Disciplinární komora polského Nejvyššího soudu bude rozhodovat o tom, zdali soudce a známý kritik tamní justiční reformy Igor Tuleya bude muset nuceně k výslechu. Ten je přitom stíhaný kvůli tomu, že v roce 2017 umožnil účast médií na sporném jednání parlamentní většiny bez menšinové opozice.
Soudce Tuleya odmítá polskou reformu a disciplinární komoru. Ta rozhodne o jeho nuceném výslechu
10 minut
Studio ČT24: Polská disciplinární komora rozhodne o výslechu Igora Tuleyi
Zahraniční zpravodaj Lukáš Mathé uvedl, že disciplinární komora, soudě podle dřívějších rozhodnutí, pravděpodobně vyhoví prokuratuře, aby se Tuleya k výslechu dostavil. Soudce má sice možnost se odvolat, není ale zcela zřejmé, zda policie bude čekat na to, než se celá kauza vyřeší.
Igora Tuleyu vyšetřuje prokuratura kvůli jeho údajnému překročení pravomocí soudce. On obvinění i výslech odmítá kvůli tomu, že imunity ho zbavila Disciplinární komora Nejvyššího soudu, kterou neuznává.
„Problém je v tom, že Tuleya a celá řada dalších právníků v Polsku disciplinární komoru neuznávají jako legální orgán a tím pádem není možné se řídit tím, o čem rozhodne. Je to zkrátka instituce, jejíž kompetence část právnického prostředí neuznává,“ řekl Mathé.
Tuleya možné překročení pravomocí odmítá
Co se týče kauzy ohledně překročení Tuleyových pravomocí, ta podle zpravodaje sahá až do roku 2017. Tehdy měla polská opozice podezření, že jedno z parlamentních hlasování neproběhne tak, jak má. „Záležitostí se potom zabýval právě Tuleya, který na jednání pustil média. Tady přichází problém, kdy prokuratura tvrdí, že překročil své pravomoce a měl by být potrestán, pokud se vina prokáže,“ podotkl zpravodaj.
Tuleya nicméně odmítá jít na výslech a tvrdí, že se pochybení nedopustil. „Když jsem s ním natáčel, tak říkal, že bylo možné, aby to bylo veřejné projednávání. Druhá strana tvrdí opak. Případ je mediálně nejviditelnější v posledních měsících, protože prokuratura zašla tak daleko, že chce Tuleyu donutit k výslechu,“ vysvětlil Mathé.
Soudce Tuleya je hlasitým kritikem polské justiční reformy. Nelíbí se mu, že v zemi existuje nová Zemská rada soudnictví, která je pod větším politickým vlivem a tlakem, než tomu bylo dříve. „Je to právě rada, která vybírá disciplinární komoru. Vzhledem k tomu, že polská opozice a část právníků ji neuznává, generuje to další problémy,“ řekl novinář.
Brusel se obrátil na Soudní dvůr EU
Něco podobného tvrdí také Evropská unie, Brusel se kvůli polské justici dříve obrátil na Soudní dvůr EU. „Podle něho by měla být práce disciplinární komory zastavena. Polská strana a ministerstvo spravedlnosti si to ale přeložily tak, že orgán už se nemůže věnovat disciplinárním řízením, ale trestním řízením nebo věcem ohledně právní imunity stále ano,“ vysvětluje situaci Mathé.
Brusel nedávno požádal Soudní dvůr EU, aby předběžným opatřením zastavil činnost disciplinární komory. Obává se o nezvratnou ztrátu nezávislosti polských soudců. Varšava ale postup odmítla s tím, že justiční reformy patří ke kompetenci členských států.
„Dá se říct, že polská justice potřebuje reformu. Nicméně normy, které provádí polská vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS), nepomohly jejímu zefektivnění. Od roku 2015 se délka soudních řízení v průměru naopak protáhla o tři měsíce. Opozice společně s částí právnické veřejností tvrdí, že PiS nejde o zefektivnění justice, ale o to ji ovládnout,“ uvedl Mathé.
Podle něho reforma vedla spíše k většímu chaosu. „Nikdo vlastně už moc neví, jaký soudce byl vybrán legálně podle současných předpisů, když Evropská komise ty předpisy napadá,“ dodal.
