj: ČT24

Disciplinární komora polského Nejvyššího soudu bude rozhodovat o tom, zdali soudce a známý kritik tamní justiční reformy Igor Tuleya bude muset nuceně k výslechu. Ten je přitom stíhaný kvůli tomu, že v roce 2017 umožnil účast médií na sporném jednání parlamentní většiny bez menšinové opozice.

Zahraniční zpravodaj Lukáš Mathé uvedl, že disciplinární komora, soudě podle dřívějších rozhodnutí, pravděpodobně vyhoví prokuratuře, aby se Tuleya k výslechu dostavil. Soudce má sice možnost se odvolat, není ale zcela zřejmé, zda policie bude čekat na to, než se celá kauza vyřeší.

Igora Tuleyu vyšetřuje prokuratura kvůli jeho údajnému překročení pravomocí soudce. On obvinění i výslech odmítá kvůli tomu, že imunity ho zbavila Disciplinární komora Nejvyššího soudu, kterou neuznává.

„Problém je v tom, že Tuleya a celá řada dalších právníků v Polsku disciplinární komoru neuznávají jako legální orgán a tím pádem není možné se řídit tím, o čem rozhodne. Je to zkrátka instituce, jejíž kompetence část právnického prostředí neuznává,“ řekl Mathé.

Tuleya možné překročení pravomocí odmítá

Co se týče kauzy ohledně překročení Tuleyových pravomocí, ta podle zpravodaje sahá až do roku 2017. Tehdy měla polská opozice podezření, že jedno z parlamentních hlasování neproběhne tak, jak má. „Záležitostí se potom zabýval právě Tuleya, který na jednání pustil média. Tady přichází problém, kdy prokuratura tvrdí, že překročil své pravomoce a měl by být potrestán, pokud se vina prokáže,“ podotkl zpravodaj.

Tuleya nicméně odmítá jít na výslech a tvrdí, že se pochybení nedopustil. „Když jsem s ním natáčel, tak říkal, že bylo možné, aby to bylo veřejné projednávání. Druhá strana tvrdí opak. Případ je mediálně nejviditelnější v posledních měsících, protože prokuratura zašla tak daleko, že chce Tuleyu donutit k výslechu,“ vysvětlil Mathé.

Soudce Tuleya je hlasitým kritikem polské justiční reformy. Nelíbí se mu, že v zemi existuje nová Zemská rada soudnictví, která je pod větším politickým vlivem a tlakem, než tomu bylo dříve. „Je to právě rada, která vybírá disciplinární komoru. Vzhledem k tomu, že polská opozice a část právníků ji neuznává, generuje to další problémy,“ řekl novinář.

Brusel se obrátil na Soudní dvůr EU

Něco podobného tvrdí také Evropská unie, Brusel se kvůli polské justici dříve obrátil na Soudní dvůr EU.  „Podle něho by měla být práce disciplinární komory zastavena. Polská strana a ministerstvo spravedlnosti si to ale přeložily tak, že orgán už se nemůže věnovat disciplinárním řízením, ale trestním řízením nebo věcem ohledně právní imunity stále ano,“ vysvětluje situaci Mathé.

Brusel nedávno požádal Soudní dvůr EU, aby předběžným opatřením zastavil činnost disciplinární komory. Obává se o nezvratnou ztrátu nezávislosti polských soudců. Varšava ale postup odmítla s tím, že justiční reformy patří ke kompetenci členských států.

„Dá se říct, že polská justice potřebuje reformu. Nicméně normy, které provádí polská vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS), nepomohly jejímu zefektivnění. Od roku 2015 se délka soudních řízení v průměru naopak protáhla o tři měsíce. Opozice společně s částí právnické veřejností tvrdí, že PiS nejde o zefektivnění justice, ale o to ji ovládnout,“ uvedl Mathé.

Podle něho reforma vedla spíše k většímu chaosu. „Nikdo vlastně už moc neví, jaký soudce byl vybrán legálně podle současných předpisů, když Evropská komise ty předpisy napadá,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Indonéské úřady našly trosky pohřešovaného letadla. Pátrají po cestujících

Indonéské úřady v neděli oznámily, že lokalizovaly trosky letadla, které se pohřešovalo v provincii Jižní Sulawesi poblíž hory pokryté mlhou, ale stále pátrají po 11 cestujících. Na palubě letadla, které si pronajalo indonéské ministerstvo pro námořní záležitosti a rybolov za účelem provádění leteckého dohledu nad rybolovem, bylo osm členů posádky a tři cestující. Cestující byli zaměstnanci ministerstva. Letadlo směřovalo do Makassaru, hlavního města Jižní Sulawesi, poté, co odletělo z provincie Yogyakarta, než bylo přerušeno spojení.
včeraAktualizovánopřed 39 mminutami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 8 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 9 hhodinami
Načítání...